Hospodské vtipy - 644 zajímavých

Jak v dnešní době vypadá vepřové na paprice?
Talíř plný papriky a na ní kousky masa.

„To překvapení šéfkuchaře bylo opravdu nečekané,” uznale povídá číšníkovi host, „kuře s rezavými vlasy jsem ještě nikdy neviděl...”

„Pane vrchní, měl bych dotaz. Co je to to tajemství šéfkuchaře?”
„To vám bohužel nemůžu prozradit. Ale pokud byste chtěl ochutnat, počkejte si po zavíračce u zadního vchodu.”

Starý Plzeňák si dobírá Amíka, který se na něj vytahoval, jako by byl světový pivovarník: „A umíš ty vařit pivo?”
„Jasně,” se samozřejmostí odvětil nabubřelý Američan.
„A jak se teda vaří, hm?”
„Při sto stupních!”

Pepa s Frantou se zdrží v hospodě trochu déle, a tak Pepa přespí u Franty. Ten se ho ptá: „Chceš spát s Fifinkou nebo ve vaně?”
„Ve vaně!”
Ráno se Pepa v koupelně vzbudí, krásná dívka připravuje snídani a představuje se Pepovi: „Já jsem Fifinka!”
Pepa odpoví: „A já strašný vůl!”

Vzpomínají v hospodě dva staří kamarádi: „Pamatuješ, Karle, jak jsme spolu jeli vlakem?”
„Jak bych na to mohl zapomenout,” zvolá kamarád. „Ty jsi tenkrát vystrčil hlavu, já zadek a lidi si mysleli, že jsme dvojčata!”

Jde si Ábeles postěžovat Silbersteinovi: "No Silberstein, představěj si co mě se stalo! Můj syn, můj jediný syn se dal v Praze na studiích pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Co myslej, ten můj némlich to samý!" "Co budeme dělat?" No, jdou se mnou, zeptáme se rabína." "Rabíne, dej nám radu. Co máme dělat? Oba dva naši synové se dali pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Ten můj udělal přesně to samý! Ale víte co, zeptáme se Hospodina." "Hospodine, pomož nám. Co máme dělat? Naši jediní synové se dali pokřtít!" A shůry zahřmí mocný hlas: "NO A MNĚ TO BUDOU POVÍDAT..."

V hospodě si podnapilý muž upřeně prohlíží dva chlapíky u vedlejšího stolu. Nakonec mu jeden z nich povídá: - Žádný strach, nejste opilý. My jsme dvojčata. - Cože?! Všichni čtyři?

Sejde se katolický kněz, mohamedánský imám a židovský rabín. Baví se o víře a začnou se také bavit o síle modlitby. Katolický kněz říká: To jsem jednou šel zaopatřovat nemocného do vzdálené vesnice. Jdu přes les, pole a louky, naráz se přihnaly mraky, šílená bouřka, průtrž mračen, nebylo kam se schovat. Tak kleknu, prosím Boha o ochranu. Naráz - všude okolo liják, nade mnou modrá obloha a já jsem v suchu došel až k cíli. Mohamedán na to: To je nic, tobě šlo jen o zdraví, mě šlo přímo o život. Jel jsem na velbloudu pouští. Naráz se přihnala písečná bouře, nebylo kam se schovat. Padnu k zemi a prosím Aláha o ochranu. Naráz - všude okolo bouře, nade mnou modrá obloha a já jsem v bezpečí dojel k cíli. Židovský rabín na to: Pánové, to není nic proti tomu, co jsem zažil já. Jdu v sobotu v Paříži po hlavní ulici a naráz uvidím na zemi plnou peněženku. Chci ji zdvihnout, ale naráz si uvědomím, že je sobota - šabat a já se nesmím dotýkat peněz. Přece tam ale tu peneženku nemůžu nechat ležet. Pozvednu oči k nebi, modlím se k Hospodinu. Naráz - všude okolo sobota, nade mnou úterý.