Nejhodnocenější vtipy

„Tady v okolí Amazonky máme velmi účinný lék na lepru,” prozrazuje nakaženému turistovi místní domorodec.
„Jaký? A kolik mě bude stát?” naléhá nemocný.
„Nebude vás stát ani cent,” ujistí ho domorodec.
„A co je to ten zázrak?”
„Piraně.”

Khon se rozhodl prodat dům a předal celou záležitost agentovi. Ten napsal inzerát, takový ten standardní, který se nádherně čte. Khon si ho přečetl a zeptal se: „To je všechno pravda?”
„Samozřejmě,” odvětil agent. „Proč se ptáte?”
„Stornujte to,” povídá Khon. „Ten dům je příliš dobrý, než abych ho prodával!”

Močí spolu dva policajti a jeden povídá: „Ty vole, ty máš nějak mokrý kalhoty.”
Druhý se chytne za hlavu: „Kurva, já zase vyndal obušek!”

„Obžalovaný, jak víte přesně jména všech 200 lidí, které jste zavraždil?”
„Když ne jinde tak alespoň ve svých věcech mám rád pořádek, a tak jsem začal vraždit podle Zlatých stránek.”

„Pane doktore, měl jsem se řídit tím příslovím: Darovanému koni na zuby nekoukej,” prohlásil v ordinaci beznosý kovboj.

Policajt si v parku všimne milého chlupáče, který jen tak stojí před houštím na okraji chodníku a smutně se dívá neznámo kam.
„No, pojď sem, malej,” skloní se nad ním policista. „Kdepak máš páníčka?”
Rozhlédne se kolem, ale jelikož nikoho nevidí, přečte si na obojku jméno a telefon majitele, a už mu volá: „Dobrý den, pane Vodička. Našel jsem v parku vašeho psa. Mohl byste si pro něj přijít? ... Kde zrovna jste?”
„Na druhém konci vodítka.”

Na pláži: „Namazal bys mi záda?”
„Jasně.”
Za okamžik: „Ale ne máslem!”
Po několika minutách: „Namazal bys mi chleba?”
„Jasně.”
Za okamžik: „Ale ne opalovacím krémem!”

„Budulínku, Budulínku, pojď, povozím tě na ocásku...” volá liška na Budulínka.
„Polib mi, mám horský kolo!”

„Tento vůz dosáhne během 30 vteřin rychlosti 155 mil v hodině a v případě potřeby zastaví na 2 metrech.”
„A co pak?”
„Pak se tadyhle vynoří malinký nožíček a jemně vás seškrábne z předního skla.”

Co je to: Vaří se to, peče se to, smaží se to?
Odsouzenec na elektrickém křesle.

Dva kamarádi na kožním: „S čím tam jdeš?”
„Ále, žaludeční vředy.”
„Prosím tě? A co děláš tady?”
V tom se otevřou dveře do ordinace a sestřička povídá: „Tak ten pán s tím vředem na žaludu může jít dál.”

„Co byste tomu říkal, kdybyste zítra na zemi našel deset tisíc?” nadhodil během zápasu fotbalista.
„Smůla,” pokrčil rameny rozhodčí, „včera už jsem našel dvacet tisíc na lavičce...”

Pan Hovorka vypráví kolegovi v práci: „Včera jsem četl knížku a hrůzou mi vstávaly vlasy na hlavě!”
„Nějaký horor?”
„Ne, žákovská knížka!”

Do časopisu přišel dopis: „Váš horoskop mi nevyšel. Psali jste, že mě má potkat smrt, ale vůbec nic se mi ne...”

Blázni rovnají židle a jeden říká druhému: „Nedávej je proti sobě, nebo se ti rozmnoží!”

„Mami,” chlubí se Otík, „dnes jsem se v parku jedné paní moc líbil.”
„Opravdu? A co říkala?”
„Že jestli jsou všechny děti jako já, tak hned začne brát Antigest.”

Jde učitelka s postiženými dětmi na výlet a ukazuje jim: „Podívejte se, děti, mrtvý pták.”
Děti koukají na nebe a diví se: „Kde?”

„I swallow swallow,” přemítá nad slohovkou angličtinářka, „ten kluk se buď přepsal, nebo spolkl vlaštovku!”

„Rád mluvím před třídou,” prohlásil nesmělý mladík, „ale jak vejdu dovnitř, mám strašnou trému a nevydám ani slovo.”

Do populárního zeměpisného a cestopisného měsíčníku přišel dopis od čtenáře, ve kterém stálo: „Reklamy ve Vašem časopise už překročily míru únosnosti. Takže sbohem, Lidé a Země.”
Šéfredaktorka časopisu odpověděla: „Šťastnou cestu na Měsíc!”