Náhodné vtipy

A takhle jednou se dostane hlemejžď do nemocnice na JIPku, a když se po pár dnech probere, stojí kolem postele jeho kámoši šneci a ptaj se: "Cos dělal vole, že ses tak zřídil?" "No, sem to kalil, co to šlo, pak pravotočivá zatáčka, říkám si nebudu brzdit, a najednou z ničeho nic mě před čumákem vyrostla houba!"

Janička šla parkem a vyskočil na ni chlap a začal jí strhávat kalhotky. Janička se ale smála, protože věděla, že se do nich stejně nevejde...

Sedi chlapik u baroveho pultu, sklonenou hlavu podeprenou jednou rukou a smutne se kouka na prst druhy ruky, kterou bezmyslenkovite cosi cara do vylity kaluzky alkoholu.
Barman: "Coze, mily pane, co se vam stalo, ze ste tak smutny ?"
Chlapik: "Ale vite, vloni sem byl na safari v Africe a jednu noc me unesla gorila, ktera me potom znasilnovala celou noc."
Barman: "Nic si z toho nedelejte, musite na to jednoduse zapomenout."
Chlapik: "Vam se to lehko povi, ale kdyz ona nenapise ani nezavola"

Politické školení, a lektor se na závěr ptá: „Tak soudruzi a soudružky, máte ještě někdo nějaký dotaz či nějakou připomínku? Tamhle soudruh vzadu se ptá.”
„Prosím, je Marx obydlen?”

Jean, zabij tu mouchu, chci byt osamote!

Pan Drobný přinese domů nový magnetofon. Manželka si ho prohlédne, jen září. Až dojde k osudnému okamžiku. Všimne si, že je z trhu.
„Ty blbče, proč jsi kupoval magneťák u Vietnamců?!” rozkřikne se na manžela. „Kdo teď bude poslouchat vietnamská rádia?”

"Muzete mi rict, jak se Vam to prihodilo?"
"No zacalo to jako obycejny jebak na zadku" odpovi zaba.

Jak muž dokazuje, že myslí na budoucnost? Koupí dvě basy piva místo jedné.

Správce přírodního parku v Britské Kolumbii dává instrukce návštěvníkům: „Je možné, že narazíte na medvěda grizzlyho. Protože se však většinou vyhýbá kontaktu s lidmi, tak byste si měli na baťoh přivázat zvonečky. Jejich zvuk varuje medvědy a ti tak budou mít dost času, aby zmizeli. Pokud ale někde uvidíte medvědí trus, ihned takové místo opusťte.”
Jeden z návštěvníků se zeptá: „A jak poznáme medvědí trus?”
Správce na to odpoví: „Velice jednoduše, je v něm spousta zvonečků.”

„Co jsem udělal výšku, pořád se potýkám se zraněními,” vypráví na třídním srazu pan Borovička.
„To jseš na ně tak náchylný?” litují ho staří kamarádi ze základní školy.
„Ale ne, já jsem doktor.”