Hospodské vtipy - 644 zajímavých

Přijdou dva v podroušeném stavu do hospody a hned na pana vrchního: „Pane vrchní, může být malý černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak nám doneste dva, radši tři rumy, jeden pro vás.”
„A může být střední černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak další tři rumy.”
„A pane vrchní, může být, tak jako já, veliký černý pes s bílým obojkem?”
„Nemůže!”
„Vidíš, já jsem ti říkal, že jsme přejeli faráře!”

V restauraci okřikuje paní syna: „Ty nevíš, že je to neslušné, žvýkat ve společnosti?”
„Ale vím,” hájí se klučina, „jenže to by nám nesměli přinést takové flaksy!”

Přijde štamgast za barmanem, něco mu chce sdělit, ale nemůže si teďka vzpomenout co.
„Tak si dej jednoho panáka,” navrhne barman, „třeba se ti paměť vybaví.”
Štamgast to do sebe hodí, ale pořád si nemůže vzpomenout, co barmanovi chtěl, tak tomu nechá čas. Zapovídají se, barman si taky vezme dva, tři panáky, štamgast rovných deset. Když do sebe naleje toho desátého, barman se zajímá: „A co jsi mi to vlastně přišel říct? Nevzpomněl už sis na to náhodou?”
„Jo, a víš, že jo,” povídá štamgast. „Přišel jsem ti říct, abys mi už nenaléval, protože až do výplaty u sebe nebudu mít ani vindru!”

Pan Novák volá do restaurace: „Dobrý den, můžu si zamluvit stůl?”
V restauraci: „Bohužel, mi tu stoly neprodáváme!”

Kdysi dávno byla v jedné hospodě na Valašsku napsána na stěně tato neuvěřitelná definice: „Čím víc piju, tím víc se mi třesou ruce, čím víc se mi třesou ruce, tím víc vylévám, čím víc vylévám, tím méně vypiju. To znamená, že čím víc piju, tím míň vypiju.”

Jestli nějaký doktor zastává názor, že nad alkoholem se nedá zvítězit, tak má pravdu jen částečně, protože Valaši s ním hráli nerozhodně...

Host v restauraci: „Pane vrchní, tady v jídelním lístku čtu v nabídce, že tu podáváte teleskopický guláš. Ten název jsem ještě neslyšel. Mohl byste mi prozradit z čeho je uvařený?”
Vrchní odvětil: „Je to specialita našeho podniku, pane, a teleskopický proto, že je uvařen z dvojího druhu masa - telecího a skopového...”

„Pane vrchní, já jsem si objednal vajíčka na měkko, ale ty, co jste mi přinesl, jsou úplně tvrdá!”
„Víte, my za to skutečně nemůžeme. Vařili jsme je 20 minut a stále byla tvrdá...”

V hospodě si podnapilý muž upřeně prohlíží dva chlapíky u vedlejšího stolu. Nakonec mu jeden z nich povídá: „Žádný strach, nejste opilý. My jsme dvojčata.”
„Cože? Všichni čtyři?”

Chlápek postává na dvoře, v jedné ruce drží stopky a v druhé drží za krk slepici. Přijde k němu manželka a ptá se, co to vyvádí.
„Ale, chci ti pomoct s vařením. Tady v kuchařce píšou: slepici nejprve půl hodiny mírně podusíme...”

Zvoní sousedi u Pepy: „Pepo, pojď nám pomoct proházet cestičku k baráku.”
„Rád bych, ale nemám si co obout.”
„A do hospody s námi můžeš?”
„Malý moment, hned se obouvám!”

Pan Kohoutek si prohlédne zvláště zaprasené vajíčko a konstatuje: „Ještě se ani nenarodilo a už je podělaný!”

„Nemáte tady rámečky?” volá na číšníka nespokojený host. „Když koukám na ty ceny, tak kdybych si tu něco koupil, musel bych si to zasklít!”

„Už mám přes padesát podpisů té nové missky,” chlubí se známé kuchařka.
„Proboha, tolik?”
„A mohlo jich být ještě víc, kdyby si ta holka občas nezapomněla podepsat stravenky.”

Chlápek se vrací domů totálně nametený a žena mu nadává: „Denně se vracíš domů ožralej!”
„Vidíš, jak jsi ke mně nespravedlivá, nikdy jsi mě nepochválila, že odcházím střízlivej!”

