Vtipy o pepíčkovi - 595 zajímavých

Pepíček si hraje ve školce s elektrickým vláčkem. Když vláček zastaví, Pepíček řekne: „Kokoti, vystupovat.” Za chvíli řekne: „Kokoti, nastupovat!” Vláček se rozjede.
Slyší to paní učitelka a velice se rozzlobí, vláček vypne a Pepíčka postaví do kouta klečet. Asi po hodině chce vyzkoušet své výchovné metody a proto dovolí Pepíčkovi zase si hrát s vláčkem.
Pepíček přijde a říká: „Kokoti, nastupovat, kvůli tý píče máme hodinu zpoždění.”

Pepíček veze chromého dědečka vozíkem na vzduch do lesa. Zaběhne si natrhat jahody a když se vrací, vidí u vozíku ohromného medvěda a vozík prázdný. Běží domů s křikem: „Maminko, maminko, ohromný medvěd sežral dědečka!”
„Co kecáš, dědeček přiběhl už dávno před tebou!”

Paní učitelka se ptá dětí, které zvíře se nejrychleji naučí mluvit lidskou řečí. Nikdo se nehlásí, až po chvíli Pepíček.
„No, Pepíčku, tak které zvířátko?”
„Prosím, rybičky.”
„A jak jsi na to přišel, Pepíčku?”
„Naši mají v ložnici akvárium a nedávno se z ložnice ozvalo: Jestli mě ještě jednou kousneš do ocasu, tak tě prohodím akváriem!”

„Pepíčku, máš už udělané úkoly?”
„Jo.”
„Ty neumíš odpovídat celou větou?”
„Jo, kurva!”
„No vidíš, že to jde!”

Klasika - paní učitelka se ptá dětí ve škole, jaké znají potraviny. Přihlásí se Jeníček: "chléb." "Ano Jeníčku, to je správně," dí paní učitelka. Děti ze sebe chrlí jména potravin, až se přihlásí - chvíle překvapení - Pepíček a říká: "světlo." Paní učitelka se zarazí a vysvětluje Pepíčkovi, že se plete, že světlo se rozhodně nekonzumuje. Pepíček se rozzuří a říká: "no to se teda jí, včera večer, když jsem šel na záchod, tak jsem slyšel maminku, jak říká v pokoji tatínkovi - zhasni světlo a strč mi ho do huby."

Ptá se Pepíček: „Tati, můžu se dívat na televizi?”
Tatínek: „Ano, ale zapnout si ji nesmíš.”

"Tak, děti, vyjmenujte nějaký živel," říká paní učitelka.
"Voda," povídá Mařenka.
"Správně."
Hlásí se Pepíček: "Prosím, slivovice. Tatínek říká, že když má slivovici, tak je ve svém živlu."

Učitelka se ptá ve škole: „Děti, kde žije Bůh?”
Anička: „Nahoře v oblacích.”
„To jsi řekla moc hezky. A co ty, Pepíčku?”
„Já to náhodou vím přesně - Bůh žije u nás na záchodě.”
„Ježiši, chlapče, jak jsi na to přišel?”
„No to táta vždycky když jde na záchod, tak říká: Pane Bože, to jseš tam ještě?!”

Pepíček ten den lezl tatínkovi na nervy čím dál víc. Odpolední společnost u pokeru byla neustále vyrušována dotazy, žádostmi a prosbami. Tatínek zkoušel všechno - posadit Pepíčka k televizi, počítači, úkolům, zmrzlině, ale chlapec byl každou chvíli zpátky. Dva z hráčů už tatínkovi řekli, že je to nebaví a jestli s tím něco neudělá, půjdou domů. V tu chvíli se zvedl zbylý hráč - Pepíčkův strýček. Vzal chlapce za ruku, odvedl jej a vrátil se bez něj. Po zbytek odpoledne se společnost věnovala kartám naprosto nerušeně. Když hosté odcházeli, tatínek se ptá strýčka: "Hele, brácho, cos mu řek? Cos s ním proved, že celé odpoledne ani nepípnul?" "Co by... naučil jsem ho onanovat."

Pepíček jde po ulici a táhne za s sebou traverzu. Dojdou k přechodu a Pepíček povídá: "Tlavelzo stůj!"
Rozsvítí se zelená a Pepíček: "Tlavelzo pojď!"
Přijde k němu stará pani a povídá: "Takovej velkej kluk a neumí říkat -R-"
Pepíček: "Polib si prdel krávo stará a ty tlavelzo, pojď!"

