Vtipy o práci - 212 zajímavých

Podnikatel příme pěknou mladou sekretářku. První týden jí místo výplaty dal krásnou sukni, druhý týden zlaté hodinky, třetí norkový kožich a čtvrtý jí zvednul výplatu z prvního týdne.

„Nechápu, proč se nám říká horníci,” přemýšlí havíř Czudko, „když jsme celý den dole v dole.”

„Ach, ach, ach, já mám tolik práce!”
„No tak zkus něco dělat, třeba jí ubude!”

Jaký je rozdíl mezi dobrou a skvělou sekretářkou?
Ta dobrá pozdraví šéfa: „Dobré ráno!”
Ta skvělá: „Už je ráno!”

„Pane Graňák, jak to, že jste přišel do práce opilý?”
„Po probuzení jsem se cítil špatně, a tak jsem si dal skleničku slivovice a stal se ze mě úplně jiný člověk. Problém je v tom, že ten se chtěl také napít a dal si rovnou decku!”

„Co teď děláš, když tě vyhodili z práce?”
„Topím.”
„A vyděláš si?”
„Jasně, za jednoho utopeného podnikatele až sto tisíc!”

V zájmu vlastního zdraví se pan Vomáčka rozhodl, že bude jezdit do zaměstnání na kole. Z autobusu ho uviděl kolega a nestačil se divit, proč si s sebou veze ještě jedno kolo. V práci mu to nedalo a šel se ho zeptat: „Já teda chápu, že chceš něco udělat pro svý zdraví, ale proč se prosím tě vláčíš ještě s jedním kolem?”
„To máš teda krátkou paměť. Copak už nevíš, že jsem vždycky u radnice přestupoval?”

Pan Nováček se před brigádou zamyslel: „Asi bych se měl trochu začernit, když mám v té bance dělat gorilu.”

„Ne,” uklidňuje mladíka personální, „abyste byl promotér, nemusíte promovat na VŠ.”

Potkali se dva ševci.
„Ze Svitu mě propustili,” říká jeden, „tak jsem se dal k policajtům.”
„A co tam děláš?”
„Montuju botičky!”

Horník uvízne ve výtahu a zvoní mu telefon: „Ahoj, kde teď jseš?”
„Ve výtahové šachtě.”
„Cože, ty zase fáráš?”

„Nazdar Gejzo, co děláš?”
„Duševně pracuji!”
„???”
„No, představuji si v duchu práci!”

Šéf přijímá novou sekretářku: „A co umíte?”
„Zvládnu psát rychlostí i 280 úderů za minutu.”
„To vás přijmout nemohu - tak rychle myslet nedokážu!”

„Jakápak veselá kopa?” zlobí se šéf na zaměstnance. „Vždyť mi ještě nebylo ani padesát!”

Baví se dva nezaměstnaní: „Prej tě vyhodili ze zoo.”
„Hm, byl jsem asi moc pomalej. Ráno vstanu, jdu krmit. Otevřu klec a - frnk, frnk - obě želvy zdrhly!”

Jaký je rozdíl mezi elektrickým proudem a odměnami?
Žádný, obojí se ztrácí ve vedení!

Šéf k sekretářce: Máte rozepnutou blůzku.
Kde? Ptá se sekretářka.
Za dvě minuty v mé kanceláři.

Odchází zaměstnanec v sedm večer z firmy a šéf se ho ptá: „Co je? Bereš si půl dne dovolené?”
„Ne, odcházím na oběd!”

„Pane vedoucí, dnes jsem měla o vás v noci sen,” povídá mladá účetní.
„A co jsme dělali?”
„Nic.”
„To jo, to jsem celý já.”

Rozdíl mezi Perníkovou chaloupkou a podnikovou chatou?
V Perníkové chaloupce se snažíte dostat babu na lopatu a v podnikové chatě na lopatky!