Děda přišel do hospody a stěžuje si na babičku: „Když nosí moje pantofle, to mi nevadí. Když mi sebere celý důchod, to mi taky nevadí. Ale když se na mě u oběda směje mýma vlastníma zubama, to už je moc!”

„Do Evropy ano, to mě ještě stará ukecala,” povídá chlapům v hospodě po našem vstupu do EU Jožka, „ale do Asie, do Asie mě neukecá ani hostinský!”

„Co byste mi mohl doporučit, pane hostinský?” zeptal se optimisticky naladěný host v levné nádražní restauraci.
Číšník upřímně odpověděl: „Trpělivost a dobré trávení!”

Manžel se ptá u oběda ženy: „Tu svíčkovou jsi dělala sama? Vaříš ji úplně stejně jako moje matka.”
„Opravdu?” odvětí mile překvapená hospodyňka. „Tak to mám velkou radost.”
Muž namítne: „Jenže svíčková byla jedním z hlavních důvodů, proč se otec s matkou rozvedli!”

Přijde chlápek do hospody: „Co mohu dostat k jídlu za deset korun?”
„Dnes máme inventuru.”
„Tak mi jednu dejte!”

„Moje žena chodí na kurzy vaření,” prohodil mezi řečí jeden ze štamgastů v hospodě Hrbatý hrozen.
Jiný pivař se připojí: „A víš, že moje taky?”
„Vážně?” plácne ho první po zádech. „A mohl bys mi poradit, co bereš na bolest břicha?”

Jak blonďatá hospodská naráží sudy?
Najede do nich autem.

Opilec se vrátí pozdě v noci domů a manželka mu vyčítá: „Kdybys radši namazal vrata!”

Kdy jde opilec rovně?
Když se kymácí v souladu s otáčením Země kolem své osy.

Volá opilec na svého kamaráda: „Franto, už jsi někdy viděl bílého slona?”
„Ne,” zděsí se Franta, „tak moc zase nepiju!”

„Pane vrchní,” čílí se zákazník, „ten řízek je hrozně tvrdý.”
„No jo, musíte hold kousat. To víte - líná huba, holý neštěstí!”

Číšník prohodí ke kolegovi: „Tamtoho hosta v rohu jsem budil už čtyřikrát!”
„Tak mu řekni, ať jde domů,” navrhne druhý číšník.
„Propána, jen to ne!” zděsí se ten první. „Vždycky, když se vzbudí, zaplatí celou útratu!”

Jak poznáte v restauraci pitomce?
Dá si papírový ubrousek kolem krku.

„Já teďka nemám ani floka,” stěžuje si v hospodě děda Zoubků. „Dokonce jsem minulej tejden musel prodat kamna, abych mohl zaplatit uhlí!”

„Nejsem abstinent,” brání se v hospodě jeden pan inženýr. „Jsem jen momentálně nepijící notorický alkoholik!”

„Jó, Karel, to je starej proutník!” zkonstatoval u půllitru Jóžin Vyskoč.
„To mi povídej,” povzdechne si hospodský. „Dneska chytil o deset centimetrů delší štiku než já!”

V hospodě se hrajou karty.
„Pánové, nemáte šanci,” vytahuje se Karel, „teď mám eso v rukávu.”
„Ty nemáš šanci,” odpálkuje ho Jožka, „máš na sobě vestu!”

Vypráví v hospodě nadstrážmistr Kuře: „Když jeden můj kolega dobíjel baterky, roztřískal si obuškem diskmena!”

Vrchní přinese pánovi tác, nadzvedne víko a pod ním se objeví zetlelá kostřička kuřete.
„To je skandál, co to má znamenat?!” ježí vlasy host.
„Ale já jsem vás, váženej pane, předem několikrát upozorňoval, že si to u nás už přes půl roku nikdo neobjednal.”

Křičí opilec ze stropu na kamarády: „Chlapi, pomóóc! Já přechlastal zemskou přitažlivost!”

Majitel restaurace řekl brigádníkovi: „Přines mi z kuchyně kuchařku.”
Za chvíli mu vlepí pohlavek: „Ty pitomče, nemyslel jsem kuchtičku!”

Přijde Ládin do hospody a povídá: „Tak co, už je sestřelena USA?”
A hospodský odvětí: „Tak je jdi střelit, vole!”

