Nejhodnocenější vtipy

Co je maximální opilost?
Nalít se tak, až se policajtům při kontrole rozsvítí balónek.

Ukradnou dva lupiči sajdkáru. Ten, co řídí, říká tomu druhému: „Kdyby jeli policajti, tak zakukej!”
A tak jedou. Za chvíli se z bočního vozíku ozve: „Ku ku ku ku...”
Ten, co řídí, rapidně zvýší rychlost. Po chvíli zas: „Ku ku ku ku ku...”
Zase přidají. Řítí se jak šílenci. Ale pak zas: „Ku ku ku...”
Lupič, co řídí, z toho vymáčkne absolutně maximum. Jedou jak namydlený blesk. Načež ten vedle zařve: „Ku ku ku ku...”
Lupič, co řídí, se nasere, a ptá se: „Tak co je furt, do prdele, vždyť jsme jim už dávno museli ujet!”
A ten vedle na vozíku zaječí: „Ku ku... kurva, ta sajdkára nemá dno!”

Karkulka se ptá bábiny: „Babičko, proč máte tak velký nos?”
„Spletla jsem si heroin s kypřícím práškem,” přiznává barvoslepá stařenka.

Pana Holana překvapila v noci sousedka, jak škrábe na dveře svého bytu.
„Co to vyvádíte, pane Holan?”
„Ale, zapomněl jsem si doma klíče, a tak se snažím, aby si manželka myslela, že je za dveřmi Asta a pustila mě dovnitř.”

Ginsberg navštíví Goldbergův obchod s nábytkem, aby si koupil kredenc.
„Kredence nevedeme,” oznamuje Goldberg, „ale mám pro nich návrh, máme hodiny, jdou a koupěj si nějaký pěkný.”
„Ale kde,” povídá Ginsberg, „na co jsou jednomu hodiny.”
„Na co?” žasne Goldberg, „tak jak to udělaj, aby ráno nezaspali?”
„Soused si vždy o půl sedmý ráno pouští rádio a to mě probudí.”
„No dobře, a to ani nikdy během dne nepotřebujou vědět, kolik je hodin? Jak to zaříděj, aby věděli, kdy maj jít do práce a pak z práce?”
„Jednoduše. Než vylezu z postele, oholím se, vyčistím si zuby a umyju se, je sedm hodin. Než se nasnídám a přečtu si noviny, je půl osmý a akorát čas jít na autobus, abych byl tak akorát v osm v práci. V poledne sousední továrna odtroubí začátek a konec polední pauzy a v pět pak odtroubí i konec pracovní doby. A než se vrátím domů, navečeřím se a podívám na televizi, je devět a čas jít spát. No a druhý den se zase všechno opakuje. Takže mi řeknou, k čemu by mně byly hodiny?”
„No, ale jak třeba určej čas, když se probuděj uprostřed noci?”
„Jednoduše, mám přece trumpetu.”
„Trumeptu? Jak oni trumpetou určujou čas?”
„Vylezu na balkon a silně zatroubím a ten antisemita od naproti vyleze z okna a zařve: Hej, ty Žide bláznivej, co troubíš na trumpetu ve tři hodiny v noci!”

Na procházce viděl Pepíček koně se ztopořeným údem a ptal se učitelky, co to má to zvíře pod bříškem. "Ále to nic není, toho si nevšímej." Pepíček se uznale podíval na učitelku a znalecky doplnil: "No, to bych chtěl vědět, na jakého jste zvyklá vy!"

Nóbl panička uspořádala zahradní párty. Jeden z hostů se chvilku nudil, a tak kouká, jak na druhém konci zahrady pracují dva zahradníci. Jeden se zrovna rýpe v zemi a ten druhý najednou z ničeho nic vyskočí a předvede nádherné, prudké taneční figury. Host je úplně unesen a povídá hostitelce: „Ten chlápek tancuje tak báječně, že bych mu zaplatil tisícovku, kdyby to přišel předvést do našeho kurzu aerobiku.”
Hostitelka tedy jde druhému zahradníkovi říct o tomhle návrhu a ten volá na prvního: „Hej, Pepo, myslíš, že za tisícovku bys znova šlápnul na ty hrábě?”

