Vtipy o lordech - 268 zajímavých

Američan kupuje od starého Lorda jeho letní sídlo.
"Víte," - svěřuje se mu "slyšel jsem, že prý tady straší."
"Tomu nevěřím, jezdím do tohoto sídla už 300 let a žádné strašidlo jsem neviděl."

Lord provádí přátele zámkem a ukazuje jim své lovecké trofeje. Mezi hlavami je i hlava s podivným úsměvem.
„To je taky váš úlovek?” optá se jeden zvědavec.
„Ano, tchyně. Do poslední chvíle si myslela, že ji budu fotografovat.”

„Jean,” zamyslí se u oběda lord, „kdy jsme byli naposledy na lovu kachen?”
„Včera, sire.”
„No vidíte,” spravedlivě se hněvá starý pán. „Proč jsme tedy měli dnes na oběd zase koninu?”
„Lituji, sire, ale kuchař připraví vždy jen to, co vaše lordstvo ráčí trefit.”

Lord Cecil se vrací z daleké cesty. Vstoupí do pokoje a začne hledat břitvu. Lady se rozpačitě ptá: „Co zamýšlíte dělat s tou břitvou?”
„Jestli v těch botech za závěsem nejsou nohy, budu se holit.”

Volá lord ze zahraniční cesty domů: „Ahoj Jeane! Za chvíli jsem doma. Nestalo se něco neobvyklého za mé nepřítomnosti?”
„Ne, sire. Jenom jsem zlomil rýč.”
„Cože, rýč?”
„Ano, když jsem zakopával vašeho psa.”
„Cože, můj pes je mrtev?”
„Ano, uhořel v boudě.”
„Bouda hořela?”
„Ano, chytla od vašeho domu.”
„Cože, můj dům hořel?! Jakto?”
„Lady šla po schodech se svícnem a když se dozvěděla, že vaši dceru znásilnili, upustila ho.”
„Co?! Moji dceru znásilnili? A co je s lady?”
„Uhořela.”
„To ne!” zděsí se lord. „Sakra, Jean, máte pro mne alespoň něco pozitivního?”
„Ano, sire. Vaše testy na AIDS.”

Lord Lewis žádá lékaře, aby mu uřezal mužství. Lékař odmítá, ale na velké naléhání pacienta zákrok nakonec provede. Potom se ptá na důvod jeho rozhodnutí. Lord oznamuje: „Milý doktore, budu si brát za ženu židovku a oni to mají ve zvyku.”
Doktor se zděsí: „Neměl jsem snad vaše přirození obřezat?”
„Yes, doktore,” usměje se lord. „Obřezat, to je ten správný výraz!”

Starší lord si stěžuje lékaři: „Doktore, mám menší problém. Je to už půl roku, co jsem se oženil, ale moje žena ne a ne otěhotnět.”
„Hmm, a kolik je vám let?”
„Sedmdesát.”
„A manželce?”
„Dvacet pět.”
„Hmm, to bude těžké. Ale možná se najde řešení. Mořský vzduch dělá zázraky. Pronajměte si jachtu a vyplujte i s manželkou na několikatýdenní plavbu. Jó, a vezměte s sebou také nějakého mladého sekretáře na administrativní záležitosti.”
„Dobře, tak já to zkusím,” souhlasil lord.
Po dvou měsících přijde lord do ordinace úplně vysmátý: „Měl jste pravdu, doktore! Mořský vzduch opravdu dělá zázraky! Moje manželka je konečně v jiném stavu!”
„No vidíte,” spokojeně prohlásí lékař. „A jak se to líbilo tomu sekretáři?”
Lord odvětí: „Mladíka jsem nesehnal, byla s námi sekretářka. Ale ten mořský vzduch je skutečně zázračný, protože ona z něj také otěhotněla...”

Ptají se lorda, jak přišel ke svému bohatství a on vypráví: "Když jsem připlul do Států, tak jsem měl v kapse 15c, koupil jsem tedy za ně jedno jablko, vyleštil jej a prodal za 45c, za ně jsem koupil 3 jablka, vyleštil a prodal je za 1,35 dolaru. A tak to šlo dál a dál, den za dnem, až do té doby, kdy umřel můj strýc a odkázal mi 20 mld. dolarů."

Lord Brandon přivezl svou ženu z pralesa do Londýna porodit.
Ošetřující lékař se jej opatrně ptá:
"Neměla vaše žena styky s barevnými?"
"Vyloučeno, měli jsme jen barevnou služebnou. Ale vzpomínám si, že jednou v noci lady křičela, že ji honí černoch."
"Buďte ujištěn, že ji dohonil."

