Nejhodnocenější vtipy

„Marie, dneska tě umiluji k smrti,” řekl manžel, sedl si k televizi a usnul.
„Tak co,” budí ho žena, „bude něco?”
„Víš co, daruju ti život...”

Jakmile někoho začnete nějak titulovat, začne se tento chovat podle Vašeho očekávání. Například nikdy neříkejte své manželce „Moje drahá”.

Jdou dva blázni prostředkem frekventované dálnice a jeden se náhle zastaví a říká druhému: „Neslyšel jsi něco?”
„A co jako?” ptá se druhý blázen.
První povídá: „No, zdálo se mi, jako by si tu někde prdnul mravenec!”

Chlápek tuhle povídal, že mu ukradli kreditku, ale nenahlásil to, protože ten zloděj utrácí míň než manželka.

Blondýnka se příteli chlubila, že rozumí sportu, ale pravda byla poněkud jiná.
„Tak mi třebas řekni, kdo to je Pavel Bure,” zkouší ji přítel.
Blondýna usilovně přemýšlí, ale neví si s otázkou rady. Přítel se jí snaží pomoci: „Říká ti něco Ruská raketa?”
„No jó!” zaraduje se blondýnka. „Pavel Bure je ruský tenista!”

Přijde chlapík na záchod, začne močit a při tom si prdne, krkne, vyfoukne kouř, odplivne, zanadává... a vedle něho stojící mu povídá: „Hele pane, a uchem něco neumíte?”

„Ty tak mnoho pracuješ, drahoušku,” říká žena muži, „že k sobě voláš svoji sekretářku i v noci.”

Volá blondýnka do písniček na přání: „Chtěla bych zahrát nějakou pěknou písničku pro všechny hluché posluchače.”

Potká pan Baláž před barákem souseda a podiví se: „Kam jdeš s tím velkým kufrem?”
„No víš, manželka mě vyhodila,” vysvětluje soused.
„To kdyby udělala mně,” podotkne pan Baláž, „já bych ji snad zabil!”
Soused na to: „A co myslíš, že nesu v tom kufru?”

Z hokejové školičky: „Co střílí hokejisté?”
„Brankáře.”

Automobilku Ford založil Indiana Jones.

Cejn je jediná ryba, která se dostala do periodické soustavy prvků.

Dva právníci se vydali na dovolenou do africké buše. Jednou si dali odpočinek pod rozložitým stromem. Byli probuzeni zařváním velkého lva, který si je se zjevným zájmem prohlížel. Bylo jasné, že k puškám v autě nemají šanci to stihnout. Jeden z nich se najednou začal zouvat. Druhý se ptá, proč a první odpovídá: „No, bez nich dokážu běhat rychleji.”
„Není to jedno? Ať budeš, jak chceš rychlý, nikdy neutečeš lvovi.”
„Nemusím být rychlejší než lev. Stačí být rychlejší než ty.”

Proč mají policajti smůlu?
Jejich nejlepší rána je vždycky varovný výstřel.

Zápis do palubního deníku: „Mořská nemoc ho zmořila.”

Barman se ptá silně podnapilého muže: „Můžete mi říci, pane, jak můžete druhý den pracovat?”
„Nemůžu... já to ještě nikdy nezkusil!”

Profesor filosofie přednáší: „Žádná věda sama o sobě nemůže učinit člověka šťastným.”
Hlas ze zadních lavic: „Kromě chemie, že ano?”

I stvořil Bůh zem a viděl, že je to dobrý...
Tak stvořil rostliny a zkonstatoval, že je to taky dobrý...
Stvořil teda i zvířata a zjistil, že jsou taky celkem fajn...
A tak stvořil muže a zjistil, že ten je taky v pohodě...
Nakonec stvořil Bůh ženu, potom se na ni podíval a zamrmlal si: „No co, tak se namaluje...”

