Nejhodnocenější vtipy

Baví se dva, kam vyrazí na dovolenou a jeden říká: „Jeď do Ruska, když já tam byl naposled, tak to bylo skvělý, plno pití, na ulicích krásný holky, kterejch můžeš mít, kolik a kdy chceš.”
Za měsíc: „Tak co, jaké to bylo?”
„Ale, nestálo to za nic, na vodku fronty a jen jsem se dotkl jedné holky na ulici, už jsem dostal do držky.”
„Hmm, to je divné. A s kým jsi tam byl?”
„S Čedokem.”
„No jo, já s Wehrmachtem.”

„Nesmíš se do všeho vrhat hlavou napřed,” rozumuje u vody otec.
Syn na něj udiveně pohlédne: „Tak jak mám teda podle tebe udělat šipku?”

Přistoupí knihovník k blondýnce: „Pozoruji vás už asi hodinu. Proč pořád čtete jen první stranu té knihy?”
Blondýnka se podiví: „Jé, a ono jich je víc?”

V dávných dobách na ministerstvu vnitra: „Potřeboval bych výjezdní doložku do Ameriky na tři dny.”
„Jenom na tři dny?”
„Jeden den na cestu tam, druhý den zastřelím tetu a třetí den na cestu zpět.”
„To vám ta teta tak vadí?”
„Mně ani ne, ale vám ano.”

„Víš, co je zítra za den?” ptá se maminka Pepíčka. „No přece 28. října. Den vzniku samostatného československého státu!”
„Samostatného?” diví se klučina. „Jak mohl být československý stát samostatný?!”

Proč blondýnka polévá počítačovou klávesnici vodou?
Chystá se surfovat po internetu.

Proč ekonomovi teče pěna od huby?
Žene se za úspěchem.

Pan Pěnkava se vrací z práce. Malý Tomáš na něj volá: „To bude maminka překvapená, před deseti minutami ti volala do práce!”
„A kde je teď?”
„Ještě s tebou mluví...”

Co je to: Leze to po stropě a klape to?
Pavouk s dřevěnou nohou.

„Pane vrchní,” pravil host s nedůvěřivým pohledem upřeným do talíře, „co mi to v té polévce plave za černé tečky?”
„To nevím,” odvětil vrchní, „ale mohly by to být vitaminy!”

Rozčiluje se uklízečka na veřejných záchodcích: „Strážníku, co děláte na tom záchodě? Už jste tam přes čtvrt hodiny!”
„Honím zločince.”

„Ty na mě budeš řvát, ty mně budeš něco vyčítat?!” zlobí se na ženu pan Vaněk. „Když si vzpomenu, jak jsem k tobě vždy shovívavý...”
„A kdy třeba, hm?” ozve se naprdlá ženuška.
„Třeba když přijdu občas domů s rtěnkou na obličeji, uděláš z toho vždycky takový cirkus, zatímco ty ji tam máš pořád a ani neceknu!”

Přijde chlap do hospody s jídlonosičem a říká: „Stará odjela do lázní, tak si jdu pro oběd. Do spodního mně dej světlé, pak černé a nahoru 8 fernetů.”

Proč se sršni smějou?
Protože srší vtipem.

Přijde chlap domů a v předsíni si povídá: „Co jsem to jenom chtěl? Aha, jít na záchod!”
Jde tedy na záchod. Pak si povídá: „Ale to nebylo ono, co jsem to jenom chtěl? Aha, najíst se!”
Tak se nají, a říká si: „Ale to nebylo ono. Co jsem to jenom chtěl? Aha, dát si koupel!”
Jde tedy, napustí si vanu a koupe se. Pak vyleze a říká si: „Ale to nebylo ono. Co jsem to jen... Aha, už vím, lyže jsem si chtěl sundat!”

V zájmu vlastního zdraví se pan Vomáčka rozhodl, že bude jezdit do zaměstnání na kole. Z autobusu ho uviděl kolega a nestačil se divit, proč si s sebou veze ještě jedno kolo. V práci mu to nedalo a šel se ho zeptat: „Já teda chápu, že chceš něco udělat pro svý zdraví, ale proč se prosím tě vláčíš ještě s jedním kolem?”
„To máš teda krátkou paměť. Copak už nevíš, že jsem vždycky u radnice přestupoval?”

Manžel se vrátí hladový domů, otevře ledničku a tam nahý chlap.
„Kdo jsi?”
„Váňa.”
„A co tu děláš?”
„Jím klobásu.”
Manžel se tím pochlubí v práci a kolega mu říká: „Ty jsi ale blbec - to byl milenec a měl jsi mu rozbít hubu!”
Manžel se vrátí domů, otevře ledničku a tam zase chlap.
„Kdo jsi?”
„Serjoža.”
„A co tu děláš?”
„Jím klobásu.”
„Tak poslyš, až uvidíš Váňu, vyřiď mu, že mu rozbiju hubu!”

Pan Nováček se před brigádou zamyslel: „Asi bych se měl trochu začernit, když mám v té bance dělat gorilu.”

Sedí takhle tři vyhulení na lavičce a v tom jede kolem auto. Po pěti minutách říká první: „To byl Ford.”
Po dalších pěti minutách říká druhej: „Ne, to byl Opel.”
A zase po pěti minutách říká třetí: „Jestli se budete hádat, tak já půjdu pryč.”

Velitel roty si nechá nastoupit jednotku a rázně a vroucně ke svým podřízeným promluví: „Vojáci, dnes v časných ranních hodinách se mi narodil syn. Děkuji vám.”