Nejhodnocenější vtipy

Chuck Norris nikdy nechodí k zubaři, protože jeho zuby jsou nezničitelné. Jeho nepřátelé nikdy nechodí k zubaři, protože nemají žádné zuby.

Dirigent orchestru měl velké potíže s bubeníkem. Mockrát to spolu probírali, ale bubeníkův výkon se pořád nedařilo zlepšit.
Jedenkrát už to dirigent nevydržel a před celým orchestrem nahlas řekl: „Když někdo neumí hrát na svůj nástroj, tak mu ho vezmou, strčí mu do ruky dvě paličky a udělají z něho bubeníka.“
A z orchestru se ozvalo: „A když ani to nepomůže, tak mu jednu paličku seberou a udělají z něho dirigenta.“

Vrátí se pan Kalianko z hospody ještě s dalším hostem a představuje ho manželce: „Tak tohle je soudruh Horák a ten ti jako můj mluvčí zodpoví všechny dotazy!”

Po víkendu si v klubu vyprávějí lordi své zážitky.
„Já strávil celý víkend na letním sídle se třemi sestrami,” povídá lord James.
„Oh, to musela být nuda,” soucítí s ním nejbližší osazenstvo.
„Ani bych neřekl. To nebyly moje sestry!”

Mladý skotský strážník Gordon měl být povýšen, ale nejprve musel složit kvalifikační zkoušku. Dostal otázku: „Jste uprostřed velkého davu, nechcete použít ani obušku, ani zbraně - jak ten dav, aniž by vznikla nějaká panika, rozptýlíte?”
Gordon chvíli přemýšlel a pak odpověděl: „Snadno a lehce. Sundám helmici a začnu vybírat na vdovy po padlých strážnících.”
Prospěl s vyznamenáním a byl povýšen...

Vsadí se v hospodě na srazu myslivců jeden z nich se všema o flašku vodky, že když mu zavážou oči, tak poslepu sáhne na kůži a řekne, kdy bylo zvíře střeleno a jaká je jeho cena. Tak mu je zavážou, dají mu do ruky kůži a on řekne: „Srna střelená loni, cena je 2 500 korun.”
Tak vypije celou flašku, ráno se probudí z opice a vidí, že jeho manželka brečí: „Že jsi přišel ve tři ráno, to bych ti prominula, ale že jsi mě celou noc osahával a křičel: Krtek za 3,50 - to ti nikdy neprominu!”

Několik obchodníků se vydá na aljašku na lov medvědů. V horské chatě se ubytují a průvodce jim radí, jak lovit medvědy, jakou na ně vzít pušku, atd...Texasan ho přeruší: "Kecy, ukažte mi kterým směrem jsou medvědi." Průvodce mu ukáže na sever a povídá: "Ale jestli tam jdete bez pušky tak jste mrtvej." Texasan tam stejně jde neozbrojen. Za deset minut se řítí k chatě, v patách mu peláší obrovský rozzuřený medvěd. Texasan vběhne do chaty, medvěd za ním, Texasan vyběhne ven, zabouchne dveře a volá na ostatní: "Stáhněte tohohle z kůže, já mezitím dojdu pro dalšího..."

Píše se rok 1986.Dva chlapci jdou po Václaváku a najednou se zastaví před kanálem.Ten se otevře a z něho vystrčí hlavu starý vysušený dědek a ptá se:"Chlapci,už skončila válka?" "Ne,ještě ne."Dědek si smutně povzdychne:"Do prdele s tím Napoleonem!" a zaleze zpět.

25 důkazů, že lidská rasa je odsouzena k záhubě

V případě, že potřebujete další důkaz, že lidská rasa je díky své blbosti odsouzena k záhubě, tady jsou některé skutečné instrukce nalepené na konzumních produktech:

1) Na pokrývce z Tchaj-wanu:
Nepoužívejte jako ochranu proti tornádu.

2) Na zrcátku přimontovaném k helmě používané americkými cyklisty:
Pamatujte, předměty v zrcadle jsou ve skutečnosti za vámi.

3) Na Tchajwanském šampónu:
Používejte opakovaně.

4) Na zavírátku anglického ochuceného mléka:
Po otevření neobracejte láhev vzhůru nohama.

5) Na novozélandském spreji proti hmyzu:
Tento přípravek nebyl testován na zvířatech.

6) Na amerických pokynech k sestavení nového počítače:
Abyste předešli vytvoření sražené páry, počkejte s otevřením krabice, dokud se nezahřeje na pokojovou teplotu. (Rozumné, ale ty instrukce jsou UVNITŘ krabice!)

7) V některých zemích na dnech lahví s Coca-Colou:
Otevírejte druhou rukou.

8) Na balíčku rozinek:
Proč je nerozhodit po vašich oblíbených obilovinách k snídani?

