Vtipy o pepíčkovi - 595 zajímavých

Ve škole paní učitelka shání někoho, kdo umí interpretovat vlka. Přihlásí se Pepíček a říká, že přivede svého dědečka. Druhý den stojí na stupínku ve třídě dědeček a učitelka ho prosí, aby předvedl vlka. Dědeček nic. Znovu ho prosí, aby předvedl vlka, dědeček pořád nic. Přihlásí se Pepíček: "To musíte jinak, paní učitelko." A na dědu: "Píchal bys jsi, co dědo?" A děda: "Auhuuuuuuuuuuuuuuu."

V hodine zpevu vyvola pani ucitelka Pepicka aby vyjmenoval bici nastroje. Pepicek odpovi: Tak to je rakoska, varecka a remen!!!!!

V šesté třídě říká učitelka: "Děcka, přišel čas věnovat se trochu sexuální výchově. Děvčata, váš první úkol bude zjistit doma od rodičů, jak vzniká těhotenství. Chlapci, a vy zase zjistíte, co je to penis." Tak Pepíček se doma tatínka ptá, co je to ten penis. A tatínek stáhne kalhoty a říká: "Tohle je perfektni penis." Druhý den před začátkem hodiny říká Venca Pepíčkovi: "Sakra, já zapomněl na ten úkol. Zjistil jsi to? Co je to ten penis?" Pepíček ho odvede na záchod, tam stáhne kalhoty a říká: "Kdyby tohle bylo o pár cenťáků menší, tak by to byl perfektni penis."

„Jak můžeme rozdělit šest jablek mezi sedm trpaslíků?” ptá se paní učitelka žáků.
Přihlásí se Pepíček: „Upečeme štrúdl!”

„Pepíčku, proč jsi přišel do školy pozdě?”
„Měl jsem jít na ryby, ale otec mě nevzal.”
„Správně udělal, dobře ví, že škola je na prvním místě a až pak všechno ostatní.”
„Ne, prosím, červů bylo málo a otec povídal, že by pro dva nevystačili.”

Pani ucitelka nakreslila na tabuli jablko a pta se deti: "Tak deti, kdopak mi rekne, co to je?" Prihlasi se Pepicek: "Prosim, prdel." Ucitelka nejdriv zrudla a pak se rozplakala a utekla ze tridy. Za chvili vesel do tridy rozzlobeny pan reditel, koukne na tabuli, postavi se pred ni a povida: "Muze mi tu nekdo rici proc jste rozplakali pani ucitelku a proc je na tabuli nakreslana ta prdel?"¨

„Pepíčku, když ti dám sedm jablíček a budu dvě chtít zpátky, kolik ti jich zůstane?”
Pepíček se zazubí: „Sedm.”

„Pepíčku, jak to, žes házel po dědečkovi kameny?”
„Já už nebudu.”
„Už ani nebude zapotřebí.”

„Psa? Vy jste se snad zbláznili! Víte vůbec, co dneska stojí veterinář?!” vynadala dětem maminka.
Pepíček se však nedal: „Ale mami, my si snad toho veterináře budeme kupovat celého?”

Pepíček přinese domů poznámku v žákovské knížce, kde paní učitelka píše: "Vážená maminko. Zdá se, že Váš syn má problém pochopit rozdíl mezi chlapcem a děvčetem. Pokud by jste byla tak ochotna, důrazně Vás žádám, aby jste mu to vysvětlila." Maminka vezme Pepíčka do ložnice a řekne: "Tak, Pepíčku, sundej moji blůzu." Pepíček sundá její blůzu. "Tak, teď sundej moji sukni." Pepíček sundá její sukni. "Tak, teď sundej moji podprsenku." Pepíček sundá její podprsenku. "Tak, teď sundej moje kalhotky." Pepíček sundá její kalhotky. "Tak, a teď Tě důrazně žádám, aby jsi už nikdy nechodil do školy v mém oblečení!!"

Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”

Maminka říká Pepíčkovi : Jdi na poštu a dej tam tuhle složenku. Pepíček jde tedy na poštu a povídá : Tady máte složenku. Paní za okénkem odpoví : Perem!!!! Tak jde tedy Pepíček domů a povídá mamince : Mami na poště neúřadujou ale perou.

Pepíček přišel domů. Máma křičí: „Od čeho máš tak špinavé ruce?”
„Hrál jsem si na pískovišti.”
„A jak to, že máš čisté prsty?”
„Protože jsem hvízdal na psa.”

Ptá se Pepíček ve škole: „Paní učitelko, máte prsa?”
„Mám, Pepíčku, mám!” odpoví dotčeně učitelka.
„Tak proč je nenosíte?”

Říká matka synovi: „Pepíčku, už jsi dost velký. Musíš se naučit jíst příborem.”
„A do které ruky dám řízek?”

„Při zajetí hrozil partizánům trest smrti,” vypráví dětem učitel.
Přihlásí se Pepíček s touto úvahou: „Ale to už jim stejně mohlo být jedno, když už byli zajetí, viďte?”

Stojí Pepíček nad Macochou a pláče. Přijde k němu pán a ptá se : "Proč brečíš?" Pepíček povídá: "Mně tam spadl chleba. " Pán se ptá znovu: "A s čím byl ten chleba? " S maminkou."

Pepíček říká tatínkovi: ,,Na vánoce chci počítač!!!"
Tatínek odpoví: ,,A co tak kouzelné slovíčko?"
Pepíček: ,,Dneska je zaheslovaný úplně všechno."

Děti šly se školou do přírody a paní učitelka jim dala za úkol vyhledat létající mravence. Všichni se vrhli do průzkumu okolí. Jako první se u paní učitelky objevil Pepíček, rozevřel dlaň a tam obyčejný mravenec.
„Je mi líto, Pepíčku,” řekla paní učitelka, „ale tenhle mravenec není létající.”
„Jakto, že ne?” zlobí se Pepíček. Pozvedne dlaň, foukne, a mravenec letí vzduchem. „Tak vidíte, že létá!”

„Pepíčku, proč si nehraješ s Davídkem?”
„Protože je to vejtaha, strašpytel a okusuje si nehty.”
„Ale to snad není tak hrozné, spousta dětí si okusuje nehty...”
„Mami, ale ne na nohou.”