Hospodské vtipy - 644 zajímavých

„Pane vrchní, v té polívce plave moucha!”
„Nebojte se, ona vám ji nesní.”

Pan Pepa to v hospodě přehnal s alkoholem. Přátelé ho pomohli dotáhnout domů. Pepa se dostane do dveří a zůstane tam bezvládně ležet. Ráno ho tam najde manželka. Myslela, že je mrtvý, a proto kolem něho rozložila květiny a šla zajistit pohřeb.
Pepa se probudil a říká si: „Jsem mrtvý, nebo živý? Jestli jsem živý, tak proč mám kolem sebe květiny, a jestli jsem mrtvý, tak proč se mi chce na záchod?”

Pan Kalianko si ve čtvrtek večer jen tak v pantoflích skočí se džbánkem pro pivo. Vrátí se v pátek, postaví džbán a povídá: „To jsou, holka, všude hrozný fronty...”

Na ceduli před luxusní hospodou je nápis: "Váš účet za vás zaplatí vaši pravnuci!" Host vejde do sálu, objedná si ty nejvybranější pochoutky a když mu vrchní přinese pěkně mastný účet, tak říká: "To přece zaplatí moji pravnuci!" Číšník na to: "To máte pravdu, ale tohle je účet vašeho pradědečka."

Chytí takle rybář zlatou rybku a ta mu říká: "Přej si co chceš, já ti to splním." A rybář, jak je ožralej, tak akorát zařve: "Neser!" ... A rybka za pět dná pukla.

Manželka volá ke stolu manžela - vegetariána: „Pojď už jíst, nebo ti zvadne oběd!”

"Tak jsem slysel, ze ses ozenil."
"No jo, uz me nebavilo vysedavat po hospodach."
"No a co ted?"
"Ted uz me to zase bavi."

„V naší jídelně kaši z pytlíku zaručeně nedostanete,” ujišťuje nové strávníky hospodářka, „tady se dělá z pytle.”

Vrchní volá na hosta: „Pepo, zapomněl jsi zaplatit!”
„Vždyť jsem taky pil proto, abych zapomněl!”

Správné rozhodování: Mám si dát ještě jednu, nebo si nemám dát ještě jednu? Břicho říká, že jo, hlava zase, že ne. Hlava je moudřejší než žaludek. Moudřejší tedy ustoupí... Pane vrchní, ještě jednu.

Přijde chlap do Francouský restaurace a zrube se tam francouským koňakem jak motyka. Když k němu přijde číšník se slovy: "Ráčíte zaplatit?" "Berete perly?" "Ano, zajisté." "Tak mě dejte třikrát ústřice a držte mě palce."

Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Ale když se chce postavit, spadne zpátky do židle. Sakra, že bych byl tak ožralej? Tak si dám kafe. Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtýho už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domů doplazí. Plazí se ke dveřím, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: Tys byl včera zas pěkně sťatej, co? Jaks to poznala? Vždyt jsem byl tak potichu... Ale, ráno tady byla hostinská, že sis v hospodě zapomněl svůj invalidní vozejk!

Vejde modrý muž do hospody. Hostinský: "Co si přeje, modrý pane?" Muž: "Já jsem modrá tlama, a chci pivo." Dá mu pivo. Za chvíli příde muž v červeném. Hostinský: "Co si přeješ červený pane?" Muž: "Já jsem červená tlama, a chci pivo." Dá mu pivo. Za chvíli příde muž v zeleném. Hostinský: "Co si přeješ zelená tlamo?" Muž: "Váš občanský průkaz!"

Pan Novák poslouchá v hospodě, jak si vyprávějí politické vtipy:
"Tenhle je dobrej, to si musím napsat! Jak se jmenujete?"

Nepozorný řidič přejel ve vesnici psa. Vystoupil z auta a vydal se hledat jeho majitele. Našel ho v hospodě u stolu štamgastů a zatvářil se provinile: „Pane, přejel jsem vám psa a rád bych vám ho nahradil.”
„No, to jsem štěstím bez sebe,” zlobil se majitel, „přijdu o psa a ještě budu mít výdaje... Kolik máte kolem krku?”
„Proč vás to zajímá?”
„Protože budu muset koupit novej obojek a taky postavit větší boudu!”

„Představ si, včera jsem viděl o půlnoci souseda, jak se vrací z hospody úplně sťatej.”
„A co dál?”
„No, zaťukal na dveře a sotva mu žena otevřela, spustil na ni, kde se tak dlouho courala, že se o ni celou dobu strašně bál!”

Jde si Ábeles postěžovat Silbersteinovi: "No Silberstein, představěj si co mě se stalo! Můj syn, můj jediný syn se dal v Praze na studiích pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Co myslej, ten můj némlich to samý!" "Co budeme dělat?" No, jdou se mnou, zeptáme se rabína." "Rabíne, dej nám radu. Co máme dělat? Oba dva naši synové se dali pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Ten můj udělal přesně to samý! Ale víte co, zeptáme se Hospodina." "Hospodine, pomož nám. Co máme dělat? Naši jediní synové se dali pokřtít!"A shůry zahřmí mocný hlas: "NO A MNĚ TO BUDOU POVÍDAT..."

Vyjde vrána z hospody, párkrát laxně zamává křídlama a pak řekne: "Seru na to, jdu pěšky."

„Dejte mi prosím cigaretu.”
„Moje cigarety kouřit nemůžete.”
„Copak, jsou moc silné?”
„Ne, jen já jsem lakomec.”

Cesko je takova mezinarodni zeme: Vysoke dane jako ve Svedsku, platy poslancu jako v Nemecku, byrokracie jako v Rusku, stranicka disciplina jako na Kube, korupce jako v Bagladesi a hospodarstvi turecke.