Vtipy o mužích a ženách - 908 zajímavých

ON: „Vždyť jsem nebyl tak ožralý ne?“
ONA: „No, hodil jsi s mým křečkem o zem a řval jsi u toho: „Pikaču, volím si tebe.“ Potom jsi hodinu křičel ve skříni, že vchod do Narnie nefunguje, a když jsi vylezl, stál jsi v krbu a neustále křičel: „Příčná ulice.“ Pak jsi vřískal na moje auto: „OPTIMUSI, já vím, že jsi to ty, přetransformuj se.“ Potom ses posypal tvář třpytkami a křičel jsi, že jsi Edward Cullen. Zbytek noci jsi pak vypouštěl bazén s tím, že hledáš Nema. A když ses pak vracel domů, skočil jsi po vousatém bedomovci a nadšeně křičel: „Brumbále, ty žiješ!“

Manželům se blíží třicetileté výročí svatby. Manžel přemýšlí, co by tak mohl manželce koupit. Nakonec se rozhodne, že se jí zeptá, co by si přála. Manželka chvilku přemýšlí a potom odpoví: „Víš co, nekupuj mi nic. Uděláme si krásný večer a výbornou večeři. Mohl bys koupit šneky. Zkusili bychom, jak chutnají.”
Manžel se tedy po obědě sebere a jde do města koupit ty šneky. Sežene je poměrně rychle, tak se jde ještě projít. A zabloudí až do uličky lásky. Jak se tak tou uličkou prochází, neodolá a s jednou ženštinou zajde na pokoj. Když se probudí, s hrůzou zjistí, že už je ráno.
„Co budu dělat?” pomyslí si. „Večeře s manželkou je v háji, v noci jsem nebyl doma, jak jí to vysvětlím?”
Tak jde domů a cestou stále přemýšlí, jak to udělá. Když už je před domem, vysype šneky na zem a zazvoní. Manželka mu otevře a on volá: „Tak běžte, vy lenoši pomalí! Běžte!”

Povídá lékář v ordinaci pacientovi: Na vaší nespavost vám dám takové léky, že po nich usnete, jako když vás do vody hodí." "To nedělejte, pane doktore." "A proč ne?" "Proboha, já vůbec neumím plavat."

Manželé se zastaví před stánkem s teplými párky a klobásami. Prodavač se hned zdvořile ptá: „Co si dáte, prosím?”
Žena nosem natáhne vůni teplých uzenin a řekne: „Já bych si dala párek s hořčicí.”
Prodavač úslužně kývne a upřesňuje objednávku: „A křen taky?”
Paní odpoví: „Křen si taky dá párek s hořčicí!”

Sestřičko, polibte mě!Nemůžu!Sestřičko, prosím vás, udělejte to!Opravdu nemůžu. Už to je proti předpisům, že tu ležím pod vámí úplně nahá!

„Pozval jsem k nám dnes večer kamaráda z vojny,” oznamuje muž své manželce.
„Prosím tě,” rozčiluje se ženuška, „je pátek, má se uklízet, děti jsou nemocné, navíc pereme - to teda bude překvapený!”
„Víš, on se chce ženit,” osvětluje muž. „Tak aspoň uvidí, na co se má těšit!”

Tatínku, podívej hoří nám dům. Tak honem půjdeme ven a nekřič, ať nevzbudíš maminku

Paní Najmanová si u sousedky pochutnává na buchtě.
„Trouba vám peče dobře, že?” konstatuje mezi sousty.
„Peče,” přisvědčí sousedka. „Ale těch řečí, než ho k tomu dokopu!”

Na záchodě sedí chlap a na dveřích vidí plakát s polonahou Pamelou Anderson. Je na něm napsáno: „Že má ta Pamela pěkné nohy?”
Pod tím si všimne menšího nápisu. Protože je na hajzlíku šero, chlápek se nakloní víc k plakátu a čte: „A má i pěkná prsa!”
Dole na papíře je ještě něco, takovým drobounkým písmem. Chlapík se nakloní skoro až ke dveřím a tam je napsáno: „Jestli ses naklonil až sem, tak si sereš do kalhot!”

Vypráví paní Vaňková po příchodu z práce: „Dneska ráno v metru tři chlapi vstali, aby mi uvolnili místo.”
Muž na to bez známky překvapení: „A vešla ses?”

