Nejhodnocenější vtipy

Na lodi cestuje kouzelník a občas předvádí cestujícím všelijaké triky. Jednou sáhne do klobouku a vytáhne králíka. „To znám!“ ozve se vzadu čísi hlas. Všichni se otočí a vidí papouška starého kormidelníka Fromma. Kouzelník si trochu zmateně vypůjčí od přítomného kapitána hodinky, vloží je do klobouku, mávne hůlkou a hodinky zmizí. Pak sáhne jedné dámě do ucha a za všeobecného smíchu vytáhne kapitánovy hodinky. „To znám!“ ozve se vzadu opět papoušek. Kouzelník zneklidněně mávne hůlkou a začne z klobouku vytahovat pestrobarevné šátky, jeden za druhým, až jich je plné jeviště. „To znám!“ zakřičí zezadu zase papoušek. Po několika okamžicích váhání se odhodlá kouzelník ke svému největšímu číslu. Vyzve jednoho z diváků, aby vyšel na jeviště, zahalí ho do těžké černé látky, spoutá řetězem, kdo chce z přítomných pánů, může převázat diváka i svou vlastní kravatou, aby byl jakýkoliv podvod vyloučen ... A ještě než stačí kouzelník mávnout svojí hůlkou, otřese strašlivý výbuch lodního kotle celou lodí. Stěžně praskají, paluba se bortí, loď se beznadějně rozpadá! Do křiku vyděšených cestujících tleská papoušek křídly a volá: „To neznám! To neznám!“

Kapitán svolá mužstvo na palubu a oznamuje: „Ode dneška nestrpím na lodi žádného, kdo by ve službě pil!" „Ale kapitáne," ozve se vzadu jeden námořník, „přeci nechcete s papouškem Ara řídit loď sám?"

V čekárně u gynekologa se rozléhá strašný nářek, evidentně mužský, vylekaná pacientka se ptá lékaře : " Pane doktore, prosím Vás, kdo to tam tak naříká ?" "Ale, odvětí lékař, jeden tatínek, chtěl vědět jaké jsou porodní bolesti, tak jsem mu dal klystýr a zašil zadek".

Tři chlápci padli do zajetí kanibalů. Jednoho rána k nim přišel náčelník a říká: "Jestli vy tři budete mít dohromady tak dlouhého ptáka jako já, tak vás pustím, jinak vás dnes sežereme." Pak odhrnul zástěru z fíkových listů a vytáhl svoje přirození. Byl mimořádně obdařený, změřili to na dvacet palců. První chlápek rozepnul kalhoty a vytáhl klacka deset palců dlouhého. Když změřili druhému chlapovi jeho chloubu na osm palců, oba si ulehčeně oddechli. Třetí chlápek rozepnul kalhoty a chvíli lovil ve spodkách. Pak vytáhl pindíka, který měřil akorát dva palce. Kanibal naštvaně říká: "Sakra, vyhráli jste. Dobře, támhle máte člun a když poplujete pořád na západ, za dva dny jste u civilizace." Chlapi vyrazili jak šílení, aby si to náhodou náčelník nerozmyslel. Když byli z dohledu, první povídá: "Měli jste kliku, že ho mám desetipalcového." Druhý říká: "Měli jste kliku, že ho mám osmipalcového." A třetí povídá: "Ne ne, měli jste kliku, že jsem měl erekci."

Potkají se dva opilí před brankou u baráku a začnou kecat: "Nazdar! Já jsem Pepa Novák." "To není možný! Já jsem taky Pepa Novák!" "Ale já tady bydlím." "No, já tady taky bydlím!" "Tak jdem dovnitř, ať nám to někdo vysvětlí." Zazvoní, otevřou se dveře, vyjde žena a začne řvát: "No to je nádhera. Otec a syn a sežraní jak prasata!"

„Pane doktore, každou noc se mi zdá hrozný sen. Jdu po ulici a vidím svou tchyni, jak vede na provázku krokodýla. A ještě teď se třesu strachy, když vidím ty žluté oči, zelenkavou kůži s puchýři a ohromná zubiska, co mě chtějí roztrhat!”
Doktor zvolá: „To je strašné, vždyť i já jsem se vyděsil!”
„Ale to ještě nic není, pane doktore, teď vám popíšu toho krokodýla!”

Jednou se lord vrací ve značně podroušené náladě domů. Ulehne do postele a do sklenice vedle postele dá svoje skleněné oko. V noci má však velikou žízeň, poslepu nahmatá sklenici a hodí obsah do sebe. Ráno se probudí a něco ho tlačí v dolní části těla. Zavolá tedy sluhu, aby se podíval, co tam má. Ten koukne a povídá: "Hrůza, Vaše lordstvo, někdo vám kouká ze zadku!"

Jean, přiložte do krbu." "Bohužel, sire, není čím." "Dobře, Jean, přiložte mou vzácnou vykládanou komodu." "Je mi líto, sire, ale spálili jsme ji předevčírem." "Tak přiložte mou cennou sbírku knih." "Tou jsme topili včera." "Dobře tedy. Obětuji to nejcennější, co mám. Přiložte mého loveckého psa." "Bohužel, sire. Shořel hned po vaší lady."

Sejde se katolický kněz, mohamedánský imám a židovský rabín. Baví se o víře a začnou se také bavit o síle modlitby. Katolický kněz říká: To jsem jednou šel zaopatřovat nemocného do vzdálené vesnice. Jdu přes les, pole a louky, naráz se přihnaly mraky, šílená bouřka, průtrž mračen, nebylo kam se schovat. Tak kleknu, prosím Boha o ochranu. Naráz - všude okolo liják, nade mnou modrá obloha a já jsem v suchu došel až k cíli. Mohamedán na to: To je nic, tobě šlo jen o zdraví, mě šlo přímo o život. Jel jsem na velbloudu pouští. Naráz se přihnala písečná bouře, nebylo kam se schovat. Padnu k zemi a prosím Aláha o ochranu. Naráz - všude okolo bouře, nade mnou modrá obloha a já jsem v bezpečí dojel k cíli. Židovský rabín na to: Pánové, to není nic proti tomu, co jsem zažil já. Jdu v sobotu v Paříži po hlavní ulici a naráz uvidím na zemi plnou peněženku. Chci ji zdvihnout, ale naráz si uvědomím, že je sobota - šabat a já se nesmím dotýkat peněz. Přece tam ale tu peneženku nemůžu nechat ležet. Pozvednu oči k nebi, modlím se k Hospodinu. Naráz - všude okolo sobota, nade mnou úterý.

Jeden bohatý muž zemře, přijde do nebe a ptá se, zda se může vrátit na zem pro něco, co tam zapomněl. Jeho přání je výjimečně vyhověno. Po návratu na zem začne sbírat všechno zlato za život získal. Naskládal si zlaté cihly na krosnu a vrátil se do nebe. U vstupní brány se ho anděl ptá, pro co se na zem vracel a on mu pyšně ukazuje své zlato. Anděl odpovídá: Ale proč sem do nebe nosíš tyhle dlažební kostky ? Bible Zj 21:21 A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu.