Nejhodnocenější vtipy

Ve veliké kuráži vypadnou na Silvestra po půlnoci z hospůdky návštěvníci, měsíček svítí jako rybí oko a tak se začnou dohadovat.
„Je stříbrný!” prohlásil první.
„Ne, je zlatej!” odporuje druhý.
„Stříbrnej - jen se pořádně koukni.”
„Koukni se ty - zlatý!”
Jede kolem cyklista na kole, a tak ho zastaví.
„Pane,” škytne ten první, „řekněte nám, je ten měsíček zlatý, nebo stříbrný?”
„Který?” kouká cyklista na oblohu. „Ten vpravo nebo ten vlevo?”

Chlápek takhle najde takovou tu zlatou lampu, a otře z ní rukávem prach. No jasně, šup ven z láhve Džin, a že mu splní tři přání, ovšem má to jeden háček. Všechno, co ten chlap dostane, dostane jeho tchýně dvakrát. Chlápek jako první chce deset miliónů. Džin mu říká, že jeho tchýně dostane dvacet miliónů, ale chlápek, že to je v pořádku.Druhé přání - chce obrovskou vilu se zahradou a bazénem. Džin mu říká, že jeho tchýně dostane dvě takové vily, ale chlápek zase, že to je v pořádku. Jeho třetí přání bylo být ztlučen, až bude napůl mrtvej.

Chlubí se kámošům Deža: „Představte si, hoši, že mě ráno jeden skin pozval do hospody a pili jsme tam společně přes dvě hodiny.”
Kamarádi to vidí skepticky a nějak se tím netají: „Za tím něco musí být.”
„A prd za tím je,” nenechá si to vzít Deža a přibližuje situaci: „Potkám ho. Ptá se, kam jdu. Řeknu - do hospody pro pivo. Jestli ho do dvaceti minut tátovi nepřinesu, tak o mě přerazí baseballku. On říká, já tam jdu taky. Pojďme společně. Dvě hodiny jsme spolu chlastali, táta o mě doma přerazil baseballovou pálku...”

Mezi povinnosti jednoho ze zaměstnanců bylo nosit každé ráno horkou kávu pro šéfa. Šéf byl ale naštvaný, že jeho hrnek kávy dorazil vždy plný pouze do dvou třetin. Úředník se mu snažil vysvětlit, že kávovar je na druhé straně budovy než šéfova kancelář, a tak musí pospíchat, aby byla káva horká, a proto ji tolik cestou vždycky vybryndá. Žádné šéfovy nadávky a řvaní bohužel nepřineslo na jeho stůl plný hrnek kávy, až nakonec pohrozil, že mu strhne třetinu platu, pokud mu nebude nosit plný hrnek. Další ráno dostal šéf hrnek kávy plný až po okraj a tak to šlo několik dalších dnů. Šéf měl radost nad svým úspěchem a zeptal se zaměstnance na jeho techniku. "No, na tom nic není, já si vždycky vezmu nějaké to kafe do pusy, jakmile vyjdu z kuchyně, ten zbytek už nevybryndám, a pak ho zase vyplivnu do hrníčku, než vejdu do vaší kanceláře!"

Čech je ztracen v poušti. Po dlouhém putování nalezne kouzelnou lampu, zapálí ji a ona mu nabídne splnění tří přání. "Chci jedno pěkně vychlazené pivo," rozkáže Čech. Objeví se orosená láhev s pivem a Čech ji vypije na ex. Postaví ji na zem a láhev se okamžitě sama doplní studeným pivem. "To je kouzelná láhev, ta nikdy nevyschne," povídá lampa. "Jaká jsou tvá další dvě přání?" "Dej mi ještě dvě takové," praví Čech.

„A tak to zase ne!“ rozčiluje se cestující na lodi. „Já si kabinu číslo 100 nevezmu a nevezmu!“ „Prosím vás, ale proč?“ „Jednou jsem jel do Londýna a taky jsem měl číslo 100 a nějaký lump mi v noci tu jedničku utrhl... Lidi pak na mne celou noc bouchali, že už jsem tam moc dlouho!“

Na lodi prosí slečny starého mořského vlka, aby jim vyprávěl nějaký vtip. Námořník se ošívá, že zná jen samé sprosté. A devčata na to, ať tedy místo každého sprostého slova zakašle, že už si to domysli. Namořník spusti: "Echm, echm echm echm. Chrchly Chrchly echm, chm echm chrchly chrchly. Chrchly chrchly, echm echm... Doprdele, teď sem to zkurvil."

