Vtipy o doktorech - 824 zajímavých

Host v ústavu pro tělesně postižené: „Líbí se mi váš smysl pro humor.”
„A kdo by se nesmál, když mám dvě bránice?”

Z pohlednice propuštěného pacienta: „Srdečně pozdravuji pana primáře a ostatní blázny.”

U lékaře: „Je mi líto, pane Vaněk, nedá se nic dělat, tu nohu vám musíme amputovat.”
„Díky Bohu, já už jsem si myslel, že mi zakážete pít!”

„Pane doktore, poraďte mi co s manželem, je strašně nedoslýchavý,” stěžuje si v ordinaci paní Smotlachová. „Vždycky, když mu řeknu, že bych jako žena v domácnosti měla mít taky nějaké své kapesné, podá mi kapesník!”

Přijde paní k zubaři.
„Nebojte se, paní, bude venku dřív, než řeknete švec.”
„To mi říkejte, zrovna jako s manželem doma!”

„Proboha, co to je za pomateného psa?!” rozkřikne se na přechodu pan Winter. „Vždyť vede toho chudáka slepce přímo pod auto!”
Z davu se ozve: „On za to nemůže - nevidíte, že je to slepeckej pes?! Je slepej!”

„Předepíšu vám tebletky.”
„Nevezmu si je.”
„Proč, máte alergii?”
„Ne, ale příliš brzy by mi skončila nechopenka.”

Pacient v nemocnici povídá sestře: „Hrozná chuť! To je ale hnusný lék.”
„To není lék, to je oběd.”

Korpulentní dáma si stěžuje kolegyním: „Má diagnóza je jasná - chronický hlad!”

„Jak se vám to stalo?” ptá se spolupacientka od shora až dolů zafačované ženy.
Pacientka odpoví: „Cvičím v cirkusu na visuté hrazdě.”
„Proboha,” spráskne ruce spolutrpitelka, „že se vám něco nepovedlo a vy jste sletěla z té výšky dolů!”
„Přesně tak,” přitaká cirkusačka, „jenom to nebyla moje chyba.”
„A čí tedy?” zajímá se zvídavá společnice.
„Našeho klauna. Zapomněl hrazdu vysunout!”

Radí gynekolog mladé dívce: „Z vlastních zkušeností ti můžu doporučit vložky Always s křidélky.”

Doktor: „Vy se mi nějak nezdáte...”
Pacient: „To bude asi proto, že nespíte...”

Dva slepci na ulici, kolemjdoucí jim hodí do klobouku minci. První se ptá: „Kdo to je?”
„Nevím, já ho znám jenom od vidění!”

Jeden ministr navštívil psychiatrickou kliniku. Táže se jednoho pacienta: „Proč tu jste?”
„Protože mám radši mokasíny než šněrovací boty.”
„Ale to já také.”
„A máte je raději syrové nebo smažené?”

Potká slepý pán svého bývalého obvoďáka a chlubí se mu: „To jsem vás doběhl. A vy jste říkal, že dáte ruku do ohně za to, že už se podruhé klíčovou dírkou dívat nebudu!”

„Nevidím moc dobře do dálky,” stěžuje si pacient lékaři.
„Pojďte ven,” vyzve ho optik. Ukáže nahoru a zeptá se: „Co je to támhle na obloze?”
„Slunce,” odpoví pacient.
„No vidíte,” řekne optik. „Kam dál byste ještě chtěl vidět?”

„Měl jsem tady lidi, kteří měli úplně plnou hlavu lupů, no hrůza,” civí na pacienta doktor. „Ale vy jste první, co má plnou hlavu chlupů!”

Kdy poznáte na muži, že dostal nemoc šílených krav?
Až si ocasem začne odhánět mouchy!

„Byl jste mým nejoblíbenějším pacientem,” srdceryvně se loučí s bláznem docent Chocholoušek, „kde já teďka seženu takhle báječný koš?”

„Pane doktore, s manželkou jsme si pořád cizejší... Nedal by se ten proces nějak urychlit?”

Psychiatr se ptá pacienta, zda se mu už po lécích, které mu napsal, lepší paměť. Pacient odvětí: „Jistě, jistě, pane průvodčí. A proč se ptáte?”

„Pane doktore, co se mnou budete dělat?”
„Odoperujeme vám levou plíci.”
„Ale plíce jsem měl vždy v pořádku!”
„To ano, ale v současné době již vaše játra nemají dost místa.”

„Nebojte se, dostal jste se do rukou odborníka,” utěšuje před nebezpečnou operací těžce zraněného řidiče zdravotní sestra. „Náš pan doktor, než šel na medicínu, několik let pracoval v řeznictví.”

„Pane doktore, dá se po čtyřicítce ještě mluvit o sexu mezi manželi?”
„Pochopitelně, mluvit ano!”

Říká doktor panu Novákovi: „Kam jste mi zmizel při vyšetření?”
„Na záchod.”
„A proč?”
„Říkal jste, že mi uděláte serologické vyšetření!”

