Nejhodnocenější vtipy

Televizní pracovníci se vypravili na návštěvu za devadesátiletým stařečkem. Přijedou tam, chaloupka jako klícka, dědeček jako cibulička, vonělo tam kafe. Oni se ho ptají: „Dědečku, jak je to možné, že jste se dožil tak požehnaného věku?”
„To dělají ženské, že si jich nevšímám. Sám si vařím, sám si peru, já dělám všechno sám.”
Najednou si reportéři všimli, že v rohu chalupy stojí kosa. Ptají se: „Dědečku, vy ještě v tomto věku kosíte trávu?”
On povídá: „Ba ne, včera sem přišla taková potvora zubatá, tak jsem ji třikrát pomiloval a ona byla tak zblblá, že si tu zapomněla vercajk.”

Hodná stařenka přinesla otrhanému žebrákovi pytlík housek. Ten se na ně okamžitě vrhl. Když to ta dobrá duše viděla, slíbila: „Chlapče, zítra vám přinesu zase.”
„To jste hodná,” odvětil žebrák, „ale zítra tady bohužel nebudu. Letím za kamarádem do Paříže.”

Byly Vánoce a soudce byl v příjemné náladě. Zeptal se předvedeného muže: "Za co jste tady?" "Za předčasné vánoční nákupy." "To přece není žádný přestupek. Jak brzy jste nakupoval?" "Dvě hodiny před začátkem otvírací doby."

Potkaji se 3 žraloci a všem je špatně od žaludku. První povídá: "Kluci, já sežral ženskou z Francie a dodnes mi leží v břiše Channel No.5." Druhý na to: "No vidíš, já si zase smlsnul na ruským stranickým funkcionáři a pořád zvracím metály." A třetí se přidá: "To je nic, hoši, já zase zbaštil českýho policajta a ten byl tak dutej, ze se dodneska nemůžu potopit!"

Ředitel banky a jeho vypečený účetní jsou až po uši v miliónových podvodech. Jednoho dne přilétne ředitel do kanceláře a varuje účetního: „Rychle! Všechno prasklo! Za chvíli tu jsou poldové! Skartuj všechny naše účty, co nejsou čisté!”
„Ale šéfe,” vytřeští oči účetní, „na to mi nebude stačit ani rok!”

Kopie obrazu je vždycky levnější, protože ji malíř nakreslil později.

Jak gymnastka pozná, kdy se má umýt?
Když udělá provaz a nemůže se odlepit!

Proč mívají ženy poslední slovo?
Muže už nic nenapadá.

Potká slon nahého muže a začne se strašně smát. Směje se, až mu tečou slzy, vůbec není k utišení, a když se dost nasměje, zeptá se naháče: „Prosím tě, jak se s tímhle můžeš vůbec nažrat?!”

Jede takhle kněz ve vlaku a všimne si, že vedle něho sedí rabín: „Rabi, je to pravda, že vám vaše víra zakazuje jíst vepřové?”
„Ano, otče, je to pravda.”
„A jen tak čistě mezi námi, už jste to někdy porušil?”
„Musím se přiznat, že jsem jednou okusil slaninku.”
Jedou chvíli mlčky dál a pak se zeptá rabín kněze: „A je pravda, že vy duchovní máte ve vaší víře zapovězeno poznat ženu?”
„Ano, to je pravda.”
„A upřímnost za upřímnost: Už jste to někdy porušil?”
„Jak stojí Bůh nade mnou, přísahám, že ještě nikdy jsem takto nezhřešil.”
„No vidíte, to je mnohem lepší než slaninka.”