9) Na fénu značky Sears:
Nepoužívejte ve spánku.

10) Na balíčku mražených hranolek:
Můžete být vítězi, aniž byste cokoliv kupovali! Podrobnosti uvnitř!


11) Na balení oválného mýdla:
Pokyny - používejte jako obyčejné mýdlo. (A to má být jak?)

12) Na dezertu zvaném Tiramisu z Tesca (vytištěno zespodu na krabici):
Neotáčejte vzhůru nohama! (Příliš pozdě - už se stalo.)

13) Na chlebovém pudinku od Marks & Spencer:
Po zahřátí bude produkt horký. (Určitě? Raději to vyzkoušíme, co vy na to?)

14) Na korejském kuchyňském noži:
Varování - udržujte z dosahu dětí. (Hej, kdo si myslíte, že jste, abyste mi říkali, co mám a co nemám dělat se svejma děckama?)

15) Na šňůře od čínských vánočních světel:
Pouze pro použití venku nebo uvnitř. (Takže používat se to nesmí kde?)

16) Na japonském stroji ke zpracování potravy:
Nepoužívejte k jiným účelům. (Začínám být fakticky zvědavý.)

17) Na arašídech od Sainsbury´s:
Varování - výrobek obsahuje ořechy. (Vážně? Arašídy obsahují ořechy?)

18) Na balíčku oříšků od American Airlines:
Instrukce - otevřete balíček, snězte oříšky. (Ah, jsem tak šťastný, že nám to tak hezky objasnili.)

19) Na švédské řetězové pile:
Nepokoušejte se zastavit pilu svýma rukama nebo svými genitáliemi. (Jaký druh telefonátu od zákazníka mohl zapříčinit tenhle nápis?!)

20) Na dětském kostýmu Supermana:
Ani s tímto kostýmem nemůžete létat. (Správně, jen zničte univerzální dětský sen!)


21) Na některých mražených jídlech:
Návrh na servírování - odmrazit.

22) Na krabici s hotelovou koupací čepicí:
Pouze na jednu hlavu.

23) Na balíčku žehličky značky Rowenta:
Nežehlete oblečení na těle.

24) Na dětské medicíně proti kašli od Boot´s:
Neřiďte auto ani stroje.

25) Na obalu Nytolu - prášku na spaní:
Varování - může způsobit ospalost.

Patrik zve přítele na silvestrovský večírek a vysvětluje: „Dostaneš se k nám autobusem číslo 26, vystoupíš na předposlední stanici a já bydlím hned naproti, v čísle 28. Zazvoníš loktem u branky a jak se ozve bzučák, strčíš do branky kolenem a už jsi u mě!”
„Propána,” žasne Harold, „a proč bych měl zvonit loktem a kolenem kopat do branky?”
„Propána,” zhrozí se Patrik, „a to by ses, člověče, nestyděl přijít na silvestrovský večírek s prázdnýma rukama?”

„Abych zabránil potopám, upil jsem z rozvodněné řeky vodu,” vypráví obyvatelům zatopeného městečka o svém hrdinském činu obr.
„Tak proč je teď celé město pod vodou, hm?”
„Omlouvám se, už jsem to nestihnul na záchod.”

Zvířátka se dohodnou, že si postaví kadibudku. Po první noci letí sova a vidí, že kadibudka má vyražené okno, tak svolá všechna zvířátka a říká: "Kdo zbořil tu kadibudku?". Přihlásí se zajíc a říká: "Já bych o tom něco věděl, medvěd si se mnou vytřel zadek a vyhodil mě okýnkem.". Druhý den letí sova lesem a vidí, že má kadibudka opět vyražené okno a zase svolá zvířátka. Opět se jich ptá, kdo to udělal. Přihlásí se krtek a řekne, že si s ním medvěd taky utřel zadek a taky, že ho prohodil oknem. Třetí den letí sova a vidí, že je kadibudka celá zbořená. Svolá zvířátka a ptá se, kdo o tom něco ví. Přihlásí se ježek: "Ha ha ha!!!!".

Pán sehnal papouškovi samičku k připuštění. Sjednali to s majitelem za 500kč. Dali je do klece, přiklili plachtou a teď to začalo. Když je odkryli, měla samička otrhané peří. "Cos to udělal?" ptají se papouška zděšeně. Papoušek odpovídá: "Za pětikilo snad můžu mít děvku nahou, ne?"

Sir volá z koupelny na sluhu Jeana: "Jane, zapomněl jsem si pantofle, přines mi je!" Jean utíká do kuchyně za dvěma mladými kuchařkami: "Sir rozkázal, abych vás obě pomiloval." "Ty kujóne, ty si vymýšlíš!" "Ne, pojďte se přesvědčit!" "Sire, obě?" "No jistěže obě. Snad ne jen jednu?!"

