Vtipy o národech a menšinách - 575 zajímavých

V Číně je povoleno jedno dítě na rodinu, když se narodí druhé, jde manžel na kastraci. Pokud se přesto narodí třetí, uříznou to sousedovi celé!

Barví malý černoušek plot na bílo, vyleje na sebe barvu a je celý bílý. Podívá se do zrcadla a zaraduje se, že je bílý. Jde se pochlubit mamince, ta zrovna myje nádobí, a tak mu řekne, ať jde za tatínkem. Tatínek se zrovna dívá na fotbal a pošle ho ven, aby si hrál.
Černoušek se zamyslí a povídá: „Jsem jen pět minut bílej a už mě ti negři serou.”

V katolické farnosti se rozhodli, že každý dospělý, který se nechá pokřtít, dostane peněžitý dar. Stein tedy nemešká a konvertuje. Když přijde ze křtu domů, celá rodina se na něho sesype a chce po něm ty peníze. Stein se zlobí: „Sotva gój (= křesťan) přijde k penězům, už jsou tu židé a chtějí ho o ně připravit.”

V jednom kraji na Západě žil bohatý rančer, který tak nenáviděl indiány, že jednoho dne vyhlásil odměnu sto dolarů za každou jejich hlavu, kterou mu kdo přinese. I sebrali se Paddy a Murphy, vzali pušky a povoz a vyjeli na lov.
Brzy narazili u řeky na prvního indiána. Paddy zamířil a prásk. Pak už stačilo jen dojít mrtvole useknout hlavu. O pár minut později se objevil druhý a stal se stejně snadnou obětí. Následně se objevili dva a Paddy jednoho z nich netrefil. Ten obratem zmizel v prérii. Pak se dlouho žádný neobjevoval.
Když k večeru zaslechli oba kovbojové koňská kopyta, zpozorněli. Tak akorát na hranici dostřelu zastavil indián na koni. Vyrazili tedy jeho směrem. On si udržoval bezpečnou vzdálenost. Paddy prásknul do koní a začali ho dohánět. Indián tedy zahnul do kaňonu. Oni samozřejmě hned za ním.
Paddy se soustředil na ovládání povozu, který se řítil neuvěřitelnou rychlostí. Murphy najednou zašeptá: „Hele, Paddy, rozhlédni se...”
„Neruš,” zlobí se Paddy. „Už ho skoro máme!”
Murphy naléhá: „Paddy, fakt by ses měl rozhlédnout!”
Tak tedy Paddy trochu zpomalil a rozhlíží se. Kam až oko dohlédne, nahoře podél kaňonu stojí stovky indiánů s luky a sekerkami. Načež Paddy říká: „Hele, to vypadá, že budeme milionáři!”

K tarnopolskému rabínovi přijde mladý muž pro radu. Nemůže se totiž rozhodnout, má-li se oženit, nebo ne.
„Její otec je vážený a vzdělaný člověk.”
„Tak se ožeň.”
„Ale dcera je škaredá jak ropucha.”
„Tak se nežeň.”
„Ale dostane dvacet tisíc zlotých věna.”
„Tak se ožeň.”
„Ale ona kulhá.”
„Tak se nežeň.”
„Ale její otec si mě chce vzít za společníka.”
„Tak se ožeň.”
„Ale ona se ráda hádá.”
„Tak se nežeň.”
„Rabíne, jakou radu mi tedy dáváte?”
„Soudím,” povídá rabín po chvilce, „že by ses měl dát pokřtít.”
„A proč, rebe?”
„Protože pak půjdeš na nervy farářovi.”

Na mezinárodní konferenci se o přestávce někdo ptá Číňanů: „Jsem fascinován vaším jazykem. Celé to dlouhé povídání váš překladatel vyjádřil pěti slovy! Mohli byste mi říct, co ta slova znamenala?”
„Kecá... ještě kecá... už dokecal!”

Jak se řekne japonsky prodavačka?
Šidilidi.

Přijde cikánka k lékaři a stěžuje si: "Pán dochtor, ten moj stary by furt jen jebal, doma mame dvanact harantu, poraďte, čo robit?" "Zkuste mu dát prezervativ," poradí lékař. Na druhý den je u něj rozjařená cikánka znovu a povídá: "Aký stě báječný, pán lekár. Dala sem mu ten onen - ako stě hovoril, staremu do večeře. On sa vám tak nafůknul a taká se mu urobila u riti bublina, že až štyry děcka od smiechu zkapali..."

Jde Čech, Američan a Rus do jeskyně přání.
Jde tam Rus a řekne, že chce auto. A dostane ho.
Jde tam Američan a řekne, že chce milion. Tak má milion.
A jde tam Čech, zakopne a řekne: „Do prčic!” A je v Prčicích...

„Víš, že si Mojše bere vdovu po Khonovi?”
„Fuj - to bych nechtěl, být druhým mužem vdovy.”
„A co? Myslíš, že by bylo lepší být jejím prvním mužem?”

Ptá se žena své kamarádky: "Jak poznáš, kdy se máš dát do velkého prádla? Těm předpovědím počasí se moc věřit nedá ..." "Ty já ani neposlouchám, mám vlastní barometr." "Že jsem ho u vás nikdy neviděla ?" "Ani jsi nemohla - když můj starej ještě ráno spí, opatrně kouknu pod peřinu. Když mu leží nalevo, bude pršet, když napravo, bude pěkně svítit sluníčko." "A co když stojí?" "Tak to seru na prádlo!"

Jak se řekne maďarsky hřbitov?
Lehároškempink.

Ztroskotá loď a zachrání se pouze Rus, Američan a Čech. Doplavou na nejbližší ostrov a vtom je najde banda lidožroutů. Zavedou je za hlavním šamanem a ten jim říká: „Každému z vás dám dvě velké, tříkilové skleněné koule a kdo mi s nimi ukáže něco, co jsem ještě neviděl, toho pustíme, ostatní sežereme.”
Zavede každého do jiného stanu a dá jim na to dvacet minut. Za dvacet minut jde do stanu k Rusovi. Ten s těma koulemi různě žongluje a hází a šaman za deset minut vyjde ven a říká: „Je to sice hezký, ale už jsem to párkrát viděl.”
Tak zaleze do stanu k Amíkovi. Ten ty koule telepaticky přemísťuje z místa na místo. Za pět minut šaman vyleze a říká: „Je to sice hezký, ale jednou už jsem to viděl.”
Tak jde teda do stanu k Čechovi, za deset vteřin vyleze, nevěřícně kroutí hlavou a říká: „Tak to jsem teda ještě neviděl, on jednu kouli ztratí a druhou rozbije.”

Přijde malá cikánka za mámou a ptá se: Ty, máma, co je to ten orgasmus? máma na to: No, víš, to je když přijde Lazo domu a svoji nejcenější věc dá tam, ...e, no tam kde čůráš, víš? Pak máš orgasmus. dcerka na to: Tak to ja nikdy nezažiju, Lazo by nikdy nedal svoje Adidasky do dřezu.

Když Izraelci dobyli roku 1967 Jeruzalém, oznámili, že se dohodli s Jordánskem, jak si rozdělí Zeď nářků. Izrael si ponechá Zeď a Jordánsko nářky.

Šmejdí dva cikáni po staveništi a koukají, co by ukradli, když vtom oba spadnou do hluboké jámy s vápnem.
„No to je teda v prdeli,” říká naštvaně první, „co budeme dělat?”
Druhý na to: „Klidni, jseš bílej tři minuty, a už bys pracoval!”

Skotští manželé byli na slavnosti, kde krom jiných radovánek se pořádaly i vyhlídkové lety. Ale cena letenky se jim zdála příliš vysoká, a tak po hodině smlouvání jim řekl pilot: „Dobrá, tak uzavřeme sázku. Prolétnete se úplně zdarma, ale podmínkou bude, že po celou dobu letu nesmíte ani promluvit, ani vydat hlásek. Když to nevydržíte, zaplatíte plnou taxu.”
Manželé souhlasili. Pilot s nimi dělal let střemhlav, vývrtky, vzhůru nohama a podobné manévry. Když přistál, zavolal dozadu: „Tedy všechna čest! Vydrželi jste to!”
„No ale jen tak, tak!” ozval se vzadu MacHardy. „Víte, že jsem málem vykřikl, když moje žena vypadla z letadla?”

Falešný hráč, Tony Rowdman, měl na zápěstí levé ruky vytetovanou růži. Mrzelo ho to, neboť podle té růže ho vždy identifikovali. Jednoho dne si tu ruku usekl.
A tak nyní, když na něj šerif Stone vypisuje zatykač, musí do kolonky Zvláštní znamení napsat: „Žádné.”

U jedné skotské venkovské farmy zastavili v neděli čtyři motoristé a prosili farmářku o sklenici mléka. Farmářka každému nalila. Pochutnali si a chtěli mléko zaplatit.
„Ach ne, v neděli nemohu prodat mléko, bylo by to proti mému náboženskému přesvědčení,” pravila farmářka. „Ale až půjdete ven, mohli byste dát mým dětem čtyři šilinky...”

Novináři se ptali skotského žokeje, proč si kupuje jen jednu ostruhu. Vysvětlil to: „Kupovat dvě ostruhy je zbytečné vyhazování peněz. Když pobídnu jednu půlku koně, tak ta druhá přece stejně musí s ní...”

