Vtipy o práci - 175 zajímavých

Chlápek letí v balónu a najednou zjistí, že začíná klesat, nepůjde to zastavit a neví, kde je. Tak se rozhlíží kolem a pod sebou uvidí nějakého turistu. Zavolá na něj: „Haló, pane, nevíte, kde jsem?”
Turista se podívá na chlápka v balonu a odpoví: „V balonu!”
Chlápek trochu naštvaně odpovídá: „To vím, ale tak mě napadá - vy musíte být technik z IT!”
„Jak jste na to přišel?” zvědavě se ptá turista.
„To je jednoduché,” říká chlápek. „Vaše odpověď je zcela přesná a je mi úplně na hovno.”
„Jak vás tak poslouchám, vy musíte být z marketingu!” říká turista.
„A jak jste na to přišel vy?” ptá se chlápek v balonu.
„To je taky úplně jednoduché,” říká turista, „vy jste v prdeli a můžu za to já.”

Na pánské toaletě stojí tři u pisoáru. První dokončí své dílo a jde si umýt ruce. Na osušení použije papírové utěrky. Spotřebuje jich asi deset, dokud neutře poslední kapičku vody. Otočí se k ostatním a říká: „My z Phillipsu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali extrémně dokonale.”
Druhý již také skončil a také si umyje ruce. Utře si je však pouze do jedné papírové utěrky, přičemž využije každý milimetr čtvereční volné plochy. Otočí se a povídá: „My ze Siemensu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali nejen extrémně dokonale, ale i extrémně efektivně.”
Třetí skončí svou práci a odchází. Cestou ke dveřím přes rameno prohodí: „My ze Třineckých železáren si nechčijeme na ruce!”

Na kongres jede vlakem skupina inženýrů a manažerů. Každý manažer má svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženýrů zvolá: „Pozor, jde průvodčí!”
A všichni inženýři se natlačí na jeden záchod. Průvodčí zkontroluje jízdenky manažerům a když uvidí zamčené dveře na WC, zabouchá na ně: „Jízdenku, prosím!”
Zpod dveří se vysune jeden lístek, průvodčí ho cvakne, prostrčí zpět, poděkuje a spokojeně odchází.
Na zpáteční cestě si manažeři pořídí jen jeden lístek a inženýři dokonce nemají žádnou jízdenku. Tu jeden z manažerů zvolá: „Pozor, jde průvodčí!”
Všichni manažeři se utíkají schovat na záchod a inženýři trochu pomaleji odcházejí na další. Poslední z inženýrů, ještě než se schová, zabouchá u manažerů: „Jízdenku, prosím!”
Ponaučení: Manažeři často používají inženýrská řešení, aniž by jim rozuměli.

„Náš holič je už na pravdě boží.”
„Co se mu stalo?”
„Ukazoval ženě, že už jí má po krk a zapomněl, že má v ruce břitvu!”

Baví se dva známí: „Ahoj, jak žiješ?”
„Ale jde to. Mám skvělou práci. Představ si, pode mnou je přes 500 lidí!”
„Hmmm, a co vlastně děláš?”
„Sekám trávu na hřbitově.”

Chlubí se mladý holičský učeň: „Svého prvního zákazníka jsem ostříhal a ještě jsem mu při té příležitosti prodal paruku!”

Na podnikové schůzi se hovoří o plnění plánu. Ředitel se obrátí na své zaměstnance s otázkou: „Řekněte mi, co budeme mít, když budeme všichni pracovat na 125 procent?”
Z davu se ozve: „Hovno a čtvrt!”