Rybaří takhle jeden farář ve Vltavě pod Vyšehradem a vytáhne zlatou rybku. Jak už to tak zlaté rybky dělají, tak i tato prosí, že když bude puštěna zpátky do vody, splní svému dobrodinci přání.
Farář se podiví, že se rybce chce nazpátek do té špinavé vody, pak ji však pustí a vyslovuje své přání: „Co kdybys udělala něco s tou válkou v Kosovu...”
„Hele,” odvětí rybka, „já jsem jenom obyčejná malá vltavská zlatá rybka... Války - to je na mě moc. Zkus si přát něco jinýho.”
„Taky bych si přál, aby farníci v mém sboru byli zbožní, trpěliví a milí.”
Rybička se chvilku zamyslí a pak říká: „Kde že je ta válka...?”

O’Brian je na výletě na Sinaji. Trochu se opozdí za výpravou a za chvíli neví kudy kam. Je ztracen. A najednou, v dálce - oáza! A v ní obchod!
Přišourá se tam, celý zchvácen, a hned k obchodníkovi. Ten sedí před kvelbem a čte si Jerusalem Post. O’Brian ho žádá o vodu! Obchodník jen mlčky ukáže rukou nad sebe. Nad obchodem visí cedule „Moishe Teitelbaum - kravaty”. Vysvětluje trpělivě: „Bohužel, nemám pro vás žádnou vodu na prodej. Kravaty - prosím. Výběr zdaleka v okolí největší. Značkové a konfekce. Množstevní slevy. Vodu však - bohužel.”
O’Brien zuří: „Cožpak nevidíte, že jsem se ztratil? Že jediné, co potřebuji, je voda? Víte, kam si všechny ty kravaty můžete napchat?”
Mojše se nevzruší: „Není od vás pěkné být na mě hrubý. Myslím, že jsem vám udělal velmi kvalitní nabídku. Chcete kravatu? Lepší obchod široko daleko nenajdete! Nechcete? I tak jste byl u nás vítaným zákazníkem. Skutečností však nicméně zůstává, že vodou neobchodujeme.”
Na O’Briena jdou mdloby.
„Co se vody týče,” pokračuje Mojše, „mohu vám dát radu. Zhruba třicet minut cesty tímto směrem naleznete Restaurant u Maxe - rozumějte, Maxe Teitelbauma, mého bratra. Vody, kolik hrdlo ráčí.”
O’Brien zmobilizuje všechny síly a odchází naznačeným směrem. Mojše opět usedá před obchod a pokračuje ve čtení Jerusalem Post. Po dvou hodinách, když už má přečtené všechno, i finanční trhy, vrací se z naznačeného směru O’Brien. Sotva se doplouží. Mojše se zajímá: „Vzácný příteli! Snad jste ten vyhlášený restaurant neminul?!”
O’Brien klesne na kolena: „Samozřejmě, že jsem ho našel. Minout jsem ho nemohl. Ale Max mě tam odmítl vpustit bez kravaty!”

"Proč jsi přišel pozdě do školy?" zpovídá učitel žáka. "Ále, vedl jsem bejka ke krávě." "A to nemohl udělat otec?" "Ne, pane učitel, to musel udělat ten bejk."

Jeden klášter v Japonsku stojí na vysokém útesu a jediný způsob dopravy nahoru je primitivní lanovka - velký proutěný koš s kladkou, který tahá na laně jeden z mnichů. Jednou se právě tohohle mnicha zrovna v půlce cesty ptá jeden turista, který si všiml, jak je nosné lano staré a roztřepené: „Prosím vás, jak často měníte to lano?”
Mnich se zarazil a po chvilce povídá: „Pokaždé, když praskne!”

Dceruška účetního zakopla o kámen a zaklela: „Sakra, to bolí.”
Tatínek povídá: „Pokud už tohle ošklivé slovo nikdy neřekneš, dostaneš pětikorunu.”
Za pár dní přiběhne holčička ze školy za tatínkem jak na jehlách a nedočkavě vyhrkne: „Tati, mám nové slovo, které je nejmíň za dvacku!”

Velitel si nechá nastoupit rotu a ptá se: "Vojáci, nyní mi všichni řeknete, jak se sexuálně uspokojujete, když zde na vojně nejsou žádné ženy!" Přistoupí k prvnímu a povídá: "Jméno a jak to děláte?" Voják: "Rotný Havlát, no já mrdám čutoru." Velitel si to zapíše do notesu, jde k dalšímu. "Rotný Bezouška, já taky mrdám čutoru..." Velitel si to opět poznamená a diví se, jak z ní potom mohou pít, ale jde dál. Předstoupí k dalšímu vojákovi, menšího vzrůstu a ptá se i jeho. "Vojín Čutora..."