Arana šla na policii podat oznámení, že ji Dežo znásilnil a zbil. Policajt na to, že dobře, ale že se musí udělat rekonstrukce. Tak s Aranou došel do parku, ona mu ukazala, kde se to stalo. Policajt ji znásilnil a říká: "Arana, lhala si, že te Dežo potom zbil?" "Nelhala! Zbil mně támhle pod tím stromem, hned když jsem mu řekla, že mám syfilis."

V Detroitu nainstalovali na nádraží inteligentní automat na prodej lístků American Railroad. Přijde John Brown, vhodí čtvrťák a z automatu vypadne lístek: „Jste John Brown, stár 48 let, chcete do Cincinnati a jízdenka Vás bude stát pro první třídu 8 dolarů. Do odjezdu máte ještě 10 minut času.”
John nemůže pochopit, jak ten přístroj zná jeho jméno, věk a kam chce jet. Chytí pod paží vedle stojícího Indiána, hodí do automatu další čtvrťák a vypadne lístek: „Jste bojovník Orlí Péro z kmene Kiowa, stár 37 let. Přejete si jet do Memphisu. Váš vlak jede za 40 minut a jízdenka první třídou Vás bude stát 6 dolarů.”
John je z toho úplně mimo. Půjčí si od Indiána šaty a čelenku, vhodí další čtvrťák a z automatu vypadne lístek: „Jste nevěřící John Brown, stár 48 let. Chtěl jste do Cincinnati, ale zatímco tu děláte tyhle blbiny, váš vlak odjel. Ušetřil jste 8 dolarů za jízdenku první třídou.”

Aranka: „Čert aby vzal toho, čo vymyslel samoobsluhy!”
„Ty máš něco proti nim?”
„Akoby nie! Veď sama som sa obslúžila a vymerali mi za to tri mesiace!”

„Děti, jak dělá kráva?”
„Bůůů.”
„A jak dělá pes?”
„Haf, haf.”
„A jak dělá cikán?”
„Cikán zásadně nedělá!”

Přijde kovboj do saloonu a vidí, že u jednoho stolu sedí pěkná ženská, tak přemýšlí, jak by se s ní nejlíp seznámil. Po chvíli vytáhne bouchačku a všechny ostatní postřílí. Pak si k ní přisedne a říká: „Co vy tady, slečno, tak sama?”

Víte, co se stane, když vybuchne jaderná elektrárna Mochovce?
Češi budou zpívat „Nad Tatrou sa blýská” a Slováci „Kde domov můj?”.

Jedna starší židovská dáma připravovala poslední vůli. Za prvé chtěla být zpopelněna a potom si přála, aby její popel byl rozptýlen v největším obchodním domě ve městě.
„No, toto!” zvolal přítomný rabín. „A proč právě tam?”
„No, abych měla jistotu, že mě moje dcery alespoň dvakrát týdně navštíví!”

V jednom nejmenovaném malém městečku na jihu Čech sestavili Romové fotbalové družstvo žáků. Hráli krajský přebor a jednou si pozvali na přátelské utkání tým C žáků Dynamo České Budějovice. Jak známo, ti mají černobílé dresy. V jednom okamžiku kopli Romové míč do autu. Postranní rozhodčí zamával praporkem a říká: „Vhazují černí.”
Nato se k míči seběhlo hned několik Romů a postranní rozhodčí svou chybu musel napravit slovy: „Promiňte, myslel jsem tím Dynamo.”

Sedí Skot u jezera, prut nahozený a se smutným výrazem se dívá zadumaně na hladinu. Jde okolo druhý Skot a ptá se: „Tak berou, berou?”
Ten zastřeným hlasem povídá: „Ále, asi před hodinou mi tam spadl můj šestiletý kluk. Políčil jsem na něj čokoládový bonbón. Jak do večera nezabere, tak mám takový nepříjemný pocit, že doma budu mít těžký průser...”

Pan Dudek šel na procházku a vidí, jak několik snědých stěhováků chvatně odnáší sousedův nábytek do připraveného náklaďáku.
„Hej, chlapi, nechci nikoho urazit, ale to jste snad první cikáni, co je vidím takhle tvrdě makat na cizím,” poznamená směrem ke skupince mužů.
Jeden z cikánů se otočí a zakřičí: „A kdo říká, že pracujeme na cizím?”

Na co Skoti píšou dopisy?
Na toaletní papír.

Víte, jak dávají Číňani svým dětem jména?
Pustí plechovku po schodech!

Jak pozná Eskymák, že je velký mráz?
Když se mu v zatáčce zlomí pes.

Na Západě: „Čau Johny, čím si teď vyděláváš?”
„Obchoduji s otroky.”
„A co od tebe kupují?”

Opaluje se v Somálsku řízek na slunci, když tu k němu doběhne uřícený chleba a křičí: „Rychle utíkej, běží sem Somálci!”
Ale řízek v klidu odpoví: „Proč? Mě tady nikdo nezná.”