Vejde turista v San Francisku do obchodu se zvířaty a prohlíží si opice. Vtom vejde jiný chlap, jde rovnou k prodavači a říká: „Prosím jednu opici typu C++.”
Prodavač mu ji podá, chlap zaplatí 5 000 dolarů a odejde. Překvapený turista se ptá: „Prosím vás, co to bylo za opici, že byla tak drahá?”
„No, víte, ona dokáže programovat v C++, bez chyb, efektivně, úhledný kód. Velmi dobrá investice.”
„A tamty opice?”
„Ty stojí 10 000 dolarů, ale umí programovat v C++, v Javě i v XML.”
„Proboha, a tam máte opici za 50 000! Co dokáže ta?”
„No, abych řekl pravdu, ještě jsem ji neviděl nic dělat, ale ostatní opice ji oslovují Project manager.”

Zlobí se mistr na dělníky: „Tak to teda ne, v pracovní době se mi tu chlastat nebude! Tady nejsme v poslanecké sněmovně!”

Mezi povinnostmi jednoho ze zaměstnanců bylo nosit každé ráno horkou kávu pro šéfa. Šéf byl ale naštvaný, že jeho hrnek kávy dorazil vždy plný pouze do dvou třetin. Úředník se mu snažil vysvětlit, že kávovar je na druhé straně budovy než šéfova kancelář, a tak musí pospíchat, aby byla káva horká, a proto jí tolik cestou vždycky vybryndá. Žádné šéfovy nadávky a řvaní bohužel nepřinesly na jeho stůl plný hrnek kávy, až nakonec pohrozil, že mu strhne třetinu platu, pokud mu nebude nosit plný hrnek.
Další ráno dostal šéf hrnek kávy plný až po okraj a tak to šlo několik dalších dnů. Šéf měl radost nad svým úspěchem a zeptal se zaměstnance na jeho techniku.
„No, na tom nic není, já si vždycky vezmu nějaké to kafe do pusy, jakmile vyjdu z kuchyně, ten zbytek už nevybryndám, a pak ho zase vyplivnu do hrníčku, než vejdu do vaší kanceláře!”

Co znamená, když do firmy přijímají sekretáře?
Ředitel je homosexuál.

Ředitel malé francouzské firmy si svolal podřízené: „Naše firma bude mít brzy jubileum. Chci to oslavit nějakou akcí, která by moc nestála, všem se zapsala do paměti a udělala radost všem zaměstnancům.”
Po chvíli zamyšlení se jeden přihlásil: „Pane řediteli, skočte z Eiffelovy věže. Bude to levné, zaujme to celou Paříž a té radosti u podřízených!”

„Pane šéf,” oznamuje řediteli sekretářka, „firma Paclt a synové se dotazuje na našeho bývalého účetního Singra. Co jim mám odpovědět?”
„Napište jim, že je to darebák a podvodník,” diktuje šéf, „a že všemu, co umí, se naučil jen u nás!”

Přijde instalatér do firmy opravit toaletu a ptá se sekretářky: „Paní, kde je tady ten hajzl?”
„Pan ředitel právě obědvá.”
„Ale ne, já hledám ty dvě nuly!”
„Ach ano, páni náměstkové mají právě poradu.”
„Sakra, ženská, kde se tady dělá hovno?!”
„Jo, tak účtárna, ta je o patro vejš.”

Kaliankův šéf náhle zemře, Pepa vycítí příležitost a upaluje za ředitelem s nabídkou: „Co kdybych to místo šéfa vzal já?”
Ředitel kvituje nabídku s nadšením: „Já bych byl všema deseti pro, ale domnívám se, že hrobník by nesouhlasil!”

„Nemám rád mnoho řečí,” povídá šéf novému zaměstnanci, „když kývnu prstem, tak to znamená, že máte přijít ke mně!”
„Ani já nemám rád moc řečí, šéfe. Když zakroutím hlavou, tak to znamená, že nepřijdu!”

Přijde vedoucí skladu za skladníkem: „Jste ostuda, už u nás pracujete půl roku a pořád nedokážete rozeznat první jakost uhlí od druhé!”
Skladník se zamyslí: „To možná ne, ale zato jsem si už zapamatoval, že tuna má 700 kilo.”

