Nejhodnocenější vtipy

Jaký je rozdíl mezi koněm a důchodcem? Kůň jí obrok a důchodce obden.

Co je maximální rychlost? Když běháš dokolečka a vidíš si záda.

Jeden chlápek zrovna nastoupil z konkurzu na místo ředitele velké firmy. První den se v práci setkal s bývalým ředitelem, který mu předával kancelář. Když byli chvíli o samotě, jeho předchůdce mu podal tři obálky a řekl: „Když narazíte na problém, o kterém si budete myslet, že je neřešitelný, otevřete jednu obálku a proveďte, co je uvnitř.”
Nová práce se chlápkovi líbila, obchody šly dobře, ale po šesti měsících začal najednou klesat obrat a žádné opatření nepomáhalo. Když chlápkovi došla inspirace, vzpomněl si na tři obálky. Otevřel první z nich a četl: „Obviňte svého předchůdce.”
Tak tedy svolal tiskovou konferenci a taktně shodil vinu na svého předchůdce ve funkci - takové ty řeči o skrytých nepořádcích v účtech a kontrolách. Noviny a také burza zareagovaly pozitivně a obchody se zase začaly hýbat.
Asi o rok později opět došlo k propadu tržeb spojenému s vážnými personálními problémy. Chlápek sáhnul do šuplíku a z druhé obálky vyndal pokyn Reorganizujte. Provedl tedy velkou reorganizaci a opět se firma rychle dala dohromady.
Po roce a půl přišla další vlna problémů. Šéf se zavřel v kanceláři, vytáhl ze šuplíku třetí obálku a otevřel ji. Vzkaz zněl takto: „Připravte tři obálky.”

O nalezenou pětitisícovku se přihlásila polovina města.

Co je vrcholem ostražitosti?
Podepisovat si svůj vlastní podpis.

„Pane doktore, mám rozbitou hlavu.”
„A co mě s tím, člověče, otravujete? Skočte si k opraváři!”

Jaký je rozdíl mezi dobrým psem a špatným výrobkem?
Žádný, oba se vracejí zpátky.

Přijde zákazník do takového toho malého krámku na všechno a ptá se: „Prosím vás, máte doutníky?”
„Jistě, tamhle v tom levém regálu.”
Zákazník se natáhl do regálu, vytáhl doutník a zapalovač, když na něj prodavač volá: „Pane, tady se nesmí kouřit.”
„Proč ne, když prodáváte doutníky?”
„Taky prodáváme toaletní papír!”

Tatínek si jde poslechnout, jak se jeho syn modlí před spaním. Když synáček odříká modlitbu až po amen, tak dodá: „Dobrou noc, mami, dobrou noc, tati, sbohem, babičko.”
To tatínkovi leží celý den v hlavě a když přijde z práce, jeho žena mu oznamuje: „Zemřela babička.”
Otec tedy opět poslouchá večer synovu modlitbu: „Dobrou noc, mami, dobrou noc, tati, sbohem, dědo.”
Na druhý den zemře i děda. Třetí den opět otec poslouchá synka: „Dobrou noc, mami, sbohem, tati.”
To je na otce příliš. Celý den je nervózní a v práci se nemůže na nic soustředit, protože čeká svou smrt. Když přijde celý vynervovaný domů, žena mu říká: „Drahý, víš, kdo dneska umřel? POŠŤÁK!”

„Ano, chtěl jsem ostříhat na havla,” zlobí se na holiče nespokojený zákazník, „ale ne jako ten bývalý prezident!”

Ptá se lyžař: „Je pravda, že sjezd z toho kopce je hrozně nebezpečný?”
„To je kec, všichni se zabijí až dole!”

Chlápek byl na návštěvě u svého staršího kolegy. Nemohl si nevšimnout, že kolega oslovuje svoji manželku zlatíčko, drahoušku, poklade a podobně. Když byli sami v obýváku u kafe, ptá se ho: „To máš takové štěstí na manželství, že vám vydržely takhle láskyplné vztahy celých dvacet let?”
„Abych se přiznal, tím to není. Zapomněl jsem, jak se žena jmenuje!”

„Nemůžete mě zavřít za mou víru!” dožaduje se u soudu spravedlnosti odsouzený bigamista.
„Co má mnohoženství společného s vaším náboženstvím?” namítne soudce.
Bigamista na to: „Ženy jsou pro mě bohyně a jsem polyteista.”