Malý Skot Edgar chce po tatínkovi penny, že se půjde podívat do zoologické zahrady, prý tam mají obrovského hada.
„Nic takovýho,” povídá otec. „Tady máš lupu a jdi se podívat do naší zahrady na žížalu!”

Jak se řekne polsky homosexuál?
Labužnik perdelovy.

„A na důkaz našeho přátelství si spolu vykouříme dýmku míru,” oznamuje Old Šutrhendovi Vínotů.
„Ale božínku, drahoušku,” namítne sametový hlásek. „To si nemůžeme navzájem vykouřit něco lepšího?”

Khon se rozhodl prodat dům a předal celou záležitost agentovi. Ten napsal inzerát, takový ten standardní, který se nádherně čte. Khon si ho přečetl a zeptal se: „To je všechno pravda?”
„Samozřejmě,” odvětil agent. „Proč se ptáte?”
„Stornujte to,” povídá Khon. „Ten dům je příliš dobrý, než abych ho prodával!”

„Pane doktore, měl jsem se řídit tím příslovím: Darovanému koni na zuby nekoukej,” prohlásil v ordinaci beznosý kovboj.

Jdou dva strážníci na obchůzce kolem domu afrických imigrantů a jeden zvolá: „Hej, Somálče! No ty, co se schováváš za tím stínem od prádelní šňůry!”
Somálec vyleze a rezignovaně mávne rukou: „Pojďte hoši, objevili nás!”

V džungli zabloudí Francouz, Angličan a Čech. Chytí je domorodci a náčelník jim povídá: „My už sice lidi nežereme, ale máme tady zlého lva lidožrouta. No a to víte, nás je málo, tak vás obětujeme. Ale protože jsem lidumil, máte před smrtí každý jedno přání.”
Angličan řekl: „Chci krásnou ženskou.” Dostal ji a pak se po něm lev jen olízl.
Francouz řekl: „Chci dobré jídlo.” Najedl se a pak se po něm lev jen olízl.
Čech řekl: „Já chci dvě perfektně vychlazená plzeňská piva.”
Trvalo to sice 14 dní, než mu je sehnali, ale pak to stálo za to. Čecháček piva vymlaskl, domorodci ho strčili ke lvovi a čekali, co bude. Lev si k němu dvakrát čichl, třikrát se olízl a lehl si vedle něho. Domorodci chvilku koukali a pak ho začali oslavovat jako šamana.
Když skončili oslavy, náčelník se ho zeptal: „Ty, Pepo, jak si to vlastně s tím lvem dokázal?”
„Poslyš, náčelníku, už jsi viděl Plzeňáka po dvou pivech sežranýho?”

Skot MacMahon pořádal čaj o páté a vypravoval svým hostům: „O nás Skotech se říká, že jsme hrozně na každou penci, ale není to vůbec pravda. Já například dnes dopoledne vytrousil v parku šilink. Někam se mi zakutálel, ale já se vůbec nezdržoval jeho hledáním a šel jsem klidně dál!”
Po této historce hosté rychle dopili čaj, začali se nenápadně loučit a odcházet. A za malou chvíli se všichni sešli - v parku.

Skot MacKay se oženil a jel se svou novopečenou chotí na svatební cestu. V Doveru jí koupil bonboniérku. V Paříži jí dal první bonbón, v Berlíně druhý. A když jej požádala v Římě o další, řekl: „Už ne, miláčku. Ty ostatní už necháme dětem...”

Dežo šel poprvé do divadla. Když se vrátil, Fero se ho ptá: „Tak co, Dežo, jaké to bylo?”
„Ani se neptej. Hrozná nuda, sotva jsem tam vydržel. Akorát se mi líbilo, když na konci rozdávali kabáty. To jsem si vzal tři!”

Potkají se dvě bandy, cikáni a skini, a začnou se provokovat. Jeden skin volá: „Hej, kdo z vás je nejblbější?”
„Tady Fero,” odpoví klidně nejstarší cikán, „je mu dvacet a ještě nemá invalidní důchod!”

Přijde rom do drogerie a říká: Dyk, máte tu vůňu, co se menuje jak já? Prodavačka se na něj překvapeně podívá a ptá se: Vy se snad jmenujete Christian Dior? A rom odpoví: Ne, já su Dežo Dorant.

Šéf propagace v divadle přiběhne k řediteli a říká: "Pane řediteli, mám dvě zprávy, dobrou a špatnou." "Jaká je ta dobrá?" "Cikánský baron je zcela vyprodán!" "A ta špatná?" ptá se ředitel. "Devadesát procent vstupenek si koupili skini!"

Potká Kohn Roubíčka na Miami a ten mu povídá: „Kohn, kde se tady berou?”
„Ale, já jsem tady na svatební cestě.”
„A kde mají Sáru?”
„Neblázněj, Roubíček, někdo přece musí zůstat v krámě a prodávat!”