Přiběhne ráno do hospody zděšený Novák a křičí na hospodského: „Jaroušku, v noci u mě doma byli mimozemšťané!”
„A podle čehos to poznal?”
„Podívej se sám, jaké mám kruhy pod očima.”

„Pane vrchní, mohl byste mi doporučit něco výživného?” ptá se host.
Vrchní radí: „Dejte si smažený řízek, pane. Ten vám bude týden ležet v žaludku!”

„Přihořívá!” vykřikl při schovce kuřák a spálil si ruku.

Číšník se ptá hosta: „Dáte si kávu se smetanou nebo bez?”
„Co blázníte, člověče, proč bez?” diví se zákazník. „Nejsem vegetarián!”

Sotva pan Kouřil otevře dveře do bytu, ucítí ostrý zápach kouře.
„Co to tu smrdí?” zeptá se udiveně manželky.
„Měla jsem jenom takovou menší nehodu,” uklidňuje ho hospodyňka. „Pánev nechtěla ničím pustit, tak jsem ji umyla benzínem... a zapomněla jsem ji utřít, než jsem začala péct!”

Manžel vyčítá své ženě, že vaří málo zeleniny.
„Tak si zajdi do hospody,” povídá mu manželka nakvašeně. „Tam máš pivo jako křen, servírky jako lusk a sedí tam samí staří paprikové!”

„Svíčková už, pane, bohužel není,” oznamuje vrchní.
„Došly vám svíčky, že ano?” vtipkuje host.
„Ne,” odvětí vrchní, „zápalky.”

„Kdysi za mlada jsem se pokusil žít bez sexu a bez alkoholu,” vypráví štamgastům hospodský Ulejval. „A musím přiznat, že to byla nejhorší čtvrthodina v mém životě!”

Soudní proces s hospodským Podmírákem vypadá předem rozhodnutý.

Ve školní jídelně: „Jedno pivo, paní hospodářko!”

„Čeští hokejisté mají za sebou na mistrovství světa první překážku,” čte děda Horák v hospodě nahlas z novin po výhře našich chlapců nad Lotyšskem v základní skupině.
„Fakticky?” diví se Ruda. „Copak oni trénovali překážkový běh?”

„Vám snad to jídlo nevoní?” urazil se číšník.
„Ale ne,” omlouvá se host, „mám jenom rýmu, tak nemůžu pořádně dýchat... pofrkávám...”

Host: „Copak byste mi poradil dobrého, pane vrchní?”
Číšník: „Protější restauraci.”

„Představ si to,” vypráví v hospodě Kája. „Přijdu domů, otevřu skříň - a v ní nahý chlap!”
„A co je na tom divného?” mávne rukou kámoš. „Všechny ženské jsou mrchy, s tím nic nenaděláš.”
„O jakých ženských to mluvíš?” podiví se Karel. „Vždyť já jsem svobodný!”

Stěžuje si štamgast hospodskému: „Jsem mírumilovný, bezproblémový člověk, pohodnu se s každým, snesu třeba i deset tchyní, ale jen ne tu svoji!”

Host překontroluje rysku u doneseného půllitru, zavolá si hospodského a vyjádří mu svou nespokojenost. Ten mu vysvětluje: „Ale pane, půllitr se to jenom jmenuje, s množstvím piva uvnitř to nemá nic společného!”

„Sázel jsem jedno eso za druhým,” vypráví přátelům po návratu z turnaje tenista. „Naneštěstí jen večer, v hospodě při kartách.”

Mladík v hospodě přistoupí k známému hokejistovi: „Nejste vy náhodou Pavel Rosa?”
„To jsem,” usměje se borec.
„A nemohl byste mi šáhnout prstem do půllitru?” sděluje mu své nevšední přání fanoušek. „Víte, abych měl to pivo nádherně orosené.”

V krčmě: „Jój, ta píše, tá by člověka snáď aj roztrhla. Co do ní, strýcu, dáváte?”
„Semtex.”

„Pane,” povídá číšník, „tenhle stůl je rezervován!”
„Dobře, tak si ho odneste a přineste mi sem jiný!”

„Jsem ke svému manželovi velmi shovívavá,” vypráví kolegyním prodavačka. „Může jít do hospody, ale do dvanácti musí být doma!”
„Až do půlnoci?”
„Ne, do dvanácti minut.”

