Vtipy o dětech - 446 zajímavých

Malý chlapec stojí v poli a radostně pozoruje rudý obzor. Kolem jde pocestný a říká: „To je nádhera! Taky tě tak těší ten západ slunce?”
„To není západ slunce,” ušklíbne se hošík, „to hoří škola!”

Maminka se ptá malé Aničky: „Copak jsi, Aničko, dneska venku dělala?”
„To, co dělají ptáčci.”
„Jo? Ty jsi zpívala a pískala?”
„Ne, papala jsem žížalu!”

Otec si prohlíží vysvědčení se samými jedničkami a jeho dítě mu k tomu říká: „Tati, prý jsi chtěl vidět hezké známky, tak jsem ti přinesl vysvědčení kamaráda Matěje.”

„Ty, Terezko, moc zlobíš! Vzpomeň si na Karkulku, co se jí stalo, když neposlouchala.”
„A ty si, babi, vzpomeň, koho vlk sežral první...”

Na procházce si malé děvčátko zvědavě prohlíží těhotnou paní.
„Vy máte v bříšku miminko?” ptá se se zájmem.
„Ano,” odpoví paní.
„A máte ho ráda?”
„Ano, velice.”
„Tak proč jste ho sežrala?!”

Jdou spolu dvě holčičky do parku. Jedna si jde hrát na písek a druhou zastaví starší pán a říká:

„Holčičko, když ti dám bonbónek, můžu ti pohladit vlásky?“

„Tak jo“, odvětí holčička.

„A když ti dám další, můžu ti pohladit ručičku?“

„Tak jo.“

„A když ti dám další, můžu ti pohladit nožičku?“

Holčička se otočí na kamarádku a říká:

„Ty vole, ten než mě ošuká, tak budu mít cukrovku!“

Přijde Pepíček domů a povídá:
"Mami, představ si, že jsem dostal jedničku z matematiky."
Maminka: "Vážně?"
Pepíček: "Ale nééé, jenom si to představ."

Přijde muž k benzince a ptá se prodavačky: ,,Kolik stojí jedna kapka benzinu?" ,,Je zadarmo." ,,tak mi nakapejte plnou nádrž."

František ukazuje otci vysvědčení: „Teda, něco tak strašného jsem ještě neviděl...”
„Já taky ne, včera jsem to našel ve tvých věcech.”

Povídá holčička z nóbl rodiny: „Mami, co je to anděl?”
„To je takové děťátko, jako ty, jenže má křidýlka a může lítat.”
„Tak proč teda táta říkal mé slečně vychovatelce, že je anděl? Copak lítá?”
„Zatím ne, ale brzo poletí.”

Chlapeček se ptá holčičky: „Proč máš zavázanou ruku?”
„Včera jsem chtěla krmit z dlaně jednoho ptáčka. Až pozdě jsem zjistila, že je to datel.”

„Tak rodino, kam kdo chce na dovolenou?” ptá se otec.
Hlásí se syn: „Já bych chtěl tam, kde jsem už dlouho nebyl!”
„Tak tady máš dvacku a mazej k holiči!”

Otec k dceři: „Když se budeš dobře chovat, koupím ti k narozeninám stříbrný náramek.”
„Už nemusíš, tati, včera jsem se dobře nechovala a dostala jsem náramek zlatý!”

Babička zpívá večer vnukovi ukolébavku. Po chvíli se vnuk ozve: "Babi! Jdi si zpívat do kuchyně - chce se mi spát!"

„Proč k vám stěhují tu obrovskou klec, Petře?”
„Dostal jsem od táty domácí vězení!”

Malý chlapeček se ptá maminky, jak přišel na svět. Ta přemýšlí, jak by mu to v jeho věku podala, a nakonec mu řekne: „To jsme se s tatínkem večer cukrovali, až ses nám narodil.”
Chlapeček si večer vezme cukřenku, důkladně se pocukruje a jde spát. Ráno se vzbudí a kouká, plná postel mravenců. Navztekaně se rozkřikne: „Kdybych nevěděl, že jste moje děti, tak vás pozabíjím!”

„Tati, můžeš mi půjčit auto?”
„A na co máš nohy?”
„No, levou na spojku a pravou na brzdu a plyn!”

„Maminka mě má hodně ráda,” chlubí se malý Filípek.
„A jak to víš?” řekne mu kamarád.
„Tátu už vyměnila čtyřikrát, ale mě ani jednou!”