Jaké je rusky mluvící nářadí na devět písmen?
Ukrajinec.

Malého cikána vyhodí už asi z x-té školy kvůli špatnému prospěchu a chování. Starý cikán už neví, co s ním, a tak ho přihlásí do církevní školy. Mladý najednou začne nosit jen jedničky a i chování má vzorné. Starý se diví a ptá se ho, jak je to možné.
Mladý vypráví: „Jdu tam do jedný místnosti a tam je na zdi přibitej chlap. Jdu do druhý místnosti a tam je taky přibitej chlap na zdi. V třetí místnosti taky chlap, přibitej na zdi. Táto, tam se s nikým neserou!”

Vtrhne kovboj Velkej Tom do baru a říká: „Barmane, desetkrát whisky s ledem a až to vypiju a budu úplně sťatej, sesypte zbylej led z těch skleniček do kyblíku a použijte ho jako obklad pro ty, kterým tady rozbiju hubu!”

Rusové vymysleli stroj na škrabání brambor a oznámili to Američanům. Ti vyslali komisi, aby to vyzkoušela. Američan hodí do stroje jeden brambor, ve stroji to zachrastí a vyleze oloupaný. Amík se ptá výrobců: „A kolik brambor to oloupe?”
Rusové pokrčí rameny a řeknou, že se to nejdřív musí vyzkoušet. Tak tam nasypou kýbl, ve stroji to zachrastí a vypadne kýbl oloupaných brambor. Amíci si řeknou: „To není možné, to chce něco většího!” a nasypou do stroje celý vagon.
Ze stroje vyleze Ivan v zástěře a se škrabkou a zoufale zvolá: „Nimagu, Vasju zasypalo!”

McDonald potká McMekkyho: „Prosím tě, je takový mráz a ty nemáš svou beranici?”
„Ale, tu jsem vzteky prodal. Představ si, že já ji měl takhle přes uši a ten zpropadenej Sam mě zrovna pozval na whisky. Jenže já ho neslyšel!”

Proč mají Somálci rádi mouchy?
Používají je jako letadla.
A víte, proč mají rádi obzvláště masařky?
Protože jsou dvousedadlové.

„Vzal by sis mou dceru Cecily, kdyby ses dozvěděl, že nedostane žádné peníze?” ptal se mazaný Skot nápadníka své dcery.
„Samozřejmě, pane. Horoucně ji miluji a peníze tu nehrají vůbec žádnou roli!”
„Tak ji nedostaneš,” odpověděl otec. „Nechci mít druhého vola v rodině...”

Skot přistihne ve své knihovně ďábla.
„Jak jsi se sem dostal?” volá na něho.
„Komínem,” přiznává satanáš, zatímco se MacGregor hrne k telefonu.
„Stůj!” přemlouvá ho čert. „Nevolej kněze!”
„To jsem ani nechtěl,” uklidňuje ho držgrešle. „Chci jenom upozornit svého kominíka, že už tenhle měsíc nemusí chodit!”

Jak dostanete Somálce do láhve?
Hodíte mu tam drobek chleba.
A jak ho dostanete ven?
Nijak, přežere se a neprojde hrdlem.

Jak poznáte Čečence v obchodě s obuví?
Zkouší si obout krabice.

Kdysi se firma IBM rozhodla nechat na zkoušku vyrábět některé díly v Japonsku. V zadání byla mj. klauzule, že se tolerují tři chybné součástky z deseti tisíc.
S první dodávkou přišel průvodní dopis: „My Japonci těžko chápeme vaše americké obchodní praktiky. Přesto jsme podle smlouvy zvlášť vyrobili ke každým deseti tisícům součástek tři vadné a přidali jsme je do dodávky. Doufám, že s nimi budete spokojeni.”

„Chtěl bych vás požádat, zda byste mi dal svou dceru za ženu,” oznamuje arabskému pašovi bílý obchodník.
„Dobře, cizinče, dceru ti klidně dám. Jen jedna otázka - za jakou ženu?”

Na Sicílii se pořádá sraz těch největších mafiánů. Italové zjišťují, jestli jsou Rusáci pořádní mafiáni.
Italové: „Zlatý řetízky - máte?”
Rusáci: „Nemáme.”
Italové: „A dvouposchoďový vily - máte?”
Rusáci: „Nemáme.”
Italové: „A meďoury - máte?”
Rusáci: „Nemáme.”
Italové se jim celý sněm šíleně chechtají a Rusáci jedou domů jako spráskaní psi. Když se vrátí domů, boss ruský mafie si svolá všechny podšéfy a začne vydávat rozkazy: „Tak za prvé - všechny třetí a čtvrtý patra u svejch vil zbouráte! Za druhý - prodáte vrtulníky a tryskáče a nakoupíte Mercedesy. No a za třetí,” povídá posmutněle, „zlatý řetízky sundejte čoklům z krku - budeme je nosit my!”

