Nejhodnocenější vtipy

Židle nejsou berle pro Židy.

Dva Italové emigrovali do Spojených Států, i se svými manželkami. Oba si našli místo u stejné firmy. Giuseppe večel vysedával po hospodách, ale Giovanni chodil do večerní školy, učit se americké dějiny a zlepšovat angličtinu. Po první hodině přišel ráno do práce a povídá: „Giuseppe, víš, kdo to byl George Washington?”
„Ne, to nevím.”
„No, první prezident Spojených Států. Víš, když budu chodit do té večerní školy, naučím se americké dějiny a dostanu občanství.”
O pár dní později zase ráno v práci Giovanni povídá: „Giuseppe, víš, kdo to byl Abraham Lincoln?”
„Ne, nemám tušení.”
„To byl šestnáctý americký prezident a zastřelili ho v divadle.”
Jeden kolega už nedokáže snášet prezidentskou historii a řekne: „Hej, Giovanni, víš, kdo to je Antonio Lorenzo?”
„No, to nevím!”
„Chlápek, kterej každej večer šuká tvoji starou, když sedíš ve večerní škole!”

Ženština je nerozluštitelný jazyk žen.

„Dáme góla, dáme!” bouří tribuny při posledním fotbalovém zápase před vánoční přestávkou.
„Hm, tak tenhle dárek bych si nejradši ušetřil...” povzdechne si hostující trenér.

Z policejního spisu: „Potřísnil si rukama krev.”

Medový hlásek je bzučení včel.

„Přiznávám se, přiznávám se,” zapřísahá se vyslýchaný, „jsem poctivý člověk!”

Kapustňák se živí kapustou.

Jde chlápek domů a před domem se pozvrací.
Když vyjde nahoru, ve dveřích bytu prohlásí: „Hyk, příště už si toho panáka nedám!”
„To jseš takhle sežranej z jednoho panáka?” nemůže mu uvěřit manželka.
„Ne, myslím, hyk, že už si příště nedám, hyk, toho dvacátého!”

Jaká jsou první slova blondýnky, když se ráno vzbudí?
„Kluci, jste všichni ze stejného týmu?”