X
Registrace nového uživatele
X
Zapomenuté heslo
Hospodské vtipy - 676 zajímavých
Zobrazeno: 380 - 400 z 651
Hodnocení: 2.67 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
Hádají se v hospodě tři chlapi, komu z nich víc smrdějí nohy. První říká: „Mně smrdějí hnáty tak, že když přijdu domů, manželka začne nadávat, že zase praskly stoupačky!”
„To nic není,” namítne druhý. „Když já se objevím doma, tak si už moje Máři nasazuje plynovou masku!”
„Na mě nemáte,” vytahuje se třetí. „Já když dám v telefonní budce nohu ke sluchátku a vytočím číslo domů, tak ženě musí vypumpovat žaludek!”
„To nic není,” namítne druhý. „Když já se objevím doma, tak si už moje Máři nasazuje plynovou masku!”
„Na mě nemáte,” vytahuje se třetí. „Já když dám v telefonní budce nohu ke sluchátku a vytočím číslo domů, tak ženě musí vypumpovat žaludek!”
Hodnocení: 2.67 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
Leží si takhle gulášová polévka v žaludku a najednou přilítne velký rum, vzápětí ještě jeden a za ním dva fernety. To už polívka nevydrží a povídá: „Tam nahoře je mejdan?”
„Jo, jasně!” říká ten poslední fernet.
„Jé, tak to se tam musím jít podívat!”
„Jo, jasně!” říká ten poslední fernet.
„Jé, tak to se tam musím jít podívat!”
Hodnocení: 2.67 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
„Pane číšníku,” oznamuje štamgast, „ve vaší hospodě se cítím jako doma.”
„To nás těší,” mne si ruce čísník, „a z čeho tak usuzujete?”
„Ani u vás si mě nikdo nevšímá, když křičím, že mám hlad!”
„To nás těší,” mne si ruce čísník, „a z čeho tak usuzujete?”
„Ani u vás si mě nikdo nevšímá, když křičím, že mám hlad!”
Hodnocení: 2.67 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
V téhle hospodě mají výborné šneky!Opravdu?Právě nás jeden obsluhuje.
Hodnocení: 2.67 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
Číšník nese hostovi polékvu a má v ní namočený palec. Host sa rozčílí: "Proč máte prst namočený v mé polévce?" Číšník: "Mám ho zapálený a lekář mi přikázal mít ho v teple." Host: "Tak si ho strčte do zadku!" Číšník: "Tam jsem ho měl doteďka!"
Hodnocení: 2.67 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
Jaroslav se skelným pohledem opouští lokál. Venku se zmateně rozhlédne a podvědomě vykročí směrem k domovu. Temný stín se vydá za ním. Na opuštěném místě chytne opilce za rameno a povídá:
"Nelekejte se, pane! Zdržím vás jen chvilku. Jsem alkoholog a provádím v tomto regionu kroužkování opilců!"
Hodnocení: 2.63 | Hlasovalo: 3
Děkujeme za Vaše hodnocení
„Nechlastat, nechlastat, nechlastat,” mudruje štamgast. „A nebo radši jo!”
Hodnocení: 2.6 | Hlasovalo: 4
Děkujeme za Vaše hodnocení
V jídelně: „Prosím tě, proč jíš tak rychle?”
„Protože jsme přece v závodní kuchyni, ne.”
„Protože jsme přece v závodní kuchyni, ne.”
Hodnocení: 2.58 | Hlasovalo: 5
Děkujeme za Vaše hodnocení
Ano, jsem tlustá. Protože nejsem líná se pořádně nažrat.
Hodnocení: 2.56 | Hlasovalo: 7
Děkujeme za Vaše hodnocení
Jedna fajnovka se v hospodě rozeřvala: „Vyvětrejte tady, strašně to tu smrdí!”
V odpověď se ozvalo sborové: „Prrrd!”
V odpověď se ozvalo sborové: „Prrrd!”
Hodnocení: 2.5 | Hlasovalo: 7
Děkujeme za Vaše hodnocení
Chlápek přijde do baru a v ruce drží malou želvu. Ta je šíleně potlučená. Jedno oko má namodralé, dvě nohy zafačované a celý krunýř omotaný lepicí páskou. Hospodský se chlápka ptá, co s tou želvou je.
„Nic. Tahle želva je akorát hrozně rychlá. Schválně, dáme závod o stovku, váš pes a moje želva. Zaveďte svého psa na jeden konec sálu, jděte na druhý a zavolejte ho. A moje želva tam bude dřív než váš pes.”
Hospodskému se to zdá zajímavé, tak si plácnou. Postaví svého psa na jeden konec sálu, dojde na druhý a hvízdne. Jenže chlápek najednou vezme svoji želvu do ruky, hodí ji přes celou místnost k hospodskému a povídá: „Říkal jsem, že tam bude dřív než ten pes!”
„Nic. Tahle želva je akorát hrozně rychlá. Schválně, dáme závod o stovku, váš pes a moje želva. Zaveďte svého psa na jeden konec sálu, jděte na druhý a zavolejte ho. A moje želva tam bude dřív než váš pes.”
Hospodskému se to zdá zajímavé, tak si plácnou. Postaví svého psa na jeden konec sálu, dojde na druhý a hvízdne. Jenže chlápek najednou vezme svoji želvu do ruky, hodí ji přes celou místnost k hospodskému a povídá: „Říkal jsem, že tam bude dřív než ten pes!”
