Nejhodnocenější vtipy

Přijede nejvyšší rabi do Vatikánu na návštěvu. Všechno si prohlédne, lecos se mu líbí, ale nechápe, proč uprostřed chrámu stojí telefonní budka. Zeptá se tedy: „Svatý otče, k čemu je ta telefonní budka?”
„To je spojení k bohu.”
„A mohl bych si zatelefonovat?”
„Ale zajisté.”
Rabi vejde do budky, vytočí číslo a takových deset minut hovoří s bohem. Po skončení hovoru vyjde z budky a ptá se: „Co zaplatím?”
„500 dolarů.”
„Cože, 500 dolarů za deset minut?”
„No, ono to jde přes satelit a to stojí hrozný peníze,” odpovídá svatý otec.
Rabi nekomentuje, vytáhne pět set dolarů a zaplatí.
Po nějakém čase vyrazí papež do Jeruzaléma, všechno si prohlédne a všimne si, že v největší synagoze stojí také telefonní budka.
„To je spojení s bohem?” ptá se.
„Jistě, svatý otče.”
„A mohl bych si zavolat?”
„Zajisté, svatý otče.”
Papež vejde do budky a asi deset minut hovoří s bohem. Po skončení hovoru vyjde a ptá se: „Co zaplatím?”
„10 centů, svatý otče.”
„Cože, jen deset centů, když u nás to stojí takový peníze?”
„To víte, místní hovor.”

Jsme neziskovou organizací. Bohužel neplánovaně, nějak to tak vyšlo.

Bohatý muž si chce nechat transplantovat mozek a ptá se doktora, jaký mozek by mu mohli nabídnout a kolik by to stálo. Doktor povídá:" Máme na skladě mozek vynikajícího vědce, opravdového odborníka a ten by stál tak asi milion korun. Boháč nato:" Moc levný, nemáte něco ještě lepšího?". Doktor:"Pak tu máme mozek několikanásobného šachového velmistra, nikdo ho nikdy neporazil, ale to by stálo 5 milionů." "To je lepší, ale přece jen, nebylo by ještě něco exkluzivnějšího?" "Máme tu mozek českého politika a ten stojí 10 milionů." "Proboha, proč mozek politika stojí tolik?" "Protože je nepoužívaný."

Policajti mají výplatu. Nadporučík je volá podle jména: "Novák." Novák: "Tu!"
"4800 Kč."A Novák jde pro prachy.
"Mrkvička." "Zde!" "5200 Kč." A Mrkvička jde pro prachy.
"Souhrn." Nikdo se neozývá. "Souhrn!"
Zase ticho.
"To je blbec," nadává nadporučík, "má tu 183 400 Kč a nechce si to vzít!"

Jednou takhle poslala babička na americké farmě malého Johnnyho s kýblem pro vodu k skalnímu jezeru. Johnny je za chvilku zpátky, celý vyděšený povídá: „Babi, v tý vodě je krokodýl!”
„Jo, ten už tam žije několik let, ale nikdy nikomu neublížil. A nejspíš z tebe má stejný strach, jako ty z něj.”
„No, jestli má takovej strach, jako já, tak ta voda stejně nebude k pití.”

Žila, byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se Feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí: „Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych se znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.”
Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela: „Tos uhod, blbečku...”

Tři horolezci zdolávají vysokou horu někde v Himálajích. Když se dostanou nahoru, strhne se šílená bouře, která trvá několik dní. Tak jsou zavřeni ve stanu a čekají, ale pomalu jim docházejí zásoby. Když už je jasné, že jsou jejich dny sečteny, začnou se vroucně modlit k Bohu, aby je zachránil. Bůh se jim zjeví na nebesích a říká: „Dobrá, jste dobří křesťané, zachráním vás. Rozběhněte se k okraji a skočte a při tom vyslovte své přání, kam chcete dopadnout a já to zařídím.”
První horolezec překoná strach a nejistotu, rozběhne se, odrazí, zavře oči a povídá: „Do hromady peřin!”
Pár stovek metrů pod ním se objeví obrovský kopec načechraných peřin a chlápek pohodlně přistane. Druhý vidí, že to asi funguje, tak se taky rozběhne, zavře oči a řekne: „Do obrovské kupky sena!”
Stane se. Třetí je na řadě. Rozběhne se, na kraji zakopne a povídá: „Do prdele, auvajs!”
Mlask!

Jaké povolání je nejbližší boxerovi?
Zubař.

Na kongres jede vlakem skupina inženýrů a manažerů. Každý manažer má svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženýrů zvolá: „Pozor, jde průvodčí!”
A všichni inženýři se natlačí na jeden záchod. Průvodčí zkontroluje jízdenky manažerům a když uvidí zamčené dveře na WC, zabouchá na ně: „Jízdenku, prosím!”
Zpod dveří se vysune jeden lístek, průvodčí ho cvakne, prostrčí zpět, poděkuje a spokojeně odchází.
Na zpáteční cestě si manažeři pořídí jen jeden lístek a inženýři dokonce nemají žádnou jízdenku. Tu jeden z manažerů zvolá: „Pozor, jde průvodčí!”
Všichni manažeři se utíkají schovat na záchod a inženýři trochu pomaleji odcházejí na další. Poslední z inženýrů, ještě než se schová, zabouchá u manažerů: „Jízdenku, prosím!”
Ponaučení: Manažeři často používají inženýrská řešení, aniž by jim rozuměli.