„Co myslíš,” radí se s kolegyní kadeřnice, „přináší sňatek třináctého smůlu a neštěstí?”
„Jistě,” povídá druhá zkrášlovačka hlav, „proč by právě třináctého mělo činit výjimku?”

„Pane řediteli, prosím přestaňte se mi dvořit, vždyť víte, že jsem vdaná,” povídá paní Dana šéfovi.
„To nic, já nejsem žárlivý.”

Sliboval hory, doly - stal se šéfem hutí.

Zákazník: „Za dvacet minut práce chcete dva tisíce?“ Instalatér: „Dvacet minut trvalo opravit to, ale dvacet let mi trvalo naučit se, kde to je rozbité.“

Pohovor: „Jaké jsou vaše slabé stránky?“ „Upřímnost.“ „To si nemyslím, že je slabá stránka.“ „Je mi jedno, co si myslíte.“

„Při devadesáti mi v autě něco klepe,“ stěžuje si zákazník. „Tak jezděte osmdesát,“ poradí mechanik.

Elektrikář: „Když svítí, funguje. Když nesvítí, je to špatně. A když to jiskří, mám zakázku na celý týden.“

Home office: dopoledne jsem pracoval z postele, odpoledne z gauče a večer z lednice.

Šéf: „Včera jsem vás viděl, jak spíte v práci!“ „Nespím. Jen přemýšlím se zavřenýma očima.“

Šéf: „Nováku, vy zase pozdě! Víte vůbec, kdy tady začínáme pracovat?“ „Nevím, pane šéfe, to jsem tu ještě nikdy neviděl.“

Kosmonaut podezřívavě sleduje delegaci mimozemšťanů na invalidních vozících.
„Šéfe,” hlásí do vysílačky nadřízenému, „nějak se mi to nezdá, že by tihle přicházeli v míru...”

Šéf se zeptá své mladé sekretářky: „Myslíte na to, co já?”
„Ano, ale ne s vámi!”

Nejchytřejší stroj je revolverový soustruh. Ten ví, že k nové operaci je nutné pořádně vystrčit hlavu.

Jaky je rozdíl mezi Číňanem a Moravákem?
Číňan umí česky a má práci.

Žijeme v elektrifikované době. Do práce chodíme s odporem, v práci sedíme s napětím a když se dotkneme vedení tak nás kopne do prdele.

Šéf jedné banky přijal nového pracovníka pro práci za přepážkou. Jelikož má poněkud pochybnosti, rozhodne se ho vyzkoušet. Přetáhne si přes hlavu punčochu, vezme si synovu pistolku na vodu a jde nového pokladníka přepadnout. Namíří na něj pistoli - on podlehne tíze okamžiku a vydá celou hotovost. Od té doby nikdo ředitele banky neviděl.

Šéf policie připravuje policejní akci a poučuje své muže: "Akce musí začít přesně v 11:48". Pro ty z vás, kdo mají digitální hodinky, to je obušek - bušek - židle vzhůru nohama - sněhulák"

V jedné tmavé ulici velkoměsta: "Byl by gentleman tak laskav a ráčil by poskytnout menší finanční výpomoc hladovému bližnímu bez práce, který nemá vůbec nic mimo pistole, kterou drží v ruce?"

Přišli jednou indiáni za šamanem a ptají se ho: "Šamane, jaká bude letos zima? Tuhá? Máme nosit dříví?" Šaman na to: "Nevím, musím se poradit s dobrými duchy, zatím sbírejte dříví a za týden přijďte znova" Za týden: "Šamane,tak co, jak bude?" Šaman neví a vymlouvá se: "Zatím noste dříví, já vám pak řeknu." Další týden se sitace opakuje: "Šamane! Chceme znát předpověď!!!" "Dobří duchové jsou nakloněni, já se jich zeptám." A dojde si do města pro předpověď počasí. Ptá se úředníka: "Prosím vás, jaká bude letos zima?" "Nevím, ale asi hodně tuhá, Indiáni už tři týdny sbírají dříví"

Manžel přijde z práce domů a vítá ho manželka: Pepo, upekla jsem Ti dort, ale Alík Ti ho snědl. Nebreč ženo, koupíme nového pejska.

