Vtipy o národech a menšinách - 575 zajímavých

S gestem granda otevřel starý Skot Capman v trafice svou peněženku - vyletěli mu z ní dva moli...

„Ten tvůj českej bratranec by se mohl živit jako naháněč,” vtipkuje mafiozo. „Když jsem ho potkal, měl ze mě pořádně nahnáno!”

Skotský turista byl na návštěvě v Praze a v jedné z hlavních ulic ztratil kovovou pětikorunu. Ihned to šel nahlásit na policii. Tam s ním sepsali protokol a sarkasticky ho ujistili, že do pátrání zapojí celý policejní aparát a aby se přišel za tři dny zeptat.
Třetí den prochází Skot tou ulicí, kde ztratil tu pětikorunu, a udiveně zírá, jak je celá ulice rozkopaná. Přeskakuje jámy, přelézá hromady hlíny a libuje si: „Tedy všechna čest, to se jim musí nechat, ale uměli to vzít pořádně do ruky!”

Umíral starý Skot MacHardy. Blízcí příbuzní jsou shromážděni kolem jeho lože, a protože si myslí, že je v bezvědomí, radí se, jak zařídit pohřeb. Ale stařec je slyší. Náhle se zvedne na loktech a povídá: „Jestli mi chcete dát dělat rakev u toho lumpa Smitha, co prodává tak draho, tak s tím nesouhlasím a do rakve od něho mě nedávejte...”

Obchodní zástupce jedné skotské firmy z Aberdeenu odjel na služební cestu do severní Anglie. Tam jej zastihla velká povodeň, která mu znemožnila další cestu. Poslal své firmě telegram: „Povodeň mě odřízla od světa, nemohu se vrátit. Co mám dělat.”
Obratem dostal odpověď: „Okamžitě nastupte dovolenou...”

Skot Lesly Elder se vrátil o den dříve ze služební cesty domů. Doma přistihl svoji ženu Nelly ve společnosti Johna Benneta. Rozčílil se: „To už je podruhé, Johne, co jsem vás přistihl! Pamatujte si, že stane-li se to ještě potřetí, pak budu nucen vás požádat o příspěvek na činži...”

Jak řekne Američan: Kde se vzala, tu se vzala?
Where she married herself, here she married herself.

Skot Campbell provázel svého přítele novým bytem.
„A toto je hudební salónek.”
Přítel se poněkud rozpačitě rozhlíží: „Říkáš hudební salónek? Vždyť kromě tří židlí tu nic není.”
„To je v pořádku,” odpověděl Campbell, „zde je totiž nejlépe slyšet rádio od sousedů...”

Skot MacLeod provází hosta po svém domě. Otevře dveře do jídelny a řekne: „A zde máme jídelnu. Tady může - nedej bože - stolovat dvanáct lidí!”

Skot MacLean se dostal u partie bridge do sporu s jedním Angličanem a byl jím vyzván na souboj. Při jízdě na místo souboje si koupil Angličan zpáteční lístek, MacLean však jen lístek do místa souboje. Angličan se divil: „Vy nevěříte, že se od souboje vrátíte? Já si vždy kupuji zpáteční lístek.”
„Já ne,” odvětil MacLean. „Zpátky jedu obyčejně na lístek svého soupeře...”

Skotský táta připravuje svému šestiletému synovi snídani.
„Patricku, budeš chtít čaj, kakao, nebo mléko?”
„Tati, dal bych si čaj.”
Otec mu do hrnku zavěsí sáček s čajem a zalije horkou vodou. Klučina sedí a dívá se upřeně do hrnku.
„Tati, ten sáček vůbec nebarví!”
Otec na to: „To je zajímavé, tvůj nebožtík děda ten sáček používal víc jak dva roky, já ho používám něco přes rok, ale našemu mladému pánovi prý najednou nebarví...”

Na skotské pobřeží vyvrhlo moře zapečetěnou láhev, v níž bylo psaní tohoto znění: „Naše loď Elsinore z domovského přístavu v Aberdeenu ztroskotala a potopila se. Pět se nás zachránilo na ostrově, jehož jméno neznáme, na 142. stupni západní délky a 23. stupni jižní šířky. Pokuste se nás najít. Pozdravujte všechny doma. Patrick MacCracen.
P.S. Buďte tak laskavi a tu láhev potom doručte mému bratrovi Johnovi - je zálohovaná...”

Uvažoval pekař Jenkins ze skotského Perthu, že by mohl vydělávat, kdyby dělal v koblihách větší díry. Ale když to pořádně rozvážil, že by musel větší díru obalit větším množstvím těsta, tak zůstal raději při starém...