Sedí babička v parku na lavičce a modlí se: "Pane, já už jsem zase nevyšla s důchodem, pošli mi, prosím, nějak stovku." Zaslechne to nějaký mladý muž a říká jí: "Prosím vás, babičko, přece nebudete věřit takovým pověrám... Tady máte padesátikorunu a už se nemodlete." Babička chvilku počká, až se onen muž vzdálí a pak říká: "Děkuju Ti Pane. A příště mi to, prosím, neposílej po takovém neznabohovi."

Chuck Norris přešel silnici. Nikdo se nikdy neopovážil se ho zeptat, jaký k tomu měl motiv.

Když Chuck Norris navštívil Vatikán, papež se k němu přišel vyzpovídat.

Chuckův pes je naučen sbírat svá vlastní hovínka, protože Chuck si nevezme hovno od nikoho.

Povídá Pepíček mamince u večeře: "Mami, mně to maso dneska nějak nechutná. Můžu ho dát našemu psovi?" "Ne, Pepíčku. Už ne."

Muž žádá policistu: „Seznamte mě se zlodějem, co mi vykradl byt!”
„Prosím, ale bez jakýchkoliv brutálních zásahů z vaší strany.”
„Buďte klidný. Chci se jen zeptat, jak to udělal, že se mu podařilo vlézt k nám ve dvě v noci, aniž vzbudil moji ženu!”

Vis kdo je na tom nejhůř kdyz ho boli v krku? ŽIRAFA

Pepíček říká tatínkovi: ,,Na vánoce chci počítač!!!"
Tatínek odpoví: ,,A co tak kouzelné slovíčko?"
Pepíček: ,,Dneska je zaheslovaný úplně všechno."

Je na střeše šest policistů: Novák, Suk, Král, Polovina, Prak a Sova.
Šéf zařve: Polovina dolů !!!

Kolik jich tam zůstane ???

chuck noris spí ve světle proto: né že by se bál tmy tma se bojí chucka norrisa

Chuck Norris pije superionizovanou vodu.

Když vymyslel jeden pán TELEFON,
tak tam měl dva zmeškané hovory od Chucka Norise.

Drsné valašsko

Popíšu Vám příhodu, která se mi ještě dnes jeví jak z povedené komedie. Jel jsem /Feli 1.3Mpi/do Vsetína. Přede mnou jela tatáž Feli, jen jiné barvy a se vsetínskou značkou. Řidič přede mnou jel zhruba stejným tempem, jaké jsem měl naplánováno i já, takže nebyl žádný důvod jej předjíždět. Byl hyc, měl jsem pootevřená na 5cm všechna okna/chová se to jak kabriolet)/a navíc jsem silný kuřák, takže otevřené aspoň jedno okno mít musím. Zezadu se ozvalo zařvání gum, zablokovaných na asfaltu a pohledem do zrcátka jsem zjistil, že se mi do kufru chce vlepit už zepředu důkladně otuněná oktávka s pražskou značkou. Tmavá skla, ohulené xenony a řev točeného motoru, jen jen vystřelit. Lehkým dotekem na brzdový pedál jsem mu dal najevo, že hodlám zpomalit, ať mě může předjet,když má tak napilno. Sundal jsem nohu z plynu, lehce přibrzdil a vysloužil si zato vzteklé troubení oktávie. Vzápětí-bez blinkru či jiného varování-následovala blesková akcelerace a schytal jsem takovou myšku, že jsem tentokrát musel na brzdu fakt dupnout. Zanadával jsem si-prase jedno pražácký-a jelo se dál. Vzápětí něco podobného řidič oktávie provedl i řidiči Felicie, co jela přede mnou. Vzteklé troubení,myška a jelo se dál. Před námi všemi jel extralongvehikl a toho si netroufl předjet ani pražík, byl to i na něj dost nepřehledný úsek a vehikl navíc valil aspoň devadesát. Sešli jsme se tedy pospolu na křižovatce ve Vsetíně a co čert nechtěl-i na dolním malém rondlíku a poté na parkovišťátku u kulturního domu-mimochodem přes silnici sídlí PČR. Co se dělo pak,mi musela zčásti doplnit manželka, protože já byl smíchy úplně grogy. Pražák z oktávky,mladík cca dvacetiletý, oháklý v Bossu vystartoval z mašiny, kvokl centrál a vběhl přímo do náruče asi pětačtyřicetiletého řidiče Felicie přede mnou, takto Valacha jak Radhošť. Slyšel jsem jen: Ááá,pocem ty sviňo, já ťa naučím, jak sa jezdí! a uvalil mu dvě takové, že se mladík i s Bossem váleli v prachu parkoviště. Mladík vřískal "pomóóc,přepadení", Valach si ho nevšímal, cosi ještě zavrčel a měl se k odchodu. Nato mladík vyskočil jak čertík z krabičky ze země, přihnal se k Valachově Feldě a začal do ní zběsile kopat. Valach se otočil, pražák poodskočil bokem,aby zas nějakou nechytil. Ten ďábelský výraz ve Valachových očích si budu pamatovat nadosmrti. Pomalu přišel ke své okopané Feldě, odemkl kufr, vytáhl motorovou pilu Husqvarna tak velkou, že jsem tak velkou lištu snad ani neviděl, nastartoval, ani nečekal až se zahřeje/možná jel z práce/ a zručně, bez škrábnutí okolí uřízl pražákovi masivní zadní tuningové křídlo. Zhasl pilu,uložil do kufru a prohlásil:"Třeba ti to včíl tak rychlo nepojede,hňupe" a odešel.Pražák se složil na obrubník a -viděli jsme to oba,já i žena, mám svědka- brečel jak malé děcko, když se mu rozbije nejmilejší hračka. Dodnes-aniž by to okolí chápalo-se s ženou řehtáme jak blázni, když někde zaslechnem motorovou pilu...Jaké z toho plyne poučení či závěr? Nevím, ale to, co ten Valach udělal/ač to bylo bezpečně mimo zákon/, mi bylo velmi sympatické a možná by si Pražáci měli na Valašsku dávat většího majzla, Valašsko je surový, drsný kraj, kde to lidé nikdy neměli ani s prací, ani se živobytím moc jednoduché a i jejich reakce jsou takové přímočařejší