Který Polák má čepici za 4 tisíce dolarů?
Papež.

Chlapík kupuje od staré cigánky koně. Chlapík: - Kolik za něj chcete? Cikánka: - Dvacet tysýc. Chlapík: - Je nějak vyhublý. Cikánka: - On né vyhublý, on štíhlý. Chlapík: - Ten kůň kulhá. Cikánka: - On né kulhá, on tákovou zvláštní chůzi mít. A takhle to pokračuje dál, chlapíkovi se pořád něco nezdá a cigánka mu pořád tlačí nějaké klíny, a že se na něm má projet, že prý uvidí jaký je to skvělý kůň. Chlapík teda sedne na koně, kůň se rozběhne a narazí do zdi. Chlapík: - Proboha, ten kůň je slepý! Cikánka: - On né slépý, on odvážný.

„Poslechnou, Bondy. Co by dělali, kdyby jich v poušti přepadl lev?”
„Vzal bych kvér a zastřelil ho.”
„Ale co, kdyby kvér neměli?”
„Tak bych vytáhnul pistoli.”
„Pistol by taky neměli.”
„Potom bych vzal dýku a probod bych ho.”
„Co kdyby neměli ani dýku?”
„Sundal bych kožich a nacpal mu ho do chřtánu.”
„Prosím jich, Bondy, v poušti, v tom hicu, a kožich?”
„Poslechnou, Khon, komu vlastně voni fanděj? Mně, nebo tý bestii?”

Přijde malý Indián k náčelníkovi a ptá se ho: „Proč mají Indiáni tak ošklivá jména?”
„Jak ošklivá?” odpovídá náčelník. „Tobě se nelíbí Silný medvěd nebo Bystrý sokol?”
„Líbí.”
„Tak o co ti vlastně jde, Smrdutý skunku?”

Běloch, který deset let žije s indiány, provádí po jejich vesnici své známé. Kolem skupinky zvědavců jde jeden indián a běloch prohodí: „To je Chrápající medvěd.”
„Chrápající medvěd?” podiví se cizinci. „A proč mu vlastně takhle říkáte? Spí tvrdě a chrápe hlasitě jako medvěd?”
„Ne, je to zoofil.”

Proč mají v Somálsku okousané zdi?
Protože si na nich promítají chleba.

Cikánka rodí, cikán jí svítí baterkou a vytahuje jednoho haranta za druhým. Když vytahuje asi pátého, cikánka povídá: „Ty, Juro, zhasni radši, ty potvory lezou za světlem!”

Mezinárodní konference končí a delegáti se sejdou v baru. Za chvíli mají jen křestní jména a jsou hrozně silní. Začnou se chlubit a jeden Rus povídá: „U nás hodíme kus železa do vody a máme novou ponorku.”
Američan se přidá: „My hodíme železo do vzduchu a máme nový letadlo.”
Čech na ně otočí oteklý oči a dodá: „A my hodíme kus hovna na židli a máme novýho ředitele.”

Plstěný klobouk je věc dobrá a bytelná, ale přece jen - čtyřicet let je čtyřicet let. Za takovou dobu se rozpadne i tak opatrnému člověku, jako je starý MacCornick. A tak tedy starý MacCornick vkročí do obchodu, kde si před čtyřiceti lety kupoval klobouk. Otevře dveře a řekne bodře: „Dobrý den, tak už jsem tu zas...”

Slovák na poště: „Máte ceruzku (= tužku)?”
„Nie, dva kluky!”

Mistr volá na Ukrajince, který přišel žádat o místo na stavbě: „Hej Ruse, a umíš ty vůbec mluvit německy? Víš, jsme německá firma a Němci si na to potrpí.”
„Da, da.”
„No dobře, tak přijď zítra,” kývne hlavou mistr, „a počítej s tím, že si tě ráno ještě trochu prozkouším.”
Druhý den před šestou je už Ukrajinec na stavbě a mistr ho zkouší, jak slíbil.
„Tak povídej, wie heisst du?”
„Co to, to já neumět!” divoce máchá rukama Ukrajinec.
„Ale vždyť jsi včera říkal da, da..., a víš, že tě jinak nemůžu vzít!”
„Da, říkal, ale na to, že Němci potrpět na jazyk...”

Jeden maharádža má velikou zahradu s různým ovocem. Tři zloději se dohodli, že si zajdou natrhat, ale byli chyceni stráží a předvedeni před maharádžu, který jim určil trest. Každému bude nacpáno do zadku ovoce, jaké si utrhl. Cpou tedy prvému do zadku jablko a on řve bolestí. Druhému rvou do zadku grep a ten křičí ještě víc. Třetí se tomu směje. Maharádža se ptá, proč se směje.
On mu odpoví: „To jsem zvědav, jak mi tam narvete melouna.”