Taxikáři ve skotském Aberdeenu se stala vážná dopravní nehoda. Druhý den o tom přinesl místní tisk zprávu. Z cestujících byly dvě ženy a tři muži ponecháni v nemocničním ošetřování, ostatních devět bylo po ošetření propuštěno do domácího léčení...

Skot Charlie Madson z malé vesničky u Aberdeenu navštívil Londýn. Když vystupoval na nádraží, ptal se ho šofér: „Taxi, pane?”
Byl rezolutně odmítnut.
Když si Charlie prohlédl pamětihodnosti Londýna, pokračoval v cestě do Doveru. Jakmile vystoupil z vlaku a vyšel před nádraží, slyšel známý hlas: „Taxi, pane?”
„Ne, nechci,” zlobil se Charlie. „Řekl jsem jasně ne již v Londýně, a to jsem myslel doopravdy. A nesledujte mě!”

„Abraháme, už před dvěma hodinami jsi odešel odnést smetí, jak to, že se vracíš až teď?”
„Promiň, Sáro, za zpoždění, ale usmlouval jsem za to docela dobrou cenu.”

Jaký je rozdíl mezi indiánským táborem v létě a zimě?
V létě tam štěkají psi.

Skotští manželé se zachránili na pustém ostrově z lodi, která se potopila. Po půl roce byly z šatů hadry a jídlo snědeno. Oběma se zdála budoucnost velmi temná.
„Doufám, že už to nemůže být horší,” pravila žena.
„Ale ano, mohlo by to být horší,” poznamenal manžel, „kdybych nebyl prozíravý a koupil zpáteční jízdenky...”

Jak vznikl Mariánský příkop?
Skotskému admirálovi spadla pence do vody.

Co to znamená, když jedou dva cikáni novým autem?
Policie je odváží do vyšetřovací vazby.

Teiteles přišel za rabínem, aby se vyznal ze svých hříchů, ale tolik se styděl, že na úvod rabínovi řekl: „Rebe, já tu nejsem za sebe, nýbrž - za svého přítele.”
„A jakých hříchů se tvůj přítel dopustil?”
„Často bral jméno boží nadarmo, choval nečisté myšlenky k ženě svého souseda...”
„Zadrž,” přerušil Teitelese rabín, „připadá mi, že tvůj přítel je pošetilý. Mohl přijít klidně sám, říct, že za přítele je tu on a ušetřit ti tvé rozpaky.”

Víš, jak vznikl tanec step?
To kdysi dávno v Africe v jedné černošské rodině bylo patnáct lidí a jen jeden záchod.

Přiběhne Kohn za Roubíčkem a volá už ve dveřích: „Kohne, tvoje čtrnáctiletá dcera v parku kojí!”
Na to Roubíček s bohorovným klidem odpoví: „A proč by nekojila, když má čas a mlíko?”

Víte, proč nemá Ind nikdy hotovo?
Protože to nechává na indy.

Jak se pozná hladový Somálec?
Má na zadku pavučinu.

Pan učitel v důchodu jde na procházku, najednou vedle něj zastaví velký Buick, vystoupí Icik v perziánovém kožichu, v puse obrovský doutník: „Dobrý den, pane učiteli!”
„To jseš ty, Icik? A co děláš v tom velkým autě?”
„To je moje. Já mám kšeft s autama.”
„Ty máš kšeft?” diví se pan učitel. „Zrovna ty, cos neuměl ani malou násobilku? Jak můžeš dělat kšeft s všema těmi procenty, s úroky, s daněmi?”
„A tak to já ne. Já na takovej velkej kšeft nejsem. Já jenom v malým. Za stovku koupím, za dvě stovky prodám. To jedno procento mě musí uživit!”

„Paní,” zeptá se kadeřnice cikánky, „máte ty děti všechny stejně ráda, když jich máte tolik?”
„Ne, děti nemám vůbec ráda. Jen tu přípravu.”

Přijde cikán do drogerie a povídá: „Tož, to já bych chtěl ten sprej, co je po mňa pojmenován.”
„A kdo jste?” zaraženě se táže prodavačka.
„Tož, přeci Dežo Dorant!”

Víte, co dělají Eskymáci s rybami, které zamrznou v ledu?
Lízají je jako nanuka.

Přijde cikánka na policii a říká: „Pán komisař, pán velkomóžny, okradli mě před kinom!”
„A co vám ukradli?”
„Třicet peněženek.”

Čím se češe Somálec?
Kartáčkem na zuby, protože hřebenem by propadl.

