Nejlepší vtipy

U cirkusového stanu sedí muž v pruhovaném tričku a usedavě pláče. Jde kolem pan Kaděra a ptá se: "Proč tak naříkáte?" "Umřel nám slon." "To jste ho musel mít moc rád," obdivuje se pan Kaděra. "Ani ne, ale já mu musím kopat hrob!"

Chuck Norris při bowlingu nemusí dávat strike, když trefí první kuželku, ostatní omdlí strachy.

V hospodě se svěřuje jeden pivař druhému: „Já mám strašně rád detektivky, ale často nemůžu přijít na to, kdo je vrah.”
„Z toho si nic nedělej, kamaráde,” uklidňuje ho druhý chlápek, „abych řekl pravdu, tak jsem na tom úplně stejně jako ty.”
První na něj zoufale pohlédne: „No jo, ale já ty detektivky píšu!”

Říká policista kolegovi: „Včera jsem si koupil záchodovou štětku.”
„No a jaká je?”
„Mám-li říct pravdu, toaletní papír je lepší!”

Fotograf jednoho renomovaného magazínu dostal za úkol udělat reportáž o velkém lesním požáru. Jeho šéf mu vytelefonoval na letišti zapůjčení malého letadla i s pilotem. Fotograf dorazil na letiště hodinu před západem slunce a opravdu, na letištní ploše stála malá Cesna a v ní seděl pilot. Fotograf si vlezl s výstrojí na zadní sedadlo a povídá: „Tak honem do vzduchu!”
Pilot nahodil motor a za chvilku se letadlo odlepilo od země. Letělo sice dost nevyrovnaně, ale letělo. Fotograf říká: „Leťte na severní stranu požáru a udělejte tam několik nízkých průletů.”
„Proč?” zeptal se nervózně pilot.
„Protože chci udělat fotky. Jsem fotograf a fotografové dělají fotky.”
Po krátké pauze pilot povídá: „Chcete říct, že nejste můj letecký instruktor?”

Cestou na svatební obřad dojde k autonehodě a oba snoubenci na místě zahynou. Jdou spolu do nebe. Čekají na příjmu na Svatého Petra. Když přijde, hned se ho ptají, jestli je možné v nebi uzavřít manželství.
Svatý Petr říká:"No, je to poprvé, co se na tohle někdo ptá. Musím to jít zjistit."
Pár sedí v přijímací místnosti už pár měsíců a oba už ztrácejí trpělivost, když se Svatý Petr znovu objeví s odpovědí:"Je to dobré, v nebi můžete být oddáni."
Nato se mladík ptá: "Jen pro případ, že by nám to neklapalo... Bylo by možné se v nebi i rozvést?"
"To si snad děláte legraci. Tři měsíce jsem tady hledal kněze. Dovedete si představit, jak dlouho bych hledal právníka?"

Volám kontrolní věž, tady Boeing 747 na trase Boston - New York, selhaly všechny motory, co máme proboha dělat, opakuji selhaly všechny motory u Boeingu 747 na trase Boston - New York, odpovězte !!!Tady kontrolní věž, nekřičte, uklidněte se, už si vás škrtám...

Jde takhle blázen po ulici a táhne za sebou na vodítku cihlu... Vidí ho policajt a říká si: "No udělám si z blázna srandu" Přijde k němu a říká: "Jééé..., vy máte krásného pejska." Blázen mu na to odpoví: "Jste normální? Nevidíte,že je to cihla?" Policajt naštvaný odchází. Blázen se otočí a říká: "To jsme ho vypekli, viď Alíku!?"

Přišli starý a mladý zajíc domů, mamka zaječice se hrozně naštvala, protože mladý byl počuraný a starý podělaný. Vysvětlení starého: "Potkal jsem v lese medvěda, objal jsem ho a tak silně zmáčknul, že mě celého posral!" Vysvětlení mladého: "Kdybys viděla, jak si medvěd s taťkou vytřel zadek, taky by ses smíchy počurala!"

Země měla kdysi dva měsíce. S jedním ale Chuck Norris hrál golf.

