Hospodské vtipy - 644 zajímavých

Postarší pán se vrací dom pořádně namletej. Stoupne si před dveře a marně se snaží trefit do klíčové dírky. Pak se najednou z druhé strany ozve jeho manželka: „Déchni na mě klíčovou dírkou.”
Tak tedy déchl a manželka ho poslala spat ven. Takhle se to několikrát opakovalo, když tu si usmyslil, že na ňu vyzraje. Po dalším tahu snědl tři stróžky česneka a šel dom. Tam samozřejmě vyčkávala manželka s rozkazem, tak zase déchl do klíčové dírky. Chvilu bylo ticho a pak se ozvalo: „Nech si ty hloupé fóry, otoč se a déchni na mě ještě jednou!”

Změna jídelníčku - místo knedlo vepřo zelo to v jídelně zelo prázdnotou.

V krčmě: „Paninko, dejte mi toho největšího panáka, co tady máte!”
„To nepůjde, strejdo, kde bychom vzali nového hospodského!”

Ptá se pán v restauraci: „A z jakého vosku je ta svíčková?”

Přijde do hospody chlap s černou kočkou v náručí. Sedne, objedná panáka rumu a panáka benzínu. Hospodskej divně kouká, ale nakonec donese i ten benzín. Chlápek do sebe kopne rum a kočku chytí a naleje do ní ten benzín. Kočka začne prskat, zježí se jí srst, jako dělová koule lítá po hospodě, až najednou se zebleje a padne na zem mrtvá.
Pár chlapů na to blbě kouká a ptají se: „Sakra, co to bylo? Co se jí stalo?”
A majitel říká: „No, co já vím, asi jí došel benzín.”

Přijde farář do hospody a kárá Vildu Vyskoče, proč nechodí do kostela.
„Ale pane faráři,” namítne štamgast, „proč sedět v kostele a myslet na pivo? Radši sedím v hospodě a myslím na Boha!”

Saddám Husajn sedí v kanceláři a přemýšlí, koho má napadnout, když mu zazvoní telefon: „To je pan Husajn? Tady je Paddy z hrabství Cavan v Irsku. Chci vám sdělit, že vám vyhlašujeme válku.”
„To je důležitá věc, Paddy,” povídá Saddám. „Kolik mužů má vaše armáda?”
„Počkejte - já, bratranec Sean, soused Gerry a naše parta z hospody. To je osm lidí.”
Saddám si povzdechne: „Paddy, musím ti oznámit, že na můj rozkaz čeká milion mužů ve zbrani.”
„Tak počkejte, zavolám vám znovu.”
Příštího dne Paddy opravdu volá: „Dobře, pane Husajne, ta válka platí. Museli jsme si sehnat nějakou výzbroj.”
„A jakou výzbroj máte, Paddy?”
„Dva kombajny, buldozer a traktor z Murphyho farmy.”
Saddám si zase povzdechne: „Musím ti sdělit, Paddy, že mám 16 tisíc tanků, 14 tisíc obrněných transportérů a ve zbrani mám teď půldruhého milionu vojáků.”
„Opravdu? Tak já vám zase zavolám.”
Jak jinak - příští den volá Paddy zase: „Pane Husajne, tak ta válka platí pořád. Pořídili jsme si letectvo! Do Tedova ultralehkého letadla jsme namontovali pár pušek a přidá se k nám ještě bridžový kroužek.”
Saddám minutu mlčí a potom se ze sluchátka ozve: „Paddy, já mám 1000 bombardérů, 500 útočných Migů 19 a od našeho posledního rozhovoru se armáda rozrostla na dva miliony mužů.”
Dalšího dne Paddy volá znovu: „Dobře, pane Husajne, tu válku musíme bohužel odvolat.”
„Škoda,” řekne Saddám zklamaně. „Kam se poděla vaše odvaha?”
„No, probrali jsme to a došli k závěru, že dva miliony zajatců nejsme schopni uživit!”

Potácí se chlápek po ulici a mrmlá si: „Už nikdy víc nebudu pít. Už nikdy víc, ani méně. Tohle je tak akorát!”

Host se ptá vrchního: „Pane vrchní, mohl bych vám poradit, jak vytočíte více piva?”
„Samozřejmě, pane, byl bych vám moc vděčný za takovou radu. To víte, kšeft je kšeft.”
Host: „Tak točte plnou míru...”