Námořník dostal po službě volno a aby taky něco užil, vyhledal dům radosti a obrátil se na madam, která domu vládne: „Chtěl bych nějakou inteligentní společnici. Víte, jsem dost náročný...“ Madam odběhne a za chvíli zavolá, že může jít mladý pán nahoru. Námořník poslechne, jde nahoru, vezme za kliku, zůstane překvapeně stát. Zevnitř pokoje se line líbezná hudba. Po chvilce překvapení námořník vejde a spatří za klavírem něžnou dívenku, která bravurně hraje ty nejsložitější a nejnáročnější skladby. Námořník v obdivu usedne a v poslechu kouzelné hudby úplně zapomene na původní účel své návštěvy. Když dívka skončí, zeptá se jí užasle: „Proboha, slečno, vy jste ohromný talent! Proč nestudujete konzervatoř?“ „Vy jste se zbláznil! Copak mi to rodiče dovolí?“

Jdou dva skialpinisti po horách a najednou se jeden z nich zřítí do průrvy. Druhý přijede k průrvě a volá: „Jsi v pořádku?”
„Jsem!”
„Co hlava, nerozbil sis ji?”
„Ne, dobrý!”
„A co ruce nebo nohy, nemáš zlomené?”
„Ne, v pořádku!”
„Tak co tam ještě děláš?”
„Padám...”

Dva alkoholici se takhle probudili k veceru z posledni opice v zoufalem abstaku a zjistili, ze maji jen par centu. Po chvili zoufaleho premysleni dostal Bill napad. Za drobne koupil na rohu jeden parek v rohliku a odtahl kamose do nejblizsiho baru. Dali si tam par panaku. Kdyz se k nim blizil cisnik s uctem, Bill rozepnul Rickovi poklopec, vrazil mu do nej ten parek v rohliku a zacal predstirat, ze mu kouri pero. Cisnik zacal rvat: "Tahnete odsud, vy smradlavi buzici!" Chlapi se kvapne sebrali a zmizeli, samozrejme bez nutnosti platit. Takhle obesli nekolik baru, az se vecer dotrmaceli uplne zpiti k jejich karavanu. Bill povida: "Vidis, co se da podniknout s jednim hotdogem!" "Jakej hotdog?" smeje se Rick, "ten jsme ztratili v druhy hospode."

V jednom krámku se zeleninou na malém městě se pořád poflakoval pomocník prodavače - na první pohled prostoduchý chlapec. Dokonce tak prostoduchý, že ostatní chlapci z ulice si z něj pořád dělají legraci. Vždycky mu dávají vybrat mezi deseťákem a čtvrťákem a on si vždycky vezme deseťák, kluci říkají, že proto, že je větší. Zelinář si toho jednou všiml, vzal si chlapce stranou a povídá: "Podívej, hochu, oni si z tebe dělají legraci. Myslí si, že nevíš, že čtvrťák má větší hodnotu. Proč si vždycky bereš deseťák? Jen proto, že je větší?" "No, kdybych si vzal čtvrťák, přestali by to dělat."

Policajt zabil svou tchyni. Před soudem se obhajuje: "To mi přikázala moje žena!"
"A jak to vlastně bylo?"
"Šla nakupovat do města a řekla mi: Na gauči spí maminka, kdyby na ni sedla moucha, tak ji zab!"

Babička hlídala na pláži vnoučka, který si v koupacím župánku a se slamáčkem na hlavičce plácal lopatičkou a kyblíčkem bábovičky. Najednou se zvedla obrovská vlna, zalila pláž a vzala chlapečka s sebou. Babička padla na kolena a úpěnlivě se začala modlit: „Bože na nebesích, prosím tě, vrať mi mého milovaného vnoučka. Je to přece takové nevinné stvoření...”
Jako zázrakem se přihnala další mohutná vlna a zanechala na pláži vnoučka přesně na původním místě, v župánku, s lopatičkou a kyblíčkem. Babička chvilku nedůvěřivě koukala, pak zvedla oči k nebesům a zatvářila se naštvaně: „Měl ale klobouček...”

Babička vypráví vnoučkovi Pepíčkovi pohádku: „Smolíček byl malý pacholíček a byl u jednoho jelena, který měl zlaté parohy...”
„Zlaté parohy,” zaujme chlapečka, „to už mu jako srnka padesát let zahýbala?”

Kurz lyžování se skládá ze tří částí. Za prvé - připnout si lyže, za druhé - spustit se po svahu, a za třetí - naučit se chodit o berlích.

Ptá se chlápek v papírnictví: „Máte čínská pera?”
Prodavačka si ho změří a odvětí: „Samozřejmě, odkud jinud byste chtěl?”