Plave chlápek v rybníku a nejednou uslyší tenký hlásek "Plus dvě nebo minus dvě?" Nevní má to, plave dál... Po chvilce zase?? Plus dvě nebo minus dvě?" Chlápek se nastve a řekne "Plus dvě." Vyleze z rybníku a zjistí, že má čtyři koule. Tak si řekne "Vlezu zpátky a řeknu minus dvě." Vleze do vody a ozve se "Plus čtyři nebo minus čtyři?"

Do New Yorku přiletí Angličan a taxikář mu na letišti říká: „Vy jste Angličan, co? Mám pro vás jednu speciální americkou hádanku. Myslím na někoho, kdo má stejné rodiče jako já, a přesto to není můj bratr ani sestra. Kdo to je?”
Angličan přemýšlí, ale nakonec se poddá. Taxikář povídá: „No, já to jsem.”
Angličan se za čas vrátí domů a na jedné čajové párty vypráví, že v Americe slyšel jednu místní hádanku: „Myslím na někoho, kdo má stejné rodiče jako já, a přesto to není můj bratr ani sestra. Kdo to je?”
Společnost přemýšlí, ale nikdo na to nemůže přijít. Zeptají se tedy, na koho myslel. Světaznalec odpovídá: „Je to jeden newyorský taxikář!”

Pokladač lina přijde do baráku. Má položit stovky čtverečných metrů lina. Když položí první stovku, hledá cigarety. Nemůže je najít. Pak zahlédne uprosřed místnodti bouli. Vezme palici a bouchá tak dlouho, dokud není podlaha úplně rovná. No přece to teď nebude předělávat. Pak přijde majitelka domu: "Tady máte zaplaceno dopředu, mistře. Jo a cigarety jste si nechal v kuchyni na ledničce. Jo a neviděl jste tu někde našeho křečka?"

Když Einstein tvořil teorii relativity, opisoval z materiálů Chucka Norrise.

Přednosta železniční stanice přikáže zaměstnancům následující den přijít do práce ve spodním prádle a postavit se u první koleje. Všichni se tedy rozestoupí podél koleje, když tu se přiřítí rychlík a je zase pryč. Po chvíli se ozve k nádražního amplionu chrchlání a nejasné oznámení: "Vážení zaměstnanci, právě jste byli prohlídnuti závodním lékařem."

Divoký západ, dva kovbojové se baví: "Já mám nejrychlejší ruku na celém Západě."
"A to já zase dávám přednost ženám!"

Jde policajt po ulici, v okně jednoho činžáku sedí papoušek a volá na něj: „Blbečků! Blbečků!”
Policajt to přejde. Jde tamtudy druhý den a zase: „Blbečků! Blbečků!”
To už je trošku naštvaný. Když se to opakuje i třetí den, jde za papouškovou majitelkou a že jestli ho neodnaučí mluvit sprostě, dá jí pokutu.
Jde okolo domu následující den, podívá se do okna. Papoušek se na něj taky podívá a zakřičí: „Však ty víš!”

Víte, co by dnes dělala princezna Diana, kdyby žila?
Škrábala by zespodu na mramorovou desku.

„Pane doktore,” povídá na večírku štědrý hostitel jednomu z mnoha hostů, „vy jste prý nějaký čas pracoval v Keni. Slyšel jsem, že se tam kastrace mužů provádí pomocí dvou cihel...”
„Ano,” přisvědčí lékař. „Jedna se drží v levé ruce, druhá v pravé, muž přistoupí, cvak, a je to.”
„Propána, a nebolí to?”
„No, musíte si dávat pozor, abyste tam nenechal palec!”

Jednoho krásného slunečného rána se prochází po městě jeden vznešený a pyšný kohout. Zastaví se u Fast Foodu a uvidí na grilu pět kuřat. Rozčilením povídá:¨ "No, takhle to dál nepůjde, dámy. Ale ale! Co to tady vidím?! Vy se tady jen tak spokojeně opalujete a na vesnici nemá kdo snášet vejce!"

Námořník, který přistál v Reykjavíku, se ptá Islanďana: „Prosím vás, kdy tady máte léto?”
„To je těžko říct. Například letos připadlo léto na středu.”

