Hospodské vtipy - 644 zajímavých

"Ale Máničko, vždyť jsem za večer vypil jen dvě piva a ty si pro mne přiběhneš!" brání se Liborek v hospodě. "Právě proto, že jsi vypil jen dvě piva. Hospodský mi volal, abych si pro tebe přišla, abys tu zbytečně nezacláněl lepším štangastům!"

Chlapík si po obědě v restauraci prdne. Strašně se stydí, a tak aby zakryl, co se stalo, trochu zavrže židlí. Nahne se k němu chlapík odvedle a říká: „Úplně jiný zvuk, co?”

Vytahuje se chlapík v hospodě: „Já piju už od prvního stupně na základní škole a ještě nikdy jsem nepřišel domů opilý.”
Štamgasti se uculují, ozve se i několik námitek, že to určitě není možné apod. Chlapík se culí: „Já ještě nikdy nepřišel domů opilý, protože vždycky, když se ožeru, tak mě přinesou!”

Pepa má návštěvu - dvě atraktivní přítelkyně. Připravuje jim v kuchyni pohoštění, na talíři se skví nějaké masové pochoutky, obložené okurkou a petrželkou. Dámy s chutí pojídají, Pepa se na ně se zalíbením kouká a povídá: „Tak co, kočky, jak vám chutná Whiskas?”

Co dokáže vegetariána maximálně nasrat?
Lidi s kotletama.

„Francku, už víš, že Toníček je mrtvej?”
„Nevím!”
„Umřel prej na schodech před dveřma do hospody!”
„A byl na cestě tam, nebo ven?”
„Byl na cestě tam!”
„Chudák Toníček!”

Ptá se hospodský kamaráda štamgasta: „Kdo tě tak pokousal?”
„Můj pes.”
„A jak se ti to, prosím tě, stalo?”
„Vrátil jsem se domů střízlivý a on mě nepoznal!”

Přijde chlap do krčmy a povídá: „Zemřela mi manželka.”
A druhý se ho ptá: „Jaká byla její poslední slova?”
„Do hospody půjdeš jen přes moji mrtvolu!”

Ptali se jednou jednoho kongresmana, jaký má názor na whisky. Tedy, pokud myslíte ten démonický nápoj, který tráví duši, znečišťuje tělo, ničí rodinný život a rozohňuje hříšníky, tak jsem výrazně proti. Na druhé straně, pokud myslíte onen elixír štědrovečerního přípitku, ochranu proti kousavému zimnímu větru a zdanitelnou tekutinu, která tak výrazně přispívá do veřejných rozpočtů na financování péče o invadlidní dětičky, tak potom jsem výrazně pro.

Prijde chlap do hospody, sedne si, rozhlidne se a zarve: "Vsichni jste parohaci, dneska jsem byl se svoji starou!!"

„Pane vrchní, v té polívce plave moucha!”
„Nebojte se, ona vám ji nesní.”

Pan Pepa to v hospodě přehnal s alkoholem. Přátelé ho pomohli dotáhnout domů. Pepa se dostane do dveří a zůstane tam bezvládně ležet. Ráno ho tam najde manželka. Myslela, že je mrtvý, a proto kolem něho rozložila květiny a šla zajistit pohřeb.
Pepa se probudil a říká si: „Jsem mrtvý, nebo živý? Jestli jsem živý, tak proč mám kolem sebe květiny, a jestli jsem mrtvý, tak proč se mi chce na záchod?”

Pan Kalianko si ve čtvrtek večer jen tak v pantoflích skočí se džbánkem pro pivo. Vrátí se v pátek, postaví džbán a povídá: „To jsou, holka, všude hrozný fronty...”

Na ceduli před luxusní hospodou je nápis: "Váš účet za vás zaplatí vaši pravnuci!" Host vejde do sálu, objedná si ty nejvybranější pochoutky a když mu vrchní přinese pěkně mastný účet, tak říká: "To přece zaplatí moji pravnuci!" Číšník na to: "To máte pravdu, ale tohle je účet vašeho pradědečka."

