Nejlepší vtipy

Jak za bavíš blondýnku ? Postav ji k zrcadlu a řekni ať hraje kamen nůžky papír teď dokud ne vyhraje.

Zamilovaná žena píše svému miláčkovi SMSku: "Jestli spíš, pošli mi tvoje sny. Jestli se směješ, pošli mi tvůj úsměv. ...Jestli pláčeš, pošli mi tvoje slzy." Romantický miláček jí odepsal: ..."Právě seru. Mám ti něco poslat?"

Následující slova prý skutečne padla u soudu, jak se píše v knížečce "Disorder in the Court".

Ot: Den Vašeho narození.
Od: Patnáctého července.
Ot: Který rok?
Od: Každý rok.

Ot: Jaké bylo Vaše vybavení v okamžiku nárazu?
Od: Tepláky Gucci a Reeboky.

Ot: Tahleta myasthenia gravis, ovlivňuje nějak Vaši paměť?
Od: Ano.
Ot: A jakým způsobem ovlivňuje Vaši paměť?
Od: Zapomínám.
Ot: Tedy zapomínáte. Můžete nám dát příklad něčeho, co jste zapomněl?

Ot: Jak starý je Váš syn, ten, co s vámi žije?
Od: Třicet osm nebo třicet pět, teď přesně nevím.
Ot: A jak dlouho s Vámi žije?
Od: Čtyřicet pět let.

Ot: Jaká byla první slova Vašeho manžela, když jste se toho rána probudili?
Od: Řekl, "Kde to jsem, Cathy?"
Ot: A proč Vás to rozrušilo?
Od: Jmenuji se Susan.

Ot: A na kterém místě se nehoda odehrála?
Od: Přibližne u milníku číslo 499.
Ot: A kde je milník čislo 499?
Od: Pravdepodobne mezi milniky 498 a 500.

Ot: Pane, jaké je vaše IQ?
Od: Myslím, že vidím poměrně dobře.

Ot: Strážmistře, když jste zastavil obviněného, byly Vaše modré a červené majáky v činnosti?
Od: Ano.
Ot: Řekl obviněný něco, když vystoupil z auta?
Od: Ano, pane.
Ot: Co řekl?
Od: "Co je to tu za diskotéku?"

Ot: Pane doktore, je to tak, že pokud osoba zemře ve spánku, tak se o své smrti dozví až následujícího rana?

Ot: Ten mladší syn, co je mu jedenadvacet, jak je starý?

Ot: Byla jste přítomna, když Vás fotografovali?

Ot: Byl jste to vy, nebo Váš starší bratr, kdo zahynul ve válce?

Ot: Zabil Vás?

Ot: Jak daleko od sebe byla vozidla v okamžiku srážky?

Ot: A byl jste tam, dokud jste neodešel, je to tak?

Ot: Kolikrát jste spáchal sebevraždu?

Ot: Takže datum početí [dítěte] bylo 8. srpna?
Od: Ano.
Ot: A co jste v té době dělala?

Ot: Měla tři děti, ano?
Od: Ano.
Ot: Kolik z nich bylo chlapců?
Od: Žádné.
Ot: A kolik tedy bylo holčiček?

Ot: Říkáte, že schody vedly dolů do sklepa.
Od: Ano.
Ot: A ty schody, vedly také ze sklepa nahoru?

Ot: Pane Slatery, Vy jste jel na poměrně komplikované líbánky.
Od: Jeli jsme do Evropy, pane.
Ot: A svou manželku jste vzal s sebou?

Ot: Jak se skončilo Vaše první manželství?
Od: Úmrtím.
Ot: A či úmrtí to bylo?

Ot: Můžete tu osobu popsat?
Od: Byla střední postavy a měla plnovous.
Ot: Byl to muž či žena?

Ot: Pane doktore, kolik pitev jste provedl na mrtvých?
Od: Všechny mé pitvy se provádějí na mrtvých.

Ot: Na všechny otázky odpovídejte ústně, ano? Jakou školu jste navštěvovala?
Od: Ústně.

Ot: Vzpomínáte si, kolik bylo hodin, když jste tělo prohlédl?
Od: Pitva začala kolem půl deváté večer.
Ot: A pan Dennington byl tou dobou mrtev?
Od: Ne, seděl na stole a divil se, proč ho chci pitvat.

