Náhodné vtipy

„Pepíčku, jak to, žes házel po dědečkovi kameny?”
„Já už nebudu.”
„Už ani nebude zapotřebí.”

Takhle běží v lese Wesley Snipes a potká zajíce a zajíc říká: „Wesley, až zejtra tudy poběžíš, nemohl bys mě pozdravit? Já bych jako zamachroval před přátely.”
Wesley: „Dobře, zejtra.”
Je zejtra. Zajíc pozval všechny kámíky a čeká. Wesley běží a zdraví: „Čau zajdo.”
A zajíc ukáže pěstí: „Jdi do prdele.”

Rozčiluje se v hangáru pilot na cestujícího: „Vy pitomče, co jste mi to udělal s vrtulníkem?!”
„Ale já nic neudělal,” brání se zákazník. „Naopak, nechal jsem vám natankovat plnou nádrž benzinu.”

Ptá se udiveně policajt v supermarketu naloženého kolegy: „Proč, prosím tě, kupuješ takovou horu Tatranek?”
„No, z každé Tatranky jde 50 haléřů na pomoc Tatrám.”
Policajt vrtí hlavou nad jeho hloupostí: „Tak tos jim mohl rovnou poslat těch pět stovek nebo kolik!”

Pepíček jde do obchodu koupit vydru ale neumí K.Pani prodavacka mu ji proda a před obchodem stojí dva policajti a ptaji se co tu smrdí Pepíček:VYDVA!!!!!

Jdou takhle po nočním městě tři děvčata. Inu potká je chlapec, a co nevidí. Jedna hnáty křivé, hlas vichřice podoba. Rozcuchané vlasy, no prostě děs. Inu koukne na druhou. Ta je ještě horší. A než stačí očkem zamířit na třetí, ozve se: "Já sem taky matfyzačka."

Neustále má ruce v kapsách u kalhot. Mezi spolužáky se proslýchá, že je má děravé.

Manželé na koncertě. Ona: „Franto, tady někdo spí!”
On: „A kvůli tomu mě budíš?”

Jeden ministr navštívil psychiatrickou kliniku. Táže se jednoho pacienta: „Proč tu jste?”
„Protože mám radši mokasíny než šněrovací boty.”
„Ale to já také.”
„A máte je raději syrové nebo smažené?”

Pan učitel v důchodu jde na procházku, najednou vedle něj zastaví velký Buick, vystoupí Icik v perziánovém kožichu, v puse obrovský doutník: „Dobrý den, pane učiteli!”
„To jseš ty, Icik? A co děláš v tom velkým autě?”
„To je moje. Já mám kšeft s autama.”
„Ty máš kšeft?” diví se pan učitel. „Zrovna ty, cos neuměl ani malou násobilku? Jak můžeš dělat kšeft s všema těmi procenty, s úroky, s daněmi?”
„A tak to já ne. Já na takovej velkej kšeft nejsem. Já jenom v malým. Za stovku koupím, za dvě stovky prodám. To jedno procento mě musí uživit!”