-Jeane! Má citron nožičky?
-Nemyslím sire.
-A má citron křidélka?
-Nemyslím sire.
-A má citron zobáček?
-Nemyslím sire.
-Sakra. To sem si vymačkal do čaje kanára.

Lord se táže svého sluhy: „Jean, prší venku?”
„Ano, pane.”
„Tak běž vyvenčit rybičky!”

"Jean, nachystejte mi kulovnici, pujdeme na ryby."
"Ale pane, nebylo by lepsi vzit si udici?"
"A vy si myslite, Jean, ze kdyz budu vyhrozovat rybari udici, tak mi nejakou rybu da?"

Sluha John čeká v přístavu na svého pána, který se vrací z cest. "Co je nového, Johne?" táže se lord Edward."Celkem nic, Vaše lordstvo." "Půl roku jsem mimo Anglii a tady se zatím nic nestalo?" "Snad jen to, že kos, který denně zpíval na javoru před vaším oknem již nezpívá pane." "Mohl byste mi říci proč nezpívá?" "Protože ten javor už neexistuje," odpovídá John."Proč neexistuje, Johne?" "Shořel, Vaše lordstvo." "Proboha, kdy?" "Ten den kdy shořel Váš zámek." "Můj zámek shořel, Johne?" "Ano, ten den kdy lady Victorie upadla v ložnici s hořícím svícnem v ruce." "A proč upadla, Johne?" "Zřejmě v rozčilení Vaše lordstvo." "Ona se rozčílila?" "Ano, když se polekala, že ji někdo viděl s tím vousatým podkoním." "Ale to přece není nic nového, Johne." "Vždyť jsem říkal, vaše lordstvo, že se nic nového nestalo."

Ctihodný lord hraje golf. Právě se chystá odpálit míček, když v dálce zazní pohřební hudba a objeví se smuteční průvod. Lord smekne klobouk, přestane hrát a čeká, až průvod přejde. Jeho spoluhráč poznamená: „Pane, vy jste úžasný. Oni vyprovázejí na poslední cestu úplně cizího člověka a vy smeknete a přestanete hrát. To je fantastické!”
A lord odpoví: „Jakto cizího člověka? Dvacet let mi byla dobrou ženou!”

Anglický lord se přihlásil do golfového klubu. Protože nikdy před tím golf nehrál, tak si najal instruktora. Přišli na golfové hřiště, instruktor postavil míček na odpalovací místo a vysvětluje: „Sire, vidíte ten praporek, který je před námi asi dvě stě padesát metrů? Tak ten míček musíte dostat co nejblíže k tomu praporku.”
Lord asi pětkrát míček minul, ale pak se mu konečně podařilo jej odpálit a ten dopadl a dokoulel se asi deset metrů od praporku.
„Sire, to byla vynikající rána na začátečníka - výborně!” nešetřil chválou instruktor.
Když přišli k praporku, tak instruktor praví lordovi: „Sire, já teď vytáhnu ten praporek a vy pokud možno jediným úderem se snažte dostat ten míček do té jamky.”
Lord vytáhl dýmku a začal si ji rozvážnými pohyby plnit tabákem a přes přihmouřené oči s pověstným klidem vytkne instruktorovi: „Mohl jste to říci hned a nemuseli jsme sem takový kus chodit...”

„Jean, práskněte za mnou dveřmi, jsem velmi rozčilen.”

Po víkendu si v klubu vyprávějí lordi své zážitky.
„Já strávil celý víkend na letním sídle se třemi sestrami,” povídá lord James.
„Oh, to musela být nuda,” soucítí s ním nejbližší osazenstvo.
„Ani bych neřekl. To nebyly moje sestry!”

Lord spí a najednou se ozve strašná rána. Lord se probudí a volá: „Jean, Jean, co to bylo?”
„Jen klid, lorde. To jen kočár zatočil do vedlejší ulice.”
„No dobře, ale co ta rána?”
„Víte, lorde, ona tam žádná vedlejší ulice nebyla.”

„Jean, lady Ann má dnes narozeniny a koupil jsem jí krásný šperk. Svěřuji vám ho s tím, že jí ho při mé gratulaci připíchnete.”
„Ale sire, vždyť je to dýka!”
„Vím, Jean, ale uznejte, že by bylo nápadné, kdybyste se kolem ní motal s kordem.”

"Jean, sklenici vody"
"Jean, jeste jednu"
"Jean, jeste jednu a pohnete sebou. Hori."

