Nejhodnocenější vtipy

Uprostřed hospodské rvačky se ozval rezolutní hlas majitele: „Tak hoši, ještě každý pár facek a konec! Musíme zavírat!”

„Co se to stalo vašemu psovi - přiběhne, skočí do kýblu, přeleze kámen, otře ho a tak dokola?”
„Ále, manželka je v lázních, na nás připadl v paneláku úklid chodby, tak ho učím umývat schody!”

Jak loupou policajti pomeranče?
Nožem.

Jdou dva lední medvědi po Sahaře a jeden povídá: „Hergot, tady to ale muselo klouzat!”
„Proč myslíš?”
„No, že tak sypali!”

„Neměl jsi se svou španělštinou v Madridu potíže?”
„Já ne, ale Španělé.”

Proč se dívenky fintí?
Už ví, že i obal prodává.

Ztroskotá loď, všichni se utopí, jen Somálec ne. Proč?
Zadřel si na palubě třísku do nohy!

Rozvodový soudce: „Je pravda, že jste manžela podvedla se sousedem?”
„Ano, ale první podvedl on mě.”
„A jak?”
„Tvrdil mi, že jede na služební cestu!”

Povídají si Sněhurka a ježibaba, kam jít na vysokou školu. Sněhurka: "Já půjdu na ekonomku, sice tam nebudu nejhezčí, ale budu tam nejchytřejší." Ježibaba: "Já půjdu na matfyz. Sice tam nebudu nejchytřejší, ale budu tam nejhezčí!"

Policajti vjedou se služebním vozem do tunelu. Jedou minutu, pět minut, deset, čtvrt hodiny... hodinu. Pak už to řidič nevydrží a postěžuje si kolegovi: „To není možné, ten tunel snad nemá konce!”
„Ale má, jenže to bys nesměl jezdit pořád dokola!”

V parku upozorňuje policista blondýnku: „Slečno, jaktože váš pes nemá košík?”
„A proč by ho měl mít?” namítne slečna. „Vždyť nejdeme nakupovat!”

Policista koná svou povinnost: „Paní Kohoutková, našli jsme vašeho pohřešovaného manžela na nádraží v Brně.”
„Vážně?” rozjasní se tvář dámy. „A co tam dělal, kam vůbec jel?”
„No, to nevíme,” odpoví policajt, „ale přijel z Karlových Varů a byl nalepený na nárazníku lokomotivy!”

„Přes léto u moře se ti pěkně zakulatily tváře. To vám tak dobře vařili?”
„Ani ne, ale třikrát denně jsem musel nafukovat matrace.”

Na nemocničním lůžku leží pacient bez obou rukou.
„No vidíte,” konstatuje chirurg, „ani to nebolelo!”

To takhle jednou seděli pánové Abeles, Kohn a Roubíček v hospodě u piva a hráli mariáš. Seděli tam už dlouho, byli příjemně napití a hra se jim líbila. Pan Abeles zrovna rozdával. On tedy zase zrovna rozdával, protože byl hrozně roztržitý, a Kohn s Roubíčkem toho zneužívali a vždycky, když dohráli a začali se o hře bavit, jeden nebo druhý se chopil karet, složil je do balíčku a podal Abelesovi, aby rozdal. A ten si je vzal a rozdal. Šlo to takhle celou noc, až někdy o půl páté ráno se najednou Abeles zarazil uprostřed rozdávání, chvilku přemýšlel a pak povídá: „Pánové, nerozdávám já náhodou podruhé?”

„Už zase tady nesvítí lampy!” zlobí se řidič.
„No, nediv se,” povídá spolujezdec, „vždyť jsme taky na výpadovce!”

Víte, proč jsou chlapi jako ojetá auta?
Jsou snadno k sehnání, levní a nespolehliví.

„Hele, Johny, kolik jsi dal za amputaci pravé nohy?”
„Dost, deset tisíc.”
„A tos mi nemohl říct - znám chlapa, co by ti za tu cenu uřízl obě nohy!”

Jak pozná Eskymák, že zamrzl vzduch?
Ptáci chodí pěšky.

„Mojše, a kdy si dáš na záchod dveře?”
„Copak by tam někdo něco mohl ukrást?”