Majitel holičství přistihne jednoho ze svých zaměstnanců, jak šlape zákazníkovi po hlavě.
„Co to vyvádíte, člověče?!” rozkřikne se.
„Pán ráčil pěšinku... a ta se musí pěkně ušlapat!”

Pan Oulehla čeká na instalatéra už třetí den a když u nich zazvoní chlap s kabelou, vtáhnou ho dovnitř, kafíčko, štamprdlátko, husička... Když dojí, pochválí jídlo a pak: „To jste hodní, takhle pohostit, ale já se chtěl jen zeptat, kde bydlí Novákovi, já jim jdu opravit televizi...”

Zedník padá z lešení. Za ním křičí druhý: „Kličkuj, za tebou padají cihly!”

„Člověče, jaktože vám ten hovnocuc zase nejde?!” rozčiluje se na najatého septikáře pan Schneider.
„Ale on jde. Sám vidíte, že vycucl hovno!”

„Od kdy u nás pracujete?”
„Od té doby, co mi šéf naznačil, že mě chce propustit.”

Ředitel náhle vrazí do kanceláře jednoho ze zaměstnanců firmy. Ten se otřepe: „Fuj, to jsem se lekl!”
Ředitel poznamená: „No alespoň, že jste taky něco od rána udělal.”

U preparátorské dílny někdo zvoní. Otevře pracovník a ptá se muže, co si přeje. Muž říká: „Posílá mě k vám manželka. Mám prý se nechat vycpat!”

Co je to hašené vápno?
Zedník pod sprchou!

Přijde ředitel do práce a sekretářka na něj hned vybafne: „Pane šéf, mám pro vás dvě zprávy - jednu dobrou a jednu špatnou.”
„Tak mi nejprve řekněte tu špatnou.”
„Propustili vás.”
S ředitelem to trhlo a zdrceně odpoví: „A ta dobrá zpráva?”
Sekretářka se sladce usměje: „Budeme mít spolu děťátko!”

Přijde zákazník k holiči, sedne na křeslo a povídá: „Chtěl bych to takhle: Jednu kotletu nechat do půli tváře, druhou celou vyholit. Nahoře to ostříhejte, aby to trčelo přímo nahoru a nedalo se to česat, a vzadu mi vyholte pár míst až na kůži.”
„Pane,” zděsí se holič, „takhle vás ostříhat nemůžu!”
„Jak to, že ne?” zlobí se chlápek. „Minule jste mě takhle ostříhal!”

Jsou dva zaměstnanci v práci, ve které se vyrábí palivo do raket. Jeden z nich k tomu čuchne a povídá tyjo to smrdí jako vodka. Druhej si nalije panáka toho paliva a řiká a taky to tak chutná. Tak tam vychlastaj půlku toho paliva. Druhej den jeden tomu druhýmu volá a říká: ,,Taky tě tak bolí břicho??' ,,Jo' odpoví druhej. ,,A už si byl na záchodě??' 'Ne' ,,Tak tam nechoď, já volám z Mexika'

„Kdo je líný pracovat, ať udělá krok dopředu.”
Vystoupí všichni kromě Pepy: „Když já jsem líný udělat i ten krok!”

Potkají se dva kamarádi, jeden sedřený a druhý odpočatý. Udřený se ptá odpočatého: „Jak to děláš, brachu, že jsi tak svěží?”
„To máš jednoduchý. Zajdu k doktorovi, strčím si stovku do zadku a dostanu hned čtrnáct dní marodní.”
Zamyslí se udřený a spěchá k doktorovi. Neboť je šetrný, strčí si do zadku jen padesátku a už vidí, jak si čtrnáct dní odpočine, v nejhorším případě mu bude stačit týden. Doktor si ho prohlédne a na otázku udřeného „Jak dlouho musím marodit, pane doktore?” odpoví: „Není třeba, pane, zatím to máte jen zarudlý. Až vám to zezelená, tak přijďte.”