Chytí takle rybář zlatou rybku a ta mu říká: "Přej si co chceš, já ti to splním." A rybář, jak je ožralej, tak akorát zařve: "Neser!" ... A rybka za pět dná pukla.

Manželka volá ke stolu manžela - vegetariána: „Pojď už jíst, nebo ti zvadne oběd!”

"Tak jsem slysel, ze ses ozenil."
"No jo, uz me nebavilo vysedavat po hospodach."
"No a co ted?"
"Ted uz me to zase bavi."

„V naší jídelně kaši z pytlíku zaručeně nedostanete,” ujišťuje nové strávníky hospodářka, „tady se dělá z pytle.”

Vrchní volá na hosta: „Pepo, zapomněl jsi zaplatit!”
„Vždyť jsem taky pil proto, abych zapomněl!”

Správné rozhodování: Mám si dát ještě jednu, nebo si nemám dát ještě jednu? Břicho říká, že jo, hlava zase, že ne. Hlava je moudřejší než žaludek. Moudřejší tedy ustoupí... Pane vrchní, ještě jednu.

Přijde chlap do Francouský restaurace a zrube se tam francouským koňakem jak motyka. Když k němu přijde číšník se slovy: "Ráčíte zaplatit?" "Berete perly?" "Ano, zajisté." "Tak mě dejte třikrát ústřice a držte mě palce."

Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Ale když se chce postavit, spadne zpátky do židle. Sakra, že bych byl tak ožralej? Tak si dám kafe. Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtýho už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domů doplazí. Plazí se ke dveřím, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: Tys byl včera zas pěkně sťatej, co? Jaks to poznala? Vždyt jsem byl tak potichu... Ale, ráno tady byla hostinská, že sis v hospodě zapomněl svůj invalidní vozejk!

Vejde modrý muž do hospody. Hostinský: "Co si přeje, modrý pane?" Muž: "Já jsem modrá tlama, a chci pivo." Dá mu pivo. Za chvíli příde muž v červeném. Hostinský: "Co si přeješ červený pane?" Muž: "Já jsem červená tlama, a chci pivo." Dá mu pivo. Za chvíli příde muž v zeleném. Hostinský: "Co si přeješ zelená tlamo?" Muž: "Váš občanský průkaz!"

Pan Novák poslouchá v hospodě, jak si vyprávějí politické vtipy:
"Tenhle je dobrej, to si musím napsat! Jak se jmenujete?"

Nepozorný řidič přejel ve vesnici psa. Vystoupil z auta a vydal se hledat jeho majitele. Našel ho v hospodě u stolu štamgastů a zatvářil se provinile: „Pane, přejel jsem vám psa a rád bych vám ho nahradil.”
„No, to jsem štěstím bez sebe,” zlobil se majitel, „přijdu o psa a ještě budu mít výdaje... Kolik máte kolem krku?”
„Proč vás to zajímá?”
„Protože budu muset koupit novej obojek a taky postavit větší boudu!”

„Představ si, včera jsem viděl o půlnoci souseda, jak se vrací z hospody úplně sťatej.”
„A co dál?”
„No, zaťukal na dveře a sotva mu žena otevřela, spustil na ni, kde se tak dlouho courala, že se o ni celou dobu strašně bál!”

Jde si Ábeles postěžovat Silbersteinovi: "No Silberstein, představěj si co mě se stalo! Můj syn, můj jediný syn se dal v Praze na studiích pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Co myslej, ten můj némlich to samý!" "Co budeme dělat?" No, jdou se mnou, zeptáme se rabína." "Rabíne, dej nám radu. Co máme dělat? Oba dva naši synové se dali pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Ten můj udělal přesně to samý! Ale víte co, zeptáme se Hospodina." "Hospodine, pomož nám. Co máme dělat? Naši jediní synové se dali pokřtít!"A shůry zahřmí mocný hlas: "NO A MNĚ TO BUDOU POVÍDAT..."