Vůz autoškoly přijede k semaforu, kde svítí červená a po přechodu přechází jedna stará paní. Zkoušený říká, co právě bude dělat: „Takže teď musím zastavit, že?”
Na to učitel autoškoly odpoví: „Za normálních okolností ano, ale nyní jeďte dál - po tom přechodu jde moje tchyně.”

Tchyně poprosila zetě, aby ji doprovodil k lékaři. Doktor ji prohlédl a zeť se ptá: „Je nějaká naděje?!”
„Bohužel, je to jen chřipka...”

Manžel vleze do postele a zašeptá něžně a vášnivě do ucha své manželky: „Jsem bez trenek... „
A žena mu odpoví: „Nech mě spát... zítra ti jedny vyperu.”

„Představte si, paní,” vykládá plnoštíhlá dáma své kolegyni, „byla jsem v tom novém fitnesscentru, vlezu tam na váhu a... taková neomalenost! Víte, co bylo na lístku, který vypadl? Váha je určena pouze pro jednu osobu, jeden z vás musí sestoupit.”

Říká paní manželovi před odchodem z domu: „Ne aby ses dneska někde večer zdržel, budou u nás betonovat schody.”
Samozřejmě, že se muž zdržel, vzpomněl si ale na to, co mu manželka říkala, zul si boty, uvázal si je kolem krku, vyšplhal se po zábradlí do třetího patra a povídá vítězoslavně manželce: „Tak vidíš, přeci jsem se domů dostal!”
„To jsi měl štěstí, ty schody nechali na zítra, dneska jen natírali zábradlí!”

Na to, že je mi manželka nevěrná, jsem přišel tak, že když jsem chtěl ráno vstávat do práce, řekla v polospánku: „Klidně lež, ten blbec ještě nepřijde.”

Žena volá muže do kuchyně, že chce sex: „Ale hned teď!”
Muž rád vyhoví a pak se ptá, co tak najednou.
„Ále, vařím vejce, rozbily se mi hodiny a potřebovala jsem odměřit přesně tři minuty!”

Manželský pár má dvě dospívající dcery, a tak se rozhodne, že se do třetice pokusí o syna. Po měsíci pokusů přijde žena konečně do jiného stavu a po devíti měsících se jí narodí zdravý kluk. Šťastný otec spěchá do porodnice, aby se podíval na svého syna, ale hned po prvním pohledu je zděšen. Je to nejošklivější dítě, jaké kdy viděl.
Jde za svou ženou a dušuje se: „Já v žádném případě nemůžu být otcem tak ošklivého dítěte! Podívej se, proboha, na ty dvě překrásné dcery, které jsem zplodil. Že ty jsi mi byla nevěrná?”
Manželka se na něho sladce usměje a řekne: „Tentokrát ne!”

„Můj manžel je dítě štěstěny,” vypráví paní Emička, „jen co uzavřel pojistku, přejelo ho auto!”

Baví se dvě dámy o svých manželích a kupodivu si je poměrně vychvalují.
„Ženská,” rozplývá se první. „Ten můj má tak krásný, hustý blonďatý vlasy... Já když se do nich zabořím rukama, to je slast!”
„No, to ten můj, ten má zase vlasy jako havran,” prohlásí druhá dáma.
„Neříkej, tak krásně černý?”
„Ne, taky žádný.”

Pan Nováček leží na gauči a čte noviny, když z kuchyně vykoukne manželka a rozkazovačně praví: „Vezmi si sítěnku a jdi do obchodu koupit cukr a mouku.”
„Nó, kupování cukru a mouky není právě mužská záležitost,” zaprotestuje muž.
„Tak dobře,” povídá ostře manželka. „Svlékni se a půjdeme do ložnice!”
Muž vstane, jde pro tašku a při tom nadává: „To si už nemůžu ani zažertovat?!”

Žena vyčítá muži: „Jsi hrozně zaostalý - přijdeš domů, najíš se a hned chceš do postele. Co takhle si popovídat o poezii, umění, o duši, o hudbě...”
Následující den se manžel vrátí z práce a říká: „Četla jsi Rembranta?”
„Ne.”
„Tak do postele!”

Stojí nahý muž před zrcadlem a zkouší si novou kravatu. Podívá se na svého přítele tam dole a povídá mu: „Když mám novou kravatu, tak se nekoukáš, ale když jsem si včera koupil ponožky, tak tos čuměl!”