Po ostré hádce se rozcházejí dva automobiloví závodníci a jeden hrozí druhému: „Jen počkej, tohle si spolu ještě vyřídíme!”

„S největší určitostí mě čeká černá budoucnost,” stěžuje si kolegovi v práci deprimovaný pan Vaněk.
„Nezoufej předem. Jak to můžeš vědět?”
„Manželka je do větru a přistěhoval se k nám nový soused z Afriky.”

Manžel se vrátí ze služební cesty a najde ženu v posteli s cizím chlapem. Chytí ho, vyhodí ven oknem a zařve: „Když máš lepšího ptáka, lítej!”

Lékař akupunkturista potká chirurga: „Ahoj řezníku!”
„Hele, nech toho popichování!”

„Pane doktore, dnes se mi zdálo, že jsem lidojed a s celým kmenem jsme snědli ženu, která byla hrozně podobná mojí manželce.”
„Ale to nic, uvolněte se, to byl jen sen!”
„Ano? A kam se podle vás dnes poděla moje žena?”

K doktorovi přijde kovář se škaredě pochroumanou nohou. Doktor se ho ptá, co se mu stalo. Kovář: „Před 36 lety jsem přišel sem do města do učení ke starému mistru Vávrovi.”
„Mluvte k věci, tu nohu snad nemáte takhle 36 let.”
„No to ne, ale souvisí to s ní. Mistr měl překrásnou dceru. Když jsem se první noc ukládal ke spánku, přišla za mnou a sladce se mě zeptala, jestli něco nepotřebuji. Já jsem ji ujistil, že ne. Druhý večer přišla zase, v tenké noční košilce, a zase se mě ptala na totéž. Já jí řekl, že se mám výborně a neschází mi vůbec nic. Další večer přišla skoro až za tmy, neměla na sobě naprosto nic. Zeptala se, jestli pro mě může něco udělat a stěžovala si, že je jí zima. Já jsem jí řekl, že mi nic nechybí, že si kvůli mně nemusí dělat starosti a mrznout, ona se rozbrečela a práskla dveřmi.”
„Prosím vás, řeknete mi už konečně, co se vám stalo s nohou?”
„No vždyť vám to říkám. Dneska ráno mi došlo, co tím tenkrát myslela a jakej jsem byl vůl, praštil jsem vzteky pětikilovým kladivem do zdi, ono odskočilo a přerazilo mi tu zatracenou nohu!”

Kapitán přichází před nastoupenými námořníky a prohodí k prvnímu důstojníkovi: „Prosím vás, co to támhle trčí za nos? To nemůžete toho námořníka postavit do druhé řady?”
„Prosím, pane kapitáne, to je jeden z nováčků a on tam už stojí!”

Vzpomínají v hospodě dva staří kamarádi: „Pamatuješ, Karle, jak jsme spolu jeli vlakem?”
„Jak bych na to mohl zapomenout,” zvolá kamarád. „Ty jsi tenkrát vystrčil hlavu, já zadek a lidi si mysleli, že jsme dvojčata!”

„Jiříku, cos to dělal s mým kartáčkem?!” křičí z koupelny máma.
„No, kartáček je, když nám smrdí z pusy, tak aby nám z ní nesmrdělo, ne?” pronese opatrně hoch.
„Správně, Jiříku, máš úplnou pravdu. Ale řekneš mi už konečně, cos to vyváděl s tím mým kartáčkem, že je takový smradlavý a opotřebovaný?”
„No, víš, mně smrděl zadek...”

Jdou dva policajti po lese a najdou kostru. První se na ni bezradně zadívá: „Co budeme dělat?”
„Doneseme ji k patologovi,” navrhne druhý. „Ten pozná, co s ní je. A převlečeme se, aby nepoznal, že jsme policajti!”
Došli k patologovi, ukázali mu kostru a ten jim povídá: „Vy jste policajti, že jo?”
„Jak jste na to přišel?” diví se ti dva.
„Pánové,” vysvětluje patolog, „tohle je kostra od kola!”

Muž jde zapnout televizi před fotbalovým zápasem a křičí na manželku, která je v kuchyni: „Drahá, chceš mi ještě něco říct před začátkem fotbalové sezóny?”