Vyjde vrána z hospody, párkrát laxně zamává křídlama a pak řekne: "Seru na to, jdu pěšky."

„Dejte mi prosím cigaretu.”
„Moje cigarety kouřit nemůžete.”
„Copak, jsou moc silné?”
„Ne, jen já jsem lakomec.”

Cesko je takova mezinarodni zeme: Vysoke dane jako ve Svedsku, platy poslancu jako v Nemecku, byrokracie jako v Rusku, stranicka disciplina jako na Kube, korupce jako v Bagladesi a hospodarstvi turecke.

Jak v dnešní době vypadá vepřové na paprice?
Talíř plný papriky a na ní kousky masa.

„To překvapení šéfkuchaře bylo opravdu nečekané,” uznale povídá číšníkovi host, „kuře s rezavými vlasy jsem ještě nikdy neviděl...”

„Pane vrchní, měl bych dotaz. Co je to to tajemství šéfkuchaře?”
„To vám bohužel nemůžu prozradit. Ale pokud byste chtěl ochutnat, počkejte si po zavíračce u zadního vchodu.”

Starý Plzeňák si dobírá Amíka, který se na něj vytahoval, jako by byl světový pivovarník: „A umíš ty vařit pivo?”
„Jasně,” se samozřejmostí odvětil nabubřelý Američan.
„A jak se teda vaří, hm?”
„Při sto stupních!”

Pepa s Frantou se zdrží v hospodě trochu déle, a tak Pepa přespí u Franty. Ten se ho ptá: „Chceš spát s Fifinkou nebo ve vaně?”
„Ve vaně!”
Ráno se Pepa v koupelně vzbudí, krásná dívka připravuje snídani a představuje se Pepovi: „Já jsem Fifinka!”
Pepa odpoví: „A já strašný vůl!”

Předsevzetí školáka na konci června: „Letošní prázdniny nevystrčím nos z hospody!”

Vzpomínají v hospodě dva staří kamarádi: „Pamatuješ, Karle, jak jsme spolu jeli vlakem?”
„Jak bych na to mohl zapomenout,” zvolá kamarád. „Ty jsi tenkrát vystrčil hlavu, já zadek a lidi si mysleli, že jsme dvojčata!”

Jde si Ábeles postěžovat Silbersteinovi: "No Silberstein, představěj si co mě se stalo! Můj syn, můj jediný syn se dal v Praze na studiích pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Co myslej, ten můj némlich to samý!" "Co budeme dělat?" No, jdou se mnou, zeptáme se rabína." "Rabíne, dej nám radu. Co máme dělat? Oba dva naši synové se dali pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Ten můj udělal přesně to samý! Ale víte co, zeptáme se Hospodina." "Hospodine, pomož nám. Co máme dělat? Naši jediní synové se dali pokřtít!" A shůry zahřmí mocný hlas: "NO A MNĚ TO BUDOU POVÍDAT..."

V hospodě si podnapilý muž upřeně prohlíží dva chlapíky u vedlejšího stolu. Nakonec mu jeden z nich povídá: - Žádný strach, nejste opilý. My jsme dvojčata. - Cože?! Všichni čtyři?

Sejde se katolický kněz, mohamedánský imám a židovský rabín. Baví se o víře a začnou se také bavit o síle modlitby. Katolický kněz říká: To jsem jednou šel zaopatřovat nemocného do vzdálené vesnice. Jdu přes les, pole a louky, naráz se přihnaly mraky, šílená bouřka, průtrž mračen, nebylo kam se schovat. Tak kleknu, prosím Boha o ochranu. Naráz - všude okolo liják, nade mnou modrá obloha a já jsem v suchu došel až k cíli. Mohamedán na to: To je nic, tobě šlo jen o zdraví, mě šlo přímo o život. Jel jsem na velbloudu pouští. Naráz se přihnala písečná bouře, nebylo kam se schovat. Padnu k zemi a prosím Aláha o ochranu. Naráz - všude okolo bouře, nade mnou modrá obloha a já jsem v bezpečí dojel k cíli. Židovský rabín na to: Pánové, to není nic proti tomu, co jsem zažil já. Jdu v sobotu v Paříži po hlavní ulici a naráz uvidím na zemi plnou peněženku. Chci ji zdvihnout, ale naráz si uvědomím, že je sobota - šabat a já se nesmím dotýkat peněz. Přece tam ale tu peneženku nemůžu nechat ležet. Pozvednu oči k nebi, modlím se k Hospodinu. Naráz - všude okolo sobota, nade mnou úterý.