Ot: Jste kvalifikován k dodáni vzorku moče?

Ot: Pane doktore, předtím, než jste provedl pitvu, přesvědčil jste se o nepřitomnosti pulsu?
Od: Ne.
Ot: Změřil jste krevní tlak?
Od: Ne.
Ot: Přesvědčil jste se, zda došlo k zástavě dechu?
Od: Ne.
Ot: Je tedy možne, že pacient byl naživu, když jste začal s pitvou?
Od: Ne.
Ot: Jak si můžete být tak jistý, pane doktore?
Od: Protože jeho mozek ležel v misce na mém stole.
Ot: Ale nemohl být pacient přesto naživu?
Od: Je možné, že byl naživu a pracoval někde jako právník.

Čech, Rus, Američan a Brit letí letadlem. Náhle se jim vznítí motor a mají jen tři padáky. Prvního padáku se chytí Rus a vyskakuje se slovy: „Jako příslušník nejinteligentnějšího národa mám právo se zachránit.”
Druhý padák pro sebe zabere Američan. Před skokem prohlásí: „Jako příslušník nejbohatšího národa mám právo na život.”
Brit s klidem Angličana pronese směrem k Čechovi: „Měl bych sice právo skočit, ale jako džentlmen vám přenechám poslední padák.”
Čech se však nenechá vyvést z míry a prohlásí: „Můžeme klidně skočit oba, protože příslušník nejinteligentnějšího národa skočil s mým batohem!”

Jede cestovatel na velbloudu pouští. Zvíře se už sotva plouží, ale naštěstí se za písečným přesypem objeví cedule VELBLOUDÍ SERVIS.
„Nejede?” ptá se nerudný Arab.
„Jede, ale moc pomalu,” stěžuje si cizinec.
Arab mu pokyne: „Tak si zacouvejte s velbloudem na rampu.”
Sotva je zvíře na rampě, popadne velké kladivo a flákne velblouda mezi nohy. Velbloud šíleným tryskem zmizí za obzorem.
„Chlape,” rozčílí se cestovatel, „jak já teď to zvíře doženu?”
„Jak?” mávne rukou servisák. „Zacouvejte si na rampu...”

Škola je krásná,
Škola je boží,
Jenom když padá,
Jenom když hoří.

Chuck Norris jednou kopl koně do brady. Jeho potomci jsou dnes známí jako žirafy.

Protrhne se hráz a voda rychle zaplavuje přilehlou vesničku. Všichni už jsou pryč, jenom farář stojí na věži kostela a modlí se. Připluje k němu člun požárníků: „Pojďte, otče, odvezeme vás.”
Farář na to odpoví: „Ne, já tady zůstanu, Ježíš mě zachrání.”
Člun tedy odjede. Voda už dosahuje až nahoru na věž, tam stojí farář, drží se kříže a modlí se. Připluje k němu loď domobrany: „Pojďte, otče, odvezeme vás.”
„Ne, já tady zůstanu, Ježíš mě zachrání.”
Loď odjede. Vesnice je už skoro celá zatopená, z vody kouká jen farářova hlava. Přiletí helikoptéra: „Pojďte, otče, hodíme vám lano.”
„Ne, já tady zůstanu, Ježíš mě zachrání.”
Helikoptéra odletí a farář se utopí. Potom v nebi potká Ježíše a vyčítavě se ho ptá: „Proč jsi mě nezachránil?”
„Co bys ještě chtěl - vždyť jsem ti poslal dvě lodě a helikoptéru!”

O přírodopisu probírá paní učitelka s dětmi pohlavní orgány muže. Poté, co je seznámí se vším základním, se ptá, jak lze pánské přirození pojmenovat. Děti přes sebe volají: „Úd, penis, pyj...”
Náhle se do ticha ozve Pepíček: „Lemrouch!”
Učitelka se ho ptá, jak na to přišel. Pepíček povídá: „To jsem si nevymyslel, to jsem četl ve Starých pověstech českých!”
„A kde?” diví se učitelka.
„No, v pověsti o Oldřichovi a Boženě. Oldřich se vrací z projížďky, sesedne z koně, přijde k němu Božena a políbí mu lem roucha...”

Pepíček u stromečku: „Ty všechny dárky mi přinesl Ježíšek?”
„Pochopitelně, kdo jiný?”
„To znamená, že vy jste se na mě zase vysrali?”