Nejhodnocenější vtipy

Poslední zpráva: „V Guinnessově knize rekordů byla vyřazena Monika Lewinská a nahrazena Islanďany. Ti totiž dokázali vykouřit polovinu Evropy!”

Perokresba není technika kreslení přirozením.

Dopravní policista vyšetřuje nehodu, kdy došlo ke střetu dvou vozidel. Ptá se muže, který to zavinil: „Co povíte na svoji obhajobu?”
„Já za to nemohu,” rozčílí se očividný viník. „Vidím v tom Favoritu ženu, která má vyhozený blinkr doleva. To víte, ženská, odbočila doleva!”

V posteli si Pepík povídá: „Jak vidím, Ježíšku, tak jsem tě letos málo podplatil.”

V jaké době žijeme?
V elektrické. Do práce chodíme s odporem, v práci sedíme v napětí a když se dotkneme vedení, tak nás kopne!

Přiběhne pan Horák k recepčnímu v hotelu: „V pokoji jsem našel štěnici!”
„Ale, to nemůže být pravda, kdo by byl na ty vaše kecy zvědavej!”

Agresivní muž kope na pláži do nefungujícího magneťáku. Přistoupí k němu mladík a prosí: „Mohl byste laskavě do toho rádia přestat kopat?”
„A co je vám do toho?!” rozlítí se na mladíčka nervák.
Ten v klidu odvětí: „Až půjdete do vody, prodám ho v bazaru.”

Lékař předepíše pacientovi projímadlo a pro kontrolu mu volá domů: „Tak kolikrát jste byl?”
„Jen dvakrát!”
„???”
„Od sedmi do dvanácti a od jedné odpoledne do sedmi večer!”

Policejní hlídka zastaví řidiče s černou punčochou přes hlavu: „Co to má znamenat?!”
„Jedu na karneval,” vymlouvá se týpek.
Policajti si ho prověří a potom jeden povídá: „Člověče, vy teda máte perfektní masku! To auto je nahlášené jako kradené!”

„Plavčíku, kde to jsme?” ptá se námořníka na palubě zaoceánského parníku bohatá dáma.
„Právě plujeme mořem Laptěvů,” sděluje jí člen posádky.
Zazobaná paní se podívá přes palubu a znepokojeně říká: „Opravdu? Že žádné laptěvy nevidím...”

„Jakýpak brutální faul, jaképak podražení,” vzteká se fotbalista před cestou z trávníku. „To si ani člověk na hřišti nemůže protáhnout nohu?!”

Před telefonní budkou čeká netrpělivý podnikatel a vevnitř si zatím ležérně listuje v seznamu nějakej chlap. Byznysman chvíli nervózně přešlapuje na místě a pak se rozkřikne: „Volej, chlape, rychle, volej!”
Muž v budce se prudce otočí a řve na podnikatele: „Ty bulíku, ty si myslíš, že jsem nějaká samoobsluha nebo co, abych ti dával olej?!”

Osmnáctiletá Alena přiběhne domů od gynekologa, vrhne se do náručí své starostlivé matince a oznamuje šťastnou novinu: „Maminko, jsem těhotná!”
Maminka se spokojeně pousměje. Ale pak se zamračí a táže se: „A jseš si jistá, že je to tvoje?”

Proč boxeři nosí červené rukavice?
Protože když nosili bílé, tak to za chvíli stejně bylo to samé.

Jdou dva strážníci na obchůzce kolem domu afrických imigrantů a jeden zvolá: „Hej, Somálče! No ty, co se schováváš za tím stínem od prádelní šňůry!”
Somálec vyleze a rezignovaně mávne rukou: „Pojďte hoši, objevili nás!”

O hodině se přihlásí dva žáci.
„Ano, Jaruško?” dá učitel přednost dámě.
„Pane učiteli, můžu jít na záchod?” ptá se holčička.
„Samozřejmě, jen běž... A co potřebuješ ty, Honzíku?”
„Mohl bych jít s ní?”

V džungli zabloudí Francouz, Angličan a Čech. Chytí je domorodci a náčelník jim povídá: „My už sice lidi nežereme, ale máme tady zlého lva lidožrouta. No a to víte, nás je málo, tak vás obětujeme. Ale protože jsem lidumil, máte před smrtí každý jedno přání.”
Angličan řekl: „Chci krásnou ženskou.” Dostal ji a pak se po něm lev jen olízl.
Francouz řekl: „Chci dobré jídlo.” Najedl se a pak se po něm lev jen olízl.
Čech řekl: „Já chci dvě perfektně vychlazená plzeňská piva.”
Trvalo to sice 14 dní, než mu je sehnali, ale pak to stálo za to. Čecháček piva vymlaskl, domorodci ho strčili ke lvovi a čekali, co bude. Lev si k němu dvakrát čichl, třikrát se olízl a lehl si vedle něho. Domorodci chvilku koukali a pak ho začali oslavovat jako šamana.
Když skončili oslavy, náčelník se ho zeptal: „Ty, Pepo, jak si to vlastně s tím lvem dokázal?”
„Poslyš, náčelníku, už jsi viděl Plzeňáka po dvou pivech sežranýho?”

Námořník píše milostný dopis jedné ze svých milenek, pojednou se zarazí a dlouho okusuje tužku. Pak se obrátí na kamaráda a povídá: „Byl bys tak laskav, Jime, a sundal si košili?”
„Prosím tě, na co?”
„Chtěl bych se podívat, jak se píše Mary Lou.”

„Víš, jak se dělají blbé děti?”
„???”
„Zeptej se svého otce!”

Skot MacMahon pořádal čaj o páté a vypravoval svým hostům: „O nás Skotech se říká, že jsme hrozně na každou penci, ale není to vůbec pravda. Já například dnes dopoledne vytrousil v parku šilink. Někam se mi zakutálel, ale já se vůbec nezdržoval jeho hledáním a šel jsem klidně dál!”
Po této historce hosté rychle dopili čaj, začali se nenápadně loučit a odcházet. A za malou chvíli se všichni sešli - v parku.