Koncem šestnáctého století se v italské Cremoně sešly tři známé rodiny, které vyráběly housle. Před obchodem Arnatiů stála velká cedule: „Nejlepší housle v Itálii!”
Hned vedle, před domem Guarnierů, bylo na ceduli zlatým písmem: „Nejlepší housle na světě!”
Na konci ulice byla dílna Antona Stradivariho a na jejích dveřích malá cedulka: „Nejlepší housle v ulici.”

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí: "Paní Čermáková, znáte mne?" "Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník." Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: "Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?" "Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal." V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: "Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!"

Povídá lékář v ordinaci pacientovi: Na vaší nespavost vám dám takové léky, že po nich usnete, jako když vás do vody hodí." "To nedělejte, pane doktore." "A proč ne?" "Proboha, já vůbec neumím plavat."

Bratislavě na nádraží se dobývá připosranej Čecháček na WC. Zuřivě buší na dveře a volá: "Je tu někdo, je tu někdo?" A ze záchodu se ozve flegmaticky: "Kto by tu jedol, tu sa sere!"

Zkouší profesor v Moskvě studenta: „Co se stalo v roce 1917?”
„Nevím,” krčí rameny mladý Rus.
Profesor se mu snaží pomoct: „Říká vám něco jméno Marx?”
„Ne.”
„A Lenin?”
„Ne.”
„A odkud jste?” zajímá se nakonec profesor.
Mladík hrdě oznamuje: „Z Ulupinska.”
Profesor se obrátí k oknu a tiše si povzdechne: „Nejradši bych se na to tady vykašlal a odstěhoval se do toho Ulupinska!”

Paní učitelka ve druhé třídě na základní škole povídá: "Děti, kdo z Vás mi řekne co hezkého dělal včera po škole?". Přihlásí se Pepíček a povídá: "Včera jsem si hrál s Aničkou na písečku.." Učitelka: "Výborně, Pepíčku jestli napíšeš na tabuli správně slovo PÍSEK, tak ode mne dostaneš koláček a můžeš jej hned sníst!". Pepíček uspěl a už dlabe koláček. Přihlásí se Anička a povídá: "Včera jsem si hrála s Pepíčkem na písečku..". Učitelka: "Krása, Aničko jestli napíšeš správně na tabuli slovo HRA, i Ty dostaneš koláček!" Anička napsala a dostala koláček. Ze zadní lavice se najednou přihlásí cikán Dežo a spustí: "Včera jsem si chtěl hrát s Papíčkem a Aničkou na písečku, ale nepustili mne a házeli po mne kameny..". Učitelka: "No to smutné Dežko, ale Ty máš taky šanci získat koláček, pokud správně napíšeš na tabuli větu TO JE DO NEBE VOLAJÍCÍ RASOVÁ DISKRIMINACE !"

Jde chlap po ulici a vykrikuje: "Menstruace, menstruace... Zastavi ho chlap a opravuje ho: "Ale pane, rika se demonstrace. A on mu na to:"Ale to je jedno, hlavne, ze tece krev.

"Čau, Pepo. Kde jsi splašil nový mobil?"
"Ále, ten jsem vyhrál v běžeckém závodě!"
"V jakém závodě?"
"Běželi jsme tři. Já, policajt a majitel mobilu."

Více zde: http://vtipy32.webnode.cz/vtipy/o-pepickovi/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

Matka se snaží vnutit mlsnému Petříkovi špenát: „Ty opravdu nechceš být silný jako Pepek námořník?”
„Chci,” odpoví Petřík, „ten musel být ale silný, když to snědl.”

Blondýnka nastoupí do tramvaje a po chvíli se ozve divný zvuk.
„Něco mi to připomíná,” uvažuje blondýna, ale za žádnou cenu si nemůže vzpomenout, co. A tak jen stojí, poslouchá ten dobře známý zvuk a mezi lidmi kolem to šumí.
Náhle ji osloví mladý muž: „Ehm, slečno, zvoní vám telefon.”
„Opravdu?” podiví se blondýnka. „A jak vlastně víte, že je můj?”
„Protože ho máte v kalhotech a vibruje vám.”