Holčička udiveně pozoruje maminku, jak si nanáší pleťovou masku.
„Proč to děláš?” vyzvídá.
„Abych byla krásná,” odpoví maminka.
Po chvíli si začne krém stírat.
„Co se děje?” nechápe holčička. „Vzdáváš to?”

Otec se synem pozorují hořící dům a malý se zeptá: „Tatí, a nebudou už ta vajíčka hotová?”

Matka pracovala v kuchyni a při tom poslouchala pětiletého syna, který si hrál v obývacím pokoji s novým elektrickým vláčkem. Zaslechla, jak se vláček zastavil a její syn povídá: „Všichni bastardi, který chtěj vystoupit, vypadněte odtud, protože todle je poslední stanice. A ty bastardi, který chtěj nastoupit, naložte si okamžitě zadky, protože se každou chvíli pohneme!”
Zhrozená matka vešla do pokoje a říká: „V tomto domě takovým jazykem nemluvíme. Takže teď půjdeš za trest do svého pokoje a zůstaneš tam dvě hodiny. Po dvou hodinách si můžeš opět hrát se svým vláčkem, ale chci, abys používal jen vhodná slova.”
Po dvou hodinách syn vyšel ze svého pokoje a pokračoval ve hře s vláčkem. Brzy vláček zastavil a matka slyší: „Všem pasažérům, kteří vystupují, připomínám, aby si nezapomněli vzít svoje zavazadlo. Chceme vám poděkovat, že jste s námi cestovali, a doufáme, že jste tu strávili příjemné chvíle.”
Dále slyší, jak syn pokračuje: „Těm, kteří právě nastupují, připomínáme, aby si malá zavazadla vložili pod sedadlo. Pamatujte, prosím, že kouřit v tomto vlaku není dovoleno. Doufáme, že s námi prožijete příjemnou cestu.”
Když se matka souhlasně pousmála, syn dodal: „A pro ty, kdo jsou nasraní kvůli dvěma hodinám zpoždění, ať jdou, prosím, poděkovat té svini v kuchyni!”

„Maminko, dnes mě poprvé oslovil muž!” chlubí se doma Verunka.
„No vidíš, dcerunko,” rozzáří se matka. „Už jsi velká, tak to chodí. Nejdříve tě osloví, pak pozve na schůzku, potom se vdáš a budeš mít rodinu. No a co ti řekl?”
„Uhni z cesty, huso!”

V jednom krámku se zeleninou na malém městě se pořád poflakoval pomocník prodavače - na první pohled prostoduchý chlapec. Dokonce tak prostoduchý, že ostatní chlapci z ulice si z něj pořád dělají legraci. Vždycky mu dávají vybrat mezi deseťákem a čtvrťákem a on si vždycky vezme deseťák, kluci říkají, že proto, že je větší. Zelinář si toho jednou všiml, vzal si chlapce stranou a povídá: "Podívej, hochu, oni si z tebe dělají legraci. Myslí si, že nevíš, že čtvrťák má větší hodnotu. Proč si vždycky bereš deseťák? Jen proto, že je větší?" "No, kdybych si vzal čtvrťák, přestali by to dělat."

Ptá se otec sedmnáctiletého synka: „Kam jdeš? A proč si s sebou bereš tu baterku?”
„Jdu na rande,” odpoví synátor.
„To já ve tvých letech žádnou baterku nikdy nepotřeboval,” poznamená otec.
„No, ale taky se podívej, co sis přivedl domů!”

Přijde Pepánek ke gynekologovi a povídá, že by chtěl bratříčka. Doktor mu podá lahvičku s prášky a říká: „Dej jeden prášek tatínkovi do kávy a dostaneš ho.”
Pepánek přijde domů, ale zdá se mu, že jeden prášek by nemusel stačit a nasype proto tatínkovi do kávy celou lahvičku. Za týden přijde opět ke gynekologovi a ten se ho ptá, jestli to fungovalo. Pepánek s křečovitým úsměvem odpovídá: „Máma je těhotná, ségra je těhotná, mě bolí zadek ještě dnes a pes nemůže do schodů!”

„Tati, proč se děti nemohou dívat na ten film o půlnoci?”
„Seď tiše a uvidíš!”