Lord má velice dobře vycvičeného komorníka, který k němu jen tak někoho nepustí. I stalo se, že přišly záplavy a tak se jedné chvíle dostavil Jean do pracovny a prohlásil:"Sire, Temže!"

„Jean, jaké počasí je dnes venku?”
„Mlha, sire. Není skoro na krok vidět.”
„Skvělé počasí. Jean, pojedete s lady na lov kachen.”
„Ale sire, to je nebezpečné! Nebude vidět, kam střílíme!”
„Ano, Jean, proto pochopím, když si lady spletete s kačenou.”

Lord klepe na ložnici své manželky: „Drahá lady, jdu plnit své manželské povinnosti!”
Lady, velice rozradostněná, otevře, lord splní své manželské povinnosti a spokojeně odchází. Za hodinu opět klepe na ložnici své ženy: „Drahá lady, jdu plnit své manželské povinnosti!”
Lady opět, velice rozradostněná, otevře, lord opět splní své manželské povinnosti a spokojeně odchází. A za hodinu zase klepe na ložnici: „Drahá lady, jdu plnit své manželské povinnosti!”
Lady otevře a udiveně prohlásí: „Ale drahý lorde, vy se dnes úplně překonáváte. Vždyť už jste zde potřetí!”
Lord se praští do hlavy: „Proboha, to bude ta moje zatracená skleróza!”

Probíhá milostný akt. Lord souloží, komorník drží svíčku. Lord se ptá: „Lady, jste ukojena?”
„No, my Sir.”
Po chvíli: „Lady, jste ukojena?”
„No, my Sir.”
Lord z ní sleze a přikáže komorníkovi: „John, teď budeš souložit ty a já budu držet svíčku.”
Po chvíli: „Lady, jste ukojena?”
„Oh yes, my Sir.”
„Vidíš, Johne,” poučuje lord sluhu, „takhle se drží svíčka!”

Žán vejce.
Na měko nebo na tvrdo?
Podrbat!!

Jeden vojín si před bitvou stěžoval seržantovi, že nemá pušku. Seržant povídá: „Vojíne, tady máte násadu od koštěte. Věřte mi, stačí, když namíříte na nepřítele a řeknete: Ratata bum! A uvidíte, že to bude stejné, jako kdybyste měl pušku.”
Protože se na vojně nadřízeným neodporuje, vojín se chopí násady a zalehne v zákopu. Brzy vypukne německý útok. Pěšáci se ženou po pláni. Náš vojín pečlivě namíří, řekne: „Ratata bum!” A vida, nepřátelský pěšák se chytne za břicho a složí se k zemi.
Po pár minutách je bitevní pole prázdné. Jen jeden německý voják jde pomalu směrem k britským zákopům. Vojín míří: „Ratata bum!” A nic!
Znovu zamíří: „Ratata bum!” A zase nic.
Vojín, už na pokraji hysterie, řve dokola: „Ratata bum!” Zuřivě mává násadou od koštěte, ale pořád nic.
Němec vyšplhá na předprseň zákopu, kopne vojína do hrudi a ten se složí. Poslední, co slyší, je, jak Němec klidně povídá: „Vrrrr, tank tank!”

Sir volá z koupelny na sluhu Jeana: "Jane, zapomněl jsem si pantofle, přines mi je!" Jean utíká do kuchyně za dvěma mladými kuchařkami: "Sir rozkázal, abych vás obě pomiloval." "Ty kujóne, ty si vymýšlíš!" "Ne, pojďte se přesvědčit!" "Sire, obě?" "No jistěže obě. Snad ne jen jednu?!"

„Jean, přineste okno!” křičí ze své pracovny lord. „Chtěl bych se podívat do zahrady.”

Lord si zavolá sluhu: „Jean, kolik je tady stupňů?”
„Šestnáct, mylorde.”
„Jean, a kolik stupňů je venku?”
„Čtyři, mylorde.”
„Tak otevři okna, ať je tady dvacet!”

„Jean, doneste mi prosím skleničku whisky!”
„Sire, dovoluji si upozornit, že jste od rána nic nejedl, měl byste něco zakousnout.”
„Máte pravdu, přineste mi prosím whisky s ledem!”

„Že jsi mi chodil za ženou, když jsem byl pryč, to by mi nevadilo,” vyčítá lord Cunningham svému dobrému příteli, Siru Edwardovi. „Ale za to, že jsi jí ukázal, že to jde dvakrát za sebou, za to tě zastřelím jako psa!”

Lord: „Tohle byla nejhorší golfová hra v mém životě.”
Mladík nosící mu hole: „Chcete snad říci, sire, že jste už někdy předtím golf hrál?”

