Nejhodnocenější vtipy

„Tvůj otec je velice vážný člověk - směje se on vůbec někdy?”
„Jedině v tom případě, když si matka koupí nový klobouk!”

Mladý kněz měl před prvním kázáním trému, a tak mu starý farář poradil, aby si dal na kuráž deci vína. Po kázání se mladý přišel zeptat, jak se to starému líbilo, a ten pokrčil rameny: „No, napoprvé to nedopadlo nejhůř, ale stejně jsi se dopustil tří chyb. Předně jsem ti řekl deci a nikoliv litr. Dále... Máří Magdaléna nebyla nevěstka, ale byla zneuctěna. A třetí chyba: Na závěr se říká Amen, a ne Ahoj!”

Chlápek bydlí v osmém poschodí, vrátí se domů až k ránu a manželka mu vyčítá: „Nezlob se, šel jsem až nahoru pěšky.”
„To sis nemohl přivolat výtah?”
„To jsem několikrát udělal, ale vždycky z něj vyběhl chlap v pyžamu a hrozně mi vynadal!”

Sluha přikvačí do domu a křičí: „Sire, lady Sarah spadla při projížďce do rokle i s koněm. Lituji, ale koně jsem musel ihned na místě zastřelit.”
„A kde je lady?” zeptá se lord.
„V nemocnici, sire.”
„Jean!” rozčílí se pán domu. „Proč s sebou nevozíte tu dvojhlavňovou pušku?!”

„Synu,” rozzlobil se tatík, „ty sis včera půjčil moje auto?”
Synátor přiznává: „No, vezl jsem kluky na fotbalový zápas...”
„Tak jim vyřiď,” vzkazuje otec, „že si tam zapomněli podvazky!”

Chlubí se těhotná paní sousedce: „Naše dceruška je rozená herečka, už čtyřikrát hrála, že chce na svět!”

Policajt kupuje pro pejska obojek, ale jaksi se nemůže rozhodnout, jaká velikost je zapotřebí.
„Tak přijďte s pejsánkem,” radí prodavačka.
„Co vás nemá, to má být pro něj překvapení na Vánoce!”

„Mohl byste mě informovat, kolik u vás stojí jeden diskrétní pohřeb?”
„No záleží na tom, jakou rakev si vyberete.”
„Potřeboval bych nějakou pevnou a hlavně zvukotěsnou. To víte, tchyně není ještě tak úplně po smrti!”

Přijde chlap na policii, že se mu před Vánoci ztratila žena.
„A to jdete až po Vánocích?”
„No, ona se ztratila a já si myslel, že se mi zdá tak pěkný sen!”

Dva rybáři sedí u vody a jeden z nich najednou řekne: „Včera jsem chytil devítikilovou štiku!”
„A já zase kolo s rozsvíceným světlem,” odvětí kolega.
„Tomu nevěřím,” namítne šťastný majitel štiky.
Druhý na to: „Tak dobrá. Když odečteš od své štiky osm kilo, já zhasnu to světlo!”

Muž přijde z města a podává manželce malou krabičku: „Tady jsem ti koupil zlatý prstýnek.”
„Jéje, děkuji ti,” rozplývá se jeho polovička. „A to je pravé zlato?”
„Ovšem,” ujišťuje ji manžel. „A jestli není, tak mě okradli o dvacet korun!”

Může žena za den shodit 300 kg?
Ano, ráno je to kráva, v poledne slepice a večer brouček.
A může muž shodit za den 300 kg?
Ne, to je vůl celý den!

„Byl jsi dneska hodný? Neukradl jsi nic? Nenadával jsi?” vyptává se Ježíšek malého chlapečka. „No tak se to už konečně nauč, já ti dárky věčně nosit nebudu!”

„Pane Hovorka,” zajímá se známá, „jak je ženě po těch tří týdnech v lázních?”
„Víte, že ani nevím?” povídá Hovorka. „Ale já se cítím velmi dobře!”