Vyjde vrána z hospody a jako že letí domů. Zamává křídlama a nic, zamává podruhé a zase nic. Nechápavě zakroutí hlavou, zkusí to potřetí a nic. Nakonec to vzdá a říká: "Á, jebu na to, jdu pěšky".

Sedí takhle chlápek s kámošema v hospodě a ti do něj hučí:
"Neber si ji! Podívej se na ni, vždyť je ošklivá!"
On se nedá přemluvit, ožení se a měsíc se v hospodě neukáže. Když nakonec přijde, stěžuje si:
"To je hrůza. Pořád to po mně chce. Před snídaní, po snídani, před obědem, po obědě, odpoledne, večer, v noci, pořád!"
A kámoši na něj:
"My jsme ti radili - neber si ošklivou ženskou, budeš na to sám!"

Hadaj se tri chlapi, kdo ma hlasitejsi manzelku pri milovani. Prvni povida: Ta moje u toho tak rve, ze dycky vzbudi deti vedle v pokojiku.
Druhy nato: To je jeste dobry, ta moje pokazdy vzbudi sousedy v pulce baraku.
Treti se usmeje a povida: Na tu moji nemaj, tu ja dycky slysim az do hospody, kdyz sem na pivku!

Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopané jámy a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: Sakra, to je kosa. A paní, co byla kousek dál položit kytičku, povídá: Tak co ses odkopal?

Hodně zpitej chlápek vejde do baru a poručí si panáka. Barman ho obslouží a ptá se, jestli by si pán nechtěl zahrát šipky. Tři šipky jen za dolar a když dá všechny do desítky, vyhraje zvláštní cenu. Opilec souhlasí. Bafne první šipku a trefí prostředek. Dá si dalšího panáka, na rozhoupaných nohou zamíří druhou šipku a zase trefa. Po dalších dvou panákách se sotva drží na nohou, ale třetí šipku taky trefí. Barman neví, co by mu dal jako cenu, tak sáhne do ozdobného terária a vytáhne jednu malou želvu. Opilec ji sebere a odchází. O tři týdny později se ten ožrala objeví v baru zase, pořádně zpitej zase začne hrát šipky, a zase třikrát trefí. Barman, trochu taky v náladě a docela bledě s penězma, neví, co by dal za cenu a ptá se: Promiňte, ale co jste vyhrál posledně? Hovězí hamburger ve tvrdý housce!

Číšník počítá útratu: „Gulášovka - devět padesát, dva rohlíčky - čtyři rovné, když to půjde - sedm padesát...”
„Prosím vás, co bylo to poslední?” zeptá se host.
Číšník normálně pokračuje: „Tak to nejde, dva rohlíčky...”

Náhle se prudce zvedl chodník a silně mě udeřil do obličeje.

Opilec se vrací ze silvestrovské zábavy:Prosím vás, jak se dostanu na nádraží? usíte jít stále rovně... A do prdele! Tak to se na nádraží dneska nedostanu!

Slyšeli jste o tom vědci, co vymyslel lék na opilost?
Přátelé ho ukamenovali.

Přimotá se ožrala na psychiatrii s otázkou, kde tu najdu spolek bojovníků proti alkoholu. "Vy se chcete přihlásit?" "Ne, odhlásit!"