Paní Nováková chce žehlit, ale s překvapením zjistí, že je prádelní koš úplně prázdný. Obrátí se tedy na manžela: „Proboha, kam zmizelo všechno prádlo?”
„To opravdu netuším,” pokrčí rameny pan Novák a dodá: „Ale teď si vzpomínám, že jsi mi ráno říkala, abych ho sundal ze šnůry a hodil do koše a pak jsi chtěla, abych ten koš vynesl...”

Muž telefonuje manželce: „Chtěl bych dnes přivést na oběd kolegu.”
„Zbláznil ses? Děti mají planý neštovice, já peru, sundala jsem záclony, nemám uklizeno, k obědu ohřívám včerejší knedlíky, mám rýmu, podívej se na mě, jak vypadám!”
„Ale počkej, to nevadí. Víš, on se chce ženit. A to je ono. On chce vidět, jak vypadá rodinnej život!”

Čtyři starší dámy sedí u partie bridže a hrnků s čajem. První povídá: „Víte, dámy, známe se tak dlouho... Musím se k něčemu přiznat. Jsem kleptomanka, už několik let. Ale nebojte se, vám jsem nikdy nic nevzala.”
Druhá se připojí: „No, já se taky musím přiznat. Tíží mě to už dlouho. Trpím nymfománií, ani už ty chlapy nestíhám počítat. Ale dala jsem si pozor, abych se vyhnula vašim manželům...”
Třetí po chvilce váhání říká: „Když se takhle zpovídáme, tak já se tedy taky přiznám. Jsem lesba. Ale vy nejste můj typ, já mám ráda mladé slečny, nebojte se.”
Čtvrtá vstane a vychrlí: „Já se taky přiznám. Jsem hrozná drbna. A teď mne omluvte, musím vyřídit pár telefonů!”

Přijde takhle jednou manžel večer domů a vidí svou ženu nahou v posteli. Povídá: „Proč jsi tu nahá?”
Žena na to: „Víš, já nemám žádné hadry!”
Muž: „Ale co to povídáš?” Otevře skříň a počítá. „Jedny šaty, druhé šaty, třetí šaty, nazdar Karle, čtvrté šaty...”

V ložnici je tma a do tmy se najednou ozve: „Jiříčku, už spíš?”
„Ne, Alenko, ne.”
„To je dobře. Včera jsem ti viděla na naší sousedce její nový kožich...”
„Chr... chr... chr...”

Muž měl už po krk stálého komandovaní od manželky, tak zašel k psychiatrovi, co s tím. Psychiatr mu poradil, jak si budovat sebevědomí a dal mu knihu o asertivitě. Chlap ji v autobuse cestou domů celou přečetl.
Přijde domů, vrazí do dveří, přistoupí k manželce, ukáže na ni prstem a řekne: „Odteďka, chci, abys věděla, že JÁ jsem pán v tomto domě a MOJE slovo je zákon! Chci, abys mi teď připravila dobré jídlo, a když ho sním, očekávám bohatý dezert. Po večeři mi připravíš koupel, abych si mohl oddychnout. A po koupeli, hádej, kdo mě obleče a učeše...”
„Asi někdo z pohřebního ústavu,” povídá žena.

Jde chlápek a potká starší, nehezkou ženskou.
„Tak co, mladej?” povídá mu. „Chtěl bys mít krásnou a bohatou ženu?”
„No jasně, že bych chtěl. Ale co vám je po tom?!”
„Jen pomalu! Když se se mnou vyspíš, dám ti za ženu svou krásnou a bohatou dceru.”
Po chvilce si plácli a stalo se. Ráno se chlápek probudí a naléhá: „Tak kde máš tu dceru?”
„Nejdřív mi musíš povědět, kolik ti je roků!”
„Co to sem pleteš, přeci jsme si plácli! Ale tak dobře, je mi pětatřicet. Co má být?”
„No vidíš, a to ještě pořád věříš na pohádky?!”

Před soudem stane muž, který zavraždil svou tchyni.
„Můžete nám vysvětlit, jak k tomu došlo?” předává mu slovo soudkyně.
Muž se rozvypráví: „Loupal jsem si jablko a kousek slupky mi spadl na zem. Šla okolo tchyně, uklouzla na ní, padla mi na nůž - a to se stalo osmkrát!”

„To je hezké dítě, celý tatínek!”
„No právě, byla bych raději, kdyby se podobalo manželovi!”