„Když jsem přišel domů,” stěžuje si Pepa po Vánocích kolegům, „vedle skříně stála ustrojená borovička a ve skříni stál nahý soused Jedlička.”

Říká Pepa Kalianků: „Za co bych měl jít na maškarní?”
„Za skobu!”
„???”
„Jedině tak se na tebe nějaká ženská pověsí!”

Na zájezdu u moře se lidé koupou v deltě řeky a hrozně se baví. Jeden turista se zeptá průvodce: „Jsou tady krokodýlové?”
„Kdepak,” mávne rukou zkušený domorodec. „Oni se bojí žraloků!”

Řidič stopařce: „Dáte si cigaretku?”
„Né, díky, já nekouřím.”
„A na skleničku byste se někde stavit nechtěla?”
„Né, díky, já nepiju.”
Za chvíli holka povídá: „Jé, to je krásný palouček, zastavte tu na chvíli.”
Když se vracejí k autu, říká stopařka: „No vidíš. A jde to i bez cigaret a chlastu.”

Deník Američana na Moravě:
Pondělí - piju s Moraváky.
Úterý - skoro jsem umřel.
Středa - zase piju s Moraváky.
Čtvrtek - lituji, že jsem neumřel v úterý...

Lékárník ujišťuje nespokojeného zákazníka: „Zaručuji vám, že tyto prášky neobsahují ani o smítko více železa, než je povolené.”
„No dobře, tak mi řekněte, z jakého důvodu začaly rezivět?”

Soudce: „Paní, vy tvrdíte, že vás zmlátil manžel, který tady sotva stojí o berlích?”
„Víte, ctihodnosti, když mě začal mlátit, tak ještě o berlích nechodil.”

Kohn otevírá nový obchod a nad dveře pověsí nápis: „ČERSTVÉ RYBY PRODEJ ZDE DENNĚ.”
Ještě než sleze ze žebříku, se objeví první kibic.
„Podívají se, co to tam dali za směšnou ceduli?” povídá kibic.
„Copak se jim nelíbí?” odvětí na to Kohn.
„ČERSTVÉ, koho by napadlo, že jejich ryby nejsou čerstvý, kdyby to nedali na štít.”
Kohn uzná, že to je pravda, a tak umaže nápis ČERSTVÉ. Kibic pokračuje: „PRODEJ, to můžou umazat taky, to se přece rozumí samo sebou, že ty ryby nebudou dávat zadarmo.”
„Mají pravdu.”
A tak Kohn zamaluje i slovo PRODEJ.
„ZDE, to je přece jasné, že ty ryby nebudou prodávat naproti.”
A tak Kohn zamaluje i slovo ZDE.
„Pak to DENNĚ, Kohn, je to chytrý, jestli jsou ty ryby vopravdu čerstvý...”
Kohn tedy zamaluje i slovo DENNĚ. Z nápisu zbylo jen slovo RYBY. Za chvilku přijde další kibic. Povídá: „Proč tam dávali takovou směšnou ceduli?”
Kohn: „Co se jim nelíbí?”
„Oni žádnou ceduli dávat nemuseli, protože ty jejich ryby smrděj na sto honů.”

Teologie je nauka o čaji.

„Pane doktore, manžel si vzal do hlavy, že je pavouk.”
„Buďte ráda, vychytá vám všechny mouchy.”
„No jo, jenže on si vylezl na skříň s tím, že sleze jedině po vlákně, které si sám vytlačí!”

K saloonu na Divokém západě přijede mladý kovboj, seskočí z koně, přivaze ho, obejde ho zezadu, zvedne mu ocas a dá mu dlouhou mlaskavou pusu na kaďák.
Zevnitř to otevřeným oknem viděl starší kovboj - štamgast u stolu, a když mladý vejde dovnitř, hned se ho ptá: „Proboha, to bylo nechutný, proč jsi to udělal?”
„Ale, pálej mě popraskaný rty.”
„A to jako pomáhá?”
„Ne, ale aspoň si je přestanu olizovat.”

„Tohle byla báječná jednohubka, milostivá, ostrá jako meč,” chválí host novoročního rána paní domu.
„Bohužel, pane, to byla drátěnka na nádobí!”

Knihomol je mol žijící v knize.

Stěžuje si trestanec ve vězení spoluvězňům: „Život je pes! Dříve jsem pracoval jako kovář a tyhle mříže jsme vyráběli...”

Povídají si dvě stopařky: „Všichni řidiči jsou stejní!”
„Všichni ne,” oponuje druhá, „někteří se i brání.”

Manželský pár vejde do čínské restaurace a uvidí naporcovaného psa.
„Ježkovy oči!” zajíkne se žena.
Přiběhne k ní malý Číňan s bločkem a povídá: „Už se to nese, paní.”

Stará čarodějnice upozorňuje svou mladou, zamilovanou svěřenkyni: „Pozor, máš nebezpečného soka. Láska je mocný čaroděj!”

Nemocniční chodbou jde sestra a tlačí vozík s pacientem. Ten na ni žalostně kouká a prosí: „Sestřičko, zkusíme to ještě na ARO, prosím!”
Sestřička však kategoricky odmítá: „Paní doktorka řekla, že do márnice, tak jedeme do márnice!”

Diskutují dva nadšenci v kině a jeden prohodí: „Víte, že kanibalové mají blízký vztah k našim filmům?”
„Vážně?” podiví se kolega. „A odkud to víte?”
„Z vlastních zkušeností. Byl jsem na Novém Zélandě a tam jsem se třeba dočetl o Starcích na chmelu.”
„No ne, a kde přesně?”
„Na jídelním lístku.”

Paní jde okolo vězení a vidí za mřížemi manžela: „Co tam děláš?”
„Jsem zavřený.”
„A co ti dávají k jídlu?”
„Chleba a vodu.”
„Pitomče, proč nejsi doma, tam to máš také!”

Mladík se vrátí s modřinou pod okem. Otec se ho ptá: „Co se stalo?”
„Ale, napadli mě tři lumpové, chtěli mi sebrat hodinky.”
„A poznal bys je?”
„Co já, ale jsem zvědavý, jestli ty tři poznají aspoň jejich příbuzní.”

Prosí Pepa ďábla: „Klidně ti upíšu duši, jen mne zbav tchyně.”
„Tak to nepůjde, my máme zakázáno dělat dobré skutky!”

Manželský pár se byl potápět v zátoce a žena se při tom ztratila. Zoufalý manžel se vrátil domů a oznámil celou věc policii. Druhý den ráno zazvoní zvonek a za dveřmi stojí dva policisté s vážným výrazem ve tváři: „Pan Smith? Máme informace o vaší paní.”
Manžel se dychtivě zeptá: „Co se jí stalo?”
„No, máme pro vás tři zprávy. Jednu špatnou, jednu dobrou a jednu skvělou. Kterou chcete slyšet nejdřív?”
„Tu špatnou.”
„Našli jsme vaši paní utopenou v zátoce.”
„Ne, to nemůže být pravda! A jaká je ta dobrá zpráva?”
„Když jsme ji vytáhli, měla na sobě dobré dva tucty krabů a dva kilové humry!”
„No, a jaká může být ta skvělá zpráva?” nevěřícně vrtí hlavou oficiální vdovec.
Policista se usměje, mlsně se olízne a povídá: „Zítra ráno ji vytáhneme zase!”

Proč musí mít v kocourkovské nemocnici všichni pacienti při operaci bílý oděv?
Aby chirurg věděl, jestli jim odněkud nestříká krev!

Po těžké operaci se ptají pacientovi příbuzní chirurga: „Tak co, pane doktore? Už procitnul?”
Lékař nemá to srdce, aby jim řekl pravdu, a tak jen lehce kývne.
„A kdo ho ošetřuje?”
„Svatý Petr.”