Sedí blázen na lavičce se sirkami. Vždycky jednou škrtne a řekne: "Ta funguje, tu si nechám."

Co byla válka ve Větnamu?
To bílí, poslali, černé do země žlutých, bojovat za zájmy země, kterou ukradli hnědým.

Kdyby lázně Smrdáky konečne zrušily to "S"!
To by byly lázně!

"Kolik vážíš?" ptá se jedna postarší dáma druhé.
"Nó," protahuje ta druhá, "s brýlemi padesát kilo."
"A bez brýlí?"
"Bez brýlí to nepřečtu."

Co je to? Má to osm rukou a IQ 60?
Čtyři muži sledují fotbalový zápas.

Uprostřed tajgy asi 2000 km východně od Moskvy se baví dva dřevorubci: "Slyšel jsem, že v okolí Los Angeles si dřevorubec za měsíc vydělá na auto" - "A kde je to Los Angles?" - "Takových 8000 km na východ odsud." - "Hmmm... co s autem... v takové prdeli světa"

Jak se pomocí vody získá světlo?
Tak, že si doma umyjete okna.

Jedu na paralimpijádu a nikde ani noha

Paní učitelka se ptá dětí ve škole: "Děti, když na stromě sedí pět
vran a myslivec dvě z nich zastřelí, kolik jich zbude?"
Přihlásí se Pepíček: "Žádná, paní učitelko, protože ty ostatní se
leknou a odletí."
Paní učitelka: "Správně má být, že zbydou tři vrány, ale líbí se
mi tvůj způsob uvažování, Pepíčku." Pepíček: "A teď já. Jdou po ulici tři ženský se zmrzlinou. Jedna ji
kouše, druhá cucá a třetí líže. Která je vdaná?"
Učitelka přemýšlí: "No, asi ta, která ji cucá, ne ?"
Pepíček: "Kdepak. Ta, která má snubní prstýnek. Ale líbí se mi
váš způsob uvažování, paní učitelko!"

"Tak znova, jak vypadal Ten člověk, co vám ukradl brýle?"

V době studené války: Spojené státy se společně se Sovětským svazem dohodly na úplném odzbrojení obou stran. Američané pod dohledem sovětských vojáků zničili všechny své zbraně, Sověti pod dohledem Američanů dali všechny ty své do sběru.

„Kde jsi vzal tak fantastickou sbírku CD muziky? Ta musela stát peněz!”
„Ani korunu. Původně jsem měl jen jedno CD, které jsem si pouštěl stále dokola 24 hodin denně. A pak z čista jasna mi sousedi začali dávat stále nová a nová.”

Jde policajt na houby do lesa. Vrátí se domů a v košíku má jen jednoho rozbitého hřiba. Manželka se ho ptá: „Tak co jsi našel?”
„Jen jednoho hřiba. Já jsem se ho ptal, kde má kamarády, a on mi to nechtěl říct.”
„No dobře, ale proč je tak rozmačkanej?”
„Upadl na schodech...”

Policisté zahnali podezřelého do kouta: „Nechtěl byste nám něco vysvětlit?”
„Jo, milí zlatí, to jste měli dávat pozor na základní škole!”

Proč policajti dupou po kapotě služebního vozu?
Protože chtějí mít nadupané auto.

Věštkyně se soustředěně zadívala do své křišťálové koule.
„Mám pro vás dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou.”
„Tak mi řekněte nejprve tu horší,” rozhodl se klient.
„Zanedlouho srazíte muže a ten na místě zemře.”
„Pane Bože, za co mne trestáš?!” povzdechl si muž. „A co dobrého že mě čeká?”
„Budete mít osm dětí.”
„Cože, osm? No... a jaká bude moje žena?”
„Žádnou ženu mít nebudete.”
„No počkejte, říkala jste přeci, že budu mít osm děcek, tak nějakou ženu musím mít, ne?”
Věštkyně na tuto otázku zavrtí hlavou: „Zůstanete stále svobodný... Všechny ty děti získáte od toho sraženého nebožtíka.”