Jeden klouček a holčička se hádali o rozdíly mezi pohlavími. Klouček pochopitelně zastával názor, že chlapci jsou celkově lepší a holčička zase přesně opačný. A jak už to bývá, brzy se to zvrhlo do osobního sporu, kdo z nich dvou je lepší. Nakonec se kluk odhodlal, stáhnul si kalhoty a povídá: „Tady, vidíš? Tohle nikdy mít nebudeš!”
V tu chvíli se holčička otočila a utíká domů, zdravě naštvaná, protože to vypadá, že ten kluk má pravdu. Chvíli nato se holčička s úsměvem na tváři vrátí, zvedne sukýnku a povídá: „Vidíš? Maminka říká, že s tímhle můžu mít těch tvých, kolik jen budu chtít!”

Matka najde v tašce své desetileté dcery krabičku: „Že se nestydíš, taková malá holka a už nosíš pudřenku!”
„Ale mami, to není pudřenka, to je pouzdro na cigára.”

„Maminko, ten pán před školou mi řekl, že když s ním půjdu do sklepa, koupí mi botičky.”
„Jéžiši, a jaký botičky?”
„No přece tyhle!”

Otec: „Vysvědčení samá pětka, můžeš mi říct, z čeho máš takovou radost?”
„Už jen jeden výprask a pak prázdniny!”

Malý chlapec tlačil po ulici benzínovou sekačku, na které visela velká cedule "Na prodej". Zastavil ho chlápek a ptá se, jestli ta sekačka funguje. "Jasně, pane, stačí naplnit benzínem." Tak ji chlápek koupil. O pár minut později jde kluk kolem baráku tohohle pána a vidí ho na zahradě, jak se marně snaží sekačku nastartovat. Chlápek si ho všimne a povídá: "Hej, chlapče, říkals, že funguje, ale nejde nastartovat." "Ale jde. Stačí říct nějaké sprosté slovo!" "Víš, chlapče, já jsem kněz, já sprostá slova neznám." " No, ještě chvíli budete tahat za tu šňůru a ono už vás něco napadne."

Už týdny je stadión vyprodán a krátce před zahájením finálového utkání poháru usedá na čestné místo malý chlapec. "Jak jsi přišel k té čestné vstupence?" ptá se pořadatel. "Doma, jsem starostův syn." "A kde je pan otec?" "Doma, neúspěšně hledá tu čestnou vstupenku."

Děcko s provinilým výrazem ve tváři přijde večer do ložnice: "Tati, umíš psát ve tmě?" "No, myslím, že jo. Co mám napsat?" "Svoje jméno do mojí žákovské knížky."

Máma vysvětluje malému Karlíkovi, co je to zrcadlo: „Kam se díváš, když se chceš přesvědčit, jestli už máš čistý obličej?”
„Na ručník!”

Děti na procházce v lese spatří oběšence. Všechny se s křikem rozprchnou, jen malinký Adolfek zůstane. Zamíří přímo k umrlému, chvíli si ho prohlíží a pak znechuceně povídá: „Přestaň se už konečně houpat, sobče, ta houpačka není jenom tvoje!”

Dceruška účetního zakopla o kámen a zaklela: „Sakra, to bolí.”
Tatínek povídá: „Pokud už tohle ošklivé slovo nikdy neřekneš, dostaneš pětikorunu.”
Za pár dní přiběhne holčička ze školy za tatínkem jak na jehlách a nedočkavě vyhrkne: „Tati, mám nové slovo, které je nejmíň za dvacku!”

Tatínek se ptá své osmileté dcerky: "Co bys letos chtěla k narozeninám?" "Tampón." "Víš ty vůbec, co to je?" "Nevím, ale v televizi jsem slyšela, že se s tím dá dobře hrát tenis, plavat i jezdit na kole."

Je paní a ta má dva syny, jeden se jmenuje Držhubu a druhý Mozek. Mozka poslala na maliny a Držhubu nakoupit. U pokladny se ho prodavačka ptá: „Chlapečku, jak se jmenuješ?”
„Držhubu.”
„Nebuď sprostý a řekni mi, jak se jmenuješ, nebo zavolám policii!”
„Držhubu.”
Paní prodavačka zavolá policii a jeden z policistů se ho ptá: „Chlapečku, jak se jmenuješ?”
„Držhubu.”
Policajti tedy zavolají jeho maminku a ten jeden se jí ptá: „Paní, jak se jmenuje váš syn?”
„Držhubu.”
Tak to zkouší ještě aspoň prodavačka: „Paní, jak se jmenuje váš syn?”
„Držhubu.”
„Paní,” spráskne ruce prodavačka, „kde jste nechala mozek?!”
„Ten šel zrovna na maliny!”