Jedná zástupce Iráku se zástupcem Ruska a oznamuje mu: „Vaše rakety typu země-vzduch se nám skvěle osvědčily. Ještě bychom měli zájem o typ země-letadlo!”

„Cikáne, spíš?”
„Ne.”
„Tak mi půjč stovku.”
„Chrrr!”

Cikán vyhraje ve sportce a koupí si Mercedes. Jede po dálnici a najednou píchne kolo. Zastaví, zvedne auto na hever a začne ho měnit. Okolo jede druhý cikán v žigulíku. Zastaví, vezme tyč, rozmlátí okno a zakřičí: „Ty dodělej ta kola a já beru rádio!”

Přijde se Žid poradit za svým rabínem a svěřuje se mu: „Moje dcera se chce vdávat, ale otec ženicha požaduje deset tisíc věna! A ty já nemám. Mám jenom pět tisíc. Co mám dělat?”
„Já ti poradím,” povídá rabín. „Vem těch pět tisíc a zrcadlo, běž za otcem toho ženicha, ukaž mu je před zrcadlem a řekni: Tady je těch deset tisíc.”
„No jó,” namítne Žid, „ale já mám těch pět tisíc v tom zrcadle!”

Přijde malý cikán za borcem a ptá se: „Kolik ti je?”
Borec odpoví: „Sedmnáct.”
Cikán: „Nás taky.”

Ivan si potřebuje u lichváře Karpelese nutně vypůjčit rubl. Dohodnou se, že dvojnásobek peněz vrátí na jaře. Jako zástavu nechá Karpelesovi sekyru. Když je Ivan na odchodu, Karpeles na něj volá: „Poslyš, Ivane, kdoví jestli ty peníze na jaře budeš mít. Nemohl bys mi polovinu vrátit už teď?”
„To je nápad,” říká si Ivan a rubl mu hned vrací.
Cestou domů přemýšlí: „To je zvláštní. Rubl je pryč, sekyra je pryč, ještě jsem rubl dlužen a přesto se zdá, že je všechno v pořádku.”

Proč vozí do Somálska sirky?
Aby mohli postavit metro.

Šnorer Lebetran byl velmi zbožný. A tak když se jednou modlil, zjevil se mu archanděl Gabriel.
„Milý Gabrieli,” povídá Lebetran, „co je pro Boha milión let?”
„Milión let je pro Boha jedna vteřinka.”
„A co je pro Boha milión dolarů?”
„Milión dolarů je pro Boha jako cent.”
„A nemohl by mi tedy Bůh dát cent?”
„Jistě, počkej vteřinku...”

Na dveře paní Gimpelové zabušil žebrák.
„Paní, mám hlad, jsou od tý dobroty a dají mi něco k jídlu. Pěkně jich prosím.”
„Moc toho nemám,” paní Gimpelová na to, „chtěli by trochu nudlí ze včerejška?”
„Jak rád,” praví žebrák.
„Výborně, tak přijdou zítra touhle dobou.”

Jak se správně česky říká utopenému člověku?
Neplavec.

Povídá Skot Macracken svému příteli MacLeanovi: „Koupil jsem dětem k Vánocům výhodnou hračku. Jezevčíka. Můžou ho hladit všechny tři najednou.”
„Ale vyvrzá vám všechno teplo.”
„Nevyvrzá. Já ho naučil chodit po zadních...”

„Jó, Česká republika, to je ráj na zemi,” rozplývá se po návratu z dovolené Somálec. „Chytili jsme tam na hotelu krysu, udělali si z ní oběd a když jsme se o ní zmínili recepčnímu, ještě nám chtěl vracet peníze!”

Jaká je nejtenčí kniha na světě?
Cikánský zákoník práce.

Jak se řekne polsky porodní bába?
Čekatělka u ďůry.

Na co mají Somálci bramboru?
Na celý život.

Cikán se zeptal doktora, kde má žena srdce. Doktor mu odpověděl, že pod ňadrem. Večer našli cikánovu manželku postřelenou do kolena.

Jak se řekne maďarsky kočárek?
Fakan fáro.

Jak pracuje ruský hodinář?
S jeřábem.

Dva lovci v buši mají hrozný hlad, a tak si uloví Somálce. Jenže se jim zdá moc hubený. Napíchnou ho tedy na rošt a na kameny okolo položí brambory, aby měli přílohu.
Jeden lovec řekne: „Ty s ním pomalu otáčej, já jdu do lesa na dříví.”
Jde na dříví a když se vrátí, vidí, že kolega se Somálcem točí jako blázen.
„Prosím tě, proč s ním točíš tak rychle?!” okřikne ho. „Vždyť se neopeče!”
„Já vím, ale on nám žral brambory!”