Letecké dialogy #2

Pěkný sluneční den poblíž letiště Billund v Dánsku:
Věž: "Piloti 82 i D5, jaká je vaše pozice a výška?"
Pilot 82: "Nad jezerem, 6400 stop."
Pilot D5: "Stejná pozice, stejná výška!"
Dispečer: "Takže mám začít hledat formulář Hlášení o srážce?"

Pilot přistál velmi tvrdě. Vedení jeho aerolinek tvrdě vymáhalo, aby se po přistání objevil ve dveřích pilotní kabiny se slovy:
"Děkujeme, že jste letěli se společností XYZ."
Příliš se mu nechtělo, protože čekal nadávky, ale vstala jen nějaká babička o holi se slovy:
"Synku, mohu se tě na něco zeptat?"
"Jistě, oč jde?" "To jsme přistávali nebo jsme byli sestřeleni?"

Pilot: "Radare, jsme v řadě s dvěma A10, vlastně nad vámi a, eéé, to... zapomněli jsme, jaká máme volací jména..."
Dispečer: "Žádný problém, přidělím vám náhradní jména: Tupec 1 a Tupec 2!"

Pilot: "V jaké jsme vzdálenosti od jiného letadla?"
Dispečer: "Tři míle."
Pilot: "Nám se ta vzdálenost tři míle nezdá!"
Dispečer: "Jste od něho půldruhé míle, on od vás půldruhé míle, dohromady tedy tři míle!"

Pilot malého letadla: "Hm, kontrolo, potvrďte, že chcete, abych letěl před 747."
Dispečer: "Teď by to šlo, už je nažraný!"

Po velmi tvrdém přistání v bouři s blesky v Memphise, steward linky Northwest ohlásil:
"Dávejte velký pozor, až budete otevírat skříňky na příruční zavazadla nad vámi, protože se tam po té šupě všechno promíchalo a spadne vám to zcela určitě na hlavy!"

Věž: "Jaká je vaše výška a pozice?"
Pilot: "Mám 180 centimetrů a sedím vlevo vpředu!"

Věž: "Máte dost paliva či ne?"
Pilot: "Ano."
Věž: "Ano - co?"
Pilot: "Ano, pane!"

Věž: "Cessna N1234, pozor na turbulence za UA 737"
Cessna: "Věži San Jose, Cessna je před 737!"
(delší přestávka)
Věž: "UA 737, pozor na turbulence za Cessnou 172!"