„Pavlíčku, dej paní Novákové na rozloučenou hezkou pusinku,” vybízí babička pětiletého vnuka.
„Nedám, bojím se.”
„A čeho, prosím tě?”
„Že by mi dala facku, jako včera tátovi!”

Ptá se dcera paní Langerové: „Mami, ve škole jsme se učili, že rodina má čtyři celé a jednu desetinu členů. Co je to ta desetina?”
„Ty hloupá, pochopitelně tvůj otec!”

Maminka se ptá synka: "Co bys chtěl pod stromeček? Bratříčka nebo sestřičku?" A syn na to: "Sáňky, jestli tě to dole neroztrhne!"

Chlapeček vypráví, jak to bylo na procházce s tatínkem: „Jeli jsme autobusem. Pak nastoupila nějaká mladá paní. Tatínek řekl, abych vstal, aby si ta paní mohla sednout.”
„Tak je to správné, drahoušku. Dámám se musí vždycky uvolnit místo.”
„Ale já jsem seděl tatínkovi na klíně!”

„Tati, proč má helikoptéra tu velkou vrtuli?”
„Hlavně k tomu, aby vzduch ochlazoval kabinu, aby se pilot nepotil.”
„To je přece nesmysl!”
„Není. Na vlastní oči jsem při letu helikoptérou viděl, jak se vrtule zastavila - a tos měl vidět, jak se pilot ihned začal potit.”

Otec straší malého syna: „Ty, když budeš zlobit, půjdu za policajtem a povím mu to, a on tě zavře do vězení!”
Synek jde druhý den do školy a uvidí policajta, tak jde za ním a ptá se, zda si na něho otec stěžoval. Policajt nebyl blbý: „Ano, byl tu a říkal, že ho moc neposloucháš...”
Chlapec se naštval a říká: „No, když je on takový, já na něj taky něco povím. Ve sklepě má přístroj a dělá na něm slivovici!”

Chlapeček vypráví, jak to bylo na procházce s tatínkem: "Jeli jsme autobusem. Pak nastoupila nějaká mladá paní. Tatínek řekl, abych vstal, aby si ta paní mohla sednout." "Tak je to správné, drahoušku. Dámám se musí vždycky uvolnit místo." "Ale já jsem seděl tatínkovi na klíně!"

„Co ti říkal tatínek na tu pětku?”
„Nic, jen mávl rukou.”
„Tak to máš dobré.”
„Ani bych neřekl. V cestě jí stála moje hlava.”

„Náš Jiříček je na svůj věk velmi vyspělý,” chlubí se pyšná maminka, „chodí do dvojky a už nosí domů čtyrky!”

Šestiletý Pepík si s babičkou prohlíží rodinné fotografie. Byl mezi nimi i snímek chlapcova o dva roky staršího bratrance, který mu byl nápadně podobný.
„To jsem já, když jsem byl větší!” zvolá vzrušeně.

Tatínek poslal zlobivého synka za trest brzo spát. Za chvilku se z pokojíčku ozvalo: "Tatí? "Co je?" "Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?" "Ne. Měl ses chovat líp. A teď zhasnout!" O pět minut později: "Tatí? "Co je zase?" "Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?" "Řekl jsem ti, že ne! A jestli se ještě jednou zeptáš, tak ti půjdu nasekat zadek!" O pět minut později: "Tatí?" "CO JE???" "Až mi půjdeš naplácat, mohl bys s sebou vzít sklenici vody?"

Psychologové doporučují, aby v den vysvědčení děti své známky nejprve zavolaly rodičům a pak až přišly domů... Rodiče tak mají dostatek času nachystat si pásek na výprask!

„To že je dobrý skutek, pošlapat mi čistě vytřenou podlahu?!” zlobí se na Martina sousedka.
„Ale ne,” usměje se klučina, „dobrý skutek je, že jsem si umyl podrážky od bahna, abych to u nás nepošpinil!”

Holčička přijde za maminkou: „Mami, až budu velká, najdu si muže a vdám se, to budu tak jako ty s tátou?”
„Ano, dcerunko.”
„A když bych se nevdala, tak budu taková stará panna jako teta Olga?”
„Ano, zlatíčko.”
„No to jsou mi teda pěkný vyhlídky...”