Policisté zastaví na křižovatce vesničana: „Pane, víte, že jste přejel stopku?”
„Opravdu?” podiví se vidlák. „Tady na silnici je takových spadaných třešní, že to ani jinak nešlo.”

Přijde policajt do obchodu a ptá se: „Co to je za váleček?”
Prodavačka říká: „To je termoska.”
„Termoska?” podiví se polda. „A k čemu je dobrá?”
„No, teplé v ní zůstane teplé a studené studené.”
Policajt se zaraduje: „To je dobrý, to si koupím.”
Přinese si termosku do práce a kolega se ho ptá: „Co je to za váleček?”
Náš hrdina machruje: „No přece termoska.”
„A k čemu je to dobré?”
„No, studené v ní zůstane studené a teplé zůstane teplé.”
„To je výborný,” zaraduje se kolega. „A co v tom máš?”
„Půl litru kafe a dva nanuky!”

Prohlásil šašek před králem: „Omluva může být horší než urážka!”
„Do večera to dokaž, nebo přijdeš o hlavu!”
Král se dívá z okna na západ slunce, když tu se přiblíží šašek a poplácá ho po zadku: „Co si to dovoluješ?!”
„Promiň, králi, myslel jsem, že to je královna!”

Prodám padák, jednou použitý, nikdy neotevřený. Zn.: S malou skvrnou.

„Slyšel jsem, že si ten Koláček po tom brutálním faulu už asi nikdy nezahraje...”
„Dobře mu tak!”
„Cože? Vždyť ho málem zabili!”

Jirka Kuřátko, již starší pán, ze Zdic, si šel večer lehnout, když mu jeho manželka povídá: „Jirko, v kůlně se svítí. Asi jsi tam nechal světlo!”
Jirka z ložnice vidí, že má pravdu a chce jít zhasnout. V tom si ale všimne, že jsou tam zloději a že mu kradou věci. Zavolal tedy na policii, kde se zeptali, zda má někoho i v baráku. Jirka řekl, že ne, že ale někdo vykrádá jeho kůlnu. Policista na druhé straně řekl: „Bohužel, nemáme teď momentálně nikoho, kdo by k vám teď mohl přijet. Zamkněte si barák, a někdo přijede, až ho budeme mít.”
Jirka řekl: „Dobře.”
Sedl si a napočítal do třiceti. A pak znovu zavolal na policii: „Dobrý večer, před chvilkou jsem volal, že mám v kůlně zloděje. Už se o to nestarejte, já jsem je oba zastřelil.” A zavěsil.
Během tří minut smykem přijela tři auta plná policistů, nad hlavou se zastavila helikoptéra, v závěsu jela sanitka. Zloděje chytli při činu a hned je zatkli.
Náčelník říká Jirkovi: „Já jsem myslel, že jste říkal, že jste je zastřelil?!”
Jirka říká náčelníkovi: „Já jsem zas myslel, že jste říkali, že nikoho nemáte!”

Manželům se blíží třicetileté výročí svatby. Manžel přemýšlí, co by tak mohl manželce koupit. Nakonec se rozhodne, že se jí zeptá, co by si přála. Manželka chvilku přemýšlí a potom odpoví: „Víš co, nekupuj mi nic. Uděláme si krásný večer a výbornou večeři. Mohl bys koupit šneky. Zkusili bychom, jak chutnají.”
Manžel se tedy po obědě sebere a jde do města koupit ty šneky. Sežene je poměrně rychle, tak se jde ještě projít. A zabloudí až do uličky lásky. Jak se tak tou uličkou prochází, neodolá a s jednou ženštinou zajde na pokoj. Když se probudí, s hrůzou zjistí, že už je ráno.
„Co budu dělat?” pomyslí si. „Večeře s manželkou je v háji, v noci jsem nebyl doma, jak jí to vysvětlím?”
Tak jde domů a cestou stále přemýšlí, jak to udělá. Když už je před domem, vysype šneky na zem a zazvoní. Manželka mu otevře a on volá: „Tak běžte, vy lenoši pomalí! Běžte!”