Ptá se žák učitele: „A jak to přijde, že má rabín děti, když ve dne v noci imrvére studuje svaté knihy?”
Učitel na to: „No, k tomu je potřeba čtyřicet tisíc a čtyři andělé.”
Celá třída ztichne.
„A to jako proč zrovinka tolik?” ptá se žák.
„No protože přijdou ti andělé, jeden ho chytne za jednu ruku, druhý za druhou ruku, třetí za jednu nohu, čtvrtý za druhou nohu - a zvednou ho od těch svatých písem a odnesou na lože k jeho paní, k rebecin.”
Žákovi to vrtá hlavou: „To jsou ale všehovšudy čtyři andělé, co k tomu byli potřeba. K čemu je pak těch čtyřicet tisíc?”
Učitel se zamyšleně usměje: „No, těch čtyřicet tisíc se ho pak snaží dostat zpátky k těm svatým písmům.”

Přišel Kohn za rabínem: „Rabi, malér! Mám syna, kluk chytrej, hlava otevřená, mohl být skoro rabín a on se nechal pokřtít!”
Rabi odpovídá: „Kohn, to říkaj ausgerechnet mně? Vždyť já taky mám syna, kluk chytrej, hlava otevřená, mohl být skoro rabín a taky se nechal pokřtít! To nemůžeme tak nechat, jdeme za vrchním rabínem!”
U vrchního rabína svému představenému povídají: „Rebe, poslouchaj nás, oba máme syny, hlavy otevřený, mohli být skoro rabíni a nechali se pokřtít!”
Na to vrchní rabin: „A to říkaj ausgerechnet mně? Vždyť já mám taky syna, kluk chytrej, hlava otevřená, už mohl být skoro rabín a on se nechal pokřtít! To nemůžeme tak nechat!”
Vrchní rabi s nimi jde do synagógy a modlí se: „Veliký Adónaj, máme problém. Všichni máme syny, kluci chytří, hlavy otevřené, mohli být skoro rabíni a oni se nechali pokřtít!”
Zahřmí a shůry se ozve hlas: „Pánové, tohle vy říkáte ausgerechnet mně?”

Čech,američan a rus hází kameny přes kostel.První háže američan,hodil a nepřehodil:"Do prdele ja to nepřehodil!"Z kostela vyběhne farář a stěžuje si:"Neklej" Druhý hází rus,hodil a nepřehodil:"Kurva ja to nepřehodil"Vyběhne farář a szěžuje si:"Neklít!!!" Poslední hází čech,přehodí z kostela vyběhne farář a říká:"Kurva on to přehodil"

Přijde Američan do trafiky: „Do you speak English?”
„Ehm, hmh, yes.”
„Marlboro!”

Říká Američan synovi: „Je to pro člověka nedůstojné, jestliže mu manželství zprostředkuje počítač.”
„A jak ses ty seznámil s maminkou?”
„Celkem normálním způsobem. Vyhrál jsem ji v pokeru!”

Indiáni se přijdou za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima. Šaman rozhodí kamínky, podívá se na ně a řekne: „Nevím, Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.”
Tak indiáni odejdou, štípají dříví, ale za týden se přijdou zeptat znova. Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá: „Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.”
Indiáni zase odejdou a štípají dříví, ale šamanovi už je to blbý, a tak se jde zeptat na meteorologickou stanici, jaká ta zima bude. A tam mu odpoví: „My nevíme, ale asi pořádně tuhá. Indiáni už čtrnáct dní štípají dříví.”

Proč mají Češi ploché nohy?
To jak se stále odrážejí ode dna.

Slovenský inženýr Dzurilla se dostane na mezinárodní sympozium o telekomunikacích. Američan se chlubí, že mobilní telefony jsou minulostí, protože on má telefon zabudován v nehtu. Japonec nechce zůstat pozadu a tvrdí, že on má všechno v zubu.
V té chvíli si Slovák krkne a omlouvá se: „Promiňte, pánové. Přišel mi fax!”

Jak se maďarsky řekne rakev?
Veget bedna.

Potkají se dva Romové a jeden se ptá druhého: „Kam jdeš?”
„Do Tesca, koupit si svetr.”
„Tak jestli tě nechytí, kup mi taky jeden.”

Co to znamená, když je v záchodě zrnko rýže?
Somálec celou noc zvracel.

Kdo vymyslel triatlon?
Cikáni. Na koupaliště jdou pěšky, tam si zaplavou a zpátky jedou na kolech.

Jak se řekne maďarsky včela?
Seremed.
Jak vosa?
Neseremed.
Jak čmelák?
Neseremedturbo.
A sršeň?
Neseremedturboagresor.