V bytě zvoní telefon. Otec tří dcer to zvedne.
„To jsi ty, žabko?” ozve se mužský hlas z druhého konce.
„Ne, u telefonu je majitel rybníka!”

Hrají si chlapeček a holčička na písku a na lavičce sedí děda, který je hlídá. Kolemjdoucí žena se jen usmívá.
Asi za hodinu se vrací, a vidí, že děti hrabají v písku, jako kdyby něco hledaly. A jelikož je hrozně zvědavá, tak se jich ptá: „Co to děláte?”
A děti na to se slzami v očích: „Ale, hráli jsme si s dědou na pohřeb a teď ho nemůžeme najít!”

„Už jsem přišla na to, jak ráno vzbudit tatínka, aniž by nadával,” hrdě oznamuje sourozencům Anička.
„Jak teda?” zajímají se děti.
Anička říká, co vymyslela: „Zalepím mu pusu lepicí páskou.”

Dospívající dcera se jednoho dne vrátí domů až nad ránem a usoužená matka na ni hned spustí: „Jak si to představuješ? Co jsi celou noc dělala?!”
„Co jsem dělala?” přežvýkne teenagerka. „To, co ty už hodně dlouho ne!”

Pračlověk si prohlíží vysvědčení svého synka a hubuje ho: „To, že máš trojku z lovu, je celkem pochopitelné. Jsi ještě malý. Ale že jsi propadl z dějepisu, který má jen dvě stránky, to je hanba!”

Kamarádi přemlouvají nejistého Petra: „Petře, řekni nám nějaký vtip.”
„Dobře... ale nesmíte se mi smát!”

Na táboře: „Půjčím ti na hodinu mobil, ale musíš mi slíbit, že s ním nebudeš volat a nebudeš tam vkládat žádná nová čísla.”
„Dobře, dík.”
Po hodině: „Ty jsi mě neuposlechl!”
„Ale ano, netelefonoval jsem s ním, ani jsem ti tam nic nepřidával.”
„Tak jaktože nemám kredit?”
„Půjčil jsem tvůj mobil kamarádovi.”

Dospívající dcera přijde domů ze školy a otec jí vzkazuje: „Byl za mnou dnes jeden mladík a prosil o tvoji ruku.”
Mladá dívka dychtí po odpovědi: „A souhlasil jsi, tati?”
„Ten chlapík mi byl moc sympatický,” protahuje otec. „Tak jsem mu to radši vymluvil!”

Tři kluci šli takhle jednou na malém městě ze školy. Brali to zadem po cestičkách a dvorcích. U jedné ohrady nakoukli dírou dovnitř a vidí, že se tam opaluje úplně nahatá ženská. Najednou Venca vykřikl a začal zdrhat domů tak rychle, že ti zbylí dva ho brzo ztratili z dohledu. Druhý den neřekl Venca o tomhle ani slovo, a tak po škole zamířili už najisto k oné ohradě. A zase po chvilce Venca s výkřikem prchl. No, třetí den už si kluci dali pozor a jak Venca zařval, skočili po něm, aby jim neutekl, a chtěli už nějaké vysvětlení. Tak Venca povídá: "No, máma mě říkala, že jestli se někdy kouknu na nahatou ženskou, tak zkamením. No, a ucejtil jsem, že tak nějak odspoda už to začíná."

„Mami, je pravda, jak říká farář o smrti V prach se obrátíš?”
„Ano!”
„A proč tedy pod naší postelí umřelo tolik lidí?”

Jeden klouček a holčička se hádali o rozdíly mezi pohlavími. Klouček pochopitelně zastával názor, že chlapci jsou celkově lepší a holčička zase přesně opačný. A jak už to bývá, brzy se to zvrhlo do osobního sporu, kdo z nich dvou je lepší. Nakonec se kluk odhodlal, stáhnul si kalhoty a povídá: "Tady, vidíš? Tohle nikdy mít nebudeš!" V tu chvíli se holčička otočila a utíká domů, zdravě naštvaná, protože to vypadá, že ten kluk má pravdu. Chvíli nato se holčička s úsměvem na tváři vrátí, zvedne sukýnku a povídá: "Vidíš? Maminka říká, že s tímhle můžu mít těch tvých, kolik jen budu chtít!"

