Nejhodnocenější vtipy

Soudce vejde do sálu, bouchne kladívkem a říká: "Než začne přelíčení, musím vám oznámit jednu věc. Obhájce mi zaplatil 300,000, abych rozhodl v jeho prospěch. Žalující strana mi zaplatila 200,000, abych rozhodl v její prospěch. Abych učinil proces spravedlivým, vracím obhajobě 100,000."

Vite jak se strasi deti v Iraku? Bu,Bu,Bu,Bush!

Pan Nováček leží na gauči a čte noviny, když z kuchyně vykoukne manželka a rozkazovačně praví: „Vezmi si sítěnku a jdi do obchodu koupit cukr a mouku.”
„Nó, kupování cukru a mouky není právě mužská záležitost,” zaprotestuje muž.
„Tak dobře,” povídá ostře manželka. „Svlékni se a půjdeme do ložnice!”
Muž vstane, jde pro tašku a při tom nadává: „To si už nemůžu ani zažertovat?!”

„Dnes mi pan učitel říkal, že jsem úplný génius,” říká doma policistův syn.
„Z toho si nic nedělej, mně se také ve škole smáli. Jen koukej, aby ses dobře učil!”

Výpověď pracovníka přepadené banky: „Při přepadení se mi tak zježily vlasy, že když jsem pak narazil hlavou do toho zločince, propíchl jsem ho.”

Chlápek se zachrání z potopené lodi a moře ho vyplaví na pustý ostrov. Jenže není tak úplně pustý, chlápek tam potká Hitlera a Himmlera v kompletních německých uniformách.
„Já myslel, že jste po smrti!” podiví se trosečník.
Hitler na to: „Nein, my tady připravovat Čtvrtá Reich a máme perfekt konečné řešení. Zplynujeme sto tisíc Židů a pět čističů oken!”
Chlápek je zmatený a ptá se: „Proč pět čističů oken?”
Himmler se otočí k Hitlerovi a s úsměvem povídá: „Vidíš, že mám pravdu. Ti Židi jsou všem ukradení!”

Dcera je na chatu a maminka jí domlouvá: „Do té místnosti Seznamka bys neměla chodit, co kdyby tam byl nějaký vrah...”
„Neboj, ti mají vlastní místnost.”

Před tisíci lety potkal Chuck Norris medvěda. Ten před ním utekl na sever do Arktidy. Byl tak vystrašen že všichni jeho potomci mají bílou srst.

Máš-li chápavou a milou ženu, magickou milenku, jsi spokojený v práci, můžeš si koupit nač si vzpomeneš, lidé se na tebe na ulici usmívají, je nejvyšší čas..............omezit hulení!

Paní učitelka napsala Pepíčkovi do žákovské něco pro jeho otce: „Vážený pane Balabán, Váš syn se za poslední tři měsíce výrazně zhoršil a hrozí mu, že propadne. Nevím, co se s ním stalo, ale takhle to dál nejde. Prosím, abyste mu domluvil. Havelková.”
Příští den stála v žákovské knížce tato odpověď: „Vážená paní učitelko, děkuji za upozornění. Se synem jsme si to všechno vyříkali a už jsem zjistil, co může za jeho zhoršený prospěch. Stěžuje si, že se při hodině - písemkách a zkoušení - nemůže soustředit, když na něj v každé třídě se stěny shlíží pan Klaus!”