Která zelenina je nejčerstvější?
Vyblitá mrkev.

Strýc Jura se vrátí z cest a kamarádi v hospodě se ho hned ptají: „Tak co, ty světaznalče, jak daleko’s až byl?”
„No,” zavzpomíná vesnický dobrodruh, „pět stovek do Berlína, třicet marek do Brém...”

Paní říká manželovi: „Včera jsi prý v hospodě zase přišel o dva zuby!”
„Alespoň víš, jak lidi kecají. Mám je tady v kapse u kabátu!”

Baví se chlapi v hospodě: „Že prý Contador s Schleckem jedou vlastní ligu.”
Zaslechne to číšnice: „A u koho ti dva borci chlastají?”

Číšník postaví před stálého hosta řízek černý jako uhel. Chudák u stolu se zachmuří a pak si jen povzdychne: „Alespoň jednou není to jídlo syrové...”

Hospodářská krize nesouvisela s nedostatkem piva.

Ptají se trestance v base: „Kolik jste dostal?”
„Deset let!”
„A za co?”
„Že jsem byl pomalej.”
„Jak je to možný?”
„Seděli jsme s Kaliankem v hospodě a vyprávěli jsme politické vtipy. V noci se mi to rozleželo a řekl jsem si, že musím ráno Pepu nahlásit... a představte si - on tam byl už večer!”

Povídá zákazník mladé servírce: „Když se tak podívám na ten účet, tak vás ve škole učili kromě přídavných jmen i přídavná čísla.”

Tři věci, které bych si vzal na pustý ostrov? Sud, pípu a půllitr.

Dodržuj pitný režim - aspoň deset piv denně.

Co je vrcholem opilosti?
Jít se ven vyčurat ke sloupu a pak si omylem do kalhot strčit ten sloup.

Vrchní přinese hostovi jídlo. Host: „Pane vrchní, to jídlo smrdí.”
Vrchní udělá dva kroky zpátky a říká: „Ještě?”

Ke stolu si přisedne Tarzan a jeden štamgast se ho se zájmem vyptává: „Kdo je tvůj nejlepší přítel, frajere?”
„Opice,” odvětí opičí muž.
„A víš, že moje taky?” zaraduje se ožrala. „Já mám opici každý den!”

Jak se pozná absolutní alkoholik?
Bere si pivo i na záchod.

Jde Johnny Wolker parkem a slyší: „Ne, ještě mi ho tam nedávej! Já ho naposled políbím, já ho naposled pohladím.”
Odhrne křoví a vidí, jak dvě stařenky pohřbívají kocoura.

Nad ránem budí policista opilce na ulici. Opitý muž se otráveně ptá: „Kde to jsem?”
„Štůrova 25.”
„Žádné detaily! V jakém městě?”

„Tak už jste si prosím vybral, co budete jíst?” ptá se vrchní hosta, který přemýšlí nad jídelním lístkem.
„Ano, pane vrchní, dal bych si ten anglický biftek s opékanými brambory a oblohou, ale prosil bych jen poloviční porci.”
„Velmi lituji, pane, ale naše porce už nejsou dále dělitelné...”

„Mám tisíc přátel,” chlubí se hospodskému upovídaný přespolák.
„Ty asi budeš matematik, viď?”
„Proč?”
„No, že je máš tak přesně spočítané!”

„Obžalovaný, co byste chtěl uvést na svou obhajobu?” ptá se soudce.
„Pane soudce, když jsem v hospodě vykřikoval, že všechny oddělám, myslel jsem tím zameškané směny...”

V restauraci: „Na ten guláš už čekám více než dvě hodiny.”
„Nebojte se, vždyť máme otevřeno až do rána.”

„Pepo, kdo tě nutí do toho kouření?”
„Nikdo, já to dělám dobrovolně!”

Jura Trlica v hospodě před placením: „Chlapi, nikdy bych nevěřil, že je ten svět tak malý! Tuto pětistovku jsem propil minulý týden v Hodoníně...”

Stojí takhle chlápek před mrakodrapem a vykuřuje jednu cigaretu za druhou. K mrakodrapu přijde takový typický úředník, který je zde zaměstnán, a říká: „Pane, kolik vykouříte cigaret za den?”
„No, tak šedesát až sedmdesát.”
Úředník si něco naťuká do kalkulačky.
„A jak dlouho kouříte?”
„Tak čtyřicet až padesát let.”
Znovu začne něco vyťukávat do kalkulačky a odpoví: „Kdybyste tedy nekouřil, tak tenhle mrakodrap mohl být váš!”
„Však taky je!”