Policista zastavil motoristu, který jel příliš rychle. Ten se však dušuje: „Kapitáne, já to můžu vysvětlit.”
„Buďte v klidu,” odvětí tvrdě polda, „nebo vás nechám vychladnout ve vězení do doby, než se vrátí šéf.”
„Ale, kapitáne, já jsem vám chtěl říct...”
„Říkal jsem vám, abyste mlčel, vy jste neposlechl. Půjdete se mnou!”
O několik hodin později oznamuje kapitán zadrženému řidiči: „Máte veliké štěstí, šéf právě vdává dceru, víte? Až se vrátí, bude v dobré náladě.”
A ten motorkář říká: „S tím bych moc nepočítal. Já jsem totiž ženich, víte?”

Mladý námořník, který se neustále chlubil svými vědomostmi ve znalostech francouzštiny, se to snažil svým kamarádům dokázat tak, že přistoupil v jednom francouzském přístavu k hezké dívce a dal se s ní do hovoru. Jeho přátelé to s obdivem sledovali z povzdálí. Sotvaže s ní ale mladík prohodil pár vět, dívka zrudla a milému hochovi vlepila pořádných pár facek. Ten se vítězoslavně obrátil k ostatním a povídá: „Tak vidíte, že umím francouzsky!”

Muslim vypráví: "Jel jsem na svém velbloudu přes Saharu. Najednou se přihnala děsivá písečná bouře. Myslel jsem, že přijde můj konec, a tak jsem si sedl vedle svého velblouda a čekal, až nás písek pohřbí. Ale neztratil jsem víru v mocného Alláha a usilovně se modlil. A najednou se v okruhu sta metrů bouře zastavila. Od té doby se moje víra ještě zesílila a teď se učím recitovat Korán zpaměti." Křesťan začal vyprávět: "Jednou jsem chytal ryby. Byl jsem na malé loďce několik mil od břehu. Náhle se strhla bouře a vlnobití zmítalo mojí loďkou. Neztratil jsem však víru v Ježíše, Bůh vyslyšel moje modlitby a bouře nade mnou ustala. Od té doby jsem opravdovým křesťanem a učím své děti poznávat Víru." Žid se také ozval: "Jednou jsem takhle šel po Páté Avenue ve svém nejlepším obleku. Z ničeho nic se přede mnou objevil jakýsi černý pytlík. Zvedl jsem ho a nakoukl dovnitř. Byl plný tisícidolarovek. Myslel jsem, že přišel můj konec. Byla totiž sobota a v sobotu my Židé nesmíme zacházet s penězi. Ale neztratil jsem víru, modlil se k Jehovovi a najednou, na sto metrů okolo mne bylo úterý..."

Potkají se dva Židé. Jeden povídá druhému:" Nemohl bys mi půjčit pár zlatých?" "Moc rád bych, ale bohužel nemám u sebe žádné peníze." "A co doma?" "Děkuji, všichni zdrávi."

V Krakowě byly v jedné uličce přímo vedle sebe tři židovské obchody s obuví. Pochopitelně, že moc nevynášely. Majitelé si lámali hlavy, jak z toho ven. Jednoho dne vyšel nad prvním obchodem nápis "PRODEJ NEJMODERNĚJŠÍ OBUVI" Majitel druhého obchodu však nelenil a vyvěsil "NEJLEVNĚJŠÍ BOTY Z DOVOZU". Zanedlouho se nad třetím obchodem objevil vývěsní štít "HLAVNÍ VCHOD".

Policista chytí na pláži pytláka a chce mu dát pokutu za lov humrů bez povolení.
„Jakou pokutu?” diví se chlápek. „Vždyť jsem nic neudělal! Tihle dva humři jsou moji mazlíčci a já je tady jenom venčím.”
„Nevymýšlejte si!” oboří se na něj policajt.
„Ale to je pravda,” trvá na svém pytlák. „Pustím je, aby si zaplavali a když zapískám, oni se vrátí.”
„No, to chci vidět,” řekne policista pochybovačně.
Pytlák tedy hodí oba humry do vody.
„Fajn,” povídá policajt po chvíli. „Teď zapískejte a schválně, jestli se ti humři vrátí!”
„Humři?” podiví se pytlák. „Jací humři?”