Hospodské vtipy - 644 zajímavých

Ještě za komančů sedí v hospodě dva chlápci a povídají si. "Představ si, že manželka chce, abych jí koupil šicí stroj a já nemám žádné prachy." "Ale vždyť ty děláš v továrně na šicí stroje, ne?" "No jo, ale přece ho neotočím." "Když to budeš brát po částech, tak si toho nevšimnou. A pak si to doma složíš." "Dobrej nápad, díkes." Asi po měsíci se opět setkají v hospodě. "Tak co? Už sis složil ten stroj?" "Člověče, mám všechny součástky, které se u nás používají. Skládám a skládám, ale furt mi z toho vychází samopal."

To takhle stopuje chlápek o půlnoci na krajnici. Je bouřka, déšť a k tomu půlnoc, takže se auta nějak moc nehrnou. Najednou vidí v dálce světla auta, jak se pomaloučku strašidelně blíží k němu. Je mu to divný, ale přece jen, auto je auto, že jo, takže když u něj zastaví, tak si naskočí. Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedí! Strašně se lekne a než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku strašidelně do pohybu.
Chlápek je už hysterickej, takže otevře dveře a za jízdy vyskočí a peláší jak Horymír k Neumětelům. Pořád se ohlíží, bojí se, že auto zrychlí a přejede ho nebo něco podobnýho, tudíž se zastaví až v nejbližší vesnici. Tam najde hospodu, kupodivu ještě otevřenou, zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku ještě v šoku vypráví. Všichni jsou z toho odvařený a litujou ho a obdivujou.
Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlápkové, poručej si grog a rozhlídnou se kolem. Když uviděj našeho maníka, podívaj se na sebe a jeden povídá druhýmu: „Hele vole, to je ten debil, co naskočil do našeho fára, když jsme ho v dešti tlačili!”

Sedí chlapík na baru a všimne si na polici sklenice od okurek plné stokorun. Ptá se barmana, na co tam ty prachy jsou. A ten vysvětluje: „To je taková soutěž. Dáte stovku a když splníte tři úkoly, je sklenice vaše.”
„Ale co, zkusím to,” pomyslí si už podnapilý chlap a dá barmanovi stovku.
„No, tak za prvé musíte vypít půl litru tequily na ex. Za druhé, máme na dvorku vzteklýho pitbula s bolavým zubem, ten mu musíte vytrhnout. A za třetí, nad námi bydlí osmdesátiletá bába, která ještě nikdy neměla chlapa, a s tou se musíte vyspat,” vyjmenuje barman úkoly a nakonec podotkne: „Upozorňuju vás, že se ještě nikdo nedostal dál jak přes první úkol, takže hodně štěstí.”
Chlap bez mrknutí oka vypije tequilu a ožralý se vypotácí na dvorek. Odtud se chvíli ozývají zvuky zápasu a potom strašné vytí. Po nějaké době do baru vpadne náš chlapík uválený, otrhaný, vítězně se rozhlédne po přítomných a s kuráží zvolá: „Tak, a kde je ta bába s tím bolavým zubem?”

Přijde chlapík do baru a objednává si: „Třikrát vodku a jedno deci sody.”
Barman ho obslouží, chlapík vypije sodu a ty tři půldecáky všechny naleje do té decové sklenice. Barman s údivem povídá: „Jeeej, vy jste kouzelník.”
Zákazník vytahuje průkaz: „Ne, Česká obchodní ínspekce.”

Vrací se chlápek v půl třetí domů z hospody a potká ho policista: „Kam jdete?”
„Na přednášku!”
„A kdo vám teď asi bude dělat přednášku?”
„Tak to neznáte moji starou!”

To jsme takhle jednou seděli v hospodě, když najednou dovnitř vpadnul Pepa, s tupým šťastným úsměvem na rtech, zpocenej. Tak se ho ptám, co se děje.Heh, to byste nevěřili. Za hospodou je v dodávce jedna super baba, co dá každému zadarmo. Stačí tam jen zajít, a nemusíš nic dělat, ona tě v podstatě vtáhne dovnitř. Tak jsem si řekl, že proč vlastně ne. Vyšel jsem ven, dojdu k dodávce, zaklepu, otevřely se dveře a ženské ruce mě energicky vtáhly do tmy, strhaly ze mě oblečení a po pár veřinách už jsme se oddávali vášnivému sexu. Zrovna jsme byli v nejlepším, když dovnitř vpadl proud světla. Rychle jsem natáhl kalhoty, v duchu nadávaje, a stáhnul okýnko. Policistova tvář vypadala ve světle baterky docela nekompromisně. Zeptal se mě, co tam jako dělám. No co by, miluju se se svojí ženou! Ach, tak to mi promiňte, nevěděl jsem, že to je vaše žena. To já taky ne, dokud jste sem neposvítil.

Co to je čínská odtučňovací kůra?
Celý měsíc jíst pouze polévku, a pouze jídelními hůlkami.

Po ulici vrávorá muž, samá boule a modřina. Ochotný kolemjdoucí se nabízí: „Pojďte, odvezu vás domů.”
„Ani nápad!” zděsí se chlápek. „Odtamtud právě jdu!”

V hospodě se svěřuje jeden pivař druhému: „Já mám strašně rád detektivky, ale často nemůžu přijít na to, kdo je vrah.”
„Z toho si nic nedělej, kamaráde,” uklidňuje ho druhý chlápek, „abych řekl pravdu, tak jsem na tom úplně stejně jako ty.”
První na něj zoufale pohlédne: „No jo, ale já ty detektivky píšu!”