Blonďatá kosmonautka vyčítavě pohlédla z okna kosmické lodě: „Jsem ve stavu beztíže, tak jaktože mám břicho?!”

Ozve se občan, kterému jsem včera na Hlavním nádraží v Praze půjčil 1000 Kč?

„Rozdíl mezi těmi dvěma teplotami,” odpovídá v matematice Jarda, „je 156 stupňů 20 minut Celsia.”

Víš, proč Bůh stvořil pro partnerství v manželství muže a ženu?
Protože dvě ženské by se v jedné domácnosti nesnesly.

Jak to bývá na výletech, táborech a jiných různých pobytech, i v lázních se bodují pokoje. Takoví obodovávači nemusí být vždy zcela tak poctiví, a přece jen nějaká ta sladkost vždycky potěší. Jeden pokoj měl vytrvale nízké hodnocení a do jisté míry to bylo i tím, že nikdy nic nikomu nedal. Až jednou se to změnilo a překvapení bodováci nevěděli, co říct, když dostali lahodné sušenky. Nakonec, když všechno snědli, se zvědavě ptají: „A cože nás tak najednou hostíte?”
„Je to pro nás příjemný pohled,” odpoví hoši dvojznačně a pak jdou s pravdou ven, „my jsme totiž mezi ty oplatky naplivali!”

Z policejních záznamů: „Řídil rychlostí 135 km/h, rychlost jeho vozu se nám nepodařilo zjistit.”

„Dneska bude studená večeře?” ptá se takhle jednou manžel.
„Proč myslíš?” podiví se žena.
„Protože teplou večeři jsi mi udělala naposledy den po svatbě!”

Vrací se manžel ze služební cesty a už před domem má takový nepříjemný pocit. Vrazí do bytu a ihned se řítí do ložnice. Zpod peřiny se ozývá výskot a vykukují čtyři nohy. Muž vytáhne legálně drženou zbraň a pološílený vzteky vystřílí celý zásobník.
Jako v mátohách se vpotácí do kuchyně a vtom vejde jeho žena, drží prst u úst a říká: „Psst, přijeli vaši.”

Nemysli si, Pažoute, že když tomu hadovi přikreslíš černé brýle, bude to slepýš!

Jsem dobrosrdečný člověk. Pomáhám lidem od peněz.

Už jste slyšeli o té blonďaté agentce, co zapomněla, pro koho vlastně pracuje?

Lékař radí obézní pacientce: „Měla byste pěstovat lehkou atletiku.”
„V mém věku, pane doktore?”
„Pro začátek byste měla každý den přeskočit oběd a večeři...”

Blondýnka prosí kamarádku: „Mohla bys mi půjčit pětitisícovku?”
„Hele počkej, před chvílí jsem viděla, že ses vrátila z nákupu...”
„No právě - koupila jsem si kopírku!”

Přijde manžel - hrobník domů strašně unavený, ruce vytahaný až ke kolenům. Manželka se ho ptá: „Hodně práce?”
„Ne, pochovávali jsme jen jednu tchyni. Ale pozůstalí tolik tleskali, že jsme ji museli osmkrát vytáhnout.”

Muž: „Co je s tou břitvou? Je tak tupá, že se s ní nemohu oholit...”
Žena: „To nemůže být pravda - před chvílí s ní šlo linoleum řezat dobře!”

Jdou brunetka a blondýnka po poušti a najednou za nimy vyběhne lev. Brunetka se skloní, vezme písek a hodí mu ho do očí. Získají tím náskok, ale lev si rychle protře oči a už za nimi zase běží. Když už je dohání, brunetka se znova skloní a hodí mu písek do očí. A zase získají nějaký ten čas na útěk.
Takhle se to opakuje asi třikrát, když náhle brunetka zahlédne strom. Rychle na něj vyleze a podává dolů ruku blondýnce. Ale ta zůstane stát na zemi. Brunetka se podiví a volá: „Rychle polez, nebo tě ten lev sežere!”
Blondýnka se na ni vítězoslavně podívá a prohlásí: „Já jsem tomu lvovi písek do očí neházela.”

Jsou dva bratři, starší z nich má papouška a když musí služebně na nějakou dobu z domova, svěří ho do péče mladšímu bráchovi. Ihned po návratu se ptá: „Jak se daří ptákovi?”
„Chcípl.”
„Prosím tě, to musíš hned s tím nejhorším ven, to nemáš cit, nemáš ohled? Proč neřekneš - papoušek uletěl na střechu, pak do lesa... a tak dále... a tak dále. Mimochodem, jak je s maminkou?”
„To víš, bráško, maminka uletěla na střechu...”

Vid je jeden z pěti smyslů člověka.

„Ví rotný, že se zákop sesul?”
„Ne, pane majore, ale řekneme mu to, hned jak ho vyprostíme.”

„Asi se začnu učit botaniku,” svěřuje se kolegovi obvodní lékař.
„Proč, prosím tě?”
„No, pořád za mnou chodí jeden policajt a ten má mozek jako hrášek!”

„Jestli se chceš trošku proběhnout, běž na chodbu,” rozzlobila se na Pavla učitelka.
Pavel se nějak nenechal vyvést z pohody a poznamenal: „Dobře, dám si tam tisícovku!”

Přijde chlap do lékárny a povídá: „Dejte mi litr kianidu - je to pro moji ženu.”
Lékárnice se zeptá: „A máte recept?”
„Ne, ale mám její fotku.”

Sedí policajt na lavičce v parku a usedavě pláče. Přisedne k němu babka a ptá se, co se mu stalo.
„Ztratil se mi služební pes!”
„Však on trefí na stanici, uvidíte.”
„On jo, ale já ne!”

„Zítra si chci obarvit vlasy, tak jsem si koupila potravinářskou barvu,” chlubí se kamarádce blondýnka.
„A proč zrovna potravinářskou?”
„Při vaření mi pořád padají vlasy do jídla...”

Proč s sebou má blondýnka v autě list papíru?
Řídí Audi A4.

Pán převlečený za Mikuláše se ptá kolegy: „Mohl bys zajít k nám a rozdat dárky?”
„Vždyť jsi převlečený a k nepoznání - proč si nezajdeš sám?”
„Kde bych na to vzal - víš ty, kolik beru za návštěvu?”

Ivan si potřebuje u lichváře Karpelese nutně vypůjčit rubl. Dohodnou se, že dvojnásobek peněz vrátí na jaře. Jako zástavu nechá Karpelesovi sekyru. Když je Ivan na odchodu, Karpeles na něj volá: „Poslyš, Ivane, kdoví jestli ty peníze na jaře budeš mít. Nemohl bys mi polovinu vrátit už teď?”
„To je nápad,” říká si Ivan a rubl mu hned vrací.
Cestou domů přemýšlí: „To je zvláštní. Rubl je pryč, sekyra je pryč, ještě jsem rubl dlužen a přesto se zdá, že je všechno v pořádku.”

„Už musím letět!” řekl pyrotechnik a přestřihl červený drát.

Potkají se dva známí, kecají a najednou jeden z nich povídá: „Jsem ti včera byl se známejma na bezva pařbě. No a protože jsme dost chlastali, nechal jsem auto raděj tam, že si ho ráno vyzvednu, a domů jsem jel vlakem. Jenže ráno jsem už ze zvyku šel do garáže. A víš, co jsem zjistil, když jsem otevřel tu garáž?”
„To auto tam stálo, že?”
„Ne. Ten vlak!”

Streptokok je nějaký nový Pokémon.

Instruktor autoškoly napomíná blondýnku: „Zastavila jste auto na přechodu pro chodce. To pravidla silničního provozu zakazují.”
„No a co?” diví se dívka. „Vždyť jsem otevřela dveře, aby lidé mohli volně procházet!”

Učit se mluvit německy je jako učit se vidět slepecky.