Hostující kazatel právě skončil sérii evangelizačních shromáždění v jednom vesnickém sboru. Členové té církve byli tak chudí, že mu nemohli zaplatit jeho výdaje. A tak se jeden ze starších rozhodl, že mu věnuje svého koně. Nebylo možné odmítnout, proto kazatel za darovaného koně srdečně poděkoval a chystal se na cestu.
Bývalý majitel koně si ho však zavolal a vysvětlil mu: „Toto je zvláštní kůň. Je vycvičen tak, že když řeknete ‚Chvála Bohu’, tak zrychlí a uslyší-li ‚Haleluja’, zastaví.”
Hostující kazatel slíbil, že dá na koně pozor, rozloučil se, nasedl, řekl „Chvála Bohu” a kůň se rozjel.
Všechno bylo v pořádku až do chvíle, kdy se blížili k hluboké rokli. Kazatel koni přikázal: „Chvála Bohu.”
Kůň zrychlil.
Kazatel zakřičel: „Chvála Bohu.”
Kůň se dal do cvalu.
Kazatel se chytil za hlavu: „Popletl jsem slova. Jak jen zněl ten příkaz k zastavení.”
Kůň se řítí k propasti a kazatel vykřikuje všechna slova, která ho napadají: „Amen... Hosana... Maranatha...” Nic nefunguje.
Náhle si vzpomene na kouzelné slůvko. Rázně přikáže: „Haleluja.” a kůň se zastaví půl metru před okrajem hrozné hluboké propasti.
Zpocený, ale šťastný kazatel se zhluboka nadechne, vděčně pohledí k nebi a pronese: „Chvála Bohu.”

Dědecku, vypravej mi sve zazitky z valky!Chlapce, to byla opravdova hruza. Ani se mi o tom nechce mluvit. Rano jsme tam byli ja, ceta ktere jsem velel a asi stovka partyzanu. Cely den se strilelo a strilelo a vecer jsme byli nazivu jen ja a moje ceta. Druhy den prisli novi partyzani, zase se cely den strilelo a strilelo a zase jsme vecer byli nazivu jen ja a moje ceta. A tak to chodilo celou valku.Pani, dedecku, vy jste ale byli hrdinove! A co to bylo za cetu, ktere jsi velel?Popravci....

Sluha John čeká v přístavu na svého pána, který se vrací z cest. "Co je nového, Johne?" táže se lord Edward."Celkem nic, Vaše lordstvo." "Půl roku jsem mimo Anglii a tady se zatím nic nestalo?" "Snad jen to, že kos, který denně zpíval na javoru před vaším oknem již nezpívá pane." "Mohl byste mi říci proč nezpívá?" "Protože ten javor už neexistuje," odpovídá John."Proč neexistuje, Johne?" "Shořel, Vaše lordstvo." "Proboha, kdy?" "Ten den kdy shořel Váš zámek." "Můj zámek shořel, Johne?" "Ano, ten den kdy lady Victorie upadla v ložnici s hořícím svícnem v ruce." "A proč upadla, Johne?" "Zřejmě v rozčilení Vaše lordstvo." "Ona se rozčílila?" "Ano, když se polekala, že ji někdo viděl s tím vousatým podkoním." "Ale to přece není nic nového, Johne." "Vždyť jsem říkal, vaše lordstvo, že se nic nového nestalo."

když kosmonauti letí do vesmíru a přistanou na měsíci, většinou vidí čínskou zeď, ale ChuckNorris vidí svůj vlastní dům.

jdou dva romové vedle řeznictví a stará nadáva na manžela:hej more už sem nemela dva roky v puse maso a manžel říká:a čo muj kokot to je zelenina?

Sedí dva chlapi v hospodě a jeden říká druhému: hele že si nekousneš do oka ten vyndá skleněné oko. Hele že si nekousneš i do toho druhýho a v duchu si říká: obě skleněný mít nemůže to by přeci neviděl a on vyndá zuby a kousne si do oka

„Všude píšou, že se výkon počítačů každých osmnáct měsíců zdvojnásobuje,” stěžuje si kolegovi policajt. „Já už ho mám doma čtyři roky, a pořád nic!”

Přijde mladík do trafiky: „Paní, máte tady ochranu?”
„Nemám, chlapče.”
„Tak ruce vzhůru a peníze na pult!”

Lord spí a najednou se ozve strašná rána. Lord se probudí a volá: „Jean, Jean, co to bylo?”
„Jen klid, lorde. To jen kočár zatočil do vedlejší ulice.”
„No dobře, ale co ta rána?”
„Víte, lorde, ona tam žádná vedlejší ulice nebyla.”

Prezident Svoboda šel v osmašedesátém k zázračnému rabínovi a prosí ho: „Poraďte mi, moudrý rabíne, jak zbavit ČSSR okupačního vojska?”
„Na to jsou dva způsoby, přirozený a nadpřirozený.”
„A jaký je ten přirozený způsob?” vyzvídá Svoboda.
„Když přijde archanděl Gabriel a ohnivým mečem vyžene okupanty z vaší země.”
„A jaký je pak ten nadpřirozený?”
„Když odejdou sami!”

Pán v restauraci nesměle na vrchního: „Pane vrchní, eehm, vy jste na mě zapomněl?”
„Ne, nezapomněl. Já jsem se na vás vysral.”