Rostliny se množí řízky a karbanátky.

Co nesní náš Alík, dá maminka tatínkovi.

Dva čeští cestovatelé potkají v buši domorodce a pro legraci mu začnou nadávat v češtině. Domorodec na to vůbec nereaguje, a tak se ti dva uchýlí k ještě sprostějším slovům. Náhle si domorodec pšíkne: „Hepšík!”
A jeden z vtipálků zděšeně povídá druhému: „Ježíšmarjá, on umí česky!”

Překladatelský oříšek je pro veverky.

Stojí malý chlapeček na rohu a hulí. Přistoupí k němu paní a povídá: „Copak by ti asi řekl tatínek, kdyby tě viděl kouřit?”
Chlapeček jen odsekne: „A copak by vám řekl manžel, kdyby viděl, že na ulici obtěžujete cizího chlapa?”

Přece jen vám v hlavě něco zůstalo - piliny.

Potkají se na silnici dva kamarádi v německých autech.
„Ahoj, Karle, kde máš manželku?” říká šťastný majitel nadupané audiny.
Přítel z Passatu odvětí: „Ale, něco dělá na zahrádce... Zeptej se jí sám.”

„Prosím snažně o podporu... Byl jsem členem putovní kapely, ale jsem od narození smolař. Kapela se rozešla a já zůstal v cizím městě úplně bez peněz...” šnoruje židovský žebrák.
Pán domu ho poslouchá s jistou nedůvěrou: „Tak vy jste muzikant. A na jaký nástroj hrajete?”
Šnorer se chvíli rozmýšlí a pak řekne: „Na lesní roh.”
Pán domu se usměje, otevře skříň, vyndá z ní lesní roh a podává ho šnorerovi: „Tak mi na něj něco zahrajte!”
Šnorer si hluboce povzdechne: „Tak to vidíte, jakej já jsem smolař! Ze všech možnejch nástrojů musíte mít doma zrovna lesní roh!”

Nevěrnice jde domů s milencem. Neví ale, že je doma manžel. Manžel je uslyší a řekne si: „Já vám ukážu,” a schová se v ložnici na skříni.
Manželka mezitím v předsíni říká milencovi: „Jdi si lehnout do postele v ložnici, skočím si na toaletu a do sprchy.”
Milenec poslechne, po chvíli přijde manželka a povídá: „Tak jsem se ti vyčůrala, osprchovala...”
A milenec na to: „Jo a když se podíváš na skříň, tak se i pos...”

Portýr se táhne s kufry až do pátého poschodí a čeká spropitné. Paní se ho ptá: „Kouříte?”
„Ano!”
„Tak s tím přestaňte, celou cestu jste funěl!”

Matka povídá malému synkovi: „Jez špenát, chlapče, budeš velký a hezký.”
„Mami... a proč ty jsi nejedla špenát?”

Ze žákovské knížky: „Váš syn do mě ve školní jídelně vrazil tak prudce, až mi vystříklo mléko!”

U zaoceánského letu přijde jeden z cestujících za kapitánem: „Promiňte, ale nezdá se vám, že letíme nějak moc nízko?!”
„Ne, proč myslíte?”
„No, já jen že jsem z okýnka zahlédl chobotnici.”

Nováček v anglickém námořnictvu, mladík ze staré šlechtické rodiny, přijde na nástup v lakovaných střevících. Důstojník na něj křičí: „Vy jste se zbláznil! Jak jste se to vystrojil? Ještě dobře, že jste si nedal na hlavu cylindr!”
„Cylindr?” udiveně odvětil nováček. „V devět hodin dopoledne?!”

