Vtipy o důchodcích - 165 zajímavých

Přijde bába k doktorovi s prostřeleným kolenem. Doktor na ni: „Co se vám to stalo?”
„Ále, chtěla jsem spáchat sebevraždu.”
„A proč jste se teda střelila do kolena?”
„Manžel mi poradil, že se mám střelit dva cenťáky pod bradavku.”

Jednou takhle poslala babička na americké farmě malého Johnnyho s kýblem pro vodu k skalnímu jezeru. Johnny je za chvilku zpátky, celý vyděšený povídá: „Babi, v tý vodě je krokodýl!”
„Jo, ten už tam žije několik let, ale nikdy nikomu neublížil. A nejspíš z tebe má stejný strach, jako ty z něj.”
„No, jestli má takovej strach, jako já, tak ta voda stejně nebude k pití.”

Děda je s babkou na procházce v lese a musí si odskočit. Když dlouho nejde, babka na něj volá: „Co tam děláš, dědku? Ty tam snad po sobě hledáš to hovno!”
„Ale ne, to už jsem měl dvakrát v ruce. Brejle nemůžu najít!”

Stojí holohlavý albín před zrcadlem a říká: „No vidíš, ty kluku, sedmdesátka na krku a ani jeden bílej vlas!”

„Když dosáhnete mého věku, 65 let, stanou se tři věci,” vypráví stařík Bartoň. „Nejprve vás začne opouštět paměť a na ty dvě další si teď nemůžu vzpomenout.”

Vleze chlapík do vlaku a v kupé sedí dědoušek. Začnou se bavit a chlapík se ptá, kam dědoušek jede.
„Ále, na sraz maturantů po šedesáti letech.”
„A kde ho máte?”
„Ále, jako vždycky - na Štrbském plese.”
„A kolik se vás po těch letech ještě schází?”
„No, abych řekl pravdu, posledních osm let už jezdím jenom já.”

Dědek s babkou jdou do krámu a před krámem vidí ceduli: Nivea omlazuje. Přijdou domů a oba si líznou. Po dlouhé době řekne babka dědkovi: „Hele, dědku, už to působí.”
Babka letí rychle na záchod, ale dědek potřebuje nutně taky, tak jde ven. Oba přijdou a babka povídá: „Dědku, letěla jsem na záchod jako šestnáctiletá!”
Dědek odpoví: „Babko, letěl jsem jak šestnáctiletí a posral jsem se jako tříletí!”

Babička najde cestou do kostela malého vrabce, a tak ho vezme s sebou. Při mši začne ptáček cvrlikat a farář se rozčílí: „Kdo má ptáka, okamžitě ven!”
Všichni muži odejdou, zůstane jen jeden děda a ten se omlouvá: „Já sice ptáka mám, ale už deset let necvrliká!”

Dva důchodci u dveří: „Dobrý den, pane, vybíráme na domov důchodců a rádi bychom se vás zeptali, jestli byste nám něco nedal?”
„Ale s radostí, pánové, moji tchyni!”

Babička a dědeček mají výročí svatby. Dědeček povídá: „Babi, dáme si rande jako za mlada.”
„Dobře, dědečku, tak zítra v 17:00 před kinem.”
Druhý den čeká dědeček v 17:00 před kinem a babička nikde, čeká do 17:30 a babička nikde. Čeká do 18:00 a v 18:30 babička nepřichází, naštve se a jde za ní domů. Tam leží babička vyvalená na gauči a dědeček se jí ptá: „Víš o tom, že jsme měli dneska v 17:00 rande před kinem?”
Babička naštvaně: „Vím, ale naši mě nepustili!”

Víte, proč počítají důchodci každou korunu?
Protože na to mají čas.

„Můj manžel stále víc ztrácí paměť,” stěžuje si důchodkyně. „Včera vlezl do vany oblečený!”
„To se určitě promočil na kůži,” povídá sousedka.
„Vůbec ne. Zapomněl si napustit vodu!”

Babička říkala: „Kdo lže, ten zezelená.” A obrostla mechem.

