Vtipy o námořnících - 230 zajímavých

U ostrova zastaví loď a zachraňuje trosečníky, osm námořníků. "A už jste všichni? Ženy s vámi nebyly žádný?" ptá se kapitán. "Ale jo, jedna tady s námi byla, ale loni v květnu umřela. A nějaká svině ji minulej tejden zahrabala."

„Tak jsem si koupil kuchařku, abych si mohl uvařit, když manželka není doma,” svěřuje se kámošům pan Ludvík. „Ale nakonec z vaření nic nebylo.”
„Proč?”
„Protože každý recept začínal slovy: Vezměte čistý hrnec!”

Potkají se dva kamarádi: „Ty se tváříš, jako když ti uletěly včely. To ti zase stará udělala k obědu hrachovou kaši, co?”
„Ne, měl jsem uzené koleno, ale uletěly mně včely.”

Matka se snaží vnutit mlsnému Petříkovi špenát: „Ty opravdu nechceš být silný jako Pepek námořník?”
„Chci,” odpoví Petřík, „ten musel být ale silný, když to snědl.”

Námořní loď zakotvila u pobřeží černé Afriky, aby doplnila své zásoby pitné vody. Námořníci se setkali s nebývalou ochotou náčelníka, který jim dokonce pomohl dopravit zásoby na loď. Kapitán mu na závěr srdečně poděkoval a věnoval pár drobností na památku, načež začal náčelník chrčet, pískat, mrmlat, prskat, kvičet, vrčet, všelijak kňourat a sténat, až najednou zčistajasna plynulou angličtinou pravil, že děkovat není zač a že on a jeho kmen rádi pomohli bílým mužům.
Kapitán byl překvapen dokonalou náčelníkovou znalostí jazyka, a proto se ho zeptal: „Kde jste se naučil tak skvěle anglicky?”
Náčelníkovi zalichotilo toto uznání a s přívětivým úsměvem nasadil opět celou škálu záhadných zvuků a pazvuků a řekl: „Naučil jsem se anglicky z rozhlasového kurzu, který vysílali na krátkých vlnách.”

„A tak to zase ne!“ rozčiluje se cestující na lodi. „Já si kabinu číslo 100 nevezmu a nevezmu!“ „Prosím vás, ale proč?“ „Jednou jsem jel do Londýna a taky jsem měl číslo 100 a nějaký lump mi v noci tu jedničku utrhl... Lidi pak na mne celou noc bouchali, že už jsem tam moc dlouho!“

Na lodi prosí slečny starého mořského vlka, aby jim vyprávěl nějaký vtip. Námořník se ošívá, že zná jen samé sprosté. A devčata na to, ať tedy místo každého sprostého slova zakašle, že už si to domysli. Namořník spusti: "Echm, echm echm echm. Chrchly Chrchly echm, chm echm chrchly chrchly. Chrchly chrchly, echm echm... Doprdele, teď sem to zkurvil."

V přístavní krčmě se baví děvčata s námořníkem: „Slyšely jsme, že máte na prsou vytetovaného papouška. Ukažte nám ho!”
Námořník si svlékne košili a dívky namítnou: „Jéje, vždyť tam žádného papouška nemáte!”
„Víte, on zrovna sedí na bidýlku. Mám vám ho ukázat?”

„Víš, jaký je rozdíl mezi sprostým člověkem a člověkem slušným?”
„Jaký?”
„Sprostý řekne: Já se z toho poseru! A slušňák: Já se z toho počůrám!”

„Vy nemáte rohožku, že si chodíš otírat boty k sousedům?”
„Máme, ale nechci ji zašpinit.”