Hodnocení: 2.5 | Hlasovalo: 3
Děkujeme za Vaše hodnocení
Život na ostrově bývá někdy nudný. Zvlášť, když se zachrání dva. A na jednom takovém ostůvku se dva zachránili.
"Proč jsi takový smutný?" zeptá se jeden druhého, když tam byli spolu asi tak týden.
"To je toho," povídá mu první trosečník, "mně se taky stýská po domově, taky je mi smutno a nedělám z toho źádnou vědu!"
"No jo, jenže my měli doma hospodu!"
Hodnocení: 2.5 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
Pantáta Dušek zastavil s povozem před hospodou, uvázal koně u plotu, vzal kýbl a šel dovnitř.
„Nalejte mi do něj deset litrů rumu,” řekl hospodské a podal jí kýbl.
Hospodská odšpuntovala deset flašek rumu a pak je tam nalila. Pantáta kýbl vzal, vyšel z hospody a postavil ho před koně. Než bys řekl švec, kůň celý kýbl rumu vypil.
Pantáta se vrátil do hospody, aby zaplatil. Hospodská se ho ptá: „A vy si rum nedáte?”
„Ne,” odvětí pantáta. „Já nemůžu, já jsem řidič!”
„Nalejte mi do něj deset litrů rumu,” řekl hospodské a podal jí kýbl.
Hospodská odšpuntovala deset flašek rumu a pak je tam nalila. Pantáta kýbl vzal, vyšel z hospody a postavil ho před koně. Než bys řekl švec, kůň celý kýbl rumu vypil.
Pantáta se vrátil do hospody, aby zaplatil. Hospodská se ho ptá: „A vy si rum nedáte?”
„Ne,” odvětí pantáta. „Já nemůžu, já jsem řidič!”
Hodnocení: 2.5 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
V restauraci: „Nešlo by, prosím vás, to kuře dopéct?”
„Ono se vám zdá nedopečené?”
„No nevím, ale zobe mi z talíře brambory!”
„Ono se vám zdá nedopečené?”
„No nevím, ale zobe mi z talíře brambory!”
Hodnocení: 2.5 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
Přijdou dva v podroušeném stavu do hospody a hned na pana vrchního: „Pane vrchní, může být malý černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak nám doneste dva, radši tři rumy, jeden pro vás.”
„A může být střední černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak další tři rumy.”
„A pane vrchní, může být, tak jako já, veliký černý pes s bílým obojkem?”
„Nemůže!”
„Vidíš, já jsem ti říkal, že jsme přejeli faráře!”
„Může.”
„Tak nám doneste dva, radši tři rumy, jeden pro vás.”
„A může být střední černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak další tři rumy.”
„A pane vrchní, může být, tak jako já, veliký černý pes s bílým obojkem?”
„Nemůže!”
„Vidíš, já jsem ti říkal, že jsme přejeli faráře!”
Hodnocení: 2.5 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
V restauraci okřikuje paní syna: „Ty nevíš, že je to neslušné, žvýkat ve společnosti?”
„Ale vím,” hájí se klučina, „jenže to by nám nesměli přinést takové flaksy!”
„Ale vím,” hájí se klučina, „jenže to by nám nesměli přinést takové flaksy!”
Hodnocení: 2.5 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
Přijde štamgast za barmanem, něco mu chce sdělit, ale nemůže si teďka vzpomenout co.
„Tak si dej jednoho panáka,” navrhne barman, „třeba se ti paměť vybaví.”
Štamgast to do sebe hodí, ale pořád si nemůže vzpomenout, co barmanovi chtěl, tak tomu nechá čas. Zapovídají se, barman si taky vezme dva, tři panáky, štamgast rovných deset. Když do sebe naleje toho desátého, barman se zajímá: „A co jsi mi to vlastně přišel říct? Nevzpomněl už sis na to náhodou?”
„Jo, a víš, že jo,” povídá štamgast. „Přišel jsem ti říct, abys mi už nenaléval, protože až do výplaty u sebe nebudu mít ani vindru!”
„Tak si dej jednoho panáka,” navrhne barman, „třeba se ti paměť vybaví.”
Štamgast to do sebe hodí, ale pořád si nemůže vzpomenout, co barmanovi chtěl, tak tomu nechá čas. Zapovídají se, barman si taky vezme dva, tři panáky, štamgast rovných deset. Když do sebe naleje toho desátého, barman se zajímá: „A co jsi mi to vlastně přišel říct? Nevzpomněl už sis na to náhodou?”
„Jo, a víš, že jo,” povídá štamgast. „Přišel jsem ti říct, abys mi už nenaléval, protože až do výplaty u sebe nebudu mít ani vindru!”
Hodnocení: 2.5 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
Pan Novák volá do restaurace: „Dobrý den, můžu si zamluvit stůl?”
V restauraci: „Bohužel, mi tu stoly neprodáváme!”
V restauraci: „Bohužel, mi tu stoly neprodáváme!”
Hodnocení: 2.5 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
Kdysi dávno byla v jedné hospodě na Valašsku napsána na stěně tato neuvěřitelná definice: „Čím víc piju, tím víc se mi třesou ruce, čím víc se mi třesou ruce, tím víc vylévám, čím víc vylévám, tím méně vypiju. To znamená, že čím víc piju, tím míň vypiju.”
Hodnocení: 2.5 | Hlasovalo: 2
Děkujeme za Vaše hodnocení
Jestli nějaký doktor zastává názor, že nad alkoholem se nedá zvítězit, tak má pravdu jen částečně, protože Valaši s ním hráli nerozhodně...