Chlápek si koupí obrovské luxusní auto a vytahuje se před sousedem. Ten povídá: „No, hezkej bourák, ale má taky postel, jako ten můj?”
„Váš? Tak mrňavé auto přece nemůže mít uvnitř postel!”
„Tak se koukněte!”
Jedno zmáčknutí tlačítka na palubní desce a uvnitř onoho obyčejně vypadajícího auta se rozloží pohodlné lůžko. Naštvaný chlápek uhání do autosalónu a nechá si za velké peníze namontovat do své limuzíny rozkládací postel na míru. Hned se jede předvést, ale soused není doma. Tak vyrazí do města.
Cestou vidí na odpočívadle stát sousedovo auto. Přijede blíž a vidí, že okna jsou zevnitř zamlžená. Tak vystoupí a začne bouchat na dveře. Po chvíli se zevnitř na okně objeví obrys ruky, která otře kolečko. Uvnitř je vidět nahatý soused, který naštvaně povídá: „Člověče, co se děje? Co sakra chcete?”
„Sousede, mám v autě postel jako vy!”
„No, a jen kvůli tomu mě taháte z vany?”

Jednou takhle před pár desítkami let cestoval jeden obchodník s baseballovými čepicemi napříč Asií. Jednou večer musel přespat pod širým nebem. Našel si tedy na pláni veliký mangovník a v jeho stínu se v podvečer uvelebil. Když se ráno probudil, s hrůzou zjistil, že je jeho batoh prázdný. Pak se podíval nahoru a kouká, že strom je plný opic, které mají na hlavách jeho čepice... Vztekle na ně zařval a ony na něj zavřeštěly. Udělal na ně pár děsivých obličejů a zjistil, že v tom jsou opice nedostižné. Hodil po nich kamenem a ony ho zasypaly nezralými mangy. Došlo mu, že o čepice asi přišel, a tak vztekle praštil tou svojí o zem. A hle, ty blbé opice taky vzaly čepice a hodily s nimi o zem. Chlápek nezaváhal a rychle je všechny sebral, nacpal do batohu a šup, mazal pryč.
O padesát let později se vnuk tohohle pána, toho času pokračovatel rodinné čepičářské tradice, vydal stejnou cestou do Asie. I on si ustlal pod stejným stromem a i jeho ráno čekalo nemilé překvapení. Chvíli bezradně koukal na strom na opice a pak si vzpomněl na příběh, který mu vyprávěl jeho dědeček, a řekl si, že ty čepice dostane zpátky. Tak začal na opice mávat, ony mávaly na něj. Dělal na ně dlouhý nos a ony na něj taky. Začal tancovat, ony taky začaly poskakovat na větvích. Zatahal se za uši, ony se taky zatahaly na uši. Praštil svojí čepicí o zem - a jedna z opic seskočila se stromu, došla k němu, vrazila mu dvě facky a povídá: „Heh, myslíš, ty troubo, že jseš jedinej, kdo měl dědečka?”

Paní nadává manželovi: „Jak to, že jsi se vrátil ze Silvestra tak pozdě?”
„Miláčku, nezlob se, já jsem chtěl skutečně přijet, ale žádný autobus k nám nejel, všechny měly na tabulce napsáno FRIDEX.”

Přijde malý Indián k náčelníkovi a ptá se ho: „Proč mají Indiáni tak ošklivá jména?”
„Jak ošklivá?” odpovídá náčelník. „Tobě se nelíbí Silný medvěd nebo Bystrý sokol?”
„Líbí.”
„Tak o co ti vlastně jde, Smrdutý skunku?”

Dva chlápci jedou vlakem v jídelním voze. Objednají si sklenku slivovice. Přiťuknou si. Josef se rychle napije. V tom vjedou do tunelu a Josef vykřikne: „Tondo, nepij to, oslepl jsem!”

„Přiznávám, že nemám příliš zkušeností s takhle kvalitním týmem,” dal se slyšet na tiskovce medovým hláskem nový trenér Teplý, „ale hošani mne to určitě za pár nocí naučí.”

Značka „Parkování pro handicapované” neznamená, že zde mohou parkovat postižení, znamená to, že tam parkuje Chuck Norris a pokud tam zastavíte, udělá z Vás handicapovaného.

