Nejhodnocenější vtipy

Jágr je šampion, ne šampon!

Manželský pár se vydal na dovolenou do rybářské oblasti. Manžel rád rybařil za úsvitu a manželka ráda četla. Jednoho rána se muž vrátil po několika hodinách rybaření a rozhodl se, že si zdřímne. Žena se už na břehu nudila, a tak si vzala jeho člun, že se projede. Aniž by jezero znala. Odrazila od břehu, kus popojela, zakotvila a dala se do čtení své knihy.
Po boku jejího člunu se po chvíli objevil šerif: „Dobré ráno, madam. Copak tady děláte?”
„Čtu si knížku,” odpověděla mu.
„Jste v oblasti, kde je zakázáno rybaření,” informoval ji muž zákona.
„Ale šerife, já přece nerybařím,” namítla paní. „To snad vidíte, ne?”
Šerif nekompromisně odvětil: „Ano, ale máte veškeré vybavení. Budu vás muset zadržet a sepsat protokol.”
„No dobře,” zlověstně se usmála panička. „Pokud to uděláte, obviním vás ze znásilnění!”
„Ale já jsem se vás ani nedotkl,” oponoval šerif.
„Ano, to je pravda,” odpověděla žena. „Ale máte veškeré vybavení!”

Perfektně vypadající mladý podnikatel sedí u baru, popíjí pivko, když okolo něj prochází vysoká, bohatě obdařená blondýnka. Svůdně se na něj koukne a prohlásí: „Za dva tisíce pro tebe udělám cokoliv, jen když to popíšeš nejvíce třemi slovy.”
Chlápek asi minutu přemýšlí, pak vytáhne dva tisíce a povídá: „Vymaluj mi barák!”

Blondýnka za okýnkem v bance vyndala ze stroječku podezřelou bankovku a zeptala se klienta: „Vy jste padělatel?”
„Jo,” nic nezapírá podvodník.
Blondýnka mu vrátí falešnou bankovku a říká: „Zkuste štěstí jinde!”

„Jožko, vždyť ty máš tak holou hlavu jako zadek mojí ženy!”
Jožka si přejede rukou po hlavě a povídá: „No jo, opravdu!”

Blondýnka si prohlíží jídelní lístek a zavolá si číšníka: „Prosím vás, co je to ten kaviár?”
„Vajíčka z jesetera, slečno.”
„Dobře, tak mi dejte dvě naměkko.”

Před zkoušením zařval „Odstup, satane!” a popálil profesora svěcenou vodou.

„Proč chodíš na Štědrý den po bytě nahá?” ptá se manžel manželky.
„Aby sis uvědomil, že se jmenuji Eva a mám dnes taky svátek!”

Jaký je rozdíl mezi bývalým manželem a zaníceným apendixem?
Žádný. Obojí vám způsobilo bolest a po odstranění jste zjistily, že jste ho stejně k ničemu nepotřebovaly.

Otázka na Rádio Jerevan: „Je pravda, že kosmonaut Gagarin vyhrál v loterii automobil?”
Odpověď: „Ano, máte naprosto pravdu. Nebyl to však kosmonaut Gagarin, nýbrž učitel Afanasij Krivošejov, a nevyhrál automobil, ale ukradli mu bicykl.”

Optimista je člověk, který nechá běžet motor svého auta, zatímco jeho žena nakupuje v obchodním domě.

Z vojenské základní služby: „Že je nepřítel po zuby ozbrojený, ještě neznamená, že na hlavě nemá žádnou zbraň.”

„Včera večer jsem byla tak nadržená...” vzdychá ráno ženuška, „a tys přišel až někdy k ránu!”
„Promiň,” omlouvá se muž, „vždyť víš, jaký mám tenhle týden v práci zápřah... A co jsi dělala?”
„Dala jsem si kafe...”
Manžel se rozčarovaně plácne do čela: „Tak proto jsi byla pod košilkou tak hnědá!”

Jarda přišel domů, políbil svoji ženu a ta políbila jeho.
„Jakpak se ti líbím bez plnovousu, miláčku?” zeptal se pak.
Manželka se zděsila: „Jéžiš, Jarouši, to jsi ty?”