„Mladíku, vás ve škole neučili, že je třeba starším uvolnit místo k sezení?”
„Ale babi, tohle je přece moje auto!”

Na rohu ulice postávají lehké děvy. Jde okolo babička a ptá se jich: „Děvčata na co tu čekáte?”
A děvy odpovídají: „Na chleba, babičko, na chleba...”
„Tak to já počkám s váma,” rozhodne se stařenka a čeká.
Jde okolo policajt a říká: „Vy taky, babičko?”
„Jo, jo,” odpoví stařenka. „Já ho nechám ztvrdnout a pak ho jenom žužlám...”

U pumpy se mračí mladá, vyvinutá brigádnice: „Dědo, měl jste mi to hned říct, že jste poloslepej a nemůžete najít nádrž svého Trabanta... A nemusel jste mi napumpovat pět litrů speciálu za podprsenku!”

Mladík dobíhá autobus a nedoběhne. Zastaví ho děda a povídá mu: „Pamatuj si, chlapče, že za autobusem, tramvají a ženskou se neběhá, přijdou samy nebo můžeš počkat na další.”

de Karkulka k babičce,otevře dveře,a ptá se babičky: Babičko, proč máš tak velké oči? A babička odpoví: Nečum na mě když seru!

Popeláři odvážejí kontejner. Blíží se stará Petrásková s odpadkovým košem a volá: „Doufám, že nejdu pozdě?”
„Ale kdepak, matko. Naskočte si!”

Víte, že budou stavět supermarket pro sklerotiky? Dostanou tam všechno, na co si vzpomenou.

Přijde dědeček k lékaři a povídá: „Pane doktore, já mám takový problém, už týden se nemůžu vymočit. Jdu na záchod a ani kapka.”
„Tak se svlékněte a podíváme se na to.”
Za okamžik: „Ale dědečku, vždyť vy na tom máte uzel!”
„Ježíšmarjá, já zapomněl koupit chleba!”

Vesničan je poprvé v Praze a zavolá si taxíka. Po chvilce jízdy si všimne, že na palubní desce jsou přicvaknuté 4 hvězdičky. Vesničan: „Proč tam máte ty hvězdičky?”
Taxikář: „To dostanu od státu za to, když porazím nějakého důchodce, a ještě k tomu 1000 Kč. Stát pak ušetří na vyplácení důchodů.”
Vesničan mu to samozřejmě nevěří, a tak se taxikář rozhodne, že mu to ukáže. Když uvidí prvního důchodce, tak to taxikář rozpálí a řítí se přímo na důchodce. Na poslední chvíli strhne volant, aby se důchodci vyhnul, ozve se však rána, a tak taxikář rychle zastaví.
Vesničan povídá: „No vidíte, kdybych neotevřel dveře, tak jsme ho nedostali.”

„Ať se poseru, jestli to není pravda!” vykřikl na ulici děda, chytne se za zadek a rychle se opravuje: „Ne, ne - radši ať se propadnu!”

Sedí devadesátiletý děda na lavičce v parku a pláče. Slušně vychovaný mladík, který šel okolo, se samozřejmě soucitně ptá, co se děje. Stařík odpovídá: „Víte, jsem zamilovaný do mladé ženy.”
„No, a co je na tom k pláči?” podiví se mladý. „To byste se měl spíš radovat.”
„Počkej, ty tomu nerozumíš,” namítne děda. „Každé ráno, než jde do práce, se pomilujeme. V poledne přijde domů na oběd, zase mě pomiluje a uvaří mi. Večer taky a na noc se milujeme dvě hodiny.”
Stařík zase pláče skoro nemůže mluvit.
„Tomu teda vůbec nerozumím,” třeští oči mladík. „Vždyť je to perfektní, tak proč brečíte?”
„Já jsem zapomněl, kde bydlím!”

Dvě staré paní sedí v parku a povídají si.
„Když přijde manžel domů v dobré náladě, říká mi broučku...”
„Vždyť už vám je přes sedmdesát!”
„Však manžel měl dobrou náladu naposledy před čtyřiceti lety!”

Víte, jaký je rozdíl mezi budíkem a babkou?
Budík se natáhne a pak běží. A babka běží a až potom se natáhne.

Přes velkou světelnou křižovatku přecházejí dva dědouškové na červenou. Skřípot brzd, velké troubení a hned je u nich taky strážník a začne je nevybíravými slovy umravňovat a už taky vytahuje pokutový blok. Jeden z dědečků se na něj překvapeně podívá a ptá se: „A to ani hrdinové od Dukly nesmějí přecházet na červenou?”
No, co teď? To se mladíkovi ještě nestalo, ve škole jim to neříkali... tak mávl rukou, pro jistotu je převedl na druhou stranu a ještě jim zasalutoval.
Ten druhý děda povídá: „Poslouchej, já ani nevím, že jsi bojoval u Dukly?”
„Kdo říká, že jsem bojoval u Dukly? Ale zeptat se snad můžu, ne?”

„Neříkejte, že váš František za celej víkend nevytáhl paty z domu!” nevěří stařence tetka Hrbatá.
„No, když tak přemýšlím, máte pravdu, vytáhl,” povídá babička. „V neděli po obědě si je na chvíli přehodil přes parapet, aby mu vysmrádly.”

Babička se s vnoučaty dívá na televizi a povídá "ti šmoulové ale vyrostly jedno vnouče řekne "babi to nejsou šmoulové ale Avatar.

Jde babka na WC a namísto do ženského vejde do mužského. Tam ji zastaví muž a říká: „Babi, sem nemůžete jít, to je pouze pro pány.”
„No a co, a mám se posrat!”

Šedesátiletá paní porodila dítě. Přijde s ním domů a chová ho. Později přijde náštěva a chce vidět malého. Říkají paní, ať jim ho ukáže, ale paní říká: „Ještě ne.”
Po hodině říkají znova, aby jim ho ukázala, ale ona říká: „Ještě ne. Až zapláče - nevím totiž, kam jsem ho dala.”

Za devatero řekami a devatero horami bydlí jedna babička. Bydlí v krásné chaloupce, kde se každé ráno na paloučku pasou srnky a všude poletují motýli. Jednoho dne vyjde babička ven z chaloupky podívá se do nebe a řekne: "Ku*va, proč zrovna já musím bydlet tak daleko?"

Mami, já si chci hrát s babičkou!Ne, nebudeš si hrát s babičkou.Mami, ale já si vážně chci hrát s babičkou.Ne, už jsem řekla, že rakev zůstane zavřená!

Povídají si dva důchodci v parku: „Franto, já tomu Jirkovi na pohřeb asi nepůjdu.”
„A proč? Po tom všem, co pro tebe udělal?” zeptá se druhý.
„Však on mi na pohřeb taky nepůjde, tak co bych tam dělal?”

Babka z vesnice potká v Praze černocha, lekne se a křičí: „Lidi, pomóc, opice!”
Přijde k ní kolemjdoucí a povídá: „Ale babi, to není opice, to je člověk, černoch, z Afriky. Babi, měla byste se mu omluvit.”
„Tak teda, panáčku, promiň,” omlouvá se babka cizincovi. „To víš, u nás na vsi jsme černocha nikdy neviděli.”
„To nic, babi,” přijme to černoch s klidem, „já jsem na to zvyklej.”
„Ježíši Kriste,” spráskne ruce stařenka, „ta opice mluví!”

Churavá babička se belhá parkem, když tu se najednou před ní objeví dva zloději v ošuntělých šatech. Namíří na ni pistole a zakřičí: „Peníze, nebo život!”
Stařenka se po nich rozmáchne holí: „Čert aby vás vzal, vy grázlové! Co jsem na světě, takové drzé žebráky jsem ještě neviděla!”

Děda je tázán, co je příčinou toho, že se dožil sta let.
„Abych řekl pravdu, je to tím, že se nepodařilo zjistit, kdo zabil klenotníka z naší ulice!”

„Slyšel jsem, že každý den před spaním počítáte ovečky,” povídá jednomu dědulovi pastýř.
„Ano, to je pravda.”
„No, a nechtěl byste u mě někdy náhodou přespat?”

Babka k manželovi: „Kdybys, dědku, věděl, kolikrát jsem tě podvedla!”
„Cože?”
„To mám štěstí, v mládí neviděl a teď zase pro změnu neslyší!”

„Víš, Lojzo, kolem mě může chodit dvacet nahatých a prsatých ženských a se mnou to ani nehne.”
„Hele, hele, nevytahuj se.”
„Já se nevytahuju, já si stěžuju.”

V Krkonoších jde po ulici chlapeček a prozpěvuje si: „Pec nám spadla, pec nám spadla...”
Uslyší to stará paní a spráskne ruce: „Kde já teď budu bydlet?!”

Babička pošle dědu pro mouku. Děda jde po ulici a říká si nahlas, aby to nezapomněl: „Dvě kila mouky, dvě kila mouky...”
Pak ho napadne, že se ještě pojistí a bude si pamatovat také „bílý prášek”. Kdyby zapomněl na mouku, vzpomene si na bílý prášek a hned mu to dojde.
Už je skoro u obchodu, ale samozřejmě že všechno zapomněl. Před obchodem ho osloví drsně vyhlížející mladík: „Hej dědo, nechceš kokain?”
„Co jestli nechci?” nechápe děda.
„No kokain, dědo..., takovej bílej prášek.”
„A jo,” plácne se do čela stařík, „dejte mi dvě kila.”

Příjde červená karkulka k babičce a povídá: Proč máš tak velké oči: A babička odpoví: nečum na mě když Seru

Je Čech Rus a Američan a letí letadlem.Američan vyhodí pytel panenek.Jde po ulici a potká holčičku která se směje.„Holčičko pročpak se směješ?“ „Šla jsem a spad na mě pytel panenek “Rus vyhodí pytel autíček.Jde po ulici a potká chlapečka kterej se směje.„Chlapečku pročpak se směješ?“„Šel jsem po ulici a spad na mě pytel autíček.“Čech vyhodí bombu.Jde do kostela a když jde z kostela potká babičku která se směje.„Babičko pročpak se smějete?“„Šla jsem do kostela a když jsem šla z kostela prdla jsem si a za mnou spad kostel!“

Na perónu se rozjíždí rychlík. Babička do něj naskakuje, a nohama padne přímo pod kola vlaku. "Moje nohy. Moje nohy" řve šílená bolestí. Jde kolem výpravčí, podívá se na ní a povídá:" "Ženská co řvete, vždyť žádný nohy nemáte."

Babka si lehne na koleje a vlak jí přejede nohy. Babka řve: Moje nohy, moje nohy! Kolemjdoucí: Mlč, stejně žádný nemáš!

Jdou dva bratři za babičkou lesem. Jeden je slepý a druhý má jen jedno oko, tak ten jednooký vede toho slepého. Jdou, jdou a najednou jednooký zakopne a vypíchne si i to jediné oko a říká: "Tak jsme došli!"
A ten druhý: "Ahoj, babi!"

Přijde dědoušek k doktorovi na prohlídku a doktor se ho ptá: „Tak co? Máte pravidelnou stolici?”
„Mám, pane doktore. Každé ráno v šest.”
„Dobře, a v kolik hodin vstáváte?” ptá se doktor dál.
„No, taky pravidelně, každý den v sedum.”

„Koupil jsem si barevnou televizi,” stěžuje si děda, „a jsou tam samí černoši a cikáni!”

Potkají se dva dědci, baví se o všem možném a najednou ten jeden povídá: „Člověče, Ludvo, já mám hrozné, ale hrozné problémy se spaním. Ne a ne usnout.”
„Tak to dělej jako já. Já počítám do tří a pak už tutově usnu.”
„Fakt, jo? Jen do tří?”
„No, někdy teda i do půl čtvrté...”