Ředitel přijal novou a krásnou sekretářku. Moc se mu líbila, a tak ji pozval jeden den na kafíčko, druhý den na večeři a třetí den na chatu. Čtvrtý den sekretářka nepřišla do práce. A potom celý týden. A když se konečně objevila, vzal si ji ředitel do kanceláře a povídá: „Kočičko, kdopak ti pověděl, že když jsme spolu něco měli, že za to už nemusíš chodit do práce, co?”
A dívka pravila: „Můj právník, pane řediteli!”

Chlubí se chlápek: „Jsem stavbyvedoucí už deset let a žádná stavba mi nespadla.”
„Co prosím tě stavíš?”
„Silnice.”

Optimista je člověk, který v pondělí ráno při nástupu do práce zvolá: „A pozítří už máme středu!”

Za vedoucím kravína přijde vysoká kontrola. Naneštěstí zrovna není k dispozici, protože je na obědě.
„Chviličku strpení,” prosí kontrolory sekretářka, „on dojí.”
„A víte co, nerušte ho,” odvětí jeden z revizorů. „My jsme sem vlastně přišli zjistit, jak se u vás pracuje, protože tu byly nějaké stížnosti na nedostatečnou disciplínu vašich pracovníků. Ale když i šéf jde příkladem a dojí krávy s ostatními, pak myslím, není co řešit.”

Opravář televizí si nemohl nevšimnout, jak je jedna jeho zákaznice půvabná. Pokaždé, když vešla do obýváku, mohl si oči vykroutit, jak si ji prohlížel. Když dokončil opravu a dostal zaplaceno, žena mu říká: „Víte, měla bych na vás takovou, ehm, nezvyklou prosbu. Ale musíte mi slíbit, že si to necháte pro sebe.”
„Ovšem, madam.”
„No, víte, těžko se mi o tom mluví, víte, můj manžel je hodný a milý muž, ale ech, on má jistou fyzickou vadu, víte, jistý nedostatek, no, víte, já jsem žena, ehm, vy jste mladý, zdravý a silný muž...”
Opravář ze sebe těžce vykoktal: „Ano... ano...”
„... a víte, chtěla jsem to, hned jak jste vešel do dveří...”
„Cokoliv!”
„Mohl byste mi pomoct přestěhovat ledničku?”

Jsou tři věci, které jsou na světě na hovno: Farářovy koule, mužská vemena a plánování.

„Mohla byste mi půjčit nějakou baterku, milostivá?” povídá instalatér. „V tom záchodě vidím hovno!”

Chlapík je první den v práci. Zvedne telefon, vytočí číslo a zařve: „Dones mi jedno kafe, a to pěkně rychle!”
Z telefonu se ozve: „Co si to dovolujete? Víte vy vůbec, s kým mluvíte?”
„Ne,” přizná ten nový, „nevím.”
Rozčilený hlas oznamuje: „Já jsem ředitel této společnosti, vy idiote!”
„A víte vy,” povídá nováček stejně nabubřele, „s kým mluvíte, vy idiote?”
„Ne,” odpovídá ředitel.
„To je dobře,” řekne chlapík a zavěsí.

Vystupuje manažer ze svého nového porsche, otevře dveře a kolem projíždějící kamion mu je urazí. Zastaví, řidič vyleze ven a manažer na něj hned spustí: „Kam čumíš, debile?! Urazil jsi mi dveře mého nového auta!”
Tirák mu povídá: „Vy manažeři jste strašně materialisticky založený. Vy mi tu nadáváte kvůli tomu, že jsem vám urazil dveře, a vůbec vám nevadí, že jste přišel taky o ruku!”
Manažer: „Kurva, rolexky!”