Proč nejsou v Somálsku žádní hadi?
Protože je Somálci používají jako spacáky.

Za multimilionářem přišel mladý Žid: „Mám pro vás návrh, jak bychom oba mohli vydělat tři miliony dolarů.”
„No, to nejsou malé peníze, co navrhujete?”
„Slyšel jsem, že jste svojí dceři slíbil věno šest milionů. No, a já jsem ochoten vzít si ji za tři miliony!”

Kupé rychlíku jedoucího z Prahy do Brna, zcela sám sedí starší vousatý pán. Vlak zastavil v Kolíně a když se znovu dával do pohybu, otevřeli se dveře a do kupé vpadla asi tříletá holčina, plácla sebou a řvala. Za ní tam vletěl asi pětiletý kluk, který rovněž řval a byl pohlavkován starým Židem, jenž nadávaje usedl na sedadlo.
Starý pán vyskočil a rozhodně povídá: „Pane, jsem strašně nervózní!”
„Co je mi do toho, že sou voni nervózní,” odseknul Žid.
„Povídám, že jsem strašně nervózní a neodejdete-li okamžitě s těmi dětmi pryč, způsobím vám velkou nepříjemnost!”
„Nepříjemnost? Cha! Cha! Mojí starý se narodily dvojčata, a mám za ní přijet do Prahy - sed sem si do vlaku do Brna, holka se mi pokadila, kluk sežral jízdenky, tak jakou mi voni můžou udělat nepříjemnost?!”

Hádají se Čech, Američan a Němec, kdo déle vydrží ve sklepě.
Jde tam Němec a slyší: „Stáhnu tě z kůže, sním a z okna vyhodím!”
Poleká se a uteče. To samé i Američan a potom tam jde Čech a slyší to samé. Rozsvítí si a vidí opici, jak drží banán a říká: „Stáhnu tě z kůže, sním a z okna vyhodím!”

Jak se maďarsky řekne kongresové centrum?
Šapitó.

Hádají se dvě ženy, co která z nich nosí pod sukní. Zaslechne to Skot a říká: „Nevím jak vy, ale já pod ní nenosím nic!”

Ptá se ve skotské rodině pětiletý vnuk Patrick svého dědy: „Dědo, táta říkal, že prý by sis pro jednu penny nechal koleno vrtat, je to pravda?”
„A ty máš penny?” děda na to.
„Budeš se, dědo, divit, ale mám.”
„Tak, chlapče, neváhej a přines nářadí...”

Sešli se dva skotští houbaři na Vysočině u jednoho vzrostlého hříbku. Slovo dalo slovo a dnes jsou tam dva malé pomníčky...

„Prosím vás, jaký je nejlepší prostředek proti mořské nemoci?” zeptal se Skot Thompson lodního lékaře, když nastupoval na loď.
„Ve vašem případě,” poradil mu lékař, „bude nejlepší, když si vložíte do úst šilink...”

Skot Thorn navštívil lékaře a dal se prohlédnout. Po zevrubné prohlídce mu lékař pravil: „Doporučuji vám důrazně, abyste přestal pít alkohol, kouřit a omezil na co nejvyšší míru styk se ženami.”
Thorn se uklonil a odchází. Lékař zdvořile, ale rezolutně namítl: „Příteli, nezaplatil jste mi za mou radu.”
„Ano, vím - já totiž tu radu neberu...”

Zdá se to sice neuvěřitelné, ale svého času se ve skotském Aberdeenu mezi lidmi šuškalo, že když místní skrblík Bawter našel doma půl láhve léku proti kašli, tak poslal v zimě a za mrazu své dvě děti, aby chodili bosé po sněhu - jen aby lék nepřišel nazmar!

Skot Patrick Bamberry se dověděl, že mu jeho žena byla nevěrná, tak zažádal o rozvod. Marně ho prosila, ať jí odpustí, že už to nikdy neudělá, manžel byl neoblomný. Ale jen do té chvíle, než řekla: „A taky musíš zvážit, Patricku, kolik takový rozvod stojí!”
Tu se teprve manžel zarazil, vzal ji do náruče a řekl: „Polib mě, miláčku! Tobě člověk prostě musí odpustit...”

Bylo to ještě za dávných časů. Lékař prohlédl jednomu Skotovi ženu, která měla vysoké horečky, a obrátil se na jejího muže s výčitkou: „To jste mě nemohl zavolat dřív? Teď už by snad mohl pomoci jedině led! Jestli to bude ještě něco platné, běžte pro něj do hostince, ale rychle!”
Když se manžel vrátil s pytlíkem ledu, lékař mu oznámil, že žena zemřela. Muž těžce usedl na židli a zvolal zoufale: „Tak! A co já teď budu dělat s tím ledem?!”