Vtipy o škole - 1592 zajímavých

Staří lidé bývají infantilní a infarktivní.

Po ulici pobíhala historická žena s rozbitým mobilem.

Čeká tatínek na svou dcerku na školní chodbě. Jde kolem učitelka a ptá se ho: "Vy očekáváte dítě?" Tatínek: "Ne, já jsem takhle tlustý pořád."

Kapsář krade kapsy.

Zlobí se učitelka při geometrii: „Třicet sedm stupňů, ne třicet sedm na nultou!”

Byla na záchodě se třemi spolužáky a kouřila.

Krátká za to nemůže, že její jméno někdo vynásobil proměnnou „k”.

Do třídy přišel nový spolužák a ledově chladným hlasem povídá: „Říkejte mi Mátin, Mátin Vokurka!”

Slepice je slepená krupice.

Uděláme si rozbor, takže si rozložte tabuli.

Já se zkoušení nebojím, to si jen protahuju vlasy.

„Jakto, že nevíš, co je to kultura?” zlobí se zkoušející u maturity.
„Já jsem se naučil celou učebnici Společenských věd nazpaměť,” povzdechl si maturant, „ale nestihnul jsem se naučit rejstřík...”

Kapesné je plat kapsářů.

Jaké číslovky mají češtináři nejradši?
První a třetí, protože nejde říct prvněj, třetěj...

Ten upálený kazatel se jmenoval Jan Hus, ne Jana Husa!

Ještě si napíšeme jednu větu a za chvilku bude kanec.

Prostonárodní písně jsou písničky pro sto národů.

Ufoni nepřiletí v létajícím hrnku!

Přístavek je malý přístav.

Matka telefonuje učitelce: „Prosím vás, nedávejte dětem úlohy z matematiky, ve kterých láhev piva stojí korunu osmdesát. Manžel pak nemohl celou noc usnout!”

Modřiny jsou modré mokřiny.

O hodině: „Roberte!”
„Prosím? Já nic neudělal...”
„No právě!”

Říkala jsem, že máš podtrhnout přísudek, a ne spolužákovy nohy!

Co je malé, to je velké.

Pak vzal Ježíš své učedníky na horu, svolal je k sobě a učil je řkouce: Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království Nebes. Blahoslavení plačící... Blahoslavení tiší... Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti... Blahoslavení milosrdní... Blahoslavení čistého srdce... Blahoslavení ti, kdo působí pokoj... Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni... Radujte se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata v nebesích Pak Šimon Petr řekl: "Máme si dělat poznámky ?" a Ondřej řekl: "A to se máme učit nazpaměť ?" a Jakub řekl: "Bude se z toho psát písemka?" a Filip se přidal: "Co z toho můžeme zapomenout?" Jan navrhl, že stačí aby se to naučil jen jeden z nich. a Matouš se ozval: "A jak to všechno souvisí s reálným životem ?" a Jidáš to uzavřel: "Kdy už zas půjdeme dál ?" Nakonec jeden z přítomných farizeů požádal, zda by mohl vidět Ježíšovy učební plány a ptal se, jaké konkrétní cíle sleduje Ježíšovo vyučování v kognitivní oblasti. A Ježíš zaplakal...

Protivník je protivný člověk.

Potápěči potápí lodě.

Biologické zbraně jsou zbraně, které dávají smysl jen biologům.

Učitelka rozdává papírky, to asi budeme kreslit.

„Jak můžeš, Horáčku, říct, že Slunce vychází na západě?!”
„No a oni ho snad v Americe nemají?”

Ředitel něco ředí.

Přivedl na hodinu literatury Strakonického dudáka.

Rozdíl mezi českým a německým jazykem je patologický problém.

Neví, co se čemu rovná a nedokáže se s tím vyrovnat.

„Jak to myslíte, abych se nehlásil, když nic nevím?” diví se školák. „Snad se můžu jednou za čas protáhnout...”

Kakabus je pojízdný záchod.

Hlavonožci chodí po hlavě.

Paronyma jsou slova na páru.

Alexandr Makedonský je prezident Makedonie.

Hadi jsou slizcí smradi!

Vilém oranžský byl králem pomerančů.

Delfy jsou samičky delfínů.

Mechorosty jsou rostliny, které rostou na mechu.

Koniklec je klec pro koně.

Old Shatterhand je v překladu z angličtiny stará roztříštěná ruka.

„Až se vysmrkáš, tak tě vyvolám,” povídá nepozornému žáčkovi učitelka.
„Tak to já budu smrkat celou hodinu!”

Das kann man wohl sagen - je německy: Pan vůl to tak může říci.

Grotesky jsou krátké filmy se Standou Grossem.

Napsal žák před pohřbem svého učitele: „Odešel náš milý pan řídící učitel. Jeho ušlechtilé srdce a jeho neúnavné ruce přestaly tlouci...”

„Pane učiteli, ale já si tu pětku na vysvědčení nezasloužím.”
„Ano, máš pravdu, ale horší známky už nejsou.”