V horském hotelu švýcarských Alp sedí ve vinárně lord Beefsteak ve společnosti šarmantní Francouzky, objednává další whisky a znuděně praví: „Je tu vskutku nádherně, avšak - jak se mi to jeví - tak ta sněhová bouře potrvá delší dobu. U nás v Anglii se říká, že v takovém počasí se dají dělat dobře pouze dvě věci...”
„Och, milý lorde, bridž jsem se naštěstí dosud nenaučila!”

„Nevěš se mi pořád na krk!” zlobí se na Pepíčka maminka. „A kde ses, prosím tě, naučil tu katovu smyčku?!”

„Kukačko, kukačko! Zakukej mi, kolik mi ještě zbývá let.”
„Ku...”
„Proč tak má...”

Karel naučil svého papouška pěkné číslo - ten mu dokáže na anglickou otázku odpovědět své jméno. Šťastný majitel zvířete se pak jednou chlubí kamarádovi: „Podívej se, co jsem naučil svého papouška!” Otočí se a povídá zobatému opeřenci: „What’s your name?”
„Kurňa,” rozčiluje se nakřáplým hlasem pták, „to jseš tak vymazanej, že neumíš ani slovo česky?!”

Mladá jeptiška stopuje a zastaví ji docela pohlednej mladík. Po chvilce jízdy jí položí ruku na koleno a jeptiška povídá: „Žalm 12, verš 5.”
Mladík se lekne, stáhne ruku zpátky a celou cestu už dá pokoj. Když se večer doma podívá do bible, nalistuje žalm 12, verš 5 a tam je psáno: „Jsi na správné cestě.”

Veze řidič stopařku a po pár kilometrech, když už bylo skoro tma, musel zastavit s omluvou, že si musí odskočit. Postaví se k příkopu a s blaženým pocitem začne odpouštět, a v tom se z příkopu ozve mohutný řev: „Ty hňupe! Ty kreténe... co to děláš?!”
Řidič se lekne a začne koktat: „Ne-kři-čte t-ak s-pro-stě! Má-m v autě d-ámu.”
A z příkopu se ozývá: „A co myslíš, ty vole, že já mám pod sebou veverku?!”

Přijde Pepíček do školy s monoklem na pravém oku. Učitelka se ptá: „Kde ses popral?”
„Prosím, já jsem nemohl spát a vrtěl jsem se. Tatínek se zeptal, jestli spím. Řekl jsem, že ne. Tak mi tatínek jednu vrazil, abych spal.”
Podruhé přišel s monoklem na levém oku a situace se opakovala. Potřetí když přišel zbitý, učitelka mu říká: „Zase jsi mluvil, viď...”
„Naopak - byl jsem zticha, když se tatínek zeptal, jestli spím. Tak on říkal: Mámo, tak jedem. A já se zeptal, kam.”

Ve škole měli besedu o tom, jak je nezbytné čistit si před spaním zuby. Druhého dne se paní učitelka chce přesvědčit, co si děti zapamatovaly. Vyvolala Pepíčka a ptá se: „Pepíčku, co je třeba udělat před spaním?”
Pepíček mlčí.
„No tak ti napovím, copak dělají před spaním tvoji rodiče?”
Pepíček: „Paní učitelko, vy to víte. Já to vím. Ale je to vhodné téma pro první třídu?”

Muž přijde k právníkovi do kanceláře a ptá se, kolik si účtuje za své služby. "Mám taxu 1000 korun za 3 zodpovězené otázky", odpoví právník. "A není to příliš vysoká cena?", diví se muž. "Ano je," odpoví právník, "a co je vaše třetí otázka?".

Pepíček přijde ráno do obchodu a ptá se: „Máte másro?”
„Ne, nemám,” odpoví prodavačka.
„A máte sádro?”
„Ne, nemám. A kdo tě posral?”

Peklo. Potkali se dva čerti, smutný a veselý. Ten veselý se ptá: - Co ti je, že si takový smutný? - Ale, pracovní problémy. Dělám na příjmu a v posledním čase nám dělají starosti programátoři... - Jaké starosti? - Například včera: Jeden nám tam zlikvidoval polovičku oddělení motorovou pilou, než se nám podařilo vysvětlit mu, že to není další level DOOMu.

Američan a Rus si telefonují: „Haló, Ivane, právě říkali v televizi, že tam u vás jsou děsné mrazy? Prý přes mínus šedesát stupňů?”
„Ale, to je blbina, nevěř tomu, nanejvýš tak mínus dvacet!”
„Ne, ne, ale teď to říkali na CNN, přes mínus šedesát!”
„No tak, prosím tě, tak někde třeba mínus pětadvacet, ale to je opravdu výjimečně.”
„Ale já to teď právě vidím, ty záběry, ty omrzlé silnice, ty domy!”
„Jo takhle, Johne, ty myslíš venku? No tak to jo, to jo!”

