Hospodské vtipy - 644 zajímavých

„Kluci, vsaďte se se mnou, že jsem největší hmyz na světě,” navrhl přiopilý Standa.
Hoši ho vzali za slovo a on je vede domů.
„Máři, nebudeš mi věřit, já jsem prochlastal celou výplatu,” zvolá Standa ve dveřích.
Žena se na něj rozčílí: „Stando, ty jseš to největší hovado na celém světě!”

Opilý muž se vrací k ránu z hospody domů a přivede si s sebou několik kamarádů. Manželka i tchyně okamžitě vyskočí z postele a běží je s úsměvem obsloužit. Přinesou jim jídlo, pití a pořád se starají, jestli jim něco nechybí. Kamarádi nemohou uvěřit svým očím, a proto se ptají, jak to dokázal.
„To bylo tak,” vypráví šťastlivec. „Jednou jsem měl psa. Když mě neposlechl poprvé, napomenul jsem ho. Když mě neposlechl podruhé, dal jsem mu důtku s výstrahou. A když mě neposlechl potřetí, zastřelil jsem ho. No, a tchyně i manželka už mají důtku s výstrahou!”

„Proč pijete?”
„Protože trpím.”
„Jak?”
„Špatně chodím.”
„A proč?”
„Protože mám plochý nohy a země je kulatá.”

„Tady to je padesát let stará slinovica po dědečkovi,” s pýchou odhaluje přátelům poklady svého sklípku Jóžin, „ten se musel naflusat!”

„Dlouho jsme se té anekdotě pana šéfa smáli,” vypráví v hospodě pan Jelínek, „než jsme pochopili, že jde o pracovní úkol!”

Chlápkovi se narodí syn a chlubí se v hospodě: „Představte si, je úplně stejný jako já.”
„Z toho si nic nedělej, hlavně že je zdravý!”

Policista zastaví auto s mladými manželi a děckem a provádí u řidiče dechovou zkoušku na alkohol. Naměří manželovi 0,8 promile.
„To není možné, musíte mít pokažený přístroj.”
„Tak ať tedy dýchne manželka,” rozhoduje policista.
Výsledek - opět 0,8 promile.
„Tak ať tedy dýchne i děcko,” rozhodne policista a opět naměří 0,8 promile.
Propustí je tedy a po odjezdu říká muž manželce: „Vidíš, říkala jsi, že ta slivovice děcku uškodí. Jemu neuškodila a nám pomohla!”

Bývalý ligový hráč machruje v hospodě, jaký byl kabrňák. Hospodský se podiví: „Vždyť ještě nejseš tak starej, proč už nehraješ?”
„Ale, zatahal jsem jednoho rozhodčího za ucho a dostal jsem za to doživotní zákaz činnosti.”
„Fíha, to se snad zbláznili, ne? Jak je tohle možné?”
„No, bylo to v zimě a jeho ucho mi zůstalo v ruce...”

Policajt upozorňuje Olina, který očůrává roh hospody: „Co to tady děláte za veřejné pohoršení?”
„Jaképak pohoršení,” namítne štamgast, „já jen hostinskému vracím tu vodu, kterou mi nalil do vína!”