Byl jednou jeden farmář, který pěstoval melouny. A dařilo se mu, ale měl starosti s kluky z okolí, kteří mu vždycky v noci vlítli na pole a pár melounů mu odnesli. Tak trochu zapřemýšlel, jak na ně a nakonec vyrobil velikou ceduli "Pozor, jeden z melounů je napuštěn kyanidem!" a postavil ji na kraj pole. Když se za pár dní přišel podívat, jak to vypadá, zjistil, že žádný meloun nechybí, ale na jeho ceduli připsala dětská ruka: "Teď jsou ty melouny dva!"

Odjíždí farmář na trh a nakazuje nejmladšímu synovi: "Pamatuj si, když sem přijdou s jalovicí za bejkem, tak to stojí 10 dolarů a když budou chtít připustit klisnu k hřebci, tak to je za patnáct. A opakuj si to, ať to nezapomeneš." Odjede a kluk si sedne na ohradu a mumlá si: "Bejk za deset, hřebec za patnáct, bejk za deset, hřebec..." Přiběhne tam rozzuřenej soused: "Hele, tvůj starší brácha mi zbouchnul dceru, tak ať se to dá urychleně do pořádku!" "Bejk za deset, hřebec za patnáct, ale kolik je za našeho Bila, to se budete muset zeptat táty, až se vrátí z trhu."

Jaké je největší přání rodičů čerstvě narozeného dítěte?
Tichá noc.

Malá školačka se vrátí domů a matka se k ní hned láskyplně hrne: „Tak co, dceruško, jak ses celý den měla?”
„Synáčku,” poopraví ji děvče, „dneska jsem totiž dostala dvě koule.”

Přijde čtyřletá Mařenka v noci do ložnice, zatahá tatínka za pyžamo a říká: „Tatínku, já chci vidět sloníky!”
Tatínek se probudí a odpovídá: „Ne ne, Mařenko, dnes ne.”
„Tatínku, ale já jinak vzbudím maminku a řeknu jí, že jsi na mě zlej.”
„No dobře, Mařenko, ale dnes naposled.”
Tatínek vstane, jde k telefonu, vytočí číslo a do sluchátka řekne: „Tady plukovník Novák, vyhlaste třetí protichemické rotě poplach.”

„Tak co, Michale, jak dopadlo vysvědčení?” chce vědět maminka.
„To je přece vedlejší, mami, hlavně že jsme zdraví.”

Jde chlapeček v noci okolo ložnice a slyší divné zvuky. Podívá se klíčovou dírkou, zakroutí hlavou, jde pryč a říká si pro sebe: „A když si já cucám palec, tak se může zbláznit!”

Před jedním americkým supermarketem vlezlo malé děcko Santa Clausovi na klín a on se zeptal, jako všech dětí: "Tak co bys chtěl k vánocům, maličký?" Děcko vyvalilo oči, poklesla mu brada a po pěti vteřinách povídá: "Cože?!? Tys nečetl můj e-mail?!?"

„Petře, jaké jsi znamení zvěrokruhu?”
„Prase.”

Maminka vezme do cukrárny Aničku.Anička se do podívat vedle ke stolu a vidí tam pána.Chvíli na něj kouká a pak vykřikne:,,Pane vy jste tak ošklivý".Maminka přiběhne Aničce dá přes prdel a řekne aŤ se de omluvit.Anička se de tedy omluvit a řekne :,,Pane mě líto,že jste ošklivý

Petr s Pavlem se koulovali a starší Pavel měl od začátku jasnou převahu. Když Petra trefilo pár vteřin po sobě několik přesně mířených ran, vystoupil ze svého „opevnění” s rukama nad hlavou: „Vzdávám se! Už mi zbyla jenom jedna koule.”
Pavel se směje: „Tak to abys zrušil to dnešní rande!”

„A teď ti, synku, povím, jak dobrým žákem jsem byl,” pravil otec.
„Prima, tati,” lebedí si klučina, „mám rád pohádky!”

„Dneska v noci se budou maminka s tatínkem milovat,” povídá Aničce Martínek.
„Jak jsi to zjistil?” ptá se holčička.
„Tatínek se šel osprchovat.”

Letní tábor končí a dvě nejlepší kamarádky, Věra a Katka, se musí rozejít.
„Když budeš někdy něco potřebovat, zavolej,” navrhne Věra.
Katka se zamyslí: „A uslyšíš mě?”