Učitel se zlobí na Pepíčka, který sedí se založenýma rukama, zatímco všichni ostatní píšou: „Řekl jsem snad, že si máte psát poznámky, ne?”
„Samozřejmě,” odvětí hoch, „ale já už nemám kam, už jich mám plnou žákovskou!”

Ptá se Pepíček maminky, jak se narodil a ona mu povídá, že má dole dvě dirky a že jednou z nich vylez. Už víš, Pepíčku?
Jo a maminko, kdybych vylez tou druhou, tak bych se jmenoval Peprdel?

Přijde Pepíček do řeznictví: „Máte mozeček?”
„Ne.”
„Tak proto vypadáte tak blbě!”

Pan učitel vysvětluje žákům: „Tak děti, co se stane, když se zvířátku narodí miminko? No přece kráva se okraví, kočka se okotí... Co bys řekla třeba ty, Maruško?”
Holčička povídá: „Slepička se oslepičí.”
„Výborně!” pochválí ji kantor.
Přihlásí se Pepíček a říká: „Prosím, a žralok se ožral!”

Maminka veze syna do školy. Když Pepíček vystoupí, nezapomene se zeptat: "A jak to mami, že jsme dnes nepotkali žádné idioty, amatéry, nemehla, hovada, poseroutky ani debily?" - "To je tím, že tě dneska nevezl tvůj tatínek!"

Paní učitelka dá dětem ve škole korunu, aby ji co nejlépe prohospodařily. Za týden se dětí ptá, jak to udělaly. Přihlásí se Anička a povídá: "Ja jsem koupila třešinky, ty jsem snědla a pecičky jsem zasadila. Ty až vyrostou, tak z nich bude stromeček s třešinkama." Paní učitelka ji pochválí a ptá se dál. Přihlásí se Jiřinka a povídá: "Já jsem koupila broskvičku, tu jsem snědla a pecku jsem zasadila. Ta až vyroste, tak z ní bude stromeček s broskvema." Paní učitelka ji pochválí a ptá se dál. Přihlásí se Pepíček a povídá: "Já jsem koupil jitrnici." Paní učitelka se podiví, ale Pepíček jí hbitě odpovídá: "Doma se s ní sestra pohlavně ukojila, pak jsme ji snědli, špejlí si vydloubali zuby, střívko použil táta v noci jako prezervativ, ráno jsme do ní nasrali a matka ji šla vrátit jako zkaženou no a tady máte zpátky tu KORUNU!!!"

Učitelka v první třídě se ptá: „Pepíčku, co budeš mít, když ti maminka dá dvě žvýkačky a tatínek jednu?”
„Svěží dech!”

Ve škole zvoní zvonek umíráček. Pan učitel se ptá dětí: "Kdo to umřel?" Pepíček se přihlásí a povídá: "To byl Tomáš Marný!" "Jak to víš Pepíčku?" "Včera večer jsem poslouchal maminku a tatínka v ložnici a maminka říkala: "To máš marný, ten už nevstane!"

Paní učitelka dá Pepíčkovi poznámku do žákovské knížky a vyhrožuje: „Zítra ať je to podepsané od někoho z rodičů, nebo si mě nepřej!”
„A může mi to podepsat teta, když jsou rodiče zrovna na služební cestě?” zeptá se Pepíček.
„No pokud je to tak, proč ne,” odpoví učitelka. „Ale hlavně ať to máš zítra podepsané!”
Druhý den si paní učitelka hned na začátku první hodiny Pepíčka zavolá, aby mu zkontrolovala žákovskou. Koukne dovnitř a pod poznámkou strašně velký klikyhák.
„Neříkej, že ti tohle podepsala teta?!”
„Podepsala, opravdu,” dušuje se Pepíček. „Sám jsem jí žákovskou dával do kočárku a pak jsem jí vzal z ruky chrastítko a dal jsem jí do ní propisku.”

Malý Pepíček jede s maminkou v tramvaji. Sedí jí na klíně a paní, sedící vedle maminky, ho pohladí po hlavě a pochválí, že je hezký chlapeček. Pepíček se jí zeptá, zda má doma taky takového chlapečka. Pani se začervená a smutně konstatuje, že jí čáp žádného nepřinesl. "A máte alespoň holčičku?" ptá se opět Pepíček. "Ne, vrána mi žádnou nepřinesla." Pepíček se chvilku zamyslí a pak se nevinně zeptá: "A s jiným ptákem jste to nezkusila?"