Lord sedí na terase a čte Timesy, když se ozve ohromná rána: „Jean, co to bylo?”
„Sire, přijela sovětská delegace a naši vystřelili dělovou salvu,” oznamuje sluha.
„Aha.”
A po chvíli další rána: „Jean, co to zas...?”
„Ale sire, sovětská delegace, salva!” připomíná mu Jean.
Lord rozhořčeně vykřikne: „Pchá, břídilové, netrefí se první ranou!”

Anglický lord vstoupí do svazku manželského a dbá na dekorum. Ráno po svatební noci se píchne do paže a potřísní prostěradlo krví. "Dělám to pro vaši dobrou pověst," obrátí se na mladou choť. Po roce slaví výročí svatby a ráno lady smrká do prostěradla. "Také na vaší pověsti mi záleží, sire.."

Jean, práskni za mnou dveřmi, jsem rozčilen!

V horském hotelu švýcarských Alp sedí ve vinárně lord Beefsteak ve společnosti šarmantní Francouzky, objednává další whisky a znuděně praví: „Je tu vskutku nádherně, avšak - jak se mi to jeví - tak ta sněhová bouře potrvá delší dobu. U nás v Anglii se říká, že v takovém počasí se dají dělat dobře pouze dvě věci...”
„Och, milý lorde, bridž jsem se naštěstí dosud nenaučila!”

„Jean,” praví takhle jednou starý lord, „pamatujete, jak jsme byli před třiceti lety v Africe?”
„Lituji, sire, ale to byl ještě můj předchůdce.”
„Ale ne, Jean, byl jste to určitě vy,” ujišťuje ho lord. „Vzpomeňte si přeci, jak vás tam pak sežral ten lev!”

Starý lord líčí své zážitky z lovů v Africe: „Zůstali jsme v džungli bez jídla, odsouzeni k smrti.”
Někdo pochybovačně podotkne: „To tam nebyla v okolí žádná voda?”
Lord překvapeně prohlásí: „Kdo by v tak těžké situaci myslel na mytí?!”

„Pane, je tu návštěva, přijela vaše paní tchyně,” hlásí ve dveřích sluha.
„Cože, Jean, tchyně? Copak vám se nepodařilo uvolnit tu součástku u jejího vozu?!”

Jdou dva lordi večer pěšky domů a vidí, jak se k nim blíží parta chuligánů, která je asi okrade. Jeden z lordů se zastaví, vytáhne peněženku, vyndá 10 tisíc a dá je tomu druhému se slovy: „Tady ti vracím ten dluh.”

Přijde lord McGregor na poštu vyplňovat složenku. U jedné kolonky se zasekne a začne nervózně okusovat tužku. Když to trvá dvacet minut, poštovní úřednice už to nevydrží a ptá se: „Potřebujete s něčím poradit, lorde McGregore?”
Nato se lord klepne do čela a radostně vykřikne: „McGregor, to je to slovo!”

„Žán, rychle se schovejte. Obklíčila nás národní garda.”
„A můžete mi vysvětlit, jak jste na to přišel, pane?”
„No dobře. Řekněte, jsou snad kolem našeho domu nějaké lampy či jiná světla?”
„Samozřejmě že ne, pane.”
„No tak vidíte, a jak si jinak vysvětlíte tu záplavu světel venku?”
„Ale pane, musím vám připomenout, že jste na návštěvě u svého bratrance ve městě!”

Ptají se komorníka, zda mu nevadí, že mu lord chodí za ženou.
„Nevadí, já mu také chodím za tou jeho. Akorát mě štve, že já mu dělám malé lordy a on mně jen malé komorníky!”

Dva lordi, angličan MacKinne a skotský lord KenMarry se u karetní partie bridge dostali do těžkého sporu. Nemohlo to ani skončit jinak než vzájemnou výzvou na souboj, který se měl uskutečnit druhého dne za úsvitu. Večer přišel sluha anglického lorda, který měl u souboje asistovat jako svědek za skotským lordem a oznámí mu: „Pane, pokud s tím budete souhlasit, tak můj pán navrhuje na třicet metrů pistole.”
Skotský lord se na chvíli zamyslí a pak řekne: „S tou vzdáleností souhlasím, ale já navrhuji šavle...”

Lordovi utekla manželka. Třetí den někdo zvoní. Služebná jde otevřít a povídá překvapeně: „Jé, to jste vy, milostpaní?”
„A kdopak by to měl být?!” ptá se paní přísně.
„No,” povídá služka, „já myslela, že je to nějakej další gratulant.”

