Nejhodnocenější vtipy

Policajt: "Pane Mráček, jak to děláte, že si žijete tak nad poměry a nikde řádně nepracujete?" Mráček: "No to je jednoduchý, sázím se s lidma." Policajt: "No dobře, tak to vyzkoušejte třeba se mnou." Mráček: "No, vsaďte se, že vylezu v pátek v 17.00 na sochu sv. Václava a načůrám do prstýnku, kterej budete vy držet v ruce." Policajt: "Není možný. O 10.000,- Kč" Pátek: Mráček leze nahoru, pochopitelně se netrefí a když platí 10 000 Kčs, tak policajt povídá: "No to jste ale moc nevydělal." Mráček: "Ale jó, já se totiž se všema lidma tady okolo o 1000 Kč, že dnes odpoledne na Václaváku pochčiju policajta."

Jedou policisté na zájezd patrovým autobusem. Ti dole se vesele baví, když tu si všimnou, že nahoře je nějak podezřelé ticho. Jeden z nich se tam tedy jde podívat, a vidí, že nahoře všichni sedí jak přikovaní, drží se sedadel a vyděšeně zírají před sebe. "Co se děje?" ptá se překvapeně. "Vám dole je hej vy tam máte řidiče!" zní odpověď.

Do mléčného baru přišel příslušník StB v civilu a vyslovil své přání: "Prosil bych koblížky a čaj." "Koblížky nejsou," ohlásila vedoucí. "Tak koblížky a kafe." "Dyť vám říkám, že koblížky nejsou." "Ježíšmarjá, tak koblížky a kakao." Vedoucí běžela k telefonu, vytočila přímou linku náčelníka, protože příslušníka v civilu velice dobře znala a zoufale pravila: "Soudruhu náčelníku, prosím vás, ihned sem přijďte, nebo se zblázním, mám tu potíže s jedním vaším podřízeným." Náčelník přiběhl za pár minut, poslal příslušníka pryč a pravil: "Tak copak provedl?" Vedoucí začala trpělivě líčit své utrpení: "Chtěl koblížky a čaj, já mu říkám, že koblížky nemáme a on, že tedy chce koblížky a kafe. Já mu znovu povídám, že koblížky nejsou a on vám, soudruh náčelníku, na mě vybafne, abych mu dala koblížky a kakao. To je hrůza, co?" Náčelník se rozčílil a začal křičet: "To je blbec, co? Měla jste ty koblížky vzít a omlátit mu je o hlavu!"

Obsah koše na odpadky v jedné kanceláři: tři krabice softwaru. A jak si tak leží v tom koši a nemají co dělat, tak si začnou povídat, proč jsou tam, kde jsou. Ta první povídá: "No já jsem program, co chodí pod Windows 95, tak mě vyhodili." Druhá na to říká: "No já jsem program, co nechodí pod windows 95, tak mě vyhodili." Ta třetí se tak zavrtí a pak tak lehce zašpitá: "No, já jsem Windows 95..."

Pepíčku, řekni dvě zájmena.Kdo, já?Výborně, Pepíčku!

Takhle chce ředitel cirkusu zvednout návštěvnost, tak uspořádá konkurs na nová čísla. Hlásí se všemožní artisté a chytráci, ale všechno staré a známé kousky. Až ke konci se objeví jeden chlápek a tvrdí, že skočí z deseti metrů po hlavě na betonovou desku, jen tak. To se řediteli zdá zajímavé, tak chlápkovi nechá přinést kus betonu, aby to předvedl. Chlápek tedy vyleze na plošinu skoro u stropu a hupsne po hlavě dolů. Dole se sebere z té betonové desky a stojí před ředitelem, který nadšeně říká: "To se mi líbí, bereme vás." "Jo, ale já to neberu. Já skákal dneska poprvé a je to hrozná šlupka."

V jednom království žil král se svoji dcerou. Jednoho dne si řekl, že je princezna dost stará a měla by se vdát. A protože byla pěkná, tak se k ní sjížděli nápadníci z celého světa. Princezna se šla s každým projít do parku, ale vracela se vždycky sama. Tak postupně mizeli muži ze širokého okolí, až za princeznou přišel hloupý Honza. Také on šel s princeznou do parku, kde uprostřed bylo jezero plné krokodýlů. Princezna si sundala z ruky prsten, hodila ho do jezera a řekla: "Vyndej ho." Honza, hloupý kluk z vesnice, ani nepřemýšlel a reflexivně si rozepnul poklopec. A princezna na to: "No vidíš, a ti blbci všichni skákali do jezera pro prsten."

Slečna se váží na automatické váze. Vhodí korunu, vyjede lístek, ona zavrtí hlavou a sundá si boty. Vhodí další korunu, zase vyjede lístek, ona zavrtí hlavou a sundá si sako. Opět vhodí korunu, vyjede lístek, slečna zavrtí hlavou a sundá si halenku. Pozoruje ji mladík a volá: „Zadržte, odteďka to platím já!”

Farmář se vrátí z basy, kde strávil pár let za nějakou tu šmelinu. Už je to pár dní, co zase obšťastňuje svoji ženušku a najde v jejím nočním stolku tři sojová zrníčka a obálku s 24 dolary. I ptá se své milované, co to znamená.
„Víš, drahý, nebyla jsem ti zas tak docela věrná. Je to přecejen dlouhá doba, co jsi byl pryč. A pokaždé, když jsem Tě podvedla, dala jsem jedno zrníčko do šuplíku, abych si pamatovala, co jsem provedla.”
„No a co těch 24 dolarů?”
„No... víš, když stoupla cena sóji na osmdesát centů za kilo, tak jsem všechno prodala.”

Přijde Němec do benzínky a čerpá si benzin do zadnice. Po chvíly k němu přijde pumpař a povída mu:"Das is nicht normal!!!" a on mu na to odpoví:"Ja das is Super!"