Věž na letišti Mnichov II:
"LH 8610 - povoluji start."
Pilot LH 8610: "Ale my jsme ještě nepřistáli!"
Věž: "Dobrá, a kdo teda stojí na dráze 26?"
Pilot LH 8801: "LH 8801!"
Věž: "OK, v takovém případě máte povolení ke startu vy!"

Pilot - učeň se ztratil během samostatného letu.
Dispečer chtíc zjistit jeho polohu na radaru se ptá:
"Jaká byla tvá poslední pozice?"
"Na betonu před hangárem!"

Když začaly létat Concordy z Anglie přes moře, vymysleli heslo vychvalující rychlost letadla.
Znělo: "Snídaně v Londýně, oběd v New Yorku."
Někdo jim k tomu nastříkal sprejem: "Zavazadla v Bangkoku!"

Známý bavič z TV Nova přejel křižovatku na červenou. Policajt ho zastaví: „Pane, jel jste na červenou, to bude za pět set. Jé, to jste vy? No, tak když mi řeknete nějakej hezkej vtip, já vám tu pokutu odpustím.”
Chlápek zapřemýšlel a spustil: „A to víte, jak v Číně řešili problém populační exploze? To ve vybraných okresech svolali chlapy do tělocvičny a pustili jim nějaký hodně ostrý erotický film. A v půlce najednou vzali kosy a co přečnívalo, to usekli.”
Policajt se ptá: „A co udělali s těmi... odseknutými?”
„Poslali je sem a stavějí je na křižovatky!”

Chemik, inženýr, fyzik a obchodník dostali každý jeden barometr a úkol změřit pomocí něj výšku jedné vysoké budovy.
Chemik velmi pečlivě změřil atmosferický tlak u paty budovy. Pak jel výtahem až na střechu a změřil tam také atmosferický tlak. Nakonec vytáhl kalkulačku a pečlivě vypočítal výšku z rozdílu atmosferických tlaků.
Inženýr jel hned výtahem nahoru na střechu. Našel dlouhý provaz u takové té věci na mytí oken zvenku a přivázal k němu barometr. Pak ho spouštěl ze střechy až na úroveň terénu. Nakonec ho vytáhl zpátky a při tom změřil výšku budovy v rozpaženích, což prý je asi metr a půl.
Fyzik také ihned jel nahoru. Překročil lano a šel ke hraně střechy. Vyndal stopky a pustil barometr ze střechy. Ze změřené doby volného pádu a znalosti gravitačního zrychlení vypočítal výšku budovy.
Obchodník vůbec nikam nejel. V přízemí zašel za správcem domu a řekl mu: „Když mi povíte, jak je tahle budova vysoká, dám vám tenhle prima barometr.”

Děti šly se školou do přírody a paní učitelka jim dala za úkol vyhledat létající mravence. Všichni se vrhli do průzkumu okolí. Jako první se u paní učitelky objevil Pepíček, rozevřel dlaň a tam obyčejný mravenec.
„Je mi líto, Pepíčku,” řekla paní učitelka, „ale tenhle mravenec není létající.”
„Jakto, že ne?” zlobí se Pepíček. Pozvedne dlaň, foukne, a mravenec letí vzduchem. „Tak vidíte, že létá!”

Muž s bílou hůlkou zašlápne v lese krásného hřiba.
„Ty debile!” oboří se na něj houbař, který se ho užuž chystal uříznout. „Ty jseš snad slepej!”

Manželé šli spolu na silvestrovskou zábavu. Dvě hodiny před půlnocí se manžel opil do němoty. Žena chtěla, aby šel domů a on si nedal říct. Tak se sebrala a odešla sama. Cestou domů ji potkal její milenec, a tak ho pozvala do bytu. K ránu se vrátí podnapilý manžel a vidí svoji ženu s chlapem v posteli a spustí: „Ty darebáku, ty budeš využívat mé slabosti a budeš mi milovat moji ženu?! Vstaň a plivni si, kde chceš ležet.”
Milenec v klidu vstal a plivl na jeho ženu.

Dva námořníci se houpou v záchranných vestách na hladině oceánu a jeden smutně povídá druhému: „Ponorka to byla skvělá. Škoda, že máš ten pitomý zvyk, chrápat při otevřeném okně!”

