Nejhodnocenější vtipy

Udýchaný mladý pošťák příjde s důchodem k dědkovi a řiká:
- Dědku! Už mě nebaví chodit každý měsíc za vámi na samotu 18 km od vesnice.
Dědek na to:
- Moc mě neser! Nebo si objednám denní tisk!

Vyděšená jeptiška hlásí abatyši: „Velebná matko představená, v klášteře je muž!”
„A jak jsi to zjistila, milá dcero?”
„Na záchodě je zdvižené prkýnko.”

Dvě staré paní sedí v parku a povídají si.
„Když přijde manžel domů v dobré náladě, říká mi broučku...”
„Vždyť už vám je přes sedmdesát!”
„Však manžel měl dobrou náladu naposledy před čtyřiceti lety!”

Kdy končí ženská emancipace?
Když se vyskytne první technickej problém.

Potkají se dva chlapy Pepa a Tomáš.
Tomáš: Byl si na ty kontrole prostaty?
Pepa: Jo byl.
Tomáš No a tak co?
Pepa: No tak hele levou ruku mi dal na pravý rameno
a pravou mi strčil do prdele? Ne počkej pravou ruku mi dal na levý rameno a levou mi strčil do prdele? Ne taky ne pravou ruku mi dal na pravý rameno,levou na levý rameno TO JE HAJZL!!!!

„Mami, řekni mi něco o tom... víš?”
„Na to máš ještě dost času!”
„No to je fakt, vždyť jsem teprve ve třetím měsíci.”

Jaký je rozdíl mezi Vánocemi před 15 lety a dnes?
Před 15 lety člověk přemýšlel: „Budou dárky, nebudou dárky?”
Dneska přemýšlí: „Bude na dárky, nebude na dárky?”

Podnikový manažer školí podřízené o zvyšování efektivity pracovních operací: „Techniky, které jsem vám zde nastínil, raději nezkoušejte doma.”
„A proč ne?”
„No, víte, celé roky jsem sledoval rutinní činnosti své ženy, když připravovala snídani. Hodně se naběhala mezi lednicí, sporákem, špajskou a stolem a často při tom nesla jen jednu věc. Tak jsem jí navrhl, jak by to mohla zlepšit.”
„A fungovalo to?”
„Mno, v podstatě vlastně ano. Předtím jí příprava snídaně zabrala dvacet pět minut. Teď to já dělám za osmnáct!”

Přes velkou světelnou křižovatku přecházejí dva dědouškové na červenou. Skřípot brzd, velké troubení a hned je u nich taky strážník a začne je nevybíravými slovy umravňovat a už taky vytahuje pokutový blok. Jeden z dědečků se na něj překvapeně podívá a ptá se: „A to ani hrdinové od Dukly nesmějí přecházet na červenou?”
No, co teď? To se mladíkovi ještě nestalo, ve škole jim to neříkali... tak mávl rukou, pro jistotu je převedl na druhou stranu a ještě jim zasalutoval.
Ten druhý děda povídá: „Poslouchej, já ani nevím, že jsi bojoval u Dukly?”
„Kdo říká, že jsem bojoval u Dukly? Ale zeptat se snad můžu, ne?”

Pan učitel napsal páťačce do žákovské: „Vaše dcera při hodině neustále brebentí a brebentí.”
Druhý den mu dívka donesla odpověď od otce: „Buďte rád, že neslyšíte její matku!”