Vběhne chlapeček do drogerie: „Honem, honem! Ségru napadl včelí roj!”
Prodavačka se zděsí: „Proboha, ale my tady nemáme žádné léky, musíš do lékárny.”
„Prosím vás, kdo mluví o lécích? Já chci co nejrychleji film do foťáku!”

„Pane vedoucí, holky z vedlejšího stanu nás nenechají spát!”
„Já mít vedle sebe taková krásná děvčata, hoši, tak nezamhouřím oka.”

Co je nejhezčí na dětech?
Výroba.

Rodiče mi s tebou zakázali chodit.To neva, najdu si jinou...

„Mami, řekni mi něco o tom... víš?”
„Na to máš ještě dost času!”
„No to je fakt, vždyť jsem teprve ve třetím měsíci.”

„Tati, proč mě to autíčko na ovládání neposlouchá?”
„To je normální, Karlíku. Autíčko má poslouchat dálkové ovládání, a ne tebe!”

Jedna pubertální slečna s náušnicemi v obočí, obarvenými vlasy a divně potrhaným oblečením povídá druhé, podobně vypadající: „Mně se vlastně nijak nelíbí takhle vypadat, dělám to jenom proto, že takhle mě rodiče s sebou nikdy nikam netahají.”

„Chtěla jsem se vzdělávat, ale naši mi nechtěli koupit tu nejdůležitější učební pomůcku.”
„A co jsi chtěla studovat?”
„Autoškolu!”

„Chlapečku, je doma tatínek?”
„Není.”
„A kdy se vrátí?”
„Když se prý bude dobře chovat, tak za deset let.”

Víte jak uděláte radost mrtvému děťátku? Koupíte mu mrtvé štěňátko.

Třináctiletá dívka si zkouší před zrcadlem novou minisukni a zeptá se na názor maminky: „Je to hezký, ne, mami?”
Maminka se na dcerušku zadívá a konstatuje: „Ano, tak hezký, že tě v tom ven nepustím!”

„Jaké má tvůj tatínek vlasy, Arnoštku?”
„Plešaté.”

„Ten váš malej je strašnej simulant!” žaluje rodičům babička. „Říkáte, že má vysokou teplotu a zatím má nos studený jako psí čumák!”
„Ale babičko,” uklidňuje ji maminka, „Filípek se dívá na televizi... A v jeho posteli leží Alík!”

Povídá žena manželovi: „Co si náš syn nechal dát ten kroužek do nosu, je ráno mnohem jednodušší dostat ho z postele.”

„Naše učitelka je jasnovidka,” vypráví doma Tomáš.
„Jakto?”
„Včera říkala, že budu zkoušený... a dneska se to opravdu vyplnilo!”

Potkají se dva kluci a jeden se ptá druhého: „Od čeho máš ty podlitiny na tváři?”
„Šlápl jsem na hrábě.”
Kamarád si překvapením hvízdne: „Ty tě teda zřídily...”
„Hrábě ani ne,” povzdechne si krasavec. „Spíš ten rozzuřený zahradník, kterému jsem je rozšlápl!”

Rodiče nečekaně vejdou synovi do pokoje a vidí, jak stojí uprostřed místnosti v latexovém oblečku a mlátí se bičem. Rychle zavřou dveře a bezradně se na sebe koukají. Pak otec konečně promluví: „Seřezat ho asi nemá smysl, co, miláčku!”

„Mami, zítra budeme ve škole rozebírat věty.”
„Hlavně, aby to nedopadlo jako s tím budíkem!”

Barunka přiběhne celá vylekaná do obýváku: „Tati, Filípek vypadl z okna!”
„Tak co tu jen tak stojíš? Běž ho rychle chytit!”

Děti zvoní dole u paneláku: „Tati, nemůžem se dostat dovnitř, je zamčeno.”
„Tak si skočte pro klíče.”

„Já vím, že se bojíš doma sám,” povídá synkovi táta, když musí narychlo do práce, „ale nesmíš být takový sobec. Řekni, jestli není jedno, zda se tady bojíš sám, nebo se bojíš se mnou?”

„K večeři budeme mít svíčkovou z pytlíku,” říká dětem maminka.
Nestarší dcera se podiví: „Já myslela, že se svíčková dělá z hovězího... A krávy nemají pytlík!”

„Heč, už mi narostl první zub!” chlubí se děvčatům Anička. „Teď už můžu tátovi otevírat pivo.”