Pan doktor se zeptal pacienta, prošedivělého šedesátníka na jeho sexuální život.
„Sex má zásadní postavení v mém denním rozvrhu,” prozrazuje důchodce.
„Takže, jestli jsem to správně pochopil, se milujete pravidelně každý den?” ujišťuje se lékař.
„Ano, pravidelně,” odvětí šedesátník, „v jednu hodinu jednou, ve dvě dvakrát, ve tři třikrát, ve čtyři čtyřikrát... Po takovém dni jsem tak vyčerpaný, že chodím spát už po dvacáté hodině.”

„Nejsem si moc jistý diagnózou, pane Novák, ale pravděpodobně to bude z nadměrného požívání alkoholu.”
„Dobrá, pane doktore. Já přijdu zítra, až se z té opice vyspíte.”

„Pane doktore, bolí mě oko.”
„A kde?”
„Tady pod čelem, vedle nosu.”

Pán přijde k lékaři.
„Tady máte skleničku a běžte nám do ní načurat!”
„To nebude třeba, já potřebuji neschopenku, a tak jsem vám přinesl flašku!”

Přijde žena k zubnímu: „Pane doktore, co mám dělat, mám žluté zuby?”
„Žluté zuby, no a co? Tak k nim musíte nosit zelené šaty, a bude to OK.”

Pokud ti kůň říká, že ses zbláznil, tak má pravdu.

Přijde starý horal k doktorovi a říká: „Slyšel jsem, že dokážete lidem pomoct při problémech s větry.”
„Samozřejmě,” potvrzuje lékař.
„Výborně,” mne si ruce horal, „včera mi totiž zbořily stodolu.”

Ptá se opatrně doktor po operaci: „Pane Kohn, chtěl jste to uříznout nebo obříznout?”
„To druhé, pane doktore!”
„Problém je v tom, že už nemáte ani to prvé!”

Za lékařem přijde žena bez prsou: „Co se vám, proboha, stalo?”
„Manžel neměl na nárazník!”

Mladík vrazil u obvodu do stolu,u kterého seděla komise."Neschopen, je slepý." Mladík se nehýbal.Lékař:"Mimoto je hluchý." Mladík stál jako sloup,konečně ze sebe vypraví:"já chci být vojákem! Chci sloužit císaři pánu!" lékař:"Navždy neschopen, protože je ke všemu také blbý!"

Začal žít „modrým životem” - zemřel na cyanózu.

Sestra přinese doktorovi neúplný rentgen zad a ten se na ni zlobí: „Sestři, a kde máte lopatku?”
„Na co, potřebujete snad něco zamést?”

„Za kolik mi můžete udělat novou zubní protézu?”
„Osm tisíc.”
„To je moc!”
„Ale můžete s ní jíst všechno.”
„To je mi houby platné, když mi na jídlo už nic nezůstane!”

Mezi přítelkyněmi: „To bylo letos v létě skvělé. Nedovedeš si představit, jak jsem v těch Luhačovicích byla obletovaná.”
„Cože, tak i tam bylo tolik much a komárů?”

Kdy je zubař na vrcholu blaha?
Když konečně vytrhne ten pravý zub!

Přijde dement do zeleniny a chce brambory.
Prodavačka: „Máte igelitový pytel?”
Dement: „No dovolte, to vám nestačí, jak jsem postižený?!”

Pacient prodělal střevní katar.

Na nemocničním lůžku leží pacient bez obou rukou.
„No vidíte,” konstatuje chirurg, „ani to nebolelo!”

„Hele, Johny, kolik jsi dal za amputaci pravé nohy?”
„Dost, deset tisíc.”
„A tos mi nemohl říct - znám chlapa, co by ti za tu cenu uřízl obě nohy!”

„Blázni, proč máte tak odřená břicha?” ptá se ředitel ústavu svých svěřenců.
Jeden z nich mu záhadu objasnil: „My jsme si nakreslili na zemi křídou čáru a vsadili jsme se, kdo ji podleze!”

„Představ si, včera jsem slyšel v televizních novinách, že je nějaká obec Hovězí na Vsetínsku...”
„Tam teda musejí být šílení!”

„Já vám věřím,” řekl překvapenému hypochondrovi lékař. „Já vám věřím, že jste nemocný... ale duševně.”

„Pane doktore,” stěžuje si mladá žena, „manžel si myslí, že je chladnička.”
„Chová se k vám v noci tak chladně?”
„To ne,” připouští kráska, „ale spí s otevřenými ústy... a to malé světýlko mě ruší.”

V pařížské porodnici se dívá novootec přes skleněnou stěnu na své první dítě. Vedle stojí bohatý šejk. Šťastný otec se ptá: „Které je to vaše?”
„Ta první řada.”

Zubař vrtá pacientovi zub: „Promiňte, ale odvrtal jsem vám nerv.”
„Nic jsem necítil, ale proč jste všude zhasl?”