Nejhodnocenější vtipy

V Laponsku žijí lapkové.

Přijde mladík domů: „Mami, odvedli mě na vojnu.”
Maminka: „Proboha, kdo?”

Naskočí policajt do tramvaje a křikne na řidiče: „Sledujte ten taxík!”

V okresním městě přijde žena do redakce místních novin požádat, aby do smutečního sloupku napsali oznámení o úmrtí jejího muže. Redaktor jí oznamuje, že se platí deset korun za slovo. Žena zapřemýšlí a povídá: „Tak tam napište: Zemřel Oldřich Novák.”
Redaktor je dost zaražený a upozorní ji: „Paní, minimální délka smutečního oznámení je sedm slov.”
Ona se znovu zamyslí a diktuje: „Tak tedy: Zemřel Oldřich Novák, prodám Škodu 130 r.v. 1988.”

„Pane vrchní, proč nedoléváte?”
„Protože jsem již starý a špatně vidím.”
„A proč tedy nepřeléváte?”
„No, slepý přece nejsem.”

Velitel policie se celý šťastný chlubí kolegům na stanici: „Narodil se mi syn, a je to chlapec!”

Pán si prohlíží žákovskou knížku svého syna a ptá se: „Jak je to možné, že ze všech předmětů máš pětky a z dějepisu ne?”
„Protože jsem z něj ještě nebyl zkoušený!”

Jde ožralej policajt po silnici, klátí se z jednoho jízdního pruhu do druhého, v ruce flašku vodky a vesele si zpívá: „Já jsem správnej polda...”

„Pane hospodskej, co že máte dneska takovej nával na pivo?”
„Ale, v celé čtvrti dva dny neteče voda... Umíte si představit, jak já chudák na tom musím tratit?!”

Král Uhrů je Maxibeďar.

Co ti přivezl manžel z poslední služební cesty?
Novou polohu.

Žena představuje kamarádce svého manžela: „Co mu říkáš?”
„No, mohla jsi dopadnout hůř!”
„To odvoláš!”
„Tak jo, hůř už jsi dopadnout nemohla!”

Doktor: „Mám pro vás špatnou zprávu - máte stejně jako já Alzheimerovu nemoc.˝
Pacient: „Co, že to mám?˝
Doktor: „Kdo co má?˝

„Slečno, mohu si k vám přisednout?”
„Ukažte peněženku a možná i přilehnout!”

Paní učitelka se ptá dětí, čím chtějí být.
„Já chci být sportovním komentátorem,” povídá Franta, „rád koukám na fotbal.”
„Já chci být zase kuchařkou,” hlásí se Janička, „ráda totiž jím.”
„A já chci být šatnářkou,” vykřikne jako poslední blondýnka ze zadní lavice, „ráda se oblékám!”

Pochvaluje si nováček africký přístav, kde na čas zakotvili: „Město je to krásné, lidé milí a všechno je tady tak levné... Za čtyři dny jsem utratil dva dolary.”
„A za co?”
„Převážně za whisky a ženy.”

Nabízí blondýnka kamarádce: „Když nemáš ten internet, řekni mi, co na něm potřebuješ, a já ti to doma stáhnu a pošlu mailem.”

Blondýnka se přihlásila do soutěže Chcete být milionářem, a když se jí v rozstřelu podařilo seřadit dny v týdnu, usedla i do horkého křesla. Jenže ouvej, hned při první otázce za tisíc korun - Jak dlouho trvala třicetiletá válka? - problém.
„Požádám přítele po telefonu,” oznámila.
„Komu zavoláme?” otázal se Vladimír Čech.
„Mamince!”
„Dobře,” přikývl charismatický moderátor a našeptávač. Následovaly zaběhnuté fráze i připomínka: „Máte na to třicet vteřin.”
„Ahoj, mami, jsem v televizi a mám problém. Můžeš mi poradit?”
„Ráda, holčičko. Co potřebuješ vědět?”
„Jestli si mám vzít nápovědu 50 na 50, nebo pomoc publika v sále.”

Jaký je rozdíl mezi dnešní ženou a Pannou Marií?
Žádný, obě mají dítě v jeslích a doma chlív.

Sociální mobilita je, že všichni mají mobily.