Vtipy o cestování - 386 zajímavých

Děda s holí se zlobí na řidiče autobusu: „Chlape, vy s tím jedete jako s hnojem!”
„To jste na omylu,” namítl řidič, „s hnojem bych jel opatrněji... vy mi z auta nemůžete vypadat!”

Na silnici tlačí nadávající zpocený muž auto, žena za volantem se ho ptá: „Už můžu povolit tu ruční brzdu?”

„Taxi! Taxi!” volá na ulici chlápek.
Jeden taxikář mu zastaví a chlap se ho ptá: „Za kolik byste mě dovezl na nádraží?”
„Za sto dvacet korun,” odpoví taxikář.
Chlapík ukáže na dva loďáky: „A tyhle dva těžké kufry?”
„Ty vezmu, přirozeně, zdarma,” říká muž za volantem.
„Výborně!” mne si ruce chlápek. „Odvezte tedy moje kufry na nádraží a já půjdu pěšky!”

V hotelové hale visí na zdi upozornění: „Nerušte noční klid našich hostí.”
Ráno je pod nápisem připsáno: „Naučte šváby číst, prosím.”

Kapitán svolá posádku: „Poslední dny máme problémy s alkoholem. Nařizuji, aby se všechen rum vylil do moře.”
Ticho, rozpačité pohledy, jen ze zadu se ozve: „No tak, poslouchejte, když kapitán něco poručí!”
Na to se otočí kormidelník a potichu zavelí: „Ucpěte někdo držku tomu potápěči!”

Rozhořčený cestující spítá autobusákovi: „Jaktože nejezdíte na čas?”
„No, jezdím na naftu.”

Manželka odjíždí na služební cestu do Londýna. Na dotaz, co přivést, si manžel přeje miniaturu angličáka. Když se po jejím návratu dotazuje, jestli ho dovezla, odpovídá ona: „Samozřejmě, miláčku, ale musíme několik měsíců počkat, než budeme vědět, jestli to bude kluk nebo holka.”

Ptá se paní železničáře: „Kdy pojede vlak na Písek?”
„Jo, pani, to nikdo neví. Zatím tady jezdí všechny motoráky na naftu.”

V letištní hale posedává smutný chlap. Přisedne si k němu starší paní a soucitně se ptá: „Co se vám stalo?”
„Ale, uletělo mi letadlo.”
„No tak si to tak neberte,” utěšuje ho paní, „určitě chytnete další.”
„Ale já jsem pilot!”

Dva řidiči jeli s kamionem po vedlejších silnicích, protože měli příliš těžký náklad a chtěli se vyhnout policajtům. Náhle se na silnici objevila značka ohlašující výšku průjezdního profilu pod mostem 3,8 metru. Oba věděli, že je jejich náklad vysoký něco přes čtyři metry a jeden teda povídá: „Hele, co si o tom myslíš, co uděláme?”
„Ale co už, jedem, sakra, stejně široko daleko není žádnej polda!”

Ve vlakovém kupé je matka s dcerou, vojín a plukovník. Vlak vjede do tunelu a je hrozná tma. Vtom se ozve mlasknutí, facka jako prase. Vlak vyjede z tunelu a plukovník si myslí: „Sakra, mladej vojín si osahává tu mladou slečnu a ona mě za to fackuje.”
Matka si myslí: „Dobře jsem svou dceru vychovala, ta si hned tak něco nedá líbit.”
Dcera si myslí: „Ten vojín je nějakej divnej, když osahává matku a ne mě, a matka je divná, že se jí to nelíbí.”
A vojín si myslí: „Až bude další tunel, tak mu vrazím ještě větší!”

Máte štípnutou jízdenku? Ano a před chvílí mi někdo štípnul i peněženku.

Autobus přijede,zastaví a lidé vystoupí.Pan řidič si čte noviny a po chvíli si všimne,že v autobuse sedí jedna stará paní. Zvýší hlas a říká: Konečná,vystupovat! Paní dotčeně odpoví: Pro vás snad paní Konečná vy jeden hulváte.

Vzpomněl si manžel po příjezdu do Chorvatska: „Propána, zapomněl jsem říct sousedovi, aby se nám postaral o kanárka.”
„Tak o toho se už nestarej,” utěšuje ho manželka. „Právě jsem si vzpomněla, že jsem zapomněla zavřít plyn!”

Výpověď řidiče: „Měl černý kabát, černý brýle, bílou hůl a černýho psa. Tvářil se, že mě neviděl. Tak jsem ho sejmul, frajera.”

„Kontrola jízdenek!” pravil nenápadně oblečený muž v tramvaji.
Kontroloval cestovní doklady, až přišel k panu Drastíkovi a řekl: „Pane, vaše jízdenka je neplatná!”
„Vy jste ňákej divnej,” začal se zlobit pan Drastík, „deset let na ni jezdím a najednou je neplatná.”

Do horského hotelu přijede pán s mladou ženou. Poslíček je uvede do pokoje a ptá se: „Mohu pro vás ještě něco udělat?”
„To je všechno,” odpoví muž.
„A pro vaši ženu?”
„Jo, málem bych zapomněl, přineste mi pohlednici a známku.”

„Chtěl jsem pořádnou mašinu a dostal jsem pořádnou mašinu,” smutní ženatý rádobymotorkář.

„Tady v okolí Amazonky máme velmi účinný lék na lepru,” prozrazuje nakaženému turistovi místní domorodec.
„Jaký? A kolik mě bude stát?” naléhá nemocný.
„Nebude vás stát ani cent,” ujistí ho domorodec.
„A co je to ten zázrak?”
„Piraně.”

Na pláži: „Namazal bys mi záda?”
„Jasně.”
Za okamžik: „Ale ne máslem!”
Po několika minutách: „Namazal bys mi chleba?”
„Jasně.”
Za okamžik: „Ale ne opalovacím krémem!”