Nejhodnocenější vtipy

Co je důkaz, že Zem se točí? Na východ jsme se vysrali a hovno přišlo ze západu.

„Maminko, proč jsem tak ošklivý?”
„To byl tenkrát hroznej mejdan... Buď rád, že nejsi pes.”

První karbaníci: Adam a Eva! Eva odkryla červený a ukázala zelený on tam strčil žalud a překřikl to kulema, tím udělal první štych.

Baví se tři rybáři co kdo ulovil: 1:"Já sem ulovil pětikilovýho kapra" 2:"Já sem ulovil desetikilovou štiku" 3:"Já sem ulovil dvacetikilovýho sumce!" 1:"Že já vůl vždycky začínám první..."

Čech je ztracen v poušti. Po dlouhém putování nalezne kouzelnou lampu, zapálí ji a ona mu nabídne splnění tří přání. "Chci jedno pěkně vychlazené pivo", rozkáže Čech. Objeví se orosená láhev s pivem a Čech ji vypije na ex. Postaví ji na zem a láhev se okamžitě sama doplní studeným pivem. "To je kouzelná láhev, ta nikdy nevyschne", povídá lampa. "Jaká jsou tvá další dvě přání?" "Dej mi ještě dvě takové!", praví Čech.

Sedí dva hluchoněmí u stolu a pod nohama jim běhá kočka. Najednou jeden z nich tu kočku popadne a uškrtí. Druhý se posunkovou řečí ptá: „Proč jsi ji zabil, vždyť byla tak roztomilá.”
„Strašně mňoukala!”
„Jak to můžeš vědět, když jsi hluchoněmý?”
„Odezíral jsem jí z úst.”

V Africe nemají černoši auta se zdvižnou plošinou, a tak opravují lampy na žirafách.

Má pod lavicí žirafu a ta kouří.

Byl jednou jeden farmář, který pěstoval melouny. A dařilo se mu, ale měl starosti s kluky z okolí, kteří mu vždycky v noci vlítli na pole a pár melounů mu odnesli. Tak trochu zapřemýšlel, jak na ně a nakonec vyrobil velikou ceduli: „Pozor, jeden z melounů je napuštěn kyanidem!” a postavil ji na kraj pole.
Když se za pár dní přišel podívat, jak to vypadá, zjistil, že žádný meloun nechybí, ale na jeho ceduli připsala dětská ruka: „Teď jsou ty melouny dva!”

Vůz vezoucí mladý pár, opilý láskou a štěstím, že bude následující den oddán, se srazí s náklaďákem a snoubenci tragicky zahynou. Hned při vstupu na nebesa uplatňují svoji hořkou stížnost na osud a hledají možnost být oddáni alespoň na nebesích.
Neslýcháno, ozývá se odevšad. Avšak Nejvyšší je slitovný a zalitoval onoho unáhleného nápadu s náklaďákem. Slíbil tedy nápravu. Věděl, že to nebude snadné, a tak stanovil páru zkušební dobu pěti let, a budou-li chtít být pak stále ještě oddáni, ať za ním přijdou. Tak se také stalo. Nicméně Nejvyšší zcela nečekaně a bez vysvětlování prodloužil lhůtu o dalších pět let. Když však poté přišli, že chtějí být oddáni, byla vystrojena velká veselice a jejich přání bylo splněno.
Jenže - věčnost je věčnost. Začalo to mezi nimi skřípat a nebeskému sňatku to vůbec nedělalo dobrou pověst. Tak nebylo divu, že jednoho dne předstoupili před Nejvyššího s žádostí o rozvod. Ten se však zachmuřil. Zamračil se tak, že to začalo vypadat zase na potopu.
Hlas hromu jim pak vyjevil hnutí mysli Nejvyššího: „Rozvod! Šílenství! Když jste chtěli být oddáni, čekal jsem deset let, než se tu objeví nějaký duchovní! Máte vůbec představu, jak dlouho budeme čekat na právníka?”