Zaměstnanec volá na svého šéfa: „Pane řediteli, já jsem zatím bez problémů vydržel a dokázal žít za výplatu, kterou mi dáváte. Ale moje děti kdesi vyhrabaly, že se prý dá jíst každý den...”

Podnikový manažer školí podřízené o zvyšování efektivity pracovních operací: „Techniky, které jsem vám zde nastínil, raději nezkoušejte doma.”
„A proč ne?”
„No, víte, celé roky jsem sledoval rutinní činnosti své ženy, když připravovala snídani. Hodně se naběhala mezi lednicí, sporákem, špajskou a stolem a často při tom nesla jen jednu věc. Tak jsem jí navrhl, jak by to mohla zlepšit.”
„A fungovalo to?”
„Mno, v podstatě vlastně ano. Předtím jí příprava snídaně zabrala dvacet pět minut. Teď to já dělám za osmnáct!”

„Kde domóóóv můj, kde domóóóv můj...” snaží se zpívat šéfová.
Jeden ze zaměstnanců pošeptá kolegovi: „Jak ji tak slyším, tak zřejmě v ohradě s kozama!”

„Můžeš mi říct, proč je na tebe naše šéfová tolik naštvaná?”
„Chtěla, abych hádal, kolik je jí let.”
„No a?”
„Uhádl jsem!”

„Na pracovišti jsem Bůh,” vypráví chlápek. „Každý ví, že existuji, ale nikdo mě tam ještě neviděl!”

Na stavbě: „Šéfe, zlomila se mi lopata!”
„Tak se opři o míchačku!”

Mladý a starý zaměstnanec jdou spolu do zaměstnání. Mladý - kupa prezentací, notebook, dva mobily, iPod, tři čipové karty na krku, kufřík plný DVD, CD, USB atd. Starý - uvolněný, jen igelitka s jablkem a jogurtem... Mladý říká s obdivem: „No, po tolika letech práce to máte všechno v hlavě, že?”
„Ne, pane kolego, u prdele.”

Ptají se chlápka u přijímacího pohovoru: „A jakým jazykem mluvíte?”
„Tím, co mám v hubě!”

Podnikatel přijme pěknou mladou sekretářku. První týden jí místo výplaty dal krásnou sukni, druhý týden zlaté hodinky, třetí norkový kožich a čtvrtý jí zvednul výplatu z prvního týdne.

„Včera náš vrátný zadržel ředitele, který si odnášel kradené zboží. Dostal okamžitou výpověď.”
„Správně - mělo by to být i přísnější. A co dál?”
„No, teď už na vrátnici nikdo nehlídá.”

Mistr prosí učedníka: „Podejte mi matku, Karlíku.”
„Promiňte, mistře, ale já jsem sirotek.”

Přijde Pepa za šéfem: „Můžete mi snížit plat?”
„Proboha, a proč?”
„Manželka mi stále připomíná, že kdybych tolik nevydělával, dávno by mi utekla!”

Paní domlouvá mladíkovi, který rozhazuje letáky do schránek: „Vy nevíte, že je to nevyžádaná pošta, spam, a v Americe se za to zavírá?”

V kanceláři zkouší úředník svoji novou zbraň. Omylem vystřelí do stropu a kulka prolétne do dalšího patra. Po chvíli přiběhne chlápek a říká: „Ježišmarjá, co jste to udělal, vy jste střelil sekretářku pana ředitele přímo mezi nohy.”
„A stalo se jí něco?” táže se střelec.
„Ne, nic, ale pan ředitel přišel o dva prsty.”

Řemeslník přijde domů s rukou v sádře.
„Proboha, co se ti stalo?” spráskne ruce ženuška.
„Představ si, že jsem byl chvilku nepozorný a svěrák mi tak sevřel ruku, že mi rozdrtil kosti!” oznamuje marod.
„Pane Bože, ten tvůj spolupracovník je ale surovec!”

