Vtipy o cestování - 471 zajímavých

Ráno jsem začal balit kufr, odpoledne už budu balit plážové kočky.

Sedne si stopařka vedle řidiče a hned si sundává blůzičku. Na nechápavý řidičův výraz odpovídá: „Žádné horko, ale všimla jsem si, že máte ruce od oleje a ten jde hrozně těžko vyprat!”

Jdou dvě sušenky přes silnici a tu jednu přejede auto. A ta druhá říká: "Nedrob!"

Jak turista pozná že je ve Skotsku ? ... Vidí ženské jak štupují prezervativy.

Přijde Pan Novák a řve po celém paneláku.JEDU NA HAVAJ A VŠICHNI SE MNOU a to řek asi 1000x.Přitom se Pepíček hlasitě rozbrečí Pan Novák se ho ptá proč brečíš Pepíček rozbrečeným hlasem říká já nemůžu letět s vámi.Pan Novák a proč.Pepíček řekne já neumím totiž létat

Stěžuje si zkušený jihoamerický průvodce svému pobočníkovi na jednoho člena výpravy: „Džungle se jen hemží hady a ten pitomej Skot si musel koupit ve výprodeji šusťákovou soupravu!”

Ptají se muže, který zůstal několik dní sám opuštěn na malém, mrtvém skalisku uprostřed oceánu, kde nebylo žádné jídlo, jak dokázal přežít.
„Pravidelně jsem střídal stravu,” tajnůstkaří zachráněný.
„To nechápu. Co jste mohl jíst, když tam nic nebylo?” diví se reportér.
„Ráno jsem měl takovou žízeň, že jsem vypil svou moč. Byla tak hnusná, že jsem se z ní pozvracel. Pak jsem měl takový hlad, že jsem snědl všechny zvratky. A samozřejmě jsem se z toho posral. Následně jsem vždy svůj žaludek utěšil něčím hutnějším, hovny. No a o poledni jsem zase dostal žízeň, vyčural jsem se, napil jsem se, pozvracel jsem se, snědl jsem to, posral jsem se z toho, i to jsem zdlábl...”

Jedou dvě ženy ve vlaku a jedna se ptá druhé: „Kam jedete?”
Ta odpovídá: „Jedu do Budějovic, bude tam Země živitelka.”
A druhá na to: „Hm, to já jedu do Prahy, bude tam ze mě šlapka.”

Cestující na lodi si protírá oči a rozespalým hlasem zkonstatuje: „Dneska je ale sychravo...”
„Promiňte, pane,” přistoupí k němu plavčík, „zapomněl jsem vás informovat, že se loď potápí.”

Zmožení cestovatelé v americké stepi jsou sužováni už nějaký čas velkou žízní, když narazí na pramen krásné, křišťálové vody. Všichni se k ní hrnou, ale vedoucí skupiny je zarazí a zakáže jim vodu pít, protože se všude kolem povalují vysušené zdechliny. Ostatní jsou na něj strašně nazlobení, ale poslechnou ho, protože už jim několikrát zachránil život.
Tak jdou nějakou dobu dál a narazí na indiánskou vesnici. U pohostinných indiánů se do syta napijí a protože jsou všichni zvědaví, jak to s tím malebným pramenem na cestě vlastně bylo, jestli se mohli napít, nebo udělali dobře, že se nenapili, jejich vůdce se na to zeptá indiánského náčelníka.
Náčelník říká: „To jste udělali velkou chybu, že jste se té vody nenapili. Je to nejlepší voda široko daleko. Křišťálově čistá, hygienicky nezávadná, i v největších vedrech si udržuje svou nízkou teplotu.”
„Ale proč jsou pak všude kolem ty mršiny?” nechápe to běloch.
„Ty jsme tam nastrčili schválně my, indiáni,” směje se náčelník. „Když to uvidí nějaký greenhorn, zalekne se a nechá náš vzácný pramen napokoji!”