Vtipy o námořnících - 219 zajímavých

Vyprávěl námořník přátelům o svých dobrodružstvích v Jižní Americe: „Co vám mám povídat? Bylo to strašné! Indiáni vpravo, Indiáni vlevo, Indiáni všude kolem nás... Kam se člověk podíval, všude Indiáni na svých lodích. Přirazili k naší Margaretě a už se houfem drali na palubu...”
„Proboha! Co jste dělali?”
„Už bylo pozdě. Nedalo se nic dělat a tak jsme od nich museli koupit pár výšivek, nějaké koberce, několik vyřezávaných nožů a masek.”

Pana Holana překvapila v noci sousedka, jak škrábe na dveře svého bytu.
„Co to vyvádíte, pane Holan?”
„Ale, zapomněl jsem si doma klíče, a tak se snažím, aby si manželka myslela, že je za dveřmi Asta a pustila mě dovnitř.”

Námořník dostal po službě volno a aby taky něco užil, vyhledal dům radosti a obrátil se na madam, která domu vládne: „Chtěl bych nějakou inteligentní společnici. Víte, jsem dost náročný...“ Madam odběhne a za chvíli zavolá, že může jít mladý pán nahoru. Námořník poslechne, jde nahoru, vezme za kliku, zůstane překvapeně stát. Zevnitř pokoje se line líbezná hudba. Po chvilce překvapení námořník vejde a spatří za klavírem něžnou dívenku, která bravurně hraje ty nejsložitější a nejnáročnější skladby. Námořník v obdivu usedne a v poslechu kouzelné hudby úplně zapomene na původní účel své návštěvy. Když dívka skončí, zeptá se jí užasle: „Proboha, slečno, vy jste ohromný talent! Proč nestudujete konzervatoř?“ „Vy jste se zbláznil! Copak mi to rodiče dovolí?“

Do anglické námořní školy přijíždí na kontrolu admirál a ptá se jednoho mladého důstojníka: „Dovedl byste vyjmenovat dvě největší osobnosti v historii anglického námořnictva?”
„Nelson a... Promiňte, nezaslechl jsem dobře vaše jméno, pane admirále!”

Kanibalové zajmou trosečníky a chystají se je sníst, ale náčelník říká: „Nechte je být, dneska budeme mít utopence.”
„Fuj, já už myslel, že jste kanibalové,” oddechne si jeden ze ztroskotaných námořníků.
Náčelník se zamračí: „Nebojte, dočkáte se, teď ale přece nemůžeme nechat vaše utopené druhy zkazit!”

Plavčík na ledoborci zahlédne tonoucího.
„Hoďte mu záchranné kolo!” rozkřikne se na námořníky.
Chlap ve vodě se otřese: „Brrr! Rrradššši mmmi hhhoďďte kkožžžich!”

U ostrova zastaví loď a zachraňuje trosečníky, osm námořníků. "A už jste všichni? Ženy s vámi nebyly žádný?" ptá se kapitán. "Ale jo, jedna tady s námi byla, ale loni v květnu umřela. A nějaká svině ji minulej tejden zahrabala."

„Tak jsem si koupil kuchařku, abych si mohl uvařit, když manželka není doma,” svěřuje se kámošům pan Ludvík. „Ale nakonec z vaření nic nebylo.”
„Proč?”
„Protože každý recept začínal slovy: Vezměte čistý hrnec!”

Potkají se dva kamarádi: „Ty se tváříš, jako když ti uletěly včely. To ti zase stará udělala k obědu hrachovou kaši, co?”
„Ne, měl jsem uzené koleno, ale uletěly mně včely.”