Nový zaměstnanec se ptá: „Jaké je jídlo v kantýně?”
„Velmi nápadité, pro stejnou polévku tam mají hned dvanáct názvů.”

„Měla jsem tady jednoho černocha,” vypráví hajzlbába, „a ten mi sestřelil pisoár!”

Vedoucí oddělení pro zákazníky, vedoucí marketinku a šéf firmy jdou na jednání. V parku najdou zázračnou lampu. Otřou ji, objeví se duch lampy a praví: „Normálně jsou k dispozici tři přání. Takže každý z vás může mít jedno.”
Vedoucí oddělení pro zákazníky zvolá: „Já první! Já první!”
A vysloví přání: „Chci být na Bahamách, na rychlé lodi, s dvěma sexbombami a mořem chlastu!”
Frnk - a je pryč.
„Teď já!” bere si slovo vedoucí marketinku. „Chci bejt v Karibiku na exotickém ostrově, s pěti sexbombami a mořem chlastu!”
Frnk - a je pryč.
„A vy?” osloví duch šéfa.
Šéf na to: „Chtěl bych, aby tihle dva idioti byli po obědě zpátky v kanceláři!”
A poučení z téhle historky?
Vždycky nechej napřed mluvit šéfa!

V obchodním domě uvidí ředitel mladého muže, jak sedí a čte si noviny: „To je skandál - kolik vyděláváte?”
„Deset tisíc!”
„Tady je máte a ať už vás tu nevidím!”
Muž odejde a ředitel se ptá: „Kde dělal?”
„Nikde, to byl zákazník a čekal, až přivezou ty módní ponožky!”

U fotografa: „Ty fotografie se mi nelíbí, vypadám na nich jako debil.”
„To jste si měl rozmyslet, než jste se dal fotografovat.”

Stěhováci táhnou piáno do sedmého patra a už nemůžou. Jeden povídá: „Odpočinem si, už toho mám dost. A já se jdu podívat, jak je to ještě daleko.”
Za chvíli se vrátí a říká: „Tak mám dvě zprávy, dobrou a špatnou. Ta dobrá je, že už je to jen jedno patro. Ta špatná, že jsme si spletli věžák.”

Chtěl udělat díru do světa, a tak se stal bagristou.

Co je to práce? Poslední zoufalý pokus, jak přijít k penězům.

Nové tituly pro mladé šéfy:
MBA - Mladej, Blbej, Arogantní
MBBA - Mladej, Blbej, Bohatej, Arogantní

Pan Kalianko: „Šéfe, mohl bych zítra dostat volno? Chtěl bych jít na pohřeb tchyni.”
Šéf zasněně odpoví: „Jó, to bych já chtěl taky!”

Na zamčené dveře veřejných záchodků tluče netrpělivý pán: „Okamžitě otevřete, mám průjem!”
Z druhé strany se ozve: „Hm, tak to vám závidím!”

„Pane vedoucí, navrhuji uvolnit místo v archivu tím, že skartujeme všechny dokumenty po skartační lhůtě.”
„Dobře, výborný nápad. Ale před skartací nezapomeňte ze všech dokumentů vyhotovit xerokopie.”

Chlubí se Bořek kamarádům: „Za můj poslední nápad ve fabrice jsem dostal deset tisíc!”
„A to je budeš splácet, nebo si je odsedíš?”

Pan Hovorka vypráví kolegovi v práci: „Včera jsem četl knížku a hrůzou mi vstávaly vlasy na hlavě!”
„Nějaký horor?”
„Ne, žákovská knížka!”

V jaké době žijeme?
V elektrické. Do práce chodíme s odporem, v práci sedíme v napětí a když se dotkneme vedení, tak nás kopne!

Stavební inženýr vstane od oběda a zamyšleně povídá ženě: „Tak se mi zdá, že brzy způsobím úplnou revoluci v betonářství! Napiš mi, prosím tě, recept na ty tvoje knedlíky.”