Pepa moc rád vařil. Přišel za ním na návštěvu kamarád a dívá se, jak se v kuchyni otáčí, a pak se zeptá: „Kde máš ženu?”
„Ále, je v ložnici a spí.”
„Hm, a co vaříš?”
„No, švestkové knedlíky.”
Po chvíli chce přítel pozdravit jeho paní, a tak otevře dveře do ložnice. Ale vzápětí je hned zase přibouchne a říká: „Víš to, že je tam s nějakým mužským?”
„Safra, safra, to těch knedlíků budu mít málo!”

Sluha oznamuje lordovi, který se právě vrátil z dlouhé cesty: „Sire, mám pro vás dvě zprávy - špatnou a dobrou. Dobrá je, že si lady koupila nový vůz za třicet tisíc liber a starý prodala v bazaru za osm tisíc. Špatná zpráva, že ten starý vůz byl Rolls - Royce po vašem otci!”

Tchyně je na návštěvě u dcery, sedí na verandě u kávičky a manžela už viditelně unavuje její neustálé klevetění o těch nejnemožnějších věcech a nebo nadávky na jeho osobu. Zvlášť když je na maminku sám, protože mu manželka odpočívá vevnitř v ložnici, nějak ji pobolívá hlava, však to znáte.
Muž se po chvíli teatrálně protáhne, hlasitě zívne a oznámí: „Jdu si lehnout na lenošku.”
Tchyně, jako posedlá ďáblem, vyskočí ze židle a vlepí mu facku, až to mlaskne jako při setkání dvou teplých v sumo.
„Za co?” diví se manžel.
Tchyně ho probodává pohledem: „Nikdo nebude říkat o mé dceři, že je líná!”

Lord se poveselil na dobročinném večírku a po dobrém mejdanu si vyrazil s veselou společností dalších lordů do svého sídla, aby jim ukázal, jak vypadá. Stanuli v konírně a lord vysvětlil: „Moji Arabové s mým mongolským podkoním.”
V psinci: „Moji chrti s mým irským psovodem.”
V oranžérii: „Moje orchideje s mým cejlonským zahradníkem.”
V knihovně: „Moje bibeloty s mým francouzským knihovníkem.”
Potom s rozmachem rozrazil další dveře a na manželském loži všichni spatřili dvojici naháčů v objetí. Lord s klidem prohlásil: „To je moje lady Pamela se mnou.”

Doktor: „Sestři, amputujte pacientovi levou ruku.”
Vzzzzzzzz...
„Řekl jsem levou!”
Vzzzzzzzz...
„Ruku!”

„Proč jste taková nevrlá?” ptá se sousedka paní Novákové.
„Ále, Martin mi slíbil hodinu vrcholného sexu a ono to bylo nakonec tak, že v neděli to trvalo tak dlouho, než přetočil ručičku u budíka z druhé na třetí hodinu letního času!”

Jde si Ábeles postěžovat Silbersteinovi: "No Silberstein, představěj si co mě se stalo! Můj syn, můj jediný syn se dal v Praze na studiích pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Co myslej, ten můj némlich to samý!" "Co budeme dělat?" No, jdou se mnou, zeptáme se rabína." "Rabíne, dej nám radu. Co máme dělat? Oba dva naši synové se dali pokřtít!" "No, mně to budou povídat! Ten můj udělal přesně to samý! Ale víte co, zeptáme se Hospodina." "Hospodine, pomož nám. Co máme dělat? Naši jediní synové se dali pokřtít!" A shůry zahřmí mocný hlas: "NO A MNĚ TO BUDOU POVÍDAT..."

Paní je u gynekologa na prohlídce: „Á jé, to se mi to nelíbí, paní Nováková.”
„Copak, pane doktore, je to zlý?”
„Ještě horší, než si myslíte. Vypadá to na operaci.”
„No to já nemůžu, co by si moje rodina beze mě počala. Nešlo by to přece zařídit nějak jinak?”
„Šlo, ale musela byste alespoň na měsíc vynechat veškerý sex.”
Paní Nováková slíbila, že určitě žádný nebude.
Když odešla, ptá se sestřička doktora: „Co vlastně bylo tý Novákový, mně připadala docela zdravá.”
„Taky že je, ale předbíhat v samoobsluze, to se nemá.”

„Mami, já mám průjem! Mami, já mám sračku!” vzlyká Jurášek.
Matka už se rozčílí: „Tak se z toho neposer!”

V hospodě si podnapilý muž upřeně prohlíží dva chlapíky u vedlejšího stolu. Nakonec mu jeden z nich povídá: - Žádný strach, nejste opilý. My jsme dvojčata. - Cože?! Všichni čtyři?

Třída na výletě v ZOO. Přijde správce a povídá: "Děti, půjdeme krmit medvědy." Děti jásají, mají obrovskou radost, že uvidí svá oblíbená zvířata jak se stravují. Ale správce dodává: "Každý druhý si vystoupí z řady a sundá si boty..."

Atraktivní studentka přijde na zkoušku k profesorovi. Posadí se, poodhrne sukni a řekne: "Udělala bych cokoliv, abych dostala tu zkoušku." Profesor vytáhne obočí: "Cokoliv?" Studentka si přisune židli ke stolu profesora a ztiší hlas: "Ano, COKOLIV". Profesor se k ní nakloní a zeptá se také tlumeně: "Skutečně COKOLIV?" Studentka se k němu nakloní a zašeptá mu do ucha: "Skutečně COKOLIV!" Profesor se k ní také nakloní za zašeptá jí do ucha: "Mohla byste... STUDOVAT?"

Co nám dává husa?Fádlo.Sádlo, ano správně, a co nám dává ještě?Fádlo.No, to už jsi říkal, ale co nám dává ještě kromě sádla?Fádlo.Podívej se, Pepíčku, zkusíme to jinak. Kde spí tatínek?V hofpodě.Ehm..., a kdepak spí maminka?U foufeda.No..., a kde spinkáš ty, Pepíčku?V poftýlce.No vidíš! A čím se přikrýváš?Pefinou.No, a co je v peřině?Pefí.No, vidíš, takže co nám dává ještě husa?Fádlo.

Chlápek přijde pozdě do práce a omlouvá se šéfovi: „Promiňte, já jsem zaspal!”
„Cože - vy spíte i doma?!”

Učitelka se ptá dětí, jak se vyrábí elektřina. Hlásí se Pepíček: „Prosím, elektřina se vyrábí v chlévě!”
„Jak jsi na to přišel, Pepíčku?”
„No, když minule vypnuli proud, tatínek křičel: Co tam ty svině s tou elektřinou zase dělají?!”

„A nebojíte se, klaune, chodit sám v noci po městě?”
„Nebojím, pane řediteli. Já znám karate, džudo...”
„No to jste výborný, klaun!”
„... a ještě pár japonských výrazů.”

Obchodní cestující vypovídal u rozvodového soudu. Soudce se ho ptá: „Prosím vás, vysvětlete nám povahu incidentu, který ve vás vzbudil obavy o ženinu věrnost.”
„Víte, v podstatě celý týden jsem na cestách a domů se vracím na víkend. No, a jednou takhle v sobotu večer jsme se se ženou věnovali pěkně vášnivému sexu, když stará paní od vedle zabouchala na zeď a křičí: To toho nemůžete nechat aspoň přes víkend?!”

Policista chytí na pláži pytláka a chce mu dát pokutu za lov humrů bez povolení. "Jakou pokutu?" diví se pytlák "Vždyť jsem nic neudělal. Tihle dva humři jsou moji mazlíčci a já je tady jenom venčím" "Nevymýšlejte si!" oboří se na něj policista "Je to pravda" trvá na svém pytlák "Pustím je, aby si zaplavali a když zapískám, tak se vrátí" "No to chci vidět" řekne pochybovačně policista. Pytlák tedy hodí oba humry do vody. "Fajn" řekne policista po chvíli "Teď zapískejte a schválně, jestli se ti humři vrátí" "Humři" podiví se pytlák "Jací humři??"

To takhle přišel jednou do práce na okrsek nahatej polda. Když to viděl jeho starej, nechal si ho předvolat k sobě do kanclu. "Novák, co je to? Jakto že ste nahej v práci?" "No já byl včera na tom mejdanu." "No a co jako s tím?" "Asi po půl noci, když sme všichni tančili, zhaslo najednou světlo a ozval se hlas: "Tak dámy, svlékáme se." ženský se svlíkly, pak se zase rozsvítilo no a tančilo se dál. Po chvíli zase zhaslo světlo a ozval se hlas: "Tak pánové, svlékáme se. Tak sme se svlíkli no a tančilo se dál. Pak potřetí zhaslo světlo a ozvalo se: "Tak pánové, do práce ! No a tak sem tady."