Jde v noci lupič vykrást banku. Už otevírá první sejf a v tom se zarazí: „Jogurt? Proč ne, mám hlad, tak mi to nic neudělá.”
Už otvírá druhý sejf a v tom: „Zase jogurt? No tak jo, ještě si dám.”
Potom otevře další a další sejfy, ale ve všech jsou jenom jogurty. Lupič jde domů bez kořisti, ale aspoň najedený. Ráno si pustí rádio a slyší: „Včera v noci byla vykradena spermobanka.”

Osvětové přednášky jsou přednášky o světě.

Vsadí se tři chlapi, kdo se potopí nejhlouběji.
Potápí se první, po chvíli vyplave a říká: „Byl jsem v hloubce 1000 m, a viděl jsem německou ponorku.”
„A jak jsi to poznal?”
„Zahajloval jsem jim a oni mi odpověděli.”
Potápí se druhý a po chvíli vyplave a říká: „Byl jsem v hloubce 2000 m, a viděl jsem americkou ponorku.”
„A jak jsi to poznal?”
Zasalutoval jsem jim a oni mi odpověděli.
Potápí se třetí a po chvíli vyplave a říká: „Byl jsem v hloubce 3000 m, a potkal jsem policejní ponorku.”
„A jak jsi to poznal?”
„Zaklepal jsem jim na okýnko ve dveřích a oni mi otevřeli!”

„Vaše budoucnost vypadá růžově,” předpověděla chlápkovi vědma ze své magické koule.
Spokojený muž vyšel na ulici a převálcovala ho růžová dodávka.

„Běž!” řval na svého koně a pak se divil, že mu utekl.

„Díky rychlým rukám a neuvěřitelně přesné mušce dokáži sestřelit kouřícímu chlapovi cigaretu na zem,” básní o svých pistolnických schopnostech mladý Texasan.
„Neuvěřitelné! Velkolepé!” jásají jedni.
Druzí jsou skeptičtí: „To nikdo nedokáže! Se jenom vytahuješ! Tak ukaž...”
„No dobře,” prohlásí tedy pistolník, „najde se mezi vámi nějaký dobrovolník?”
Po chvilce váhání vystoupí jeden statečný muž a uvolí se stát živým terčem. Všichni vyjdou z baru na prašnou ulici, odvážlivec si zapálí cigárko, vytahující se pistolník poodstoupí od něj na padesát metrů, pak bleskurychle vytasí svůj kanón a na zem dopadne ustřelený kousek cigarety.
Všichni na to koukají s otevřenou hubou, nemohou tomu uvěřit. Vášnivě mezi sebou diskutují. Najednou něco těžce dopadne na zem. Všichni se otočí na místo, kde ještě před chvílí stál ten odvážlivec a teď vidí, jak leží čelem v písku, kus hlavy pryč a okolo kaluž krve jako z vola.
„Sakra,” posteskne si střelec, „ještě to musím vybrousit.”

Bloudí tak zoufalý děda po nemocnici a pořád si říká: „Sakryš, ryba to nebyla, žába to nebyla, čolek to nebyl?”
Najednou vyleze sestřička a povídá: „Raka, dědečku, raka máte.”

Okresní oddělení policie ve Frýdku pořádá v sobotu párty při příležitosti dopadení pátého vykradače automobilů v okrese za poslední čtyři roky. Sponzorují - okresní oddělení policie a spokojení neodhalení gangsteři...

Do třídy uprostřed hodiny vpadl ozbrojený terorista s kulometem v jedné a granátem v druhé ruce. Učitel se raduje: „Konečně ticho!”

Paní Kalianková si stěžuje manželovi: „Pepo, ty jsi nenormální a nemožný manžel.”
„Nestěžuj si, já se oženil dobře. Že jsi se blbě vdala, za to já nemůžu!”

„Proč jsem se já hloupá vdávala, proč jsem nešla raději k divadlu?”
„A myslíš, že prodavačka vstupenek je něco extra?”