„Nováku, jak to, že v práci spíte?”
„Promiňte, máme miminko a celou noc mi nedalo vyspat.”
„Tak ho vezměte zítra s sebou do práce, ať vám nedovolí spát ani zde!”

Povídají si dva kolegové v práci: „Máme prý v našem činžáku šetřit vodou.”
„A jak jsi to vyřešil?”
„Jednoduše. Sprchuji se se sousedkou.”

Holič se ptá zákazníka: „Je to tak dobře?”
A zákazník říká: „Trochu delší, prosím!”

Vítají nového ředitele: „Tak vás tady vítáme, už jsme o vás mnoho slyšeli...”
„Tak moment, pánové! Asi jste zapomněli, že už bylo několik amnestií!”

„A to vepřové je čerstvé?”
„Samozřejmě, ještě včera to prase kašlalo.”

„I když jsem v zástěře, nic nezastírám,” dušoval se řezník.

Zazvoní pošťák a paní domu je zrovna ve vaně. Rychle si alespoň před pipinou podrží pantofle, otevře a pošťák se směje.
„Čemu se smějete? Neviděl jste nikdy mokrou ženskou?”
„Ale jó, ale takhle hluboko vlezlýho chlapa vidím poprvé.”

Jedna z obchodních zástupkyní společnosti, která se zabývá výrobou kondomů, cestovala na reklamní akci. Spěchala letištní halou k přepážce, když se jí znenadání otevřel kufřík a desítky kondomů se rozsypaly po zemi.
„To mám do práce,” vysvětlovala zvědavým přihlížejícím, zatímco nacpávala kondomy do kufříku. „Jedu na konferenci.”

Manažer volá sekretářce: „Prosím doneste mi ihned nějaký papír.”
„A3 nebo A4?”
„A-rychle, jsem na záchodě!”

„S nikým se nebudu mazlit!” vyhrožuje ředitel na schůzi.
„Ani se svojí sekretářkou?” ozve se poťouchle vzadu.

Šéf navrhuje atraktivní podřízené: „Pojeďte se mnou přes víkend na chatu a já na ni napíši vaše jméno.”
„Abych s vámi jela,” sladce se usměje kráska, „to byste musel napsat chatu na moje jméno!”

Generální ředitel zahraniční firmy se zlobí na personálního ředitele: „Co jsi to nechal napsat do novin za inzerát? Co to má znamenat - hledáme sexretářku. Já jsem ženatý muž, víš, jaké se doma strhne peklo?!”
Pak se šéf trošku uklidní a říká svému podřízenému mírnějším hlasem: „Já vím, že jsi pravdomluvný člověk, ale co jsem ti vždycky říkal - když je to nutné, někdy se lhát musí.”

Jeden chlápek zrovna nastoupil z konkurzu na místo ředitele velké firmy. První den se v práci setkal s bývalým ředitelem, který mu předával kancelář. Když byli chvíli o samotě, jeho předchůdce mu podal tři obálky a řekl: „Když narazíte na problém, o kterém si budete myslet, že je neřešitelný, otevřete jednu obálku a proveďte, co je uvnitř.”
Nová práce se chlápkovi líbila, obchody šly dobře, ale po šesti měsících začal najednou klesat obrat a žádné opatření nepomáhalo. Když chlápkovi došla inspirace, vzpomněl si na tři obálky. Otevřel první z nich a četl: „Obviňte svého předchůdce.”
Tak tedy svolal tiskovou konferenci a taktně shodil vinu na svého předchůdce ve funkci - takové ty řeči o skrytých nepořádcích v účtech a kontrolách. Noviny a také burza zareagovaly pozitivně a obchody se zase začaly hýbat.
Asi o rok později opět došlo k propadu tržeb spojenému s vážnými personálními problémy. Chlápek sáhnul do šuplíku a z druhé obálky vyndal pokyn Reorganizujte. Provedl tedy velkou reorganizaci a opět se firma rychle dala dohromady.
Po roce a půl přišla další vlna problémů. Šéf se zavřel v kanceláři, vytáhl ze šuplíku třetí obálku a otevřel ji. Vzkaz zněl takto: „Připravte tři obálky.”