Její muž byl po řadu měsíců v bezvědomí, z čehož se jen chvilkami probíral. Přesto jeho věrná manželka celé dny proseděla u jeho lůžka. Po jednom probuzení ji opět spatřil a řekl jí: „Ve všech těžkých chvílích jsi byla se mnou. Když mě vyhodili z práce, byla jsi mou oporou. Když jsem začal podnikat a zkrachoval, byla jsi u toho. Když mě postřelili, stála jsi vedle mě. Když jsme přišli o dům, podporovala jsi mě. Když jsem začal mít zdravotní problémy, i to jsi byla po mém boku. Víš, co to znamená?”
„Copak, miláčku?”
„Nosíš mi smůlu!”

Je deštivý den. Manžel je na služební cestě a jeho žena s milencem jsou v nejlepším. Najednou začnou rachotit klíče v zámku. Oba zpanikaří. Milenec vyskočí z okna a přidá se ke skupině běžců. A jeden se ho najednou ptá: „Hele, ty běháš vždycky nahatej?”
„Jo, otužuju se.”
„Hele, a to na něm máš vždycky gumu?”
„Ne, to jen když prší.”

Jak se pozná ideální manžel?
Když najde u ženy v posteli milence, řekne: „Klidně pokračujte, já jdu zatím uvařit kávu.”
A jak se pozná ideální milenec?
Když potom ještě dokáže pokračovat.

Joe byl nejgalantnější potápěč v Tichém oceánu. Jednou potkal na dně mořskou pannu a smekl. To neměl...

Jaký je rozdíl mezi ženou a mužem?
Ženě dole něco chybí a nahoře přebývá, kdežto u muže je to naopak.

„Miláčku, musíš mi na každou otázku odpovídat otázkou?”
„Opravdu to dělám?”

Jsou dva druhy žen - ty, co chodí pomalu a ty, co chodí rychle. Ty první se nazývají coury a ty druhé se nazývají běhny.

„Představ si, ta Anča, ta si užívá. Má manžela, milence a ještě k tomu ji včera znásilnili!”

Ptají se známého sukničkáře: „Co ti řekla manželka, když tě načapala s tou laborantkou?”
„Celkem nic, a ty dva přední zuby jsem si stejně chtěl nechat vytrhnout!”

Potkají se dva kamarádi: „Nazdar, jak se máš?”
„Akorát jdu z pohřbu mé tchyně.”
„A proč jsi tak poškrábaný?”
„Bránila se...”

Baví se dva lovci: „Tak co, kolik jsi toho dnes ulovil?”
„Deset ježků.”
„Na co ti budou?”
„Žena mě požádala, jestli bych nemohl ulovit něco na kožich pro tchyni.”

Má prababička říkávala: „Chlapi si myslí, že jsou v ráji a přitom jsou dva centimetry od prdele.”

„Znám krásnou básničku: Já jsem člen orchestru, obskakuji tvou sestru.”
„To není pravda!”
„Ale rýmuje se to!”
„Tak to já znám jinou básničku: Já jsem z Prahy, obskakuji tvou ženu.”
„To se nerýmuje!”
„Ale zato je to pravda!”

Manželka před spaním: „Co kdybys mně taky jednou řekl pár hřejivých slov?”
Manžel odvětí: „Infrazářič, léto, slunce, radiátor...”

Jde paní a zpívá si: kdybych byla jahodou.
A pán na to: to, by bylo marmelády.

Volá chlapík u řeky: „Pomoc, topí se mi manželka, dám tisíc korun za záchranu!”
Nikdo se nehlásí, a tak zvýší odměnu na deset tisíc. To už jeden muž do vody skočí a ženu přinese.
„Proboha, to je omyl, vy jste nevylovil ženu, ale tchyni, co byla na lodičce s ní!”
Zachránce zesmutní, sáhne do kapsy pro peněženku a smutně se ptá: „Tak kolik jsem dlužen?”

Jaký je rozdíl mezi ženatým a svobodným chlapem?
Svobodný přijde večer domů, koukne do lednice a jde si lehnout do postele. Ženatý přijde večer domů, koukne do postele a jde vyžrat lednici.

Bořek se rozhodl, že udělá koláč. Když bylo dílo dokonáno a začalo se jíst, manželka najednou narazila zuby na něco tvrdého a vytáhla z koláče zapečenou lžíci.
„Co to má znamenat, Bořku?” nevěřícně se podívala na muže.
Manžel vysvětluje: „V kuchařce psali - přidat lžičku cukru. Cukr nebyl, tak jsem tam dal alespoň tu lžičku...”