Jeden kněz takhle vidí, jak na trávě za kostelem sedí banda mladých kluků a holek a hlučně se baví. Dojde tedy k nim a ptá se, co dělají.
„Nic moc, otče. Jen se sázíme, kdo řekne větší lež o svém sexuálním životě.”
„Ale chlapci! To je šokující. Když mi bylo tolik, co vám, neměl jsem ještě na sex ani to nejmenší pomyšlení.”
No, a kluci sborově odvětili: „Hmm, tak tímhle jste asi vyhrál!”

„Ten tvůj je přeci inženýr, studovaný člověk a ty mu místo Milane říkáš kocourku?”
„To je těžké, maminko. Já musím. Mám totiž obavy, abych mu někdy neřekla Honzo.”

Pepík se ptá maminky: „Můžu jít ven?”
„To chceš jít s tou dírou v kalhotách?”
„Ne, s Aničkou.”

Když se něčeho lekneš, Horáčku, srdce se ti sevře, ne seřve!

Horáček naučil paviána v zoologické zahradě říkat: „Píčo! Píčo!”
Učitelka se strašně rozzlobila, ale Horáček se brání: „Já jsem to myslel dobře, chtěl jsem vás překvapit. Snažil jsem se tu opici naučit pozdrav Paní učitelko, akorát že to nějak nepochopila!”

Váš syn při hodině hraje mariáš, hlásí dvacet, nemá krále a pak se hádá...

Čím se liší chytrost od rozumu a intelektu?
Rozum umí řešit problémy. Chytrost je umí obcházet. A intelekt vrací, co je lepší - problémy řešit, obcházet nebo je prohlásit za problém někoho jiného.

Ve vlakovém kupé spolu cestují rabín a katolický kněz.
„Kdy konečně začnete jíst šunku?” dobírá si kněz rabína.
„Až na vaší svatbě, důstojnosti.”

Krok byl otcem své Tety.

Lord baví na večírku společnost svými divokými příhodami: „Tak jsem šel tou savanou a najednou slyším mručení. Otočím se a za mnou stojí lev. No, to víte, kousek ode mě stál strom, tak jsem vzal nohy na ramena...”
V tom okamžiku ho přeruší lokaj: „Lorde, máte telefon!”
Lord odejde. Za chvíli se vrátí a ptá se, kde přestal. Někdo mu napoví: „Vzal jste nohy na ramena.”
„Jo,” chytí se lord. „Vzal jsem nohy na ramena a lízal a lízal...”

Rozčiluje se manželka: „Prosím tě, co to máš za podivné nápady, balit mně dárek do toaletního papíru?”
„Jen to rozbal a uvidíš!”

Vyrazí jeden Čech z bodu A do bodu B rychlostí 90 km/h. Druhý Čech vyrazí z bodu B do bodu A rychlostí 120 km/h. Kde se potkají?
V hospodě.

Manželka s milencem, v zámku zarachotí klíč. Manželka vykřikne: „Manžel se vrací!”
Utahaný milenec: „No, konečně!”

Jeden básník odhalil zrádného přítele svého druha a napsal mu proto varovný dopis: „Příteli můj jediný, kamarádíš se sviní!”
Dostalo se mu odpovědi: „Jsem rád, že ses přiznal.”

Konečně vím, kde se bere můj tělesný špek. Normálně používám při sprchování zbytek šamponu na vlasy. Ale dnes jsem se koukla na nápis na lahvi a běda. Stojí tam: „Pro větší objem a plnost.”
Kruci - teď je jasné, proč nemůžu ubrat na váze!
Ale mám řešení, od teď budu používat prostředek na mytí nádobí. Tam totiž je napsáno: „Odstraní i velmi odolný tuk.”

Medituje Pepa: „Někde jsem četl, že člověk se musí umět sám sobě zasmát.”
„To vám závidím, vy ze smíchu nevyjdete celý život!”

Aby měl muž hladkou tvář, musí si pravidelně stříhat vousy.

Proč se má přijíždět z dovolené přesně?
Když se vrátíš o den později, nasereš šéfa. Když o den dříve, tak manželku.