Dva nenápadní chlapi vezou na kole pytel písku. Zastaví je policajt a ptá se: „Co máte v tom pytli?”
„Coby, písek!”
Policajt je zkontroluje a odchází. Když je z doslechu, jeden chlápek povídá druhému: „Vidíš? Takhle se kradou kola!”

Blondýnka je večer na pláži u moře a najednou začne na celé kolo řvát: „Utíkejte! Rychle, zachraň se, kdo můžeš! Za chvíli tu bude nepředstavitelně veliká vlna! Moře se v celé šíři vylije ze svých břehů! Nastane konec světa!”
Lidé na hysterickou ženu nejdříve strnule zírají a pak se tomu divadlu všichni začnou hlasitě smát.
Jeden turista se jí, zadržujíc smích, ptá: „A jak jste na tohle přišla, milá slečno?”
„Vy jste tu katastrofu před chvílí neviděli? Slunce nám spadlo přímo támhle za obzorem do moře!”

Muž spáchá sebevraždu tak, že si lehne na kolej a nechá se přejet podélně vlakem. Policista diktuje telefonem lékaři první ohledání: „Hlava napůl, krk napůl, hrudník napůl a břicho napůl.”
Lékař se ptá: „A kde je orgán?”
„U telefonu!”

„Musíme někdy zajít do té nové cukrárny, co otevřeli na náměstí. Vždycky, když jdu okolo a kouknu se do výlohy, je tam takových dobrot, že z toho mám pokaždé jazyk na vestě,” říká ženě pan Loudil.
Ta se zamračí: „Ty nenažranče jeden pitomej! A já ti kvůli těm tvým choutkám musím každé tři dny prát vestu, protože ji máš poslintanou jako prase!”

Manželka peče štrúdl a před tím, než ho vloží na pekáč do trouby, odřízne oba konce. Manžel se na to dívá a ptá se, proč je odřezává.
„Takhle jsem se to naučila od maminky,” odpoví mu žena.
Za měsíc jedou navštívit manželčiny rodiče, a tam manžel vidí, jak tchyně odřezává konce štrúdlu. Zeptá se tedy proč. Tchyně mu odpoví: „Protože mám malej plech!”

„Ti fotbalisté se snad zbláznili! Co to je za idioty?!” vykřikuje na stadionu znechucený divák.
Z davu za ním se ozve: „No přece FC Bohnice!”

Muž ráno nervózně pobíhá po bytě a něco hledá.
„Co se stalo?” podiví se manželka.
„Nemůžu najít klíče.”
„A koukal ses už... do Googlu?”

Dvě zprávy válečného hrdiny. Dobrá zpráva: „Vyhnul jsem se minovému poli.”
Špatná zpráva: „Bylo to k ničemu, narazil jsem na další.”

Pan Drobný přinese domů nový magnetofon. Manželka si ho prohlédne, jen září. Až dojde k osudnému okamžiku. Všimne si, že je z trhu.
„Ty blbče, proč jsi kupoval magneťák u Vietnamců?!” rozkřikne se na manžela. „Kdo teď bude poslouchat vietnamská rádia?”

Vážený pane datle, Váš syn prokloval otvor do dveří dívčího záchoda!

Co je to maximální impotence?
Když visí i parohy.

Na policii volá zoufalá maminka: „Rychle přijeďte, unesli moji milovanou dcerušku!”
„A nevíte náhodou, kolik jich bylo?” táže se policista u sluchátka.
„Bohužel, nevím,” odvětí nešťastná rodička.
Policajt ji utěšuje: „To nevadí, tak mi alespoň řekněte, kolik vaše dcera váží?”
„Sto kilo,” řekne překvapená matka.
„Tak to, aby ji unesli, museli být nejméně dva!”

Z projevu G. W. Bushe k americkému lidu: „Nepřítel věrolomně napadl naše letouny, když mírumilovně bombardovaly jeho města.”