„Ano, chtěl jsem ostříhat na havla,” zlobí se na holiče nespokojený zákazník, „ale ne jako ten bývalý prezident!”

„S největší určitostí mě čeká černá budoucnost,” stěžuje si kolegovi v práci deprimovaný pan Vaněk.
„Nezoufej předem. Jak to můžeš vědět?”
„Manželka je do větru a přistěhoval se k nám nový soused z Afriky.”

Chlápek přijde pozdě do práce a omlouvá se šéfovi: „Promiňte, já jsem zaspal!”
„Cože - vy spíte i doma?!”

Víte, proč má lopata dlouhou násadu?
Aby byl člověk dál od práce.

Ředitel podniku chválí mladého zaměstnance: „Jsem s tebou opravdu spokojený. Ještě před rokem jsi byl řadovým zaměstnancem, za měsíc vedoucím dílny, nyní náměstkem a teď tě chci jmenovat mým nástupcem. Co mi k tomu řekneš?”
„Děkuji, strýčku.”

Ptá se chlápek sekretářky: „Vy držíte smutek?”
„Ne, proč?”
„No, že máte ve stroji černou pásku...”

Šéf k podřízenému: „Člověče, vy pomalu chodíte, pomalu děláte, pomalu vám to myslí. Je něco, co vám jde rychle?”
„Ano, rychle se unavím!”

Odbory: Organizace, která bojuje za to, aby stále více lidí za stále více peněz stále méně pracovalo.

Šéf má telefon, bere ho sekretářka: „To musíte zavolat za tři hodiny, on teď má desetiminutovou přestávku na svačinu!”

Přijímají novou sekretářku: „Kolik úderů za minutu zvládáte?”
„Promiňte, já myslela, že hledáte písařku a ne karatistku!”

Bod č. 1: Zaměstnavatel má vždycky pravdu.
Bod č. 2: A když pravdu nemá, pak platí bod č. 1.

Chlápek říká u krejčího: „Můžete mi ušít za dvacku kalhoty?”
„Dalo by se, ale bez nohavic a kapes!”
„A co teda budou mít?”
„Pouze příklopec!”

Milionářka přistihne v kuchyni služku s nějakým mladíkem. Vyhodí ho z domu a pak se ptá své služebné: „Heleno, co to bylo za člověka?”
„Můj bratr, paní.”
„A jak se jmenuje?” zajímá se paní domu.
„Říkal, že Petr.”

Chodec zastavil před provizorní lávkou a s obavami se obrátil na opodál stojícího dělníka: „Myslíte, že mě to prkno unese?”
„S tím bych si starosti nedělal,” podal si ho kopáč, „spíš by mě zajímalo, jestli vy unesete to prkno!”

Dva mladíci zastaví vrámci promoakce starou paní: „Dobrý den, mohli bychom se zeptat, jakého máte operátora?”
„Jéžišmarjá, já nevím,” zalekne se babička, „já ještě na žádný operaci nebyla!”

Nová sekretářka trávila většinu času čtením časopisů nebo hraním pasiánsu a okázale ignorovala zvonící telefon. Nakonec se její šéf naštval a povídá: „Poslyšte, slečno Sklenářová, když telefon zvoní, musíte ho zvednout!”
Slečna se šéfovi podívá přímo do očí a suše odvětí: „A proč? Většinou je to stejně pro vás.”

Šéf se ptá podřízeného: „Jak to, že jste mi neposlal žádný pozdrav z dovolené?”
„Neměl jsem vaši adresu.”
„A to jste nemohl napsat, poslal bych vám ji.”
„Vida, to mě nenapadlo!”