„Nepotřebujete drobné?” ptá se číšníka vrchní.
„Jen to ne! Když nemám drobné, lidi dávají větší dýška.”

Host: „Pane vrchní, můžu si zavolat?”
„Ale zajisté.”
„Pívóó!”

„Kůzlátka pacholátka, otevřete svoje vrátka, já jsem vaše maminka,” říká vysokým hláskem hladový vlk.
Jedno z kůzlátek popadne mobil: „Mami, mami, už tu zase zevluje okolo ten starej transvestita!”

„Pepíčku, proč si nehraješ s Davídkem?”
„Protože je to vejtaha, strašpytel a okusuje si nehty.”
„Ale to snad není tak hrozné, spousta dětí si okusuje nehty...”
„Mami, ale ne na nohou.”

V obchodním domě nabízí prodavač přepychové dámské prádlo a stále vykřikuje: „Chcete být sexy? Kupte si toto krajkové prádlo ještě dnes, protože od zítřka platí nové ceny!”
Po dvou hodinách prádlo úplně zmizelo z pultu. Přiběhla ještě jedna opozdilá zájemkyně a smutně se ptá, kolik to prádlo bude stát od zítřka.
„Bude levnější o třicet procent!” říká prodavač.

„Jak jste mohl, obžalovaný, na Vánoce, v čas lásky a porozumění vraždit?” nechápe soudce.
„Chtěl jsem udělat aspoň jednou za rok dobrý skutek, a tak jsem zastřelil sousedovi tchyni.”

Šestiletý Pepík si s babičkou prohlíží rodinné fotografie. Byl mezi nimi i snímek chlapcova o dva roky staršího bratrance, který mu byl nápadně podobný.
„To jsem já, když jsem byl větší!” zvolá vzrušeně.

Jde pan Dobrota po chodbě paneláku a najednou z jednoho bytu vyletí klouček, v ruce malou mačetku a začne do něj třískat a řve: „Dej mi vláček! Dej mi vláček!”
Pomlácený pan Dobrota ho chytne za flígr a šup za rodiči.
„Koukejte si toho svýho spratka vychovat. Co to je za móresy, mlátit lidi na chodbě a řvát něco o vláčku?”
Sousedka chvíli zírá a pak říká: „No jo, když on tomu klukovi můj starej nasliboval, že dostane vláček, když bude sekat dobrotu...”

Paní učitelka dala dětem za úkol, aby zkoumaly řeč zvířat. Druhý den se přihlásí Anička a říká: „Já zkoumala řeč kočky, ta mňouká.”
Přihlásí se Frantík a spustí: „Já zkoumal řeč psa, ten štěká.”
A přihlásí se Pepíček a říká: „Já zkoumal řeč ryb.”
Paní učitelka se zarazí a odpoví: „Ale, Pepíčku, ryby nemluví.”
„Ale mluví, když jsem šel večer do ložnice, slyšel jsem: Nestrkej mi tam tu ploutev, nebo ti ji urazím!”

Pepíček uplácá sněhulákovi velké přirození. Jde kolem sousedka a křičí na něj: „Ty jeden sprosťáku, co to má znamenat?!”
„No co, nikdy jste neviděla afrického sněhuláka?”

"Zdá se, že máte daleko vyšší inteligenci, než bývá u mužů z vašeho prostředí obvyklé", říká soudce obžalovanému. "Kdybych nebyl pod přísahou, vrátil bych vám váš kompliment", odpoví obžalovaný.

Přijde vedoucí skladu za skladníkem: „Jste ostuda, už u nás pracujete půl roku a pořád nedokážete rozeznat první jakost uhlí od druhé!”
Skladník se zamyslí: „To možná ne, ale zato jsem si už zapamatoval, že tuna má 700 kilo.”

„Rád bych si s vámi zahrál paintball, ale nemám nic na střílení,” svěřuje se David Karlovi.
„Tak si rychle něco opatři, v sobotu na tu legraci vyrážíme, ať můžeš jet s námi,” souhlasí Karel.
„Fajn, já si obarvím pár sekyrek, aby bylo vidět, že jsem někoho zasáhl!”

Víte jaký je rozdíl mezi Windows95 a jablky? ... Odpověď: Jablka padají jen na podzim.