Pantáta Dušek zastavil s povozem před hospodou, uvázal koně u plotu, vzal kýbl a šel dovnitř.
„Nalejte mi do něj deset litrů rumu,” řekl hospodské a podal jí kýbl.
Hospodská odšpuntovala deset flašek rumu a pak je tam nalila. Pantáta kýbl vzal, vyšel z hospody a postavil ho před koně. Než bys řekl švec, kůň celý kýbl rumu vypil.
Pantáta se vrátil do hospody, aby zaplatil. Hospodská se ho ptá: „A vy si rum nedáte?”
„Ne,” odvětí pantáta. „Já nemůžu, já jsem řidič!”

Sliboval hory, doly - stal se šéfem hutí.

Pan Erben se zrovna chystá do bazénu, když se za ním ozve varovný manželčin hlas: „Nechoď do toho bazénu!”
„Proč?”
„Chci si ještě zaplavat, než to tady zašpiníš!”

Jde chlap po lese a zabloudí. Už se tam potácí tři dny, je hladový, promrzlý, vyčerpaný. Najednou, kde se vzala, tu se vzala - chaloupka. Chlap nakoukne do okénka a vidí rodinku, otce, matku a dceru u stolu. Jak je hladový, tak zaťuká na dveře. Nic. Je opravdu moc vyčerpaný, takže zkusí kliku. Vejde dál a ptá se, zda by nemohl dostat něco k jídlu. Nic. Tak zkusí ochutnat. Rodinka mlčí, ani se nehne. Sní všechny tři talíře polévky, rodinka i nadále nic. Sní i vepřo knedlo zelo, co tam mají, oni nic. Lehne si na gauč a jak je tak příjemně zaplněný, všimne si dcery a říká si: „Hm, není špatná.”
A protože se nebrání, tak si ji na chvíli půjčí. Rodinka stále jako zařezaná. Po chvíli se podívá na matku. No, trochu starší ročník, ale pořád to jde. Půjčí si na chvíli i matku. Rodinka naprosto neuvěřitelně stále vůbec nic nepodniká, ani se nehne. Za chvíli se podívá na otce. Teď už přemýšlí o hodně déle, ale nakonec vstane, že si půjčí i jeho. Načež otec prohlásí: „Tak to ne, buzeranta dělat nebudu!”
A matka na to: „Prohráls, jdeš vysypat koš!”

Zlobí se žena na manžela: „Měl jsi to ovoce nasypat do mísy, ale ne do záchodové!”

V restauraci: „Nešlo by, prosím vás, to kuře dopéct?”
„Ono se vám zdá nedopečené?”
„No nevím, ale zobe mi z talíře brambory!”

Přijde manžel z práce, sedne si na divan před televizi a volá na manželku: „Maruš, přines mi jedno pivo, než to začne!”
Manželka mu tedy pivo donese, on jej vypije a zase na ni volá: „Dones mi ještě jedno, než to začne!”
Manželka tedy jde a přinese mu pivo. Po chvíli se zase ozve: „Přines mi ještě jedno pivo, než to začne!”
Manželka sice přijde, ale žádné pivo nemá a začne nadávat: „Nejsi doma ještě ani půl hodiny, a už chceš třetí pivo, to je prostě něco hrozného!”
Manžel se na ni podívá a řekne: „Už to začalo!”

Zastaví slávista na ulici kamaráda a sděluje mu žhavou klubovou novinku: „Víš už to, že prodali Skácela do Francie?”
„Jasně.”
„A co tomu říkáš?”
„Že se mu tam bude hrát o dost líp než u nás.”
„V tak těžké lize? Proč myslíš?”
„No umíš si představit, jaký tady představoval magnet na rozhodčí, když se jmenoval Skácel?”

„Tati,” škemrá malý Franta, „můžeš mi dát dvě koruny?”
„Neřekl jsem ti snad, abys nežebral o drobné?” rozlítí se otec.
„Máš pravdu, řekl,” uzná Frantík. „Mohl bych teda dostat dvě stovky?”

Uprostřed noci někdo náhle zazvoní u dveří. Manželka se vzbudí a vykřikne: „Proboha, manžel!”
Manžel se také vzbudí a vyskočí z okna...

