Nejhodnocenější vtipy

Ráno přijde náčelník policejní stanice a jako každé ráno zakopne o práh. Rozčílí se , zavolá si strážmistra a poručí mu, aby ten práhpřibil. Po chvíli slyší ťukání. Říká si, je to dobré, už se to spravuje. Ťukání ovšem trvá hodinu, dvě hodiny. Náčelníkovi to nedá, otevře dveře a spatří hromadu ohnutých hřebíků a strážmistra, jak drží hřebík hlavičkou dolů a klepe na špičku. Chvíli se na něho dívá a podrbe se. Pak se chytí za hlavu a praví: "pro Krista pána, vždyť vy jste koupil hřebíky do stropu!"

Muž stojící ráno na autobusovéj zastávce (V Bratislavě) každé ráno vidí, jak k jisté budce přijde policajt, chvíli tam pobyde a potom se usměje a odchází. A muži to jednou nedá a začne toho policajta sledovat. A vidí jak policajt chodí od budky k budce a všude se opakuje to samé! Tak se opatrně připlíží k jedné z budek. A policajt říká: "Boudičko, boudičko, kdo je nejkrásnější a nejlepší policajt v Bratislavě?" No a ze sluchátka se ozve: "Ty, ty, ty!"

Chlapeček se ptá muže v uniformě: "Strejdo, vy jste policajt?" "Ne, chlapečku, já jsem železničář, to jsem se jen tak blbě zakoukal."

„Říkala jsem, že máte narýsovat úsečku o délce deset centimetrů, Nováku, a ne dvacet!”
„Ale vždyť to je deset centimetrů.”
„Samozřejmě, když někdo dává pravítko opačně!”

Student profesora nerozčiluje, pouze studuje jeho reakce.

Cestující se vyptávají ve chvílích volna kapitána: „A už jste někdy viděl obávaného mořského hada?”
„Ne, nikdy.”
„Cože? Celý život se plavíte po všech mořích světa a ještě jste se nestřetl s mořskou příšerou? Jak si to vysvětlujete?”
„To je asi tím,” vysvětluje kapitán, „že já jsem abstinent.”

Kaliankům ujel vlak a manželka Pepu peskuje: „Vidíš, ty blbe, kdybys tak nechvátal, nemuseli jsme tu teď tak dlouho čekat na další!”

Soudruh Husák projíždí českou zemí a zastaví se u krásné vily.
„To je váš dům?” ptá se hrajícího si chlapečka.
„Ano.”
„A to nádherné auto je také vaše?”
„Také,” připouští hošík.
„A víš ty,” na to soudruh Husák, „že já jsem ten, kterému vděčíte za tento blahobyt?”
A tu se pionýr rozběhne a volá do domu: „Maminko, maminko, je tady strýc Kurt z Mnichova!”

Učitel tělocviku skládá školní basketbalové družstvo a jeden klučina se dožaduje: „Já chci být pivotem! Já chci být pivotem!”
„A proč zrovna pivotem?” zeptá se tělocvikář.
„Miluju pivo.”

Kdo se směje naposled, ten se směje nejdřív.