Řím založili podle pověsti Rómulus a Rumus.

Kapavka je, když někomu kape z nosu.

Ukradne chlap v práci pytel uhlí, a když ho přenáší přes vrátnici, zastaví ho ostraha: „Co to máte v tom pytli?”
Chlap vysype uhlí a povídá: „To je krmení pro králíky.”
„A to vám budou žrát?” diví se hlídač.
„Jo,” přisvědčí zlodějíček. „A když ne, hodím to do kamen!”

Nadupaný šprťák si od tabule odnáší podtrženou jedničku a učitelka se ho ještě ptá: „Prosím tě, Mazánku, nevíš, kolik je hodin?”
„Ale paní učitelko, to v učebnici nebylo!”

„Pane Vodička,” znepokojuje se obvodní lékař, „vy máte nějaký zrychlený tep.”
Pacient na to: „To víš, brouku, když na mě šahá takovej mužskej...”

Jeden pán stojí na kraji bazénu a volá: „To není možný!”
Po pěti minutách znova: „To není možný!”
Když už tak volá asi po šesté, přijde k němu plavčík a ptá se ho, co se děje.
„Pane plavčíku, tomu nebudete věřit. Moje žena se teprve včera naučila plavat, a dnes už plave pod vodou půl hodiny...”

Na prvního dubna: „Dneska máš svátek, Hugo!”
„To je Apríl, ne?”

Co odvětí muž na otázku kněze, zda si bere zde přítomnou ženu, když je to na prvního dubna?
„Ano.” A po svatbě se začne smát: „Apríl!”

Stěžuje si v úzkém kruhu přítelkyň paní Šťastná: „Můj manžel tak tvrdě spí, že už ho nevzbudí, ani když mu zabuším na rakev cihlou!”

Jdou manželé po ulici, zdraví je nějaký neznámý chlapík pozdvihnutím klobouku. Muž: „Podívej, jaký je to slušný muž!”
Žena: „Slušný? Vždyť chrápe jako dřevorubec!”

Na studentské koleji pláče dívka. Přistoupí k ní kamarádka: „Co je?”
„Ale, napsala jsem rodičům, že potřebuju peníze na počítač.”
„A oni neposlali?”
„Hůř než to - poslali mi počítač.”

„Náš krotitel,” chlubí se ředitel cirkusu, „strkal ruku do lví tlamy.”
„A jak to dopadlo?” zajímá se známý.
Ředitel odpoví: „Píše tou levou!”

Špatná zpráva: Zemřel nejstarší žijící člověk na světě.
Dobrá zpráva: Byl nalezen nový nejstarší člověk.

Gynekolog se podívá z okna a znejistí. „Ježišmarjá, paní, jde sem moje žena. Tak rychle kalhotky dolů a na kozu, aby si nemyslela, že vás svádím.”

„Řekni taky něco jiného než jistě.”
„Jistojistě!”

Zubař ukazuje sestře obrovský diamant: „Podívejte se, jaký měl ten Rotschilld zubní kámen!”

Žid a Arab měli spolu v Maroku hospodářství. Nastaly ale zlé časy a museli se rozejít. Začali se tedy dohadovat, jak se rozdělit o to, co jim zbylo, o kozu, kraávu a slepici. Arab navrhuje: "Ty si vezmeš slepici a já kozu a krávu." Žid nesouhlasí. Arab tedy navrhuje:" Dobrá ty si vezmeš kozu a já krávu a slepici". Židovi se to pořád nezdá. "Tak dobrá", navrhuje Arab "krávu sníme, já si vezmu kozu a tobě zůstane slepice". Žid vrtí hlavou: "Víš co, jestli chceš vezmi si kozu a my s krávou si necháme slepici."

„Pane vrchní,” rozčiluje se host, „to pivo je kalné a ještě v něm plave moucha!”
„Nesmysl,” brání se vrchní. „Jak by mohlo být kalné, když v něm vidíte tu mouchu.”