Leží na střeše domku otec s malým synkem a koukají se dole do zahrady. Syn se ptá otce: „Tati, proč babička utíká sem tam po tom dvoře?”
A otec na to: „Pro tebe babička, ale pro mě tchyně. Podej mi, synku, další zásobník ke kulometu.”

Přijdou dva v podroušeném stavu do hospody a hned na pana vrchního: „Pane vrchní, může být malý černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak nám doneste dva, radši tři rumy, jeden pro vás.”
„A může být střední černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak další tři rumy.”
„A pane vrchní, může být, tak jako já, veliký černý pes s bílým obojkem?”
„Nemůže!”
„Vidíš, já jsem ti říkal, že jsme přejeli faráře!”

Hlásí buzerant: „Vojín Studený, pane. Ale nechal jsem si před lety změnit jméno. Určitě neuhodnete, jak jsem se jmenoval původně...”

Proč angličtí rozhodčí nosí černé dresy?
Kvůli smutku za královnu Viktorii.
A proč je stále nosí černé?
Protože je stále mrtvá.

V restauraci okřikuje paní syna: „Ty nevíš, že je to neslušné, žvýkat ve společnosti?”
„Ale vím,” hájí se klučina, „jenže to by nám nesměli přinést takové flaksy!”

„Tati, jaký je rozdíl mezi skromný a lakomý?”
„No, když si koupím laciný kabát, tak jsem skromný. Když ho koupím mamince, jsem lakomý!”

Přijde štamgast za barmanem, něco mu chce sdělit, ale nemůže si teďka vzpomenout co.
„Tak si dej jednoho panáka,” navrhne barman, „třeba se ti paměť vybaví.”
Štamgast to do sebe hodí, ale pořád si nemůže vzpomenout, co barmanovi chtěl, tak tomu nechá čas. Zapovídají se, barman si taky vezme dva, tři panáky, štamgast rovných deset. Když do sebe naleje toho desátého, barman se zajímá: „A co jsi mi to vlastně přišel říct? Nevzpomněl už sis na to náhodou?”
„Jo, a víš, že jo,” povídá štamgast. „Přišel jsem ti říct, abys mi už nenaléval, protože až do výplaty u sebe nebudu mít ani vindru!”

Ichtyolog zkoumá ichtyly.

Zakladatel metodismu John Wesley měl jednou podivný sen. Stál u bran pekla, zaklepal a ptal se, kdo tam je: „Jsou tam katolíci?”
Odpověď zněla: „Ano, mnoho.”
„I metodisté?”
„Ano, mnoho.”
Ta poslední odpověď ho zděsila. Pospíchal k nebeské bráně. Tam položil stejné otázky, ale v opačném pořadí: „Jsou zde metodisté?”
„Nejsou.”
„Katolíci?”
„Nejsou.”
To mu bylo divné, a tak se zvědavě zeptal: „A koho tu vlastně máte?”
Dostal odpověď: „Boží děti.”

Pan Novák volá do restaurace: „Dobrý den, můžu si zamluvit stůl?”
V restauraci: „Bohužel, mi tu stoly neprodáváme!”

Generál se ptá tří tankistů: „Co uděláte, když vás napadne nepřátelské letadlo?”
První: „Vyskočím z tanku a schovám se.”
Druhý: „Opětuji palbu, pane generále.”
Třetí: „Oklamu ho, pane generále.”
Překvapený generál: „Jak chcete pilota oklamat?”
Tankista: „Jednoduše - hodím směrovku vpravo, a odbočím doleva.”

Kdysi dávno byla v jedné hospodě na Valašsku napsána na stěně tato neuvěřitelná definice: „Čím víc piju, tím víc se mi třesou ruce, čím víc se mi třesou ruce, tím víc vylévám, čím víc vylévám, tím méně vypiju. To znamená, že čím víc piju, tím míň vypiju.”

Jestli nějaký doktor zastává názor, že nad alkoholem se nedá zvítězit, tak má pravdu jen částečně, protože Valaši s ním hráli nerozhodně...