Ředitel: "Slečno, neviděla jste moje pero?"
Sekretářka: "Ještě ne, pane řediteli."

Novomanžel příjde z práce domů a manželka ho víta s placem na zápraží:
Já jsem Ti upekla dort a Alík ho snědl
Nebreč, já Ti koupím nového pejska.

Manžel jde domů z práce a už na zápraží vidí manželku brečet. Když přijde k ní, tak se ji zeptá: Pročpak pláčeš? A ona odpoví: Upekla jsem ti buchtu a Alík ji sněd. A manžel řiká: Neboj, koupím ti jiného Alíka.

Muž prijde drív domu z práce. Zastihne ženu, jak na kolenou šuruje podlahu. Pritocí se k ní zezadu a... "Copak dnes tak pozde, pane listonoši?"

Na radnici přišel svatební pár. Oddávající úředník byl zděšen, protože za nevěstu byl ustrojen vousatý muž. Ženich vysvětloval: ,,Nevěsta si vymkla kotník, tak ji tu dnes zastupuje její bratr."

Po maturitách sedí ředitel ve sborovně, drží se za hlavu a běduje: "To mě bolí koule, ježíši, to mě bolí koule !" Češtinářka se otočí a vyčítavě ho napomíná: "Snad bolejí, pane řediteli, bolejí!"

American : ja mam zenu, ta ma tak dlouhe nohy, ze kdyz si sedne na kone, tak taha nohy po zemi. Ne ze by byl ten kun tak maly, ale ona ma tak krasne dlouhe nohy.
Francouz: Ja mam zenu a ona ma tak uzky pas, ze ji prstama obejmu. Ne ze by jsem mel tak dlouhe prsty, ale ona ma opravdu takovy pas.
Rus: Ja mam takovou zenu, ze kdyz se rano pri pumpe umyva, a ja ji placnu po zadku, tak kdyz se vratim z prace, jeji zadek se jeste stale trese. Ne ze by mela takovy zadek, ale my v Rusku mame tak kratkou pracovni dobu.

V pánském klubu se přou chirurg, archeolog a diplomat, které zaměstnání je starší. Lékař tvrdí: „Bůh, když stvořil Evu, musel operovat Adama a vyjmout mu žebro.”
„Omyl,” říká architekt, „ještě před tím stvořil z chaosu svět. Je jasné, že povolání architekta je nejstarší.”
„Nesmysl, pánové,” usmívá se diplomat, „kdo si myslíte, že stvořil chaos...”

Ten vesely se pta:
V: "Co ti je, ze si takovy smutny?"
S: "Ale, pracovni problemy. Delam na prijmu a v poslednim case nam delaji starosti programatori..."
V: "Jake starosti?"
S: "Napriklad vcera: Jeden nam tam zlikvidoval polovicku oddeleni motorovou pilou, nez se nam podarilo vysvetlit mu, ze to neni dalsi level DOOMu."

Křehký a zakřiknutý pan Vodička se usadí u holiče a nastoupí na něj učedník. Pečlivě Vodičku namydlí, máchne břitvou a řízne ho do tváře. Uvidí to mistr, přiběhne ke křeslu, chce dát učňovi facku, ale ten se uhne a facku dostane Vodička. Grobiánský mistr, takový podmračený hromotluk, se ani neomluví a vrátí se do své kóje.
Učeň pokračuje, máchne břitvou podruhé a uřízne Vodičkovi kus ucha.
„Ale tohle už přestává všechno!” pobouřeně se ozve Vodička.
Učeň postrčí ušní lalůček po podlaze a kývne: „Moc tady neřvěte, seberte si ze země ten bordel a koukejte plavat, nebo vás náš mistr zabije!”