„Tak nám včera shořela hospoda,” povzdechl si v práci Brňák.
Kolega se diví: „Neblbni, úplně celá?”
„Jo, až do základů.”
„No a to jste nevolali hasiče nebo co?”
„Ale volali, jenže než uhasili žízeň, nebylo už dál co hasit.”

Řve jeden ožralý chlap v hospodě: „Já chci ještě kafééééé!”
Číšník: „Opilejm nenaléváme!”

„Ty dnes nejdeš do hospody na mariáš, Pepo?” ptá se manželka.
„No, ty by jsi snad hrála s někým, kdo při hře podvádí?”
„Já ne.”
„No tak vidíš, a oni také ne.”

„Dáš si i do druhé nohy?” ptá se chlápek kámoše.
„Tož rád,” kření se kamarád, „tu mám dutou.”

Celá dlouhá staletí se hledal kámen mudrců, a ono je to zatím pivo!

„Pane vrchní, proč nedoléváte?”
„Protože jsem již starý a špatně vidím.”
„A proč tedy nepřeléváte?”
„No, slepý přece nejsem.”

„Pane hospodskej, co že máte dneska takovej nával na pivo?”
„Ale, v celé čtvrti dva dny neteče voda... Umíte si představit, jak já chudák na tom musím tratit?!”

„Dá se tu slušně najíst?” ptá se pán v restauraci.
„No, to bych vám radil,” přísně odpoví číšník. „Jinak vás vyhodíme!”

Barman se ptá silně podnapilého muže: „Můžete mi říci, pane, jak můžete druhý den pracovat?”
„Nemůžu... já to ještě nikdy nezkusil!”

Potkají se dva známí, kecají a najednou jeden z nich povídá: „Jsem ti včera byl se známejma na bezva pařbě. No a protože jsme dost chlastali, nechal jsem auto raděj tam, že si ho ráno vyzvednu, a domů jsem jel vlakem. Jenže ráno jsem už ze zvyku šel do garáže. A víš, co jsem zjistil, když jsem otevřel tu garáž?”
„To auto tam stálo, že?”
„Ne. Ten vlak!”

Chlapi v hospodě si povídali o tom, kolik včera vyhrál soutěžící v Milionáři. Zaslechl to známý chvastoun Tonda Vávra: „Milionář? Tam jsem byl už snad stokrát!”
„Tak jaktože jsi nic nevyhrál?!” začali si ho dobírat hoši.
Tonda říká: „Dělal jsem diváka!”

Co udělá pivař, když mu doktor řekne, že má zápal plic?
Spláchne to Velkopopovickým kozlem.

„Nejrychlejší savec je gepard.”
„To mi nepovídej. Dokáže snad do sebe nalejt půllitr dvanáctky za pět vteřin jako já?”

Jdou dva na Nový rok ráno poněkud společensky unaveni z hospody domů, jeden si nese urnu s popelem tchyně. Mrzne, jen to praští, a taky to strašně klouže. Druhý chvíli bojuje s náledím a pak říká: „Hele Vincku, pieta nepieta, sypej.”

Po novoročních oslavách se před hospodou probouzí chlápek a je viditelně zmatený: „Ty vole, 2011?! Já jsem prochlastal celej rok?!”

Dáma se znechuceně zvedne od stolu: „Pane vrchní, v té svíčkové je cítit JAR!”
Vrchní pravil: „Aspoň si můžete být jistá, že je váš talíř umytý.”

Vypráví Pepa v hospodě: „Včera jsem říkal sousedům, Ukrajincům, že bych potřeboval střelit auto.”
„A střelili ti ho?”
„Jo, ráno jsem měl prostřílené gumy.”

To, že pivo má mít říz, neznamená, že musí být říznuté vodou.

Jeden prohodí při pívečku: „Pánové, byl jsem na dovolené v Tatrách. Tam byla nádherná ozvěna! Jednou jsem zavolal Haló a ozvalo se to ještě pětkrát!”
„To nic není,” přidá se druhý. „U nás v paneláku stačí jednou kýchnout a ozve se desetkrát Na zdraví!”