Nejhodnocenější vtipy

Australané mají slunce pod hlavou.

Nový zaměstnanec se ptá: „Jaké je jídlo v kantýně?”
„Velmi nápadité, pro stejnou polévku tam mají hned dvanáct názvů.”

„Proč toho Zemana vyhodili od námořnictva?”
„Kapitán vydal rozkaz: Sviňte plachty! a on si sundal kalhoty...”

Když jsem říkala, že by bylo lepší, kdyby sis raději koupil místo kopacího míče glóbus, ani ve snu mě nenapadlo, že s tím glóbem začneš hrát fotbal!

Pusa patří mezi dechové nástroje.

„Pane vrchní, v té polívce plave moucha!”
„Nebojte se, ona vám ji nesní.”

Stavitelé pyramid byli mravenci.

Jano přijde na družstvo a povídá: „Předsedo, já jsem vaši dceru Máňu... nó, ehm, tóó...”
Předseda na to: „Když se to stalo, stalo se. Teď si ji však musíš vzít za manželku.”
„Oj, to ne,” zděsí se družstevník, „já jsem ji přejel traktorem!”

Ptá se blondýnka blondýnky: „Proč jseš tak smutná?”
„Ale, končí mi moje oblíbená telenovela.”
„A jak se jmenuje?”
„Tři životy Sofie.”
„To je náhoda, na tu jsem taky začala koukat. A proč myslíš, že by už měly Tři životy Sofie končit?”
„Dneska dávají třetí díl.”

V jednom nejmenovaném malém městečku na jihu Čech sestavili Romové fotbalové družstvo žáků. Hráli krajský přebor a jednou si pozvali na přátelské utkání tým C žáků Dynamo České Budějovice. Jak známo, ti mají černobílé dresy. V jednom okamžiku kopli Romové míč do autu. Postranní rozhodčí zamával praporkem a říká: „Vhazují černí.”
Nato se k míči seběhlo hned několik Romů a postranní rozhodčí svou chybu musel napravit slovy: „Promiňte, myslel jsem tím Dynamo.”

Policie vyšetřovala záhadnou smrt prominentního byznysmena, který vyskočil z okna své pracovny v dvaadvacátém patře newyorského mrakodrapu. Jeho sekretářka nemohla uvést bezprostřední důvod šéfova činu, ale pravila, že na ni dělal velice divný dojem už od té doby, kdy u něho před měsícem nastoupila zaměstnání.
„Po prvním týdnu,” vypověděla, „mi zvýšil plat o dvacet dolarů. Koncem druhého týdne mě pozval do své soukromé pracovny, dal mi krásnou černou noční košilku, pět párů nylonek a řekl: To je pro mou krásnou a výkonnou sekretářku. Na konci třetího týdne mi věnoval překrásný kožich. Nu a dnes odpoledne mě znovu pozval do své soukromé pracovny, věnoval mi tenhle nádherný diamantový náramek a zeptal se mě, jestli bych ho mohla pomilovat. Odpověděla jsem, že ano. Objal mě a řekl: Čím si to mohu zasloužit, miláčku? Řekla jsem, že když byl na mě tak hodný, bude ho to stát jenom pět dolarů, ačkoliv všem ostatním pánům v kanceláři účtuji deset. Pak se na mě najednou nějak divně podíval a vyskočil z okna!”

Babka z vesnice potká v Praze černocha, lekne se a křičí: „Lidi, pomóc, opice!”
Přijde k ní kolemjdoucí a povídá: „Ale babi, to není opice, to je člověk, černoch, z Afriky. Babi, měla byste se mu omluvit.”
„Tak teda, panáčku, promiň,” omlouvá se babka cizincovi. „To víš, u nás na vsi jsme černocha nikdy neviděli.”
„To nic, babi,” přijme to černoch s klidem, „já jsem na to zvyklej.”
„Ježíši Kriste,” spráskne ruce stařenka, „ta opice mluví!”

„S trenérem jsme se rozešli ve zlém,” přiznal novinářům vyhozený fotbalista.
Jedna redaktorka zvolá: „Takže tímto potvrzujete, že jste oba homosexuálové?”

„Nebudeš mi věřit, Maruš, před chvílí jsem tě zrovna viděl v televizi!” oznamuje ženě pan Hovorka.
„A kde to bylo?” zajímá se překvapená manželka.
„V dokumentu o pravěkých zvířatech.”

„Jak se můžu ponořit do víru dění,” zoufá si samotář, „když neumím plavat...”

„Měla jsem tady jednoho černocha,” vypráví hajzlbába, „a ten mi sestřelil pisoár!”

Policajt jde poprvé do posilovny a je tam takovej frajer - přes dva metry, váhu dobrej metrák a všechno jen svaly. Ten frajer zvedne stokilovou činku a když ji má nad hlavou, říká vykulenému policajtovi: „To je, co?”
Policajt sebevědomě pronese: „To je č-i-n-k-a!”

Očekávat něco od poslanců a senátorů je jako věřit na Ježíška. Dárky pro něho musí koupit rodiče, on je pouze s velkým divadlem rozdá a ještě chce peníze za produkci.

Co může být ještě horší, než když vám petarda utrhne čtyři prsty?
Když je ten jediný prostředníček.

Profesor při přednášce náhle přeruší výklad a praví: „Pánové tam vzadu, kdybyste se o kopané bavili trochu tišeji, a vy, slečny tam v prostřední řadě, kdybyste luštily křížovku trochu klidněji, tak by se vašim kolegům v první lavici určitě spalo lépe.”