Novopečený majitel auta si vyjede poprvé jako řidič společně s manželkou a tchyní. A obě dámy mu ustavičně radí: „Nejeď za tím cyklistou, ještě nepředjížděj, proboha, jeď pomalu, dej pozor, tam se s tím nevejdeš, brzdi... ježišmarjá, jak to jedeš, nejezdi tak vpravo, tady něco je, zatrub!”
To trvalo tak dlouho, až řidič zastavil a obrátil se k ženě: „Miláčku, řekni mně, kdo tady vlastně řídí - ty, nebo maminka?”

„Pane vrchní,” zlobí se host, „ten řízek je tvrdý jako podrážka!”
„Neuvěřitelné,” kroutí vrchní hlavou, „co vy už jste všechno neochutnal!”

Bavil se námořník na ulici s dívkou, se kterou se jen před malou chvilkou seznámil a byl nadšen, že si spolu tak dobře rozumějí. Najednou zpozoroval, že jenom přes ulici je hodinový hotel a rozhodl se toho využit. „Slečno,“ navrhl jí taktně, „co kdybychom pokračovali v našem započatém rozhovoru támhle naproti v hotelovém pokoji?“ „No dovolte!“ urazila se slečna. „Co si to dovolujete? Copak já jsem, nějaká prodejná ženská?“ „Ó pardon! Ale jen tak mimochodem, copak já jsem mluvil o penězích?“

Přijdou do nebe řidič autobusu a farář. Svatý Petr pozve dovnitř řidiče a farářovi řekne, aby počkal. Farář se samozřejmě naštve a povídá: "Proč mám já, zbozný člověk, který celý život věrně slouží bohu, čekat na vstup do nebe kvůli nějakému řidiči?" Svatý Petr na to: "Tak podívej, když ty jsi v kostele kázal, tak všichni spali, zato když on řídil, všichni se modlili!"

Chuck Norris se kvalifikoval do závodů Daytona 500 maximální rychlostí 324 mil za hodinu. Bez auta.

Jeden starší profesor začínal svou každou přednášku přisprostlým vtipem. Po jednom obzvláště nechutném se dívky domluvily, že opustí sál, jestli se to ještě jednou stane. K profesorovi se to doneslo a příští přednášku tedy začal: „Dobrý den, studenti. Jestlipak už jste slyšeli, že v Indii mají nedostatek prostitutek?“
Po těchto slovech se všechny dívky pohoršeně zvedly a mířily ke dveřím.

„Kam ten spěch, dámy,“ zavolal za nimi profesor. „Loď odplouvá až zítra.“

Tatínek poslal zlobivého synka za trest brzo spát. Za chvilku se z pokojíčku ozvalo: "Tatí? "Co je?" "Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?" "Ne. Měl ses chovat líp. A teď zhasnout!" O pět minut později: "Tatí? "Co je zase?" "Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?" "Řekl jsem ti, že ne! A jestli se ještě jednou zeptáš, tak ti půjdu nasekat zadek!" O pět minut později: "Tatí?" "CO JE???" "Až mi půjdeš naplácat, mohl bys s sebou vzít sklenici vody?"

Přijde takhle rabín do baru, ve kterém všichni tančí a bezvadně se baví. Dojde k barpultu a ptá se číšníka, jestli si může odskočit. V tu chvíli celý bar ztichne a všichni se dívají k pultu. Číšník povídá: „No, opravdu si nemyslím, že byste měl.”
„Prosím vás, proč ne?”
„No, víte, vedle umyvadla je socha mladé nahé dámy, která je kryta jen jedním fíkovým listem.”
„No a? Prosím vás, člověka, jako jsem já, taková socha vůbec nezajímá.”
Tak mu číšník ukázal, kterým směrem jsou záchody. Rabín se tam ihned vydal. Když se po pár minutách vrátil, všichni už zase tancovali a bavili se. Tak jde k baru a zas se ptá číšníka: „Prosím vás, já tomu nerozumím. Když jsem přišel, všichni se bezvadně bavili, ale najednou ztichli, a teď se zas baví a tancují...”
„Teď, když jste jedním z nás, můžu vám něco nalít?”
„Počkejte, já tomu pořád nerozumím!”
„To máte tak. Pokaždé, když někdo nadzvedne ten fíkový list, tady v místnosti zhasnou světla. Takže, co si dáte?”

Přijde Pepíček domů a říká tatínkovi: "Tak jsem měl svůj první pohlavní styk." Tatínek je z toho na prášky a povídá: "Radši si sedni a povídej mi o tom." Pepíček: "Radši ne, ještě teď mě brní prdel."