Jede lord s lady limuzínou do opery a lady najednou říká: „Jean, otočte to, jedeme okamžitě domů.”
Jean se diví: „Ale proč?”
„Opera bude stát ještě sto let!”

Lord Patrick se doslechl o smrti svého dobrého přítele, lorda Butterfielda, a vyptává se: „Jaká byla jeho poslední slova?”
„Žádná, mylorde!” informuje ho přítelův sluha. „Jeho žena ho do poslední chvíle nepustila ke slovu!”

Přijede lord z projížďky na koni a před stájí už na něj čeká Jean a hlásí: „Lorde, vaše žena má v ložnici milence.”
Lord sleze z koně, jde do domu, dojde až před ložnici a poručí: „Jean, přineste mi zbraň.”
Jean dojde pro zbraň. Lord znovu poručí: „Jean, nabijte!”
Jean nabije a podá zbraň lordovi. Lord namíří na zavřené dveře a vystřelí. Pak znovu poručí: „Jean, zjistěte situaci.”
Jean nakoukne do ložnice, vrátí se a oznamuje: „Lorde, mistrovská trefa! Ustřelen u kořene, dáma se dusí!”

„Jean, včera jsem četl v novinách, že žralok dokáže během několika vteřin sežrat člověka,” oznamuje lord. „Poslechněte, kupte nějakého, dáme ho lady do postele.”
Sluha ho zklame: „Lituji, sire, ale žralok je ryba. V posteli by bez vody lekl.”
„No, to je pravda,” uzná lord. „Myslím, že kdyby viděl lady, tak by lekl i ve vodě!”

„Lorde, co to včera u vás bylo za kravál?”
„Ale, neschopný sluha. Všechno kvůli jednomu dopisu.”
„Zapomněl ho poslat?”
„Ne, zničit.”

„Lorde, nezlobte se, že se ptám, ale všiml jsem si, že vždy, když jste s vaším sluhou, mluvíte o lady jako o naší lady a když s vámi náhodou sluha není, zmiňujete se o vaší lady... Mohl byste mi to vysvětlit?”
„Ale nesmíte to nikomu prozradit, drahý příteli.”
„Budu mlčet jako kámen, lorde. To se spolehněte.”
„No dobře. Věřím vám, drahý příteli. Poslouchejte, mám s Žánem takovou dohodu - ve dne je lady moje a v noci jeho. Avšak pořád nechápu, proč o to ten hlupák tolik stál, když lady přes noc stejně jenom spí?”

Lady: „Lorde, zbavte mne toho zápachu vaší dýmky!”
„Žán, vyneste ji!”
„Lady nebo dýmku?”

"Odcházím do svého golfového klubu," oznamuje lord Chesterfiel. "A co tam budete dělat?" táže se sarkasticky lady Diana. "Jak vás znám, sire, nikdy se do žádne jamky netrefíte."

Jednoho rána po proflámované noci se ptá lord svého sluhy: "Jamesi, má náš záchod dvojkřídlové dveře?" "Ne, pane." "Tak potom jsem včera seděl ve skříni."

V jednom Londýnském pánském klubu, jdou po tradiční skleničce whisky na pánskou toaletu lord George a lord Winston. Po vykonané malé potřebě, se oba vrací nazpátek do haly. Ovšem lord Winston rovnou, ale lord George si ještě umyje ruce. Potom když spolu sedí u tradičního šálku anglického čaje povídá lord Gorge lordu Winstonovi: "Vaše lordstvo, nechci nijak vyzdvihovat svoje vzdělání, ale nás v Oxfordu učili, že když jdeme z pisoáru, že si máme umýt ruce." Nato lord Winston odpovídá: "Vaše lordstvo, to zase nás v Cambridgi učili, jak si ty ruce nepočůrat!"

„Žán, co dělá podprsenka mojí lady ve vašem pokoji?”
„Zřejmě ji u mne v noci zapomněla, pane.”
„No dobře. Ale příště ať si na své věci dává lepší pozor a nedělá po domě nepořádek!”

"Sire, dovoluji si vas upozornit, ze je dnes venku velice hezky. Mam vam prinest toaletni papir?"
"Jean, vysvetlete mi, jakou to ma souvislost."
"Vcera jste mi prece rikal, ze se jednoho krasneho dne z tech mych otazek poserete..."

Přijde nadržený lord za lady a říká:
"Lady, akcie stoupají."
"Lituji lorde, ale burza je uzavřena."
Lord přijde druhý den a říká:
"Lady, akcie stouply na maximum!"
"Lituji lorde, burza je stále uzavřena."
Třetí den přijde lady za lordem:
"Lorde, burza je otevřena!"
"Lituji lady, ale akcie byly prodány pod rukou."

U lorda Edwarda je na návštěvě jeho americký velkoprůmyslový přítel. Sedí na terase, popíjejí whisky, pokuřují a Američan se ptá: „Lorde, jak to děláte, že máte tak krásně hustý trávník?”
Lord odpoví: „Každý týden ho pravidelně stříháme.”
Američan na to: „To děláme taky, ale přesto nemá tak sytě zelenou barvu.”
Lord podotkne: „A taky ho každý podzim hnojíme popelem z dubového dřeva.”
Američan se diví: „My taky, ale přesto není tak stejnoměrně hustý.”
Lord se zamyslí: „Tomu nerozumím... A děláte to taky už pět set let?”

Je romantický večer. Probíha milostný akt. Lord souloží, komorník drží svíčku. Lord se ptá: "Lady už jste?" "No my Sir." Po chvíli pokračování: "Lady jste už?" "No my Sir." Lord hovoří komorníkovi: "John, teď ty budeš souložit a já budu držet svíčku." Po chvíli. "Lady, už máte orgasmus?" "Oh yes my Sir." "Vidíš John, ty blbečku, tahle se drží svíčka!"

„Mám vám přinést bažanta?” táže se zdravotní sestra pacienta.
„Sestři, vy jste anděl. A k němu mi doneste, prosím, smažené hranolky a víno.”

Je čtvrtek a lordi mají sraz, na kterém si vypráví svoje zážitky. Jeden lord povídá: ,, Pánové , já jsem byl v Asii, lovit divoké tygry z hřbetu slona. Tak si tam stojím a najednou uvidím obrovského tygra ten vám byl veliký jako auto, no, zamířil jsem , ale najednou se ten slon splašil a já jsem spadl, puška se odkutálela, tygr po mě skočil......Pánové, já se posral.' ,, To by asi každý' povídá druhý lord. ,, Né tehdy , teď!!!'

Lord Charles pozval svého přítele, lorda Jamese, na svou jachtu, že budou rybařit. A tak tedy celé dopoledne rybaří, občas jim i zabere nějaká ta rybka, ale nic moc. V poledne jim sluha připraví oběd, po obědě si pochopitelně dají nezbytný doutník a sklenku. Nu a poté jdou ještě trochu rybařit.
Nejdříve to vypadá, že ani teď nic moc nechytnou, ale pak najednou lordu Jamesovi něco zabere. Těžko povědět, co to je, ale sílu to má obrovskou, skoro ho to v první chvíli strhlo z paluby do vody.
Po úporném boji nakonec vytáhne krásnou mořskou pannu. Modrozelené oči, zelené vlásky, zlatozelené šupinky, prostě nádhera sama. Drží ji na rukou, prohlíží si ji od hlavy k ocasu a pak ji s povzdechnutím hodí zpět do vody. Lord Charles jen vyvalí oči a překvapeně se zeptá: „Proč?”
A lord James jen potřese hlavou a smutně odpoví: „Jak?”

Lord Halifax je ubytován v hotelu. Večer mu pikolík nabízí komplexní služby.
"Nebude si přát Vaše lordstvo na noc mladou dívku?"
"Ne, spíš mladého chlapce."
Hoteliér se nasere a zvolá: "Zavolám strážníka!"
"Well, tedy strážníka."

Sluha se vrátí z výletu sám a oznamuje: „Mylorde, vaše paní měla autonehodu. Mám pro vás dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou.”
„Hm, jaká je ta dobrá?”
„Vaši paní si nechali v nemocnici, pane.”
„A špatná zpráva?”
„Doktor říkal, že to tam s ní víc jak dva dny nevydrží.”

Lord přijímá nového sluhu a vysvětluje mu jeho povinnosti: „Jamesi, ráno vstanete za rozbřesku, zatopíte v jídelně, nachystáte mi vanu, vykartáčujete oblek, donesete ranní tisk, připravíte a naservírujete mi snídani. Pak vyvenčíte mé psy, připravíte mi jezdeckou uniformu a začnete připravovat oběd. Na stole bude přesně ve dvanáct hodin. Pak poklidíte v pokojích, obstaráte nákupy, přichystáte svačinu, nalijete mi sklenku brandy, zatopíte v krbu a připravíte čaj a doutníky. Večeře bude o půl sedmé, pak přiložíte do krbu, přichystáte občerstvení hostům, odeberete jejich pláště a postaráte se o jejich pohodlí. Nakonec znovu vyvenčíte psy, vyvětráte, odestelete mi lože a připravíte krb na ráno. Potom si můžete jít lehnout. Chcete se ještě na něco zeptat?”
„Jistě, sire, nachází se v okolí nějaká kvalitní hlína?”
„Proč, Jamesi?”
„No, že bych ještě ve volném čase mohl pro radost pálit cihly.”

„Jean, slyším poplašné zařízení - běžte zavolat policii!”
„To bych raději nedělal, pane.”
„Ale proč?”
„Protože jste si spletl dům.”

Stěžovala si lady Gwendolin své přítelkyni: „Lord Peter je teď hrozný, celý čas mluví o lady Barbaře, kterou měl za ženu přede mnou...”
Lady Victorie ji chlácholí: „S lordem Carolem je to ještě horší, ten mluví neustále o ženě, kterou bude mít po mně...”

Plavou dva vyplavení Pražané, manžel a manželka, na staré posteli Vltavou a on ji okřikuje: „Neremcej. Vždycky jsi básnila, jak bys chtěla vodní postel, a teď ji tady máš a ještě si budeš stěžovat!”

V klubu lordů se vykládaly krátké anekdoty. Vyhrála anekdota lorda Thomase, která měla jedno slovo. O lordovi bylo známo, že má velice ošklivou sestru. Lord požádal o klid, vytáhl z kapsy svíčku a řekl: „Švagr.”

„Jean, co je to venku za rány?”
„První kosmonaut na Měsíci, pane.”
„A to nemohl brzdit?”

„Jean, za jak dlouho začíná ten večírek?”
„Obávám se, že už začal, lorde.”
„Opravdu? Tak proč tam ještě nejsem?”

„Žán, odjíždíte zrovna někam?”
„Ne, pane.”
„Tak to mi právě ukradli auto.”

„Jean, vy nemáte klíče?”
„Mám, pane.”
„Tak proč koukáte klíčovou dírkou?”

„Žán, jaktože mi nesete prázdnou skleničku?!”
„Omlouvám se, pane, ale byl jste tak žíznivý, že už jste mi ji vypil za cesty.”

„Jean, whisky!”
„Ale vy nepijete, pane...”
„Správně, Jean, ale lady hoří vlasy.”

„Žán, dokážete spravit ty kukačkové hodiny?”
„Bohužel ne, pane.”
„To nevadí, Žán, tak každou hodinu zakukejte vy.”

Jean upozorňuje lorda: „Pane, hoří vám ponožky.”
„Snad boty, ne?”
„Ne, ty už shořely.”

Lord baví společnost na večírku a vypráví: "... tak jsem šel tou savanou, a najednou slyším mručení. Tak se otočím a za mnou stojí lev. No to víte, kousek ode mne stál strom, tak jsem vzal nohy na ramena..." Přeruší ho sluha: "Lorde, máte telefon!" Lord odejde, za chvíli se vrátí, a ptá se, kde přestal. Někdo mu napoví: "Vzal jste nohy na ramena..." A lord na to: "Tak to jsem vzal nohy na ramena a lízal a lízal a lízal..."

„Sire, přišel dopis od radního Weisse. Píše, že chce přes bažinu za vaším domem postavit silnici. Mám poslat odmítavou odpověď?”
„Nikoliv, Jean, to by nepomohlo a trvalo by to moc dlouho, než by se celá záležitost vyřešila. Napište mu, že souhlasím, ale musí si tu cestu přijít zítra vykrokovat.”

„Potřeboval bych vybavení na hon,” oznamuje prodavači lord Essex.
„Samozřejmě, pane, žádný problém. Takže, ve druhé etáži koupíte vybavení, co se týče oděvu, ve třetí získáte všechno od zbraní. No a až se budete vracet z honu, můžete v přízemí nakoupit zvěřinu.”

„Žán, jak se u mě máte?”
„Jako prase v žitě, milorde.”
„Žán, kde se v mém domě bez mého souhlasu vzalo žito?!”

Sluha se vrátí z projížďky sám a oznamuje lordovi: „Pane, lady spadla z koně a zemřela.”
Lord se zeptá: „A pomohl jsi jí, Jean?”
„Samozřejmě, pane.”
„Pak ti patří můj největší dík,” pochválí ho lord a spiklenecky dodá: „Můžeš počítat s tučnou odměnou a mou podporou při případném vyšetřování.”

Provází lord své hosty po zámku a ukazuje jim: „Tady máme Modrý salónek, Čajový salónek, ložnici mé ženy...”
Tu se jeden z hostů zeptá: „Co tam dělá vaše žena s tím džentlmenem?”
„Souloží,” praví pán domu. „Neznáte? Velmi příjemné.”

"Vaše lordstvo," hlásí Jean, lady Ván utekla s tím novým řidičem. "Ale? No, stejně jsem ho chtěl propustit. Moc houkal."

"Mylorde, v jídelně hoří!"
"Nevadí, Jean, posnídám v loveckém salónku."

„Sire, přišel notář, prý chcete sepsat poslední vůli.”
„Ano, Jean, ale neříkejte to tak nahlas. Lady by zase jako posledně začala nehorázně utrácet za černé šaty.”

Karavana anglických turistů na velbloudech v poušti k lordu Evansovi, který je vede: „Neříkejte, pane, že už jsme zase zabloudili?”
„Ano, je tomu tak,” přiznává lord. „Ale já jsem vám už v Londýně říkal, že se mi ten název velbloud nezamlouvá!”

„Můj pane, přestal hořet krb.”
„Tak ho znovu zapalte, Jean.”
„Myslím, že to nebude nutné, pane. Ještě pořád hoří záclony, obrazy...”

„Škrábe vaše kočka, lady?”
„Samozřejmě že ne, lorde.”
„Opravdu, tak proč vám na dvoře vykrvácel pošťák?”

„Jean, je náš zahradník v televizi?”
„Ne, pane.”
„Hm, tak to jsem se celou dobu díval z okna.”

Lady odejde a krátce nato si lord zavolá sluhu: „Žán, když je teď lady pryč, přineste mi z garáže auto. Schoval jsem si v kufru kubánské doutníky.”

Ctyri lordi chodí pravidelne každý ctvrtek do klubu hrát bridge. Jednou se však místo lorda Soamese objeví jeho sluha James a vyrizuje: "Jeho lordstvo má dámskou návštevu a vzkazuje, že bude-li moci, neprijde, a nebude-li moci, prijde."

Lorda probudí v noci jakýsi šramot. Vezme kulovnici a jde chodbou. Vtom slyší podezřelé zvuky z ložnice své lady. Zatluče na dveře a k jeho překvapení vyjde Jean ve spodním prádle. Lord se udiveně ptá: „Jean, co děláte v noci v ložnici mé lady?”
Jean lhostejně odpoví: „Souložili jsme, můj pane!”
Lord se zamyslí a pak vyhrkne: „Souložili, souložili... Á, už si vzpomínám, příjemné... příjemné!”

Odchází lord z ložnice a ještě mezi dveřmi upozorňuje manželku: „Doufám, lady, že jste konečně otěhotněla. Byl bych nerad, kdybych musel ty směšné pohyby ještě někdy opakovat!”

Sedí lord ve svém pokoji, hledí zamyšleně do plápolajícího krbu, popíjí svoji obvyklou sklenku whisky, venku sněží a on čeká, až přijede jeho manželka s tchyní. Po chvíli vstoupí do pokoje Jean: „Pane, zaslechl jsem rolničky - přijely saně.”
Pán domu se táže: „Obě, Jean?”

Lord Henry odjíždí. Na nádraží si vzpomene, že doma zapomněl rukavice. Vrátí se, vejde do pokoje, otevře skříň a vidí tam muže. Vezme rukavice a obrátí se k lady: „Drahá, již několikrát jsem vás upozorňoval, abyste si své věci dávala do své skříně.”

Z rybníka vyletí kachna, lord zamíří, vyjdou dvě rány a kachna letí dál. Lord se obrátí k Jeanovi a prohlásí: „Zajímavý přírodní úkaz, mrtvá kachna a létá!”

Lord volá z práce domů a zvedne to jeho sluha.
"Nazdar Jeane, jak se vede mojí manželce?"
"Vše je v pořádku, sire. Je v ložnici se svým milencem jako obvykle."
"Cože? S milencem? Jeane, chceš si rychle vydělat 100.000 liber?"
"Samozřejmě, pane. Co mám udělat?"
"Vem pušku a okamžitě je oba zastřel!"
"Hned, pane. Moment."
Lord slyší kroky, vrzání schodů a pak se z dálky ozvou dva výstřely.
Za chvíli se Jean vrátí, zvedne sluchátko a říká: "Tak, už je to hotovo. Co mám udělat s těly?"
"Ale, hoď je na zahradě do bazénu."
"Ale pane?! My nemáme žadný bazén!"
"Moment! Je to číslo 555 674?"

"Jean prší před hlavním vchodem?"
"Ano milorde."
"Tak půjdu zadním."