Baví se Bush, Mitterand a Havel :
Bush : "Já mám třicet ochránců, jeden z nich mě chce zabít a já nevím který."
Mitterand : "Já mám třicet milenek, jedna z nich má AIDS a já nevím která."
Havel : "Já mám třicet poradců, jeden z nich je chytrý a já nevím který."

Baví se dva Skoti: „Slyšel jsem, že je tvá žena po smrti, to teď ušetříš, co?”
„No jo, ale když přijdou na to, jak zemřela, tak potom i za byt a stravu!”

"Pepíčku, čím byl tvůj dědeček za války?", ptá se paní učitelka. "Elektrikář, prosím." "A jak to víš?" "Protože měl ma helmě dva blesky."

Jeden je alkoholik, druhej silnej kurak a treti homosexual. Kdyz opousteji lécebnu, tam jim doktor klade na srdce:
"..svych neresti se musite jiz navzdy vzdat, jinak prijdete okamzite o zivot.."
Tak alkoholik, kurak a homosexual jdou az narazi na bufet. Alkoholik to nevydrzi a objedna si panaka. Jen co ho tam loupne, padne mrtvej k zemi.
Tak jdou dal jen kurak a homosexual a na zemi vidi vajgl. Koukaj na nej a homosexual povida : "..nech to lezet, nebo tady voba chcipnem.."

Jedna blondýnka pozve druhou na kafe. Jakmile začne voda vřít, zalije oba šálky, jenže zjistí, že v konvici zbylo ještě hodně vody. Povídá: "Poslouchej, mně zbylo ještě dost vody. Co s ní? To je přece škoda vylít." A druhá: "Tak ji mrskni do mrazáku. Horká voda se hodí vždycky."

Pan Holý zvoní na souseda Vodičku: „Pane Vodička, jste doma?”
„Ne!”
„Ale za dveřmi vidím vaše boty,” namítne pan Holý.
Z druhé strany dveří se ozve: „Já mám dva páry!”

Na letišti Le Bourget v Paříži se každý rok koná aerosalón. Vystavují zde i Sověti své nejmodernější, nejrychlejší a největší letadlo na světě, TU 999. Součástí expozice je i vyhlídkový let uvedeným strojem. Letuška vítá cestující těmito slovy: „Vážení cestující, dovolte, abych vás jménem společnosti Aeroflot co nejsrdečněji přivítala na palubě sovětského nejrychlejšího, největšího a nejmodernějšího letadla na světě, TU 999. V první polovině horní paluby najdete místo pro 999 cestujících, v druhé polovině místo pro 999 zavazadel. Na prostřední palubě za pilotní kabinou najdete místnosti s elektronikou, kuchyňku, saunu a plavecký bazén. Na spodní palubě máte možnost využít fotbalové hřiště a dva tenisové kurty. Kapitán Jurij Vasilijevič Borcev vás také srdečně zdraví a z celého srdce doufá, že se mu s tou krávou podaří alespoň popojet.”

Na zaoceánské lodi zemře námořník, pochovávají jej do moře a protože nemají zátěž, přiváží mu k nohám pytel s uhlím.
„To jsem nevěděl, že do pekla si musíte brát i uhlí,” komentuje jeden z cestujících.

Mezi svátečními lovci: „Karle, žiješ?”
„Ano.”
„Pepo, žiješ?”
„Jo.”
„Díky Bohu, vypadá to, že jsem konečně trefil divočáka!”

Hráč, který plivl na hlavu hlavnímu rozhodčímu, se hájil slovy: „Viděl jsem v jeho vlasech blechu, tak jsem se ji snažil sestřelit...”

K rybáři přišel porybný: „Jak to, že lovíte na zakázaném místě?”
„Já nevím, já koupám červa,” zní pohotová odpověď.
„Ukažte, já se podívám! No, zaplatíte stejně pokutu.”
„Za co?”
„Za buzení veřejného pohoršení. Ten červ nemá plavky!”

Je jaro, Ptáčci, motýlci i včeličky to dělají, jen ty to neděláš. Chceš to dělat taky? To nejde! Lidi prostě nelítaj.