Hospodské vtipy - 644 zajímavých

Mládeži do 18 let nenaléváme, mládež je šikovná, naleje si sama...

„Pane vrchní, vašemu kuchaři zřejmě spadly do mé svíčkové vyndavací zuby.”
„Tíky, še jste mje uposolnil. Fšak já mu to spošítám!”

„Slyšel jsi už o těch obrovských záchranářských pracích na japonském pobřeží?” informuje věrného štamgasta hospodský Emil. „Na mělčině tam uvízlo hned několik přísně chráněných velryb!”
„O tom nic nevím,” zavrtěl hlavou pivař. „Ale ty velryby mají zatracené štěstí, že neuvízly někde v hloubce. To už by se dávno utopily!”

„Pane vrchní, co mi leze po salátu za zvířátka?”
„Pane, to jste ještě nikdy neslyšel o vitamínech?”

„Vrchní, prchni!” rozlítil se host. „To maso je na půlce fialové!”
„Nebojte, pane, to není zkažené. Ta kráva jen měla modřiny!”

Chlápek jde k doktorovi na pravidelnou kontrolu a dozví se, že je smrtelně nemocný a do půl roku zemře. Když přijde domů, říká své ženě: „Byl jsem na kontrole, a doktor mi řekl, že mám AIDS a do půl roku jsem mrtvej.”
Pak se sbalí a jde na pivo. Když se trochu zpije, řekne totéž i svým kámošům z hospody. Za dva dny potká na ulici svého doktora a ten mu říká: „Koukám, že jste s tím celkem smířenej, ale řekněte mi, proč si celé město povídá, že máte AIDS, když jsem vám říkal, že máte zhoubnej mozkovej nádor?”
„Smířil jsem se s tím, že brzo umřu, ale nechci, aby mi po mý smrti někdo chodil šukat ženu.”

Víte, co vám přinesou v restauraci v Thajsku, když si objednáte jídlo s názvem „Tom a Jerry”?
Kočku nadívanou krysama.

„Představ si,” vypráví paní Macháčková přítelkyni, „manžel se mi vrátil z hospody až k ránu a ten bordel, co nadělal!”
„A proč to neuděláš jako já?” radí jí kamarádka. „Můj přišel v noci, já se vzbudila a zeptala se: To jsi ty, Honzo?”
„A to pomohlo?” zeptá se paní Macháčková zaraženě.
„Jo,” povídá kamarádka, „on se totiž jmenuje Martin!”

„Všichni mi ve škole říkají Malé pivo,” stěžuje si mamince Frantík.
„Nic si z toho nedělej, Franto. To bude asi proto, že tatínkovi přezdívají v hospodě Velké pivo.”

Politické školení, a lektor se na závěr ptá: „Tak soudruzi a soudružky, máte ještě někdo nějaký dotaz či nějakou připomínku? Tamhle soudruh vzadu se ptá.”
„Prosím, budou v komunismu k sehnání takový ty velký hřeby do trámů?”
„Samozřejmě soudruhu, v komunismu bude plánovité hospodářství a všeho bude dostatek!”
„A prosím vás, budou k sehnání i ty malinký sedlářský hřebíčky?”
„Samozřejmě, soudruhu, už jsem to vysvětloval!”
„Jé, tak to bude jako za starýho Rakouska!”

V restauraci u velkého stolu pro 20 lidí sedí celá místní fotbalová jedenáctka. Číšník přijde jako první ke kapitánovi a ptá se ho: „Dobrý den, co si dáte?”
„Děkuji, nic,” odmítne kapitán týmu.
Číšník tedy po jednom obchází všechny ostatní hráče, ale ti všichni shodně říkají: „Nápodobně, nápodobně...”
Číšník je z toho celý bezradný a jde se svěřit vrchnímu. Za chvíli přijde vrchní, nakloní se ke kapitánovi a zašeptá mu do ucha: „Pane, objednejte si vepřové medailonky s extra oblohou a dostanete to na účet podniku.”

„Když jsem šel v noci po hřbitově, spadla mi na hlavu šiška,” vypráví kamarádům z hospody vylekaný Standa Dolec.
„A jaká?” ptají se ho kámoši.
Standa na to vyklepaně: „Spíš čí!”

Přijde muž do hospody a pije jednu minerálku za druhou.
„To máte takovou žízeň?” zajímá se zdrcený vyčepní.
„Ani ne,” přiznává host, „ale pohádal jsem se s manželkou! A tak piju na vztek.”
„To chápu, ale vodu?!”
„A co mám dělat,” povídá nešťastník, „když jsem abstinent?”

Jirka otevře v hospodě Trnky-Brnky a po chvíli nadhodí směrem k hospodskému: „Přemýšlím, Karle, že bych se dal taky k těm malířům - trnkáčům, čtyři stovky za obrázek na přání...”
„No jo, Jiří,” namítne hospodský, „jenže jak znám tvoje malířské schopnosti, tak ti těch čtyři sta nebude stačit ani na zkažené čtvrtky!”

Recept: „Vezmeme dvacet deka sádla, tři citróny, dva litry mléka, kus hovězího, česnek, ananas a sýr. Vše vložíme do hrnce a přidáme dva plátky salámu. Možno ochutit solí, pepřem nebo sojovou omáčkou. Pak vaříme deset minut při teplotě 50 stupňů Celsia. A nakonec obsah za stálého míchání vyléváme do záchoda!”

Baví se dva informatici v hospodě. Jeden se ptá druhého: „Kdy jsi naposledy byl s přítelkyní?”
Druhý odpoví: „Naposledy? Předtím než vypadl proud.”

Barman se ptá stálého návštěvníka, proč je tak smutný.
„Žena se mnou spí jen jednou týdně.”
„No tak to máte ještě kliku,” barman na to, „s ostatními hosty spí nejvýš jednou za měsíc.”

„Pane vrchní, prosím vás, mohl byste mi přinést vývrtku?”
„Ale pane, šampaňské se otvírá jinak, navíc vidím, že láhev máte již otevřenou.”
„To máte sice pravdu, ale nevšiml jste si, že ta zátka vlétla manželce do oka...”

„Alkohol za volant nepatří,” poučuje štamgasty děda Benák. „Proto jezdím do hospody na motorce!”

„Prosím vás, pane vrchní, nevíte náhodou, čím krmili tohle kuře?”
„To opravdu nemohu sloužit, milá paní